Dokumentace k Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva (IHF) 1982-1989
Mezinárodní helsinská federace sehrála v 80. letech významnou roli jako faktor helsinského procesu zdola a při vytváření evropského veřejného prostoru. V dosavadní české historické literatuře o tomto období byla IHF věnována malá pozornost, a proto jsme se rozhodli připravit tuto webovou dokumentaci, která shrnuje tiskem vydané zprávy IHF od jejího vzniku až po zprávu o činnosti za rok 1989. Dokumentace obsahuje dochované původní materiály v angličtině a jejich stručnější verzi v českém překladu, přetištěnou z knihy Karel Schwarzenberg, český vlastenec a Evropan (Praha 2017, s. 77-131).
Materiály zahrnuté do této dokumentace pocházejí z osobního archivu Geralda Naglera (Švédsko), Jany Stárkové (Rakousko) a z budapešťského Open Society Archive (OSA Budapest, Collection IHF). Výzkum v OSA provedl a skeny dokumentů poskytl ČSDS, o. p. s., Csaba Szilagyi v roce 2017. Všem třem jsme zavázáni velkým díkem, protože tyto materiály nebyly dosud v Česku k dispozici.
Mezinárodní helsinská federace byla založena v září 1982 na konferenci v Bellagiu z potřeby koordinovat práci národních občanských skupin, které vznikaly v jednotlivých signatářských státech Závěrečného aktu z Helsinek s cílem všestranně přispívat k realizaci ustanovení helsinských dohod o lidských právech a základních svobodách. Formálně ohlásila svou existenci v listopadu téhož roku v Madridu v době konání 2. následné konference KBSE. Při založení sdružovala IHF osm národních skupin, do konce dubna 1989 jejich počet vzrostl na 16; Československý helsinský výbor se stal jejím členem v prosinci 1988. IHF měla své sídlo ve Vídni, jejím generálním tajemníkem byl Švéd Gerald Nagler a předsedou v letech 1984-1991 Karel Schwarzenberg. Při svém rozpuštění v listopadu 2007 sdružovala IHF 44 členských výborů.
Nejdůležitější mezníky aktivit IHF v letech 1982-1989 shrnuje následující chronologický přehled.
|
6.−10. 9. 1982 |
Mezinárodní občanská konference Helsinki Watch v italském Bellagiu. Zástupci občanských iniciativ z 18 zemí, jež podepsaly Závěrečný akt z Helsinek, se rozhodli založit Mezinárodní výbor pro lidská práva (pracovní název). |
|
9. 11. 1982 |
Zástupci občanských skupin osmi zemí (Belgie, Francie, Holandsko, Kanada, Norsko, Rakousko, Švédsko, USA) oznámili na tiskové konferenci v Madridu cíle a pracovní program Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva (IHF, International Helsinki Federation for Human Rights). |
|
10.−11. 3. 1984 |
2. mezinárodní konference IHF ve Vídni. |
|
15.-17. 10. 1985 |
Nezávislé Kulturní sympozium v Budapešti organizované IHF v době konání oficiálního Evropského kulturního fóra. |
|
21.-31. 1. 1988 |
Delegace IHF v čele s Karlem Schwarzenbergem navštívila Moskvu, kde jednala se zástupci sovětských oficiálních institucí a s představiteli disentu. |
|
13. 11. 1988 |
IHF uspořádala ve Vídni seminář Československo '88 náhradou za policií zmařený seminář v Praze, svolaný na 11. 11. |
|
27.- 30. 1. 1989 |
Představitelé IHF Gerald Nagler a Tanja Petovar navštívili Československo (Karel Schwarzenberg nedostal čs. vízum) a sešli se se členy občanských iniciativ i se zástupcem oficiální lidskoprávní organizace. |
|
Začátek března 1989 |
Rada Evropy rozhodla udělit Evropskou cenu za lidská práva za rok 1989 Mezinárodní helsinské federaci a Lechu Wałęsovi. (Za IHF převzal cenu 10. 5. ve Štrasburku Karel Schwarzenberg.) |
|
5.–9. 3. 1989 |
Delegace IHF v čele s Karlem Schwarzenbergem navštívila Prahu, kde jednala s představiteli občanských iniciativ a se zástupci oficiálních institucí – Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a Československého mírového výboru. |
|
21.–25. 4. 1989 |
Ve Varšavě se konalo výroční zasedání IHF, jehož se zúčastnili zástupci 14 národních helsinských výborů a hosté ze tří dalších zemí. (Zástupci Čs. helsinského výboru se nemohli zúčastnit, protože je na hranicích zadržela čs. policie.) |
