Chronologie událostí | 1967
Červen
27.-29. 6. 1967 |
V Ústředním kulturním domě dopravy a spojů v Praze se konal IV. sjezd SČSS, který se stal symbolem intelektuální revolty proti dosavadnímu systému moci. |
Srpen
16. 8. 1967 |
Bratislavská Pravda zveřejnila stanovisko předsednictva Svazu slovenských spisovatelů k „nezákonnému“ odchodu Ladislava Mňačka z ČSSR. |
17. 8. 1967 |
Pravda informovala o tom, že L. Mňačko byl vyloučen z KSČ, zbaven čs. státního občanství, titulu zasloužilý umělec a dalších vyznamenání. |
25.-27. 8. 1967 |
Prezident Antonín Novotný navštívil Slovensko u příležitosti 100. výročí založení slovenského gymnasia v Martině. Netaktním postojem k Matici slovenské urychlil růst opozice, která pak sehrála důležitou roli při jeho pádu. |
Září
3. 9. 1967 |
Londýnský Sunday Times uveřejnil text „Czech artists in mass plea for help from West“, později známý jako „Manifest čs. spisovatelů k veřejnosti světa“, kterým se údajně signatáři (účastníci IV. sjezdu SČSS) obrátili k demokratickému světu o pomoc při záchraně duchovní a myšlenkové svobody ohrožené státní mocí. Šlo o podvržený text. |
26.-27. 9. 1967 |
Zasedání ÚV KSČ zaujalo stanovisko k problémům národního hospodářství, k přípravě voleb a ideologickým otázkám, které vyvolal IV. sjezd SČSS. Vyjádřilo souhlas s rozhodnutím A. Novotného odejmout Svazu spisovatelů časopis Literární noviny a vyloučit tři spisovatele z KSČ (Ivan Klíma, Antonín J. Liehm, Ludvík Vaculík); vydavatelem Literárních novin se stalo ministerstvo kultury, šéfredaktorem byl jmenován Jan Zelenka. |
Říjen
3. 10. 1967 |
Rudé právo uveřejnilo diskusní příspěvky ze zářijového pléna ÚV KSČ, namířené proti spisovatelské organizaci. |
3.-4. 10. |
II. sjezd slovenských novinářů jednal v Bratislavě o „problémech zlepšení informovanosti“. |
12. 10. 1967 |
V moskevské Pravdě vyšel článek A. Novotného, v němž mimo jiné stálo, že „dosavadní formy organizace a řízení národního hospodářství... dnes již nestačí novým potřebám socialistické společnosti“. |
14. 10. 1967 |
Rudé právo přetisklo článek A. Novotného z moskevské Pravdy (12. 10.). |
18. 10. 1967 |
Ústav slovenského jazyka SAV uspořádal v Bratislavě konferenci věnovanou V. Clementisovi. |
19. 10. 1967 |
V Praze byl zahájen za účasti Jiřího Hendrycha V. sjezd SČSN, jehož představitelé se distancovali od názorového horizontu spisovatelského sjezdu. |
24. 10. 1967 |
A. Novotný přijal delegaci SČSN a ujistil ji podporou ÚVKSČ. |
30.-31. 10. 1967 |
V Praze se konalo zasedání ÚV KSČ „o postavení a úloze strany v současné etapě vývoje“. Kritické vystoupení Alexandera Dubčeka a podrážděná reakce A. Novotného předznamenaly nadcházející změnu ve vedení KSČ. |
31. 10. 1967 |
Proti studentům, kteří demonstrovali za vyřešení kalamitní situace ve vysokoškolských kolejích v Praze na Strahově, zasáhly bezpečnostní jednotky. Rozhořčení nad policejní brutalitou přispělo k obnažení krize politického systému. |
Listopad
1. 11. 1967 |
Čs. stranická a vládní delegace vedená A. Novotným se zúčastnila oslav VŘSR v Moskvě. |
2. 11. 1967 |
A. Novotný promluvil ve Vojenské akademii generálního štábu SSSR v Moskvě. |
5. 11. 1967 |
Bratislavská Pravda uveřejnila výtah z projevu A. Dubčeka („Hold a obdiv bratom a priateľom“) na slavnostním zasedání ÚV KSS, SNR a SNF k 50. výročí VŘSR. |
7. 11. 1967 |
Na oslavách VŘSR v Praze promluvil J. Hendrych a sovětský velvyslanec Stěpan Červoněnko. |
8. 11. 1967 |
Předsednictvo NS schválilo návrhy zákonů o volbách do NS a NV. |
10. 11. 1967 |
Rudé právo oznámilo, že byl zatčen autor údajného „Manifestu čs. spisovatelů“ (Ivan Pfaff), který text zaslal do ciziny. |
14. 11. 1967 |
Deník Mladá fronta psal o studentské manifestaci na Strahově a dospěl k závěru o správnosti bezpečnostního zákroku. |
15. 11. 1967 |
Časopis Student otiskl stanovisko rektora ČVUT a vysokoškolského výboru KSČ ke strahovským událostem, které odsoudilo vystoupení studentstva, ale požadovalo urychlenou nápravu nedostatků ve vysokoškolských kolejích. |
16. 11. 1967 |
Severomoravský KV KSČ uspořádal seminář o ideologické diverzi. |
28. 11. 1967 |
Předsednictvo vlády projednalo příčiny tzv. strahovských událostí. |
30. 11. 1967 |
Plenární schůze NS schválila volební zákony (srov. 8. 11. 1967). |
Prosinec
5. 12. 1967 |
Mladá fronta přinesla rozhovor s rektorem ČVUT o strahovských událostech. Rektor označil zásah VB za opodstatněný, ale požadoval přešetřit i některé výstřelky bezpečnostního sboru. Časopis Kulturní tvorba zveřejnil rozbor tiskového zákona a dospěl k závěru, že jeho aplikace odporuje právnímu řádu. |
8. 12. 1967 |
Na pozvání A. Novotného se uskutečnila krátká neoficiální návštěva Leonida Brežněva v Praze. Sovětský představitel měl podpořit otřesené postavení Novotného, ale neučinil tak. |
9. 12. 1967 |
Na velvyslanectví SSSR v Praze se konal slavnostní večer k 24. výročí smlouvy o přátelství a spolupráci. Do seznamu hostů nebyl zahrnut A. Dubček. Časopis Univerzita Karlova se článkem „Logika nepravdy“ ohradil proti tomu, jak o strahovských událostech psal František J. Kolár v Rudém právu. |
14. 12. 1967 |
Tiskový tajemník vlády vydal oficiální zprávu o strahovské demonstraci, po níž vyhledalo lékařské ošetření 12 studentů a 3 příslušníci VB. Ministr vnitra dostal za úkol, „aby zajistil vybavení VB potřebnými technickými prostředky i politickou připravenost příslušníků“. |
15. 12. 1967 |
Francouzský list Le Monde přinesl první úvahu o příznacích politické krize v Československu. |
16. 12. 1967 |
Pražský dopisovatel Frankfurter Allgemeine Zeitung Andreas Razumovsky byl vypovězen z ČSSR. Byl to už šestý případ vypovězení západního novináře z Československa. |
19.-21. 12. 1967 |
Konalo se prosincové zasedání ÚV KSČ, na němž zazněla kritika A. Novotného a byl vysloven návrh na oddělení funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky. Zasedání však nedospělo k jednoznačnému závěru a rozhodlo odložit celou záležitost na leden příštího roku (srov. 3.-5. 1. 1968). |
23. 12. 1967 |
Le Monde otiskl na první straně článek „Praha - ústřední výbor nevyřešil krizi ve vedení KSČ“. |
31. 12. 1967 |
Bratislavská Pravda otiskla článek A. Dubčeka „Rok činov“, v kterém se mj. praví: „Strana je tu pre pracujúci ľud, jemuž slúži, je jeho vedúcou politickou silou. Nežije mimo spoločnosť, teda ani nad spoločnosťou...“ |