Chronologie událostí | 1967


Červen

27.-29. 6. 1967

V Ústředním kulturním domě dopravy a spojů v Praze se konal IV. sjezd SČSS, který se stal symbolem intelektuální revolty proti dosavadnímu systému moci.

Srpen

16. 8. 1967

Bratislavská Pravda zveřejnila stanovisko předsednictva Svazu slovenských spisovatelů k „nezákonnému“ odchodu Ladislava Mňačka z ČSSR.

17. 8. 1967

Pravda informovala o tom, že L. Mňačko byl vyloučen z KSČ, zbaven čs. státního občanství, titulu za­sloužilý umělec a dalších vyznamenání.

25.-27. 8. 1967

Prezident Antonín Novotný navštívil Slovensko u příležitosti 100. výročí založení slovenského gymnasia v Martině. Netaktním postojem k Matici slovenské urychlil růst opozice, která pak sehrála důležitou roli při jeho pádu.

Září

3. 9. 1967

Londýnský Sunday Times uveřejnil text „Czech artists in mass plea for help from West“, později známý jako „Manifest čs. spisovatelů k veřejnosti světa“, kterým se údajně signatáři (účastníci IV. sjezdu SČSS) obrátili k demokratickému světu o pomoc při záchraně duchovní a myšlenkové svobody ohrožené státní mocí. Šlo o podvržený text.

26.-27. 9. 1967

Zasedání ÚV KSČ zaujalo stanovisko k problémům národního hospodářství, k přípravě voleb a ideologickým otázkám, které vyvolal IV. sjezd SČSS. Vyjádřilo souhlas s rozhodnutím A. Novotného ode­jmout Svazu spisovatelů časopis Literární noviny a vyloučit tři spisovatele z KSČ (Ivan Klíma, Antonín J. Liehm, Ludvík Vaculík); vydavatelem Literárních novin se stalo ministerstvo kultury, šéfredaktorem byl jmenován Jan Zelenka.

Říjen

3. 10. 1967

Rudé právo uveřejnilo diskusní příspěvky ze zářijového pléna ÚV KSČ, namířené proti spisovatelské organizaci.

3.-4. 10.

II. sjezd slovenských novinářů jednal v Bratislavě o „problémech zlepšení informovanosti“.

12. 10. 1967

V moskevské Pravdě vyšel článek A. Novotného, v němž mimo jiné stálo, že „dosavadní formy organizace a řízení národního hospodářství... dnes již nestačí novým potřebám socialistické společnosti“.

14. 10. 1967

Rudé právo přetisklo článek A. Novotného z moskevské Pravdy (12. 10.).

18. 10. 1967

Ústav slovenského jazyka SAV uspořádal v Bratislavě konferenci věnovanou V. Clementisovi.

19. 10. 1967

V Praze byl zahájen za účasti Jiřího Hendrycha V. sjezd SČSN, jehož představitelé se distancovali od názorového horizontu spisovatelského sjezdu.

24. 10. 1967

A. Novotný přijal delegaci SČSN a ujistil ji podporou ÚVKSČ.

30.-31. 10. 1967

V Praze se konalo zasedání ÚV KSČ „o postavení a úloze strany v současné etapě vývoje“. Kritické vystoupení Alexandera Dubčeka a podrážděná reakce A. Novotného předznamenaly nadcházející změnu ve vedení KSČ.

31. 10. 1967

Proti studentům, kteří demonstrovali za vyřešení kalamitní situace ve vysokoškolských kolejích v Praze na Strahově, zasáhly bezpečnostní jednotky. Rozhořčení nad policejní brutalitou přispělo k obnažení krize politického systému.

Listopad

1. 11. 1967

Čs. stranická a vládní delegace vedená A. Novotným se zúčastnila oslav VŘSR v Moskvě.

2. 11. 1967

A. Novotný promluvil ve Vojenské akademii generálního štábu SSSR v Moskvě.

5. 11. 1967

Bratislavská Pravda uveřejnila výtah z projevu A. Dubčeka („Hold a obdiv bratom a priateľom“) na slavnostním zasedání ÚV KSS, SNR a SNF k 50. výročí VŘSR.

7. 11. 1967

Na oslavách VŘSR v Praze promluvil J. Hendrych a sovětský velvyslanec Stěpan Červoněnko.

8. 11. 1967

Předsednictvo NS schválilo návrhy zákonů o volbách do NS a NV.

10. 11. 1967

Rudé právo oznámilo, že byl zatčen autor údajného „Manifestu čs. spisovatelů“ (Ivan Pfaff), který text zaslal do ciziny.

14. 11. 1967

Deník Mladá fronta psal o studentské manifestaci na Strahově a dospěl k závěru o správnosti bezpečnostního zákroku.

15. 11. 1967

Časopis Student otiskl stanovisko rektora ČVUT a vysokoškolského výboru KSČ ke strahovským událostem, které odsoudilo vystoupení studentstva, ale požadovalo urychlenou nápravu nedostatků ve vyso­koškolských kolejích.

16. 11. 1967

Severomoravský KV KSČ uspořádal seminář o ideologické diverzi.

28. 11. 1967

Předsednictvo vlády projednalo příčiny tzv. strahovských událostí.

30. 11. 1967

Plenární schůze NS schválila volební zákony (srov. 8. 11. 1967).

Prosinec

5. 12. 1967

Mladá fronta přinesla rozhovor s rektorem ČVUT o strahovských událostech. Rektor označil zásah VB za opodstatněný, ale požadoval přešetřit i některé výstřelky bezpečnostního sboru.

Časopis Kulturní tvorba zveřejnil rozbor tiskového zákona a dospěl k závěru, že jeho aplikace odporuje právnímu řádu.

8. 12. 1967

Na pozvání A. Novotného se uskutečnila krátká neoficiální návštěva Leonida Brežněva v Praze. Sovětský představitel měl podpořit otřesené postavení Novotného, ale neučinil tak.

9. 12. 1967

Na velvyslanectví SSSR v Praze se konal slavnostní večer k 24. výročí smlouvy o přátelství a spolupráci. Do seznamu hostů nebyl zahrnut A. Dubček.

Časopis Univerzita Karlova se článkem „Logika nepravdy“ ohradil proti tomu, jak o strahovských udá­lostech psal František J. Kolár v Rudém právu.

14. 12. 1967

Tiskový tajemník vlády vydal oficiální zprávu o strahovské demonstraci, po níž vyhledalo lékařské ošetření 12 studentů a 3 příslušníci VB. Ministr vnitra dostal za úkol, „aby zajistil vybavení VB potřebnými technickými prostředky i politickou připravenost příslušníků“.

15. 12. 1967

Francouzský list Le Monde přinesl první úvahu o příznacích politické krize v Československu.

16. 12. 1967

Pražský dopisovatel Frankfurter Allgemeine Zeitung Andreas Razumovsky byl vypovězen z ČSSR. Byl to už šestý případ vypovězení západního novináře z Československa.

19.-21. 12. 1967

Konalo se prosincové zasedání ÚV KSČ, na němž zazněla kritika A. Novotného a byl vysloven návrh na oddělení funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky. Zasedání však nedospělo k jednoznačnému závěru a rozhodlo odložit celou záležitost na leden příštího roku (srov. 3.-5. 1. 1968).

23. 12. 1967

Le Monde otiskl na první straně článek „Praha - ústřední výbor nevyřešil krizi ve vedení KSČ“.

31. 12. 1967

Bratislavská Pravda otiskla článek A. Dubčeka „Rok činov“, v kterém se mj. praví: „Strana je tu pre pracujúci ľud, jemuž slúži, je jeho vedúcou politickou silou. Nežije mimo spoločnosť, teda ani nad spoločnosťou...“