1.1. 1968

V novoročním projevu řekl A. Novotný: „Vstupujeme do roku, v němž nás čeká mnoho práce a také významné politické události...“

3.-5.1. 1968 

Pokračovalo zasedání ÚV KSČ (srov. 19.-21. 12. 1967), na němž došlo k rozdělení funkce prvního tajemníka a funkce prezidenta republiky. Prvním tajemníkem byl zvolen A. Dubček a novými členy předsednictva se stali Jan Piller, Josef Špaček, Emil Rigo a Josef Borůvka.

5.-6.1. 1968

Ve všech krajích začala rozšířená zasedání KV KSČ a KSS.

9.1. 1968

Členové a kandidáti PÚV osobně informovali stranický aparát o prosincovém a lednovém jednání v Praze.

PÚV ČSL vzalo na vědomí zprávu ÚV KSČ a přihlásilo se k jeho závěrům.

10.1. 1968

Velvyslanec SSSR S. Červoněnko vykonal oficiální návštěvu u A. Dubčeka.

Předsednictvo NS stanovilo termín všeobecných voleb do zastupitelských sborů na 19. 5. 1968.

Rudé právo uveřejnilo článek Jana Fojtíka o závěrech lednového pléna „Předpoklady účelné politiky“.

Čs. vláda se diplomatickou cestou obrátila na vlády USA, Velké Británie a Francie s upozorněním na růst neonacistických a revanšistických tendencí v NSR.

12.1. 1968

A. Dubček navštívil v doprovodu Martina Vaculíka závody ČKD v Praze a téhož dne přijal delegaci Škody Plzeň, AZNP Mladá Boleslav a závodů z Prahy 6.

14.1. 1968

Le Monde otiskl článek „Okolnosti kolem pádu A. Novotného“, který si všímal existence skupin Novotného stoupenců v Praze a na Plzeňsku.

15.1. 1968

A. Dubček se sešel v Bratislavě s představiteli stran NF.

16.1. 1968

Miroslav Mamula byl odvolán z funkce vedoucího 8. oddělení ÚV KSČ.

17.1. 1968

V souvislosti se zvolením A. Dubčeka do funkce prvního tajemníka KSČ vykonali u něho oficiální návštěvu velvyslanci BLR, PLR, NDR, SFRJ a MLR. KSČ přijala zpět do svých řad spisovatele vyloučené v září 1967. Odvolala rovněž své veto proti volbě Jana Procházky do ÚV SČSS.

A. Dubček zaslal děkovný telegram L. Brežněvovi za blahopřání ke zvolení prvním tajemníkem.

Čs. vláda vyjádřila podporu vládě VDR a NFO Jižního Vietnamu při jednání o ukončení válečného konfliktu.

18. 1. 1968

A. Dubček přijal skupinu starých členů KSČ, kteří mu odevzdali dopis o jejich podpoře nového vedení.

ÚV ČSS se přihlásil k závěrům lednového pléna ÚV KSČ.

21.1. 1968

V Práci vyšel úvodník Josefa Smrkovského „Oč dnes jde“, který vzbudil pozornost důrazem na demokratické rozhodování, hledisko pravdy a nápravu deformací.

22.-23.1. 1968

Vláda jednala o zlepšení ovzduší v severních Čechách a o odstranění závad ve vysokoškolských kolejích, které daly podnět ke studentské demonstraci 31. 10. 1967.

Zasedal ÚV KSS a zvolil do funkce prvního tajemníka Vasila Biľaka (23. 1.).

24.1. 1968

Rudé právo publikovalo zprávu o zasedání ÚV KSS k ekonomickým otázkám a pravomoci SNR.

Sešla se schůze ÚV SČSS, která zvolila Eduarda Goldstückera předsedou. Místopředsedy se stali J. Procházka a Miroslav Válek, členem předsednictva Milan Kundera. ÚV rozhodl vydávat namísto Literárních novin, které byly v září 1967 na zákrok A. Novotného odebrány spisovatelskému svazu, nový týdeník Literární listy.

25.1. 1968

E. Goldstücker poskytl rozhovor Čs. rozhlasu o současném dění v zemi, které dává naději na vytvoření „osvíceného socialismu“.

28.1. 1968

Na pozvání ÚV KSSS odletěl A. Dubček do Moskvy.

Bratislavská Pravda zaujala ekonomicky i ekologicky střízlivé stanovisko ke kampani deníku Směna za vybudování jednokolejné dráhy systému „Alweg“ ve Vyso­kých Tatrách.

29.1.-2.2. 1968

V Moskvě jednala čs. delegace vedená náměstkem ministra kultury a informací Bohuslavem Chňoupkem o kul­turní a vědecké spolupráci.

30.1. 1968

Čs. vláda vyjádřila podporu KLDR při ochraně její územní nedotknutelnosti.

31.1. 1968

Vláda jednala o návrhu statutu Bratislavy jako hlavního města Slovenska.

SFRJ obnovila diplomatické styky s NSR.

31.1.-2.2. 1968

Delegace Svazu komunistů Jugoslávie jednala v Praze o vztazích s KSČ.

1.2. 1968

Na zahájení VII. sjezdu JZD v Praze pronesl A. Dubček svůj první veřejný projev po nástupu do funkce prvního tajemníka KSČ.

2.2. 1968

J. Smrkovský se vyslovil v Čs. rozhlase o potřebě nekabinetní, otevřené politiky.

3.2. 1968

V Čs. rozhlase mluvil vedoucí tajemník MěV KSČ v Praze M. Vaculík o potřebě neanonymní politiky, reprezentované skutečnými osobnostmi.

4. 2. 1968

V Komárně se uskutečnilo setkání A. Dubčeka s Jánosem Kádárem.

6. 2. 1968

PÚV KSČ jednalo o přípravě Akčního programu.

7. 2. 1968

V Ostravě se setkali A. Dubček a Wladyslaw Gomulka.

Ministr kultury a informací Karel Hoffmann odletěl na krátkou pracovní návštěvu do NDR.

8. 2. 1968

J. Smrkovský otiskl v Rudém právu článek „Jak nyní dál“, v němž označil informovanost veřejnosti za nejdůležitější předpoklad demokratizace.

9. 2. 1968

V Praze zasedala ideologická komise ÚV KSČ. Bylo to poslední jednání, které před svým odvoláním z funkce řídil J. Hendrych.

Kultúrny život přinesl článek, v němž F. J. Kolár odpověděl na kritiky svých ideologicky motivovaných výpadů proti strahovské demonstraci, spisovatelskému sjezdu a Literárním novinám.

SNR sdělila tisku, že hodlá vytvořit skupinu odborníků, která by všestranně posoudila vhodnost systému „Alweg“ pro Vysoké Tatry.

9.-10. 2. 1968

Předseda Státní plánovací komise Oldřich Černík navštívil Bratislavu. S Františkem Barbírkem a V. Bilakem jednal o „hospodářském rozvoji Slovenska“.

10. 2. 1968

Tajemník ÚV KSČ Vladimír Koucký odjel na pracovní návštěvu do Bukurešti, kde jej provázel čs. velvyslanec Čestmír Císař.

Rudé právo psalo o zasedání severomoravského KV KSČ, kde vystoupil ministr vnitra Josef Kudrna a „zdůraznil nutnost bdělosti proti působení zahraničních špionážních rozvědek“.

11. 2. 1968

Rudé právo uveřejnilo článek hlavního ideologa ÚV KSČ J. Hendrycha „Jasné činy“ proti kritice minulé politiky KSČ.

14. 2. 1968

Jiří Lederer položil v časopisu Student otázku: „Je vůbec slučitelná demokracie... s existencí systému jedné strany?“

Rudé právo oznámilo zatčení F. Coufala, který přijel do ČSSR na kanadský pas, pro špionáž údajně spáchanou v letech 1948-1949.

16. 2. 1968

Čs. rozhlas oznámil, že vedoucím ideologického oddělení ÚV KSČ se stal jeho dosavadní pracovník Jaroslav Kozel z Ostravy.

19 .2. 1968

PÚV KSČ projednalo zásady Akčního programu KSČ. Vedoucím státně administrativního oddělení sekretariátu ÚV KSČ se stal generálporučík Václav Prchlík. V jeho dosavadní funkci náčelníka Hlavní politické správy armády ho vystřídal generálmajor Egid Pepich. 

A. Dubček navštívil prezídium ČSAV.

20. 2. 1968

Na pozvání Bohumíra Lomského přijela do Prahy delegace Sovětské armády (do 27.2.).

21. 2. 1968

Moskevská Pravda otiskla článek A. Dubčeka k 20. výročí únorových událostí.

J. Smrkovský napsal v časopise Reportér, že „naše NS musí teprve dostat, co mu podle ústavy patří“.

22. 2. 1968

Pražských únorových oslav se zúčastnili představitelé komunistických stran SSSR, PLR, MLR, NDR, BLR a RSR.

Gen. B. Lomský jednal v Moskvě s maršálem Andrejem Grečkem.

Ivan Sviták řekl před mikrofonem Čs. rozhlasu, že se nemusíme stydět, že máme nižší národní důchod, ale „musíme se stydět za to, pokud naše občanská práva nejsou taková, jako v podmínkách buržoazně demokratických států“.

Jako leták (zdarma) vyšlo nulté číslo týdeníku Literární listy, znovu vydávaného Svazem čs. spisovatelů; šlo o pokračování Literárních novin, odebraných svazu spisovatelů v září 1967. Regulérní 1. číslo vyšlo 1. března.

23.2. 1968

V Bratislavě se konalo slavnostní zasedání ÚV KSS, SNR a ÚV SNF k 20. výročí Února. Pražští novináři požádali o svolání aktivu, který by znovu posoudil stanovisko novinářského sjezdu k spisovatelské organizaci.

24. 2. 1968

Le Monde otiskl zprávu o návštěvě A. Novotného v závodech ČKD v minulém týdnu, kde bývalý první tajemník napadl Otu Šika a dovolával se dělnické třídy.

Uskutečnilo se slavnostní zasedání Lidových milic, jehož se účastnil A. Dubček.

A. Dubček přijal úspěšné čs. olympioniky.

Delegace KSČ odletěla do Budapešti.

25. 2. 1968

V slavnostním projevu na únorových oslavách vyslovil A. Dubček myšlenky ohlašující nový „demokratizační“ kurs. V noci před zasedáním Leonid Brežněv telefonicky požádal A. Dubčeka o změny v textu jeho projevu.

Z Československa uprchl generálmajor Jan Šejna, nejvyšší stranický funkcionář v armádě, kandidát ÚV KSČ a poslanec NS. Odjel na diplomatický pas do Itálie.

27. 2. 1968

Zasedalo 19. plénum NS k vládnímu návrhu zákona o postavení Bratislavy jako hlavního města Slovenska.

List The Guardian napsal, že „na čs. prezidenta se stupňuje tlak, aby se vzdal funkce“.

28. 2. 1968

Komise SNR pro kulturu a informace schválila návrh zákona o koordinované péči o Slováky žijící v zahraničí. K tomu účelu měla být v Bratislavě zřízena zvláštní pobočka Matice slovenské. Na filozofické fakultě UK v Praze byla zvolena Akademická studentská rada, která převzala funkci dosavadní organizace ČSM.

29. 2. 1968

Rumunská delegace opustila jednání o přípravě Mezinárodní porady dělnických a komunistických stran v Budapešti. Stalo se tak po kontroverzi se syrskou stranou, ale zejména pro nesouhlas se zněním dohody o nešíření jaderných zbraní (při neúčasti všech členů atomového klubu) a pro kritiku Číny za její nepřítomnosti.

Gen. Šejna se uchýlil z Itálie do USA.

Ústřední publikační správa (cenzurní úřad) zastavi­la svou činnost. (Zrušena byla zákonem z 26. 6. 1968.)

Čs. televize obnovila po osmi měsících pořad „Věc veřejná“, v němž zazněla myšlenka: „Dnešní politický systém nelze vylepšovat, je třeba vybudovat systém nový.“

1.. 3. 1968

Bylo zahájeno vyšetřování pplk. J. Moravce pro trestný čin rozkrádání národního majetku. (Během vyšetřování vyšly najevo také machinace gen. Šejny, který se vyhnul trestnímu stíhání útěkem do zahraničí.)

2. 3. 1968

Zemědělské noviny psaly o nutnosti odsunout jarní termín voleb.

4. 3. 1968

Sešlo se předsednictvo ÚV KSČ. Rozhodlo zaslat podrobnou informaci o prosincovém a lednovém jednání přímo základním organizacím. Ideologický úsek svěřilo tajemníku J. Špačkovi.

ČTK zveřejnila oficiální zprávu o případu gen. J. Šejny.

Fakultní výbor ČSM Fakulty osvěty a novinářství UK převedl své pravomoci na novou studentskou samosprávu. Studenti vznesli požadavek na obnovení časopisu Tvář.

5. 3. 1968

Čs. delegace ve složení A. Dubček, Jozef Lenárt a Václav David odletěla do Sofie na zasedání politického porad­ního výboru Varšavské smlouvy. O den později se k ní připojil B. Lomský.

Práce otiskla článek O. Šika „O pravdě v ekonomice i politice a skutečných zájmech pracujících“.

6. 3. 1968

Zpráva z PÚV KSČ o zrušení cenzury podnítila veřejnou kritiku éry A. Novotného.

Podle ČTK požádal gen. Šejna v USA o azyl.

Rozhlas poprvé po letech mlčení připomněl osobnost T.G. Masaryka.

6.-7.3. 1968

V Sofii se sešel politický poradní výbor Varšavské smlouvy, který mj. vyjádřil podporu novému vedení KSČ s výhradou, aby rozhodně čelilo „protikomunistickým silám“. Na závěr přijal komuniké a deklaraci o ohrožení míru, odsuzující americkou agresi ve Vietnamu.

7. 3. 1968

L. Mňačko prohlásil na tiskové konferenci ve Vídni, že se nadále považuje za čs. občana a že se chce vrátit do vlasti.

Delegace SČSS a Svazu filmových a divadelních umělců položily květiny na hrob T. G. Masaryka.

Česká část ÚV SČSS zaslala dopis předsednictvu vlády ČSSR k strahovským událostem, v němž odsoudila jakýkoli způsob perzekuce, násilí a nátlaku na mladou generaci.

8. 3. 1968

M. Mamula, bývalý vedoucí odd. ÚV KSČ pro řízení armády, odmítl rozhovor s novináři a označil obrodný proces za „teror ve jménu demokracie“.

V kinech se začal promítat týdeník o strahovských událostech z konce října 1967, v němž vystoupili studenti zranění příslušníky VB.

V deníku Práce byl vysloven požadavek na odstoupení A. Novotného v souvislosti s Šejnovou aférou.

9. 3. 1968

Denní tisk přinesl informace o studentských demonstracích v Polsku.

Na 66 místech začaly obvodní a okresní konference KSČ. Delegáti požadovali větší informovanost o jednání ústředního výboru.

Vláda vydala ústavní zákon č. 23/1968 Sb., kterým se zřizoval Národní výbor hl. m. Bratislavy.

V Práci vyšel článek „Umění odejít“ vyzývající dlou­holeté funkcionáře k zamyšlení, zda nepřekážejí demokratickému vývoji.

10. 3. 1968

Tisk, rozhlas a televize přinesly příspěvky k 20. výročí smrti Jana Masaryka. (V následujících dnech se ve sdělovacích prostředcích objevily hlasy zpochybňující oficiální výrok o jeho sebevraždě. I. Sviták požádal generální prokuraturu o přezkoumání celého případu.)

11. 3. 1968

V Krakově došlo k další vlně studentských demonstrací. Polský tisk označil za jejich původce „sionistické středisko“.

12. 3. 1968

Pařížský list Combat otiskl obsáhlou úvahu „Rozhodující týden Novotného“.

Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení k strahovským událostem, v němž popisovalo jejich průběh a sebekriticky připustilo „nediferencovaný“ přístup příslušníků VB.

V Čs. televizi vystoupil gen. B. Lomský.

Miroslav Pastyřík rezignoval na funkci předsedy ÚRO a tajemníci ÚRO Kozelka a Pešek požádali o odchod do důchodu.

13. 3. 1968

Vysokoškolský výbor KSČ vyjádřil nespokojenost s prohlášením ministerstva vnitra k strahovským událostem.

Ministerstvo kultury a informací vyzvalo všechny kompetentní činitele, aby se zasadili o vypracování nového tiskového zákona.

Ve Slovanském domě v Praze se uskutečnil diskusní večer „Mladí se ptají“. Na otázky účastníků odpovídali J. Smrkovský, Marie Švermová, dr. B. Běhal, Zdeněk Hejzlar, J. Kroha, Pavel Kohout, J. Procházka, František Vodsloň, Radomír Selucký a d.

13.-14. 3. 1968

Zasedalo předsednictvo NS, které pověřilo předsedu Nejvyššího soudu, aby zajistil důsledný průběh rehabilitací.

14. 3. 1968

Ministerstvo vnitra dementovalo zprávy, že byla Bezpečnost v době prosincového a lednového zasedání ÚV KSČ v pohotovosti.

Náměstek ministra národní obrany gen. Vladimír Janko spáchal podle oficiální zprávy sebevraždu.

NS vydalo prohlášení k případu gen. Šejny. Rudé právo oznámilo, že ČSSR oficiálně požádala USA o jeho vydání.

76 univerzitních profesorů, docentů a asistentů právnické fakulty UK zaslalo otevřený dopis generálnímu prokurátorovi ČSSR dr. Bartuškovi, v němž mu sdělilo, že svou účastí na politických procesech ztratil morální právo k zastávání funkce ústavního činitele.

V týdeníku Literární listy vyšel článek spisovatele Alexandra Klimenta nazvaný „Aktivita

nepojmenovaných“, jímž byl zahájen proces vzniku Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Viz dále 5. 4.

V kulturním domě Na chmelnici v Praze-Žižkově jednalo asi sto bývalých sociálních demokratů o účelnosti obnovení strany.

14.-15. 3. 1968

SNR na své 16. plenární schůzi projednávala zákon o hlavním městě Slovenska a vyslovila se pro federativní uspořádání republiky.

Milan Chudík rezignoval dopisem ze 14. 3. na funkci předsedy SNR. Plénum však konstatovalo, že v dopise chybí sebekritika a odvolalo ho samo. (Novým předsedou byl 27. 3. 1968 zvolen Ondrej Klokoč.)

15. 3. 1968

Představitelé Matice slovenské žádali odvolání A. Novotného z předsednictva ÚV KSČ a z funkce prezidenta republiky.

Ministr vnitra dr. J. Kudrna a generální prokurátor dr. J. Bartuška byli odvoláni z funkcí.

16. 3. 1968

Jugoslávský tisk přinesl zprávu, že se v Praze očekává demise A. Novotného.

Z Rumunska byl povolán čs. velvyslanec Č. Císař, aby se ujal vedení oddělení školství a kultury ÚV KSČ.

Ostravská Nová svoboda otiskla prohlášení 62 pracovníků Dolu Doubrava proti názorům I. Svitáka zpochybňujícím na stránkách Literárních listů vedoucí úlohu KSČ.

16.-17. 3. 1968

Proběhla druhá etapa obvodních a okresních konferencí KSČ a KSS. Poprvé se uplatňoval princip tajného hlasování. V Brně promluvil A. Dubček, na městské konferenci v Bratislavě Gustáv Husák, který prohlásil, že „třasořitky do politiky nepatří“.

Junák obnovil svou činnost.

17. 3. 1968

Skončily okresní konference KSČ, které se vyslovily pro závěry lednového pléna a v mnoha případech i pro odstoupení A. Novotného.

18. 3. 1968

V televizi vystoupil předseda vlády J. Lenárt s pokusem o sebekritický pohled na uplynulé období.

Pozdě večer přijal A. Dubček delegaci resortu kultury a informací vedenou ministrem K. Hoffmannem, která mu vyslovila plnou důvěru a podporu.

19. 3. 1968

Na společné schůzi předsednictva NS a vlády byla ustavena čtrnáctičlenná komise pro zpracování podnětů a návrhů k účinnějšímu řízení státních záležitostí.

PÚV KSS a SNR projednaly návrh Akčního programu KSČ a otázky státoprávního uspořádání.

Shromáždění několika tisíc bratislavských vysokoškoláků požadovalo abdikaci A. Novotného, B. Lomského a politiků spjatých s deformacemi 50. let. Vyjádřilo nespokojenost s politikou ÚV ČSM a jeho předsedy Miroslava Zavadila.

Slovensky denní tisk přinesl kritické články na adresu Viliama Širokého, Karola Bacílka a Václava Škody, který byl v 50. letech ministrem spravedlnosti. Práce otiskla projev G. Husáka, který požadoval odstoupení A. Novotného.

UV Kulturního svazu ukrajinských pracujících v ČSSR přijal v Prešově rezoluci, která požadovala „demokratické státoprávní uspořádání vztahů národů a národností ČSSR“.

Předseda Státní plánovací komise O. Černík odjel na pracovní návštěvu do Moskvy. V Moskvě byla také přijata delegace Hlavní politické správy čs. armády (gen. Pepich). Za sovětskou stranu se jednání zúčastnili maršálové Grečko, Jakubovskij a Zacharov.

20. 3. 1968

Předsednictvo ÚRO vyzvalo A. Novotného k abdikaci z funkce prezidenta republiky. Týž požadavek vyslovily sdělovací prostředky, podpořil jej aktiv Vysoké školy politické ÚV KSČ i setkání pražské mládeže s představiteli veřejného života J. Smrkovským, O. Šikem a R. Seluckým. Na základě mnoha rezolucí se zabývalo postavením prezidenta republiky také předsednictvo NS, které zároveň přijalo rezignaci místopředsedy NS M. Chudíka.

Rudé právo otisklo stanovisko redakce, které se ohrazovalo proti kritice jejích dosavadních postojů a vyjádřilo podporu progresivní politice.

KNV a KOR v Brně, Ostravě a Ústí nad Labem vystoupily s požadavkem na odložení voleb. Komunisté Nejvyššího soudu vyjádřili nedůvěru náměstku ministra spravedlnosti.

21. 3. 1968

Deník Práce uvedl, že sovětský tisk „zachovává úzkostlivé mlčení“ o vývoji v ČSSR. S neskrývanými sympatiemi naopak informoval o změnách politického klimatu v Československu jugoslávský, rumunský a maďarský tisk a tisk KS Itálie a Francie.

Skupina katolíků otiskla v Literárních listech otevřený dopis A. Dubčekovi, v němž vyjádřila naději na spravedlivé posouzení významu potlačovaných věřících a církve.

Většina členů předsednictva Mírového hnutí katolického duchovenstva ČSSR, včetně předsedy Josefa Plojhara, rezignovala. Předsedou prozatímního výboru se stal biskup Pražské arcidiecéze František Tomášek.

Prezident republiky A. Novotný udělil milost spisovateli Janu Benešovi, který byl v r. 1967 odsouzen k pětiletému vězení za údajnou „podvratnou činnost“.

Na základě rezolucí ÚRO a dalších organizací vyslovilo PÚV KSC souhlas s demisí A Novotného a schválilo text Akčního programu. Současně doporučilo urychlit soudní a mimosoudní rehabilitace osob postižených v 50. letech.

M. Zavadil rezignoval na funkci předsedy ČSM.

21.-23. 3. 1968

Zasedala ÚRO a jednala o přípravě nového programu ROH. Jejím předsedou byl zvolen Karel Poláček.

22. 3. 1968

Předsednictvo NS obdrželo dopis, kterým A. Novotný oznámil svou abdikaci.

Své odstoupení nabídl předseda ÚKRK KSČ Pavel Hron, místopředseda NS V. Škoda, předseda ČSS Alois Neuman, vedoucí tajemník středočeského KV KSČ aj.

Svaz protifašistických bojovníků předložil kandidaturu Ludvíka Svobody na úřad prezidenta republiky.

23. 3. 1968

V Drážďanech se sešli představitelé BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR, kteří se zabývali vývojem v Československu. Představitelé pěti zemí vyjádřili v této souvislosti „znepokojení“.

ÚKRK KSČ navrhla přezkoumání disciplinárního řízení se spisovateli-komunisty L. Vaculíkem, Ivanem Klímou, A. J. Liehmem a P. Kohoutem.

Ve sdělovacích prostředcích se objevily další návrhy kandidátů na funkci prezidenta: J. Smrkovský a Laco Novomeský.

24. 3. 1968

Delegace KSČ se vrátila z Drážďan.

List Sunday Express vyslovil názor, že nebezpečí vojenského zásahu Sovětského svazu v ČSSR není vyloučeno.

25. 3. 1968

List Figaro otiskl hodnotící článek o drážďanském setkání představitelů socialistických zemí pod titulkem „SSSR vyžaduje od Dubčeka záruky, že ČSSR zůstane věrna komunistickému bloku“.

Krajská volební komise NF v Č. Budějovicích zastavila předvolební kampaň a připojila se k požadavku odložení voleb.

V Ostravě se konala ustavující schůze Akčního výboru uměleckých svazů a kulturních institucí.

26. 3. 1968

Předsednictvo NS stanovilo volbu prezidenta republiky na 30. března. Zároveň se usneslo odložit volby do NV na druhou polovinu června, přijalo zákon o zřízení branného a bezpečnostního výboru a rozšíření mandátového výboru na mandátový a imunitní. Zemědělský výbor NS předložil návrh na založení celostátního Svazu zemědělců.

List Figaro položil otázku: „Budou československé naděje na svobodu zmařeny sovětským nátlakem?“

Tajemník ÚV SED prof. Kurt Hager kritizoval na filozofickém kongresu v Berlíně politický vývoj v Československu.

KRK KSS se usnesla, že může plnit svou funkci kontrolního orgánu pouze tehdy, když bude nezávislá na vedoucích a výkonných orgánech ÚV KSS. Doporučila dokončit rehabilitaci G. Husáka, L. Novomeského, Dušana Okáliho a definitivně rehabilitovat II. partyzánskou brigádu M.R. Štefánika a jejího velitele Viliama Žingora.

27. 3. 1968

Ministerstvo zahraničí předalo velvyslanci NDR nótu, kterou odmítlo výroky prof. Hagera o Československu.

Na adresu vrcholných orgánů republiky začaly docházet rezoluce organizací NF a jednotlivých závodů, které protestovaly proti cizímu vměšování do záležitostí ČSSR.

V rámci NF pokračovala série rezignací. Lidová demokracie vyzvala J. Plojhara k odchodu z politického života a ÚV ČSSŽ přijal abdikaci dosavadní předsedkyně Hany Leflerové.

Velkou pozornost vzbudil rozhovor s někdejším prokurátorem JUDr. Josefem Urválkem o politických procesech, otištěný v časopise Reportér.

V Praze se ustavil přípravný výbor K 231, tj. Klubu politických vězňů, proti nimž bylo v minulosti zneužito zákona na ochranu republiky (č. 231 ze 6. 10. 1948).

28. 3. 1968

Ve Španělském sále Pražského hradu se konalo zasedání ÚV KSČ. Přijalo rezignaci A. Novotného na funkci člena předsednictva ÚV a prezidenta republiky. Zároveň schválilo kandidaturu L. Svobody na prezidentský úřad. J. Smrkovský byl zvolen do PÚV KSČ a Č. Císař se stal tajemníkem a členem sekretariátu ÚV KSČ. Do čela ÚKRK byl tajným hlasováním zvolen Miloš Jakeš.

Senát Krajského soudu v Banské Bystrici zrušil rozsudky nad V. Žingorem, S. Bibzem a B. Nosákem, odsouzenými 21. 10. 1950 Státním soudem v Bratislavě a popravenými za velezradu a vyzvědačství.

V Březové pod Bradlom se konala konference o vzniku Československa a o osobnosti M. R. Štefánika.

Literární listy a v dalších dnech i ostatní tisk (zejména Lidová demokracie a Práce) věnovaly zvýšenou pozornost politickým procesům 50. let, mocenským zásahům do kulturního života a rehabilitacím.

Filozofická fakulta UK vydala výzvu všem vysokým školám a vědeckým pracovištím k ustavení Svazu vědeckých pracovníků.

V Ostravě se konala krajská konference funkcionářů LM, která vyzněla jako obrana předlednových poměrů.

Po skončení zasedání ÚV KSČ ve 23.00 hodin obklopilo účastníky několik set mladých lidí. Na nábřeží se rozvinula dvouhodinová spontánní diskuse. Byl to symptom změny politického klimatu.

ČTK uveřejnila zprávu o termínu a místu konání ustavující schůze K 231; následujícího dne rozšířila zprávu většina deníků.

29. 3. 1968

L. Brežněv promluvil na městské konferenci KSSS v Moskvě. Zvlášť ostře se vyjádřil o „nacionalistických a revizionistických živlech, které chtějí oslabit ideovou jednotu“.

Lidová demokracie oznámila, že předala generální prokuratuře dopisy čtenářů o nezákonnostech a hrubém porušování etických norem příslušníky StB a útvarů nápravné výchovy.

V Pardubicích se sešlo shromáždění vojenských organizací ČSM. Požadovalo odstoupení ministra B. Lomského a vyšetření, kdo dal v době strahovských událostí příkaz k pohotovosti jednotek civilní obrany v Kutné Hoře.

29.-30.3. 1968

Na první plenární schůzi SČSS konané od IV. sjezdu v červnu 1967 vyhlásil Alexander Kliment ustavení Kruhu nezávislých spisovatelů.

30. 3. 1968

L. Svoboda byl zvolen prezidentem republiky.

Denní tisk přinesl informace o založení klubu K 231 a obnovení činnosti Junáka.

31. 3. 1968

Novým předsedou ČSL se stal Antonín Pospíšil.

Spisovatel J. Beneš poskytl Lidové demokracii rozhovor o poměrech ve vyšetřovací vazbě a chování vyšetřovatelů StB.

Zpravodajství Čs. rozhlasu přineslo informaci o zmizení náměstka předsedy Nejvyššího soudu Josefa Břešťanského.

Ve velkém sále Kulturního domu na Žofíně v Praze se konalo ustavující shromáždění K 231.

1.-5. 4. 1968

Pokračovalo zasedání ÚV KSČ z 28.3. 

Ve sdělovacích prostředcích a veřejném mínění převládl názor, že zmizení J. Břešťanského může souviset s tím, že jako vyšetřovatel získal poznatky ohrožující vysoce postavené osobnosti.

V Poděbradech se uskutečnilo setkání historiků československých vysokých škol, kteří dospěli k závěru, že drastické zásahy Státní bezpečnosti v uplynulých 20 letech nebyly výjimečným, ale typickým jevem. Z toho vyvodili požadavek na vytvoření zcela nových orgánů k ochraně státních zájmů.

2.4. 1968

Rudé právo otisklo projev A. Dubčeka na zasedání ÚV KSČ a zprávu, že V. Koucký a J. Hendrych odstoupili ze svých funkcí.

U obce Babice bylo nalezeno tělo J. Břešťanského. Vyšetřovací orgány konstatovaly sebevraždu oběšením.

Poslankyně Z. Dohnalová interpelovala ministra spravedlnosti Neumana ve věci procesu s J. Benešem. Vyšlo najevo, že do soudního řízení zasahovalo 8.odd.ÚVKSČ.

21 ředitelů PKO a kulturních a společenských středisek adresovalo ministrovi kultury otevřený dopis s požadavkem, aby ještě v roce 1968 svolal sjezd kulturně výchovných pracovníků.

3.4. 1968

TASS publikovala výňatek z Dubčekova projevu na zasedání ÚV KSČ (1.4.). Byla to dosud nejobsáhlejší informace o politickém vývoji v ČSSR od ledna 1968.

Komunisté právnické fakulty UK vyslovili nedůvěru ministru spravedlnosti.

B. Lomský rezignoval na funkci ministra národní obrany.

Kulturní spolek maďarských pracujících v ČSSR Czemadok předložil návrh na ústavní zakotvení rovnoprávnosti národů a národností, na zřízení národnostního výboru při NS a SNR, katedry s maďarským vyučovacím jazykem na Vysoké škole technické a na lékařské fakultě v Košicích, maďarského divadla a tisku.

4. 4. 1968

Plenární zasedání ÚV KSČ zvolilo nové předsednictvo a sekretariát. Předsednictvo: F. Barbírek, V. Biľak, O. Černík, A. Dubček, D. Kolder, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo, J. Smrkovský, J. Špaček, O. ŠvesTka. Sekretariát: A. Dubček, Č. Císař, A. Indra, D. Kolder, J. Lenárt, Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, O. Voleník. Ze svých dosavadních funkcí odstoupili: A. Novotný, M. Chudík, O. Šimůnek, M. Pastyřík, J. Hendrych, V. Koucký, B. Laštovička a d. Zároveň byla ustavena tzv. Pillerova komise pro záležitosti stranické rehabilitace. ÚV KSČ doporučil, aby vláda podala demisi a prezident pověřil sestavením vlády ing. O. Černíka.

Ministerstvo zahraničí uvítalo ochotu VDR k jednání s USA o zastavení válečných akcí a nabídlo Prahu jako místo k rozhovorům.

V Polsku se rozpoutala kampaň proti vysokoškolské inteligenci, „reakcionářům a sionistům“.

5.4. 1968

Skončilo plenární zasedání ÚV KSČ, které přijalo Akční program KSČ.

V hlavní posluchárně Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se za účasti cca 200 zájemců konala ustavující schůze Klubu angažovaných nestraníků (KAN); byl vydán leták s programovým prohlášením hnutí.

Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

6.4. 1968

Vláda ČSSR podala demisi a prezident pověřil sestavením vlády O. Černíka.

Rudé právo přineslo rozhovor s pracovníky generální prokuratury o vyšetřování smrti J. Masaryka, k němuž dal podnět I. Sviták v časopise Student.

Ministerstvo spravedlnosti dementovalo zprávy o ničení soudních archivů.

Novým předsedou ČSS byl na mimořádném zasedání ÚV zvolen B. Kučera.

6.-10. 4. 1968

Po celé republice se konaly schůze funkcionářů o výsledcích dubnového pléna ÚV KSČ.

Rudé právo otisklo diskusní příspěvek B. Chňoupka z dubnového zasedání ÚV KSČ, podle něhož „nutno kvalifikovat situaci jako vážnou“.

V Bratislavě ustavili bývalí politič­tí vězňové přípravný výbor Slovenské organizace na ochranu lidských práv, obdoby K 231.

8.4. 1968

Prezident republiky jmenoval novou vládu O. Černíka.

Na rozšířeném zasedání ÚV NF byl zvolen předsedou NF člen PÚV KSČ MUDr. František Kriegel.

Ladislav Štoll byl odvolán z funkce ředitele Ústavu pro čs. literaturu ČSAV.

V Rudém právu vyšel dopis osmi komunistů, kteří byli v roce 1961 odsouzeni jako „protistranická, revizionistická a projugoslávská skupina“.

9.4. 1968

Nová československá vláda složila předepsaný slib.

Zasedal ÚV KSS (9.-11. 4.) k závěrům dubnového pléna ÚV KSČ a k státoprávnímu uspořádání republiky. V tajném hlasování byli zvoleni noví členové PÚV KSS: O. Klokoč, Viktor Pavlenda, Anton Ťažký a Jozef Zrak.

Luigi Longo prohlásil na tiskové konferenci, že „Československo rozsáhle a do hloubky naplňuje Togliattiho myšlenky z Jaltského memoranda“.

10.4. 1968

Rudé právo zveřejnilo Akční program KSČ.

11.4. 1968

Pro všeobecnou nespokojenost s kandidáty vybraný­mi ještě před lednem rozhodlo předsednictvo NS odložit volby do zastupitelských sborů, které se měly konat 19. května. V. Škoda rezignoval na všechny funkce v NS.

V Praze se poprvé sešel Klub nezávislých spisovatelů.

Akční výbor řeckokatolické církve přijal v Košicích rezoluci, v níž požadoval obnovu církve a navrácení kostelů a farností.

L. Brežněv přijal v Moskvě nového čs. velvyslance V. Kouckého.

12.4. 1968

Nová čs. vláda se sešla na prvním zasedání. Rozhodla zahájit urychleně práce na novém státoprávním uspořádání. Zřídila Hospodářskou radu se statutem vládního orgánu.

Moskevská Pravda otiskla obsáhlý výtah z Akčního programu KSČ.

13.4. 1968

Prezident L. Svoboda položil kytici na hrob T. G. Masaryka.

Skupina českých historiků uveřejnila v Rudém právu kritické vyjádření k vystoupení A. Novotného na dubnovém zasedání ÚV KSČ.

14.4. 1968

V Rudém právu vyšel článek, v němž dr. Urválek hájil svou nevinu v procesu se Slánským. Současně otiskla bratislavská Pravda příspěvek nazvaný „Dokumenty z Barnabitek...“, v kterém se kladlo za vinu A. Novotnému, že brzdil snahy o rehabilitaci.

16.4. 1968

PÚV KSČ jednalo o přípravách krajských konferencí a sjezdu.

Rudé právo informovalo o obnoveném vyšetřování smrti J. Masaryka.

Ústřední rada družstev přijala rezignaci V. Krutiny a novým předsedou zvolila J. Podlipného.

Zdeněk Mlynář otiskl v Rudém právu polemiku s článkem dr. Urválka (14. 4.) „Jak to bylo s procesy“.

List Figaro přetiskl výňatky z Rudého práva o vyšetřování smrti J. Masaryka a poznamenal, že „Rudé právo žádá pomoc SSSR při objasnění tajemství kolem sebevraždy J. Masaryka“.

18. 4. 1968

Podle sdělení ČTK projednávalo PÚVKSČ připomínky, které došly k vystoupení A. Novotného na dubnovém zasedání.

Dosavadní předseda NS Bohumil Laštovička odstoupil, na jeho místo byl zvolen J. Smrkovský. Novými místopředsedy NS se stali J. Valo, M. Mikova, L. Dohnal, J. Zedník, A. Žiak. Z funkce předsedy Nejvyššího soudu byl odvolán dr. J. Litera. Nově jmenován byl dr. O. Boček.

Večerní Praha přinesla informaci o obnově procesu s Rudolfem Barákem odsouzeným v roce 1962.

J. Kádár vyjádřil solidaritu s politikou KSČ.

19. 4. 1968

ÚV SČSS oficiálně požádal, aby bylo L. Mňačkovi vráceno státní občanství.

Ve dnech 19.-21. 4. se konaly krajské konference KSČ, z nichž vzešly požadavky na urychlené svolání XIV. sjezdu a na důslednou očistu ÚV od členů, kteří se podíleli na deformacích a nezákonnostech. Na krajské konferenci v Ostravě promluvil Alois Indra. Ve svém projevu zaujal kritické stanovisko k noviná­řům, k „zneužívání svobody projevu“, „očerňování“ poválečného období „budování socialismu“, „idealizaci T.G. Masaryka“ a vyslovil se proti svolání mimořádného sjezdu.

Biskupové Fr. Tomášek a A. Lazík odcestovali do Vatikánu.

20.4. 1968

L. Novomeský, M. Válek a Vojtech Mihálik rezignovali „z ideových důvodů“ na členství v redakční radě časopisu Kulturný život.

21.4. 1968

Le Monde zveřejnil informaci, že představitelé ČSS mají v úmyslu usilovat o zrušení ústavního článku 4 o vedoucí úloze KSČ.

V polském a bulharském tisku pokračovala kampaň o „ideologické diverzi“ proti socialismu.

22.4. 1968

Prezident L. Svoboda navštívil Slovensko.

J. Lenárt odcestoval na oficiální návštěvu do Budapešti.

Moskevská Pravda přinesla článek k Leninovu výročí s ostrým zaměřením proti revizionismu.

23.4. 1968

Prezident Svoboda ukončil návštěvu Slovenska.

Po předchozím jednání v Polsku, NDR a Bulharsku přiletěl do Prahy maršál Ivan Jakubovskij.

Do Prahy přijela bulharská stranická a vládní delegace v čele s Todorem Živkovem.

Na pražském aktivu spisovatelů-komunistů byly vráceny členské legitimace A. J. Liehmovi, I. Klímovi a L. Vaculíkovi.

V Moskvě zasedal ÚV KSSS (srov. 5.5.1968).

24.4. 1968

Podle Čs. rozhlasu se A. Novotný už několikrát sešel se sovětským velvyslancem.

Tisková agentura Jugoslávie zveřejnila zprávu, že na nedávném zasedání ÚV KSSS narazil Akční program KSČ na velké výhrady.

O. Černík přednesl programové prohlášení vlády, v němž mimo jiné věnoval velkou pozornost federativnímu uspořádání státu.

Bývalý vězeňský lékař z Ruzyně MUDr. Josef Sommer spáchal sebevraždu.

24.-25.4. 1968

V Praze se konala plenární schůze ÚRO, která rozhodla svolat na červen celostátní poradu zástupců závodních výborů ROH a na počátek roku 1969 VIL všeodborový sjezd.

24.-28.4. 1968

V Budapešti se za účasti zástupců 54 stran konalo jednání komise pro přípravu Mezinárodní porady komunistických a dělnických stran.

25.4. 1968

Maršál I. Jakubovskij jednal v Praze za účasti L. Svobody, A. Dubčeka, O. Černíka a Martina Dzúra o přípravě cvičení vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Ještě týž den odletěl do Budapešti.

Začala druhá etapa krajských konferencí KSČ a KSS.

V Praze jednalo čtyřicetičlenné shromáždění bývalých sociálních demokratů ze všech regionů Čech a Moravy o obnovení strany.

26. 4. 1968

A. Dubček promluvil na městské konferenci KSČ v Praze o současné politické situaci a potřebě zvolit nový ÚV ještě před sjezdem. Na krajské konferenci v Banské Bystrici odmítl V. Biľak účast na připravovaném mimořádném sjezdu, bude-li svolán v nejbližší době.

V Praze byla podepsána československo-bulharská spojenecká smlouva.

Ministerstvo vnitra zrušilo rozhodnutí z 16. 8. 1967, jímž se L. Mňačkovi odnímalo čs. státní občanství.

Ministerstvo kultury a informací oznámilo, že číslem 17 končí vydávání týdeníku Kulturní noviny.

Deník Nová svoboda otiskl prohlášení prvního dělnického výboru na ochranu tiskové svobody, který se ustavil v Moravských chemických závodech v Ostravě.

28.4. 1968

V Budapešti skončila konzultativní schůzka představitelů dělnických a komunistických stran.

Rudé právo otisklo prohlášení CZV KSČ ČKD a lékařské fakulty UK, které konstatovalo, že současné vedení KSČ nereprezentuje vůli většiny členů.

Byla zveřejněna zpráva o sebevraždě podnikového ředitele Kdyňských strojíren J. Holuba a náčelníka vyšetřování VB pplk. J. Počepického.

29. 4. 1968

Z rozhodnutí prezidenta republiky byla vrácena rodinám Rudolfa Slánského a Otto Šlinga všechna vyznamenání. U příležitosti 1. máje byl udělen titul Hrdina republiky některým obětem politických procesů 50. let.

Novým předsedou ÚV Slovenské národní fronty byl zvolen O. Klokoč.

Čeští a slovenští ekonomové projednali v Bratislavě návrh zásad federalizace ekonomiky.

V obnoveném procesu proti V. Žingorovi a dalším obžalovaným vynesl senát Krajského soudu v Banské Bystrici konečný rozsudek: v plném rozsahu je zprostil obžaloby.

30.4. 1968

Le Monde přetiskl prohlášení, které učinil M. Ribičič v bělehradské Politice o tom, že „další vývoj v ČSSR je vlastní záležitostí Čechů a Slováků a bude tím rychlejší, čím méně bude snah o vměšování bratrských stran“.

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že návrh rehabilitačního zákona bude předložen k projednání do konce června 1968.

V Bratislavě se konala konference Svazu slovenských spisovatelů. Z funkce tajemníka odstoupil J. Bžoch.

Týdeník Student uveřejnil programový článek Ivana Svitáka „Vaše nynější krize“, jehož text přednesl autor 18. dubna na druhém besedním večeru KAN.

1. 5. 1968

Konaly se spontánní oslavy 1. máje, jejichž atmosféru vyjádřilo heslo z pražských ulic: „Všechen um a srdce Dubčekově politice“.

2. 5. 1968

O. Černík se setkal s předsedou rady ministrů NDR Willy Stophem, který byl na léčení v Karlových Varech. Podle sdělení ČTK byl novým velvyslancem v Moskvě jmenován V. Koucký.

ÚV KSČ svolal poradu komunistů pracujících v tisku, rozhlasu a televizi.

3. 5. 1968

Na Staroměstském náměstí v Praze se konal mítink mládeže, který se vyslovil pro vznik opoziční strany, vyjádřil solidaritu s polskými studenty a vyhlásil ustavení Klubu demokratické mládeže.

Ministr národní obrany M. Dzúr oficiálně potvrdil, že na území ČSSR proběhne cvičení vojsk Varšavské smlouvy.

NS schválilo programové prohlášení vlády přednesené jejím předsedou 24.4.

PÚV KSS projednalo návrh Akčního programu KSS a schválilo návrh na vrácení členství E. Frišovi a P. Lechnerovi. Potvrdilo M. Sedlákovou ve funkci hlavní redaktorky deníku Pravda a dalo souhlas ke změně názvu týdeníku Predvoj na Nové slovo.

4. 5. 1968

V Moskvě jednala delegace PÚV KSČ (A. Dubček, O. Černík, J. Smrkovský, V. Bitek). V průběhu jed­nodenních rozhovorů odpověděla mj. na sovětské výhrady ke způsobu odvolání A. Novotného a k růstu reformního hnutí v zemi.

ČTK přinesla dementi gen. M. Dzúra o tom, že by čs. strana odmítla cvičení Varšavské smlouvy na našem území. Ministr národní obrany uvedl, že se v této záležitosti s maršálem Jakubovským pouze polemizovalo.

5. 5.

Le Monde uveřejnil podrobnosti ze zasedání UVKSSS (23. 4.), kde L. Brežněv údajně prohlásil, že vývoj v Praze ohrožuje socialismus nejen v Československu. Gen. Jepišov pak měl doslova prohlásit, že není vyloučeno, že „skupina věrných československých komunistů požádá o pomoc SSSR a ostatní socialistické země“.

Do Prahy přiletěl L. Longo (do 7. 5.).

V Ostravě se konalo shromáždění více než 1000 členů K 231 z celého Severomoravského kraje.

6. 5. 1968

Podle ČTK charakterizoval tiskový orgán levicové KS Indie situaci v ČSSR jako revizionistickou hrozbu.

Ministr zahraničních věcí dr. Jiří Hájek odcestoval na pozvání Andreje Gromyka do Moskvy.

ÚV PSDS a polská vláda zaslaly čs. vládě protestní dopis proti tomu, jak čs. sdělovací prostředky informují o posledních událostech v PLR.

V Bratislavě začalo třídenní sympozium čs. ekonomů o rozvoji Slovenska ve federativním uspořádání.

Komise ÚV KSS, pověřená přípravou federace, doporučila nejvyšším stranickým a státním orgánům vytvořit organizační předpoklady pro to, aby byl do 20. 6. 1968 vypracován návrh ústavního zákona o federalizaci, který by mohl být schválen a vyhlášen k 50. výročí vzniku republiky.

Po dlouhých letech se v Plzni konala veřejná vzpomínková slavnost k uctění památky amerických vojáků, kteří padli při osvobozování města v r. 1945.

7. 5. 1968

TASS dementovala výroky západoevropského a čs. tisku, které naznačovaly, že na smrti J. Masaryka se podíleli agenti sovětské Bezpečnosti.

Čs. rozhlas přinesl zprávu, že se v Praze objevily letáky označující E. Goldstückera, O. Šika, F. Kriegla a Č. Císaře za nepřátele socialismu.

8. 5. 1968

V Moskvě se konala schůzka prvních tajemníků komunistických stran BLR, MLR, NDR, PLR a SSSR, které údajně předcházel dopis Waltera Ulbrichta L. Brežněvovi, požadující zásah proti reformnímu vývoji v ČSSR.

Hlavní vojenský prokurátor M. Richter přerušil R. Barákovi výkon trestu odnětí svobody.

Skupina komunistických poslanců, někdejších členů sociální demokracie (Jaromír Dolanský, Evžen Erban, Zdeněk Fierlinger, Ludmila Jankovcová aj.), se vyslovila proti obnově Čs. strany sociálně demokratické.

Byl založen přípravný výbor Československé strany sociálnědemokratické a přípravný výbor Masarykova sdružení demokratického socialismu. Obojí směřovalo k vytvoření podmínek pro obnovení strany.

9. 5. 1968

V PKO JF v Praze se konala manifestace čs.-sovětského přátelství, na níž promluvili prezident L. Svoboda a maršál Ivan Koněv.

Berliner Zeitung otiskl zprávu, že pod pláštíkem natáčení historického filmu „Most u Remagenu“ přijíždějí do Prahy speciální jednotky americké armády i s bojovou technikou.

Sofii vystoupil na konferenci o díle K. Marxe T. Živkov s projevem o hrozbě revizionismu.

Českém Těšíně se konalo velké shromáždění „marxisticko-leninských sil“ z okresů Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava a Český Těšín pod heslem: „Z pozic socialismu neustoupíme, jednotu bratrských národů uhájíme.“

10. 5. 1968

V západním tisku se objevily první zprávy o pohybu sovětských a polských vojsk směrem k čs. hranicím.

11. 5. 1968

J. Smrkovský se účastnil mírové slavnosti v Plzni, kde prohlásil, že Československo chce dělat svou vlastní zahraniční politiku.

Vojenská delegace SSSR vedená maršálem Koněvem navštívila útvar PS v Plané u Mariánských Lázní.

František Hamouz odletěl do Moskvy na 34. zasedání výkon­ného výboru RVHP.

Jedenadvacet bývalých příslušníků tzv. levice předúnorové sociálnědemokratické strany publikovalo v Rudém právu prohlášení proti obnovení sociálnědemokratické strany.

12. 5. 1968

Litoměřickou posádku navštívil sovětský generál Žadov. V besedě s vojáky řekl mj., že dobří komunisté se u nás nemusí bát, protože stačí zavolat a celá Sovětská armáda a spřátelené armády budou k dispozici.

13. 5. 1968

Na p ozvání čs. ministra zahraničí přijel do Prahy jugoslávský státní tajemník zahraničních věcí M. Nikezic .

14. 5. 1968

Ústavně právní výbor NS jednal o rehabilitaci a změnách zákona o cenzuře, shromažďování a spolčování.

Rudé právo otisklo článek varující před obnovením sociálně demokratické strany.

Časopis Sovetskaja Rossija psal o údajné protisovětské činnosti T. G. Masaryka.

Západní tisk (Figaro) konstatoval otevřenou roztržku mezi A. Dubčekem a Indrovou skupinou.

Ustavila se organizace katolického duchovenstva „Dílo koncilové obnovy“, jejímž předsedou byl zvolen pražský biskup F. Tomášek.

15. 5. 1968

V Praze se konala tisková konference s M. Nikezičem.

16. 5. 1968

Deníky Rudé právo. Lidová demokracie a Svobodné slovo přinesly polemické články, jimiž odpovídaly na obvinění T. G. Masaryka z protisovětské činnosti v časopise Sovetskaja Rossija.

Rudé právo informovalo, že ÚV KSČ dal vládě podnět k ustavení výboru pro státoprávní uspořádání ČSSR.

Literární listy otiskly otevřený dopis ak. malíře Josefa Jíry A. Dubčekovi, ve kterém žádal odpověď na údajné výroky A. Jepišova o možném zásahu Sovětské armády v Československu.

17. 5. 1968

Do ČSSR přijela na oficiální návštěvu sovětská vojenská delegace v čele s A. Grečkem a A. Jepišovem. Údajně na léčení přijel do Karlových Varů také Alexej Kosygin. Za svého pobytu (17.-25. 5.) jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem. Dvakrát jej přijal prezident L. Svoboda.

V. Biľak jednal v Bratislavě s velvyslancem NDR.

18. 5. 1968

Ministerstvo vnitra udělilo Klubu angažovaných nestraníků prozatímní povolení k činnosti.

Spisovatel L. Mňačko se vrátil do Československa.

Při studentských majáles v Praze došlo ke konfliktu s Bezpečností. (Na stížnost Pražského studentského parlamentu zahájila v červnu vojenská obvodová prokuratura trestní stíhání neznámého pachatele SNB pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele.)

20. 5. 1968

Rudé právo otisklo interview s J. Smrkovským o účelu návštěvy A. Kosygina a o československo-sovětských vztazích.

V Praze se ustavil Kruh nestraníků při Svazu čs. skladatelů. Předsedou byl zvolen J. Burghauser.

22. 5. 1968

Vláda projednala návrh zákona o soudní rehabilitaci a schválila složení výboru pro přípravu státoprávního uspořádání republiky.

22.-24.5. 1968

Ministr zahraničních věcí J. Hájek by] na oficiální návštěvě v Maďarsku.

Plénum ÚV KSS projednalo návrh Akčního progra­mu KSS a politickou situaci na Slovensku.

23. 5. 1968

Rudé právo otisklo dementi ministerstva národní obrany k tvrzení bonnské vlády, že v ČSSR mají být umístěny jednotky Varšavské smlouvy.

Čs. velvyslanec ve Varšavě odevzdal ÚV PSDS a polské vládě odpověď na jejich protest z 6.5.

V Praze na Žofíně se sešlo asi 500 novinářů-komunistů na aktivu, jemuž předsedal Č. Císař.

Literární listy otiskly vyjádření J. Smrkovského k výroku A. Jepišova o připravenosti sovětských vojsk zasáhnout v ČSSR. Podle J. Smrkovského sovětský generál tento výrok popřel.

24. 5. 1968

ČTK oznámila, že v červnu proběhne na území PLR a ČSSR velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy.

Skončila dvoudenní porada předsedů celopodnikových a celozávodních výborů KSČ a KSS svolaná PÚV KSČ v rámci příprav květnového pléna ÚV KSČ.

25. 5. 1968

A. Kosygi n se vrátil z Československa do Moskvy.

26. 5. 1968

V Olomouci se konal ustavující kongres Svazu vysokoškolského studentstva.

Podle listu Le Monde prohlásil čs. ministr vnitra, že každý pokus o ustavení nové politické strany bude pokládán za ilegální.

27. 5. 1968

Předsednictva ÚRO a vlády projednaly požadavky odborů formulované podle asi 3000 rezolucí, které od března došly na URO.

V Praze se ustavil přípravný výbor Sdružení čs. partyzánů a bojových složek domácího odboje.

29. 5. 1968

V Praze začalo plenární zasedání ÚV KSČ, na němž bylo hned první den rozhodnuto o vyloučení A. Novotného z ÚV a pozastavení členství v KSČ K. Bacílkovi, P. Davidovi, V. Širokému a J. Urválkovi.

Do Prahy přicestovala plánovací skupina ozbrojených sil Varšavské smlouvy připravit červnové velitelsko-štábní cvičení.

30. 5. 1968

Rada židovských náboženských obcí v čs. krajích zveřejnila prohlášení, kterým se přihlásila k ČSSR jako ke své vlasti a vyslovila požadavek na odstranění diskriminačních opatření.

31. 5. 1968

V Praze se konalo zasedání ÚV ČSL. Rozhodlo svolat na 18.-20. října sjezd.

1. 6. 1968

Skončilo plenární zasedání ÚV KSČ, které projednalo federativní uspořádání státu a usneslo se svolat mimořádný XTV. sjezd na 9. září 1968. Ustavilo odbornou komisi pro řízení ekonomických otázek spjatých s novým státoprávním uspořádáním republiky; jejím předsedou byl jmenován prof. O. Šik a místopředsedou J. Marko. K nejdůležitějším personál­ním změnám patřil odchod B. Lomského, M. Vaculíka, R. Cviká, V. Škody, J. Bartušky, J. Kudmy, M. Mamuly, K. Mesteka, F. Havlíčka, J. Hájka, J. Sekery ad. ze stranických funkcí. 

List Figaro upozornil na tiskovou kampaň NDR, kde se otevřeně psalo, že „socialistické země si nemohou dovolit nečinně přihlížet nepřátelské infiltraci na území jednoho z členů Varšavské smlouvy“.

3. 6. 1968

Denní tisk zveřejnil usnesení ÚV KSČ ke státoprávnímu uspořádání.

V Bratislavě zasedala komise ÚV KSS pro přípravu federace.

Ukrajinská delegace, která se účastnila Dnů kultury a umění Ukrajiny, zakončila svůj pobyt na Slovensku.

4. 6. 1968

Parlamentní delegace vedená J. Smrkovským odjela na pozvání do SSSR (4.-15. 6.).

V Praze se konalo VII. plenární zasedání ÚRO o pro­gramu ROH a postavení odborů v socialistickém podniku.

6. 6. 1968

Senátor Robert F. Kennedy zemřel v Los Angeles na následky atentátu.

7. 6. 1968

Čs. rozhlas přinesl zprávy z tiskové konference o cvičení vojsk Varšavské smlouvy (20.-30. 6.).

V Praze se konalo první zasedání vládního výboru pro přípravu ústavního zákona o federaci.

ČTK oznámila, že je zmocněna prohlásit, že Slovenská organizace na ochranu lidských práv nemá povolení k činnosti, a proto je nutno ji považovat za nelegální.

Byl zadržen příslušník StB podezřelý z vraždy faráře Josefa Toufara v souvislosti s tzv. „čihošťským zázrakem“ (leden 1950).

8. 6. 1968

V Čs. televizi vystoupil předseda vlády O. Černík. Promluvil o nápravě minulých chyb, novém státoprávním uspořádání republiky, dělnických radách a zárukách demokratizačního procesu.

10. 6. 1968

Čs. vládní delegace vedená místopředsedou vlády Lubomírem Štrougalem odletěla do Moskvy k jednání o hospo­dářské spolupráci (10.-12. 6.).

11. 6. 1968

PÚV KSČ jednalo o současné sociálně politické situaci v závodech a o činnosti komunistů v ROH.

12. 6. 1968

Byla zveřejněna vládní zpráva o aféře gen. J. Šejny.

13. 6. 1968

Literární listy informovaly o spontánně vznikajících výborech na obranu svobody tisku.

13.-15.6.

Uskutečnila se návštěva čs. vládní delegace v čele s A. Dubčekem a L. Svobodou v Maďarsku, při níž byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

14. 6. 1968

Článek akademika Konstantinova v moskevské Pravdě obvinil tajemníka ÚV KSČ Č. Císaře z revizionismu.

L. Brežněv a Nikolaj Podgornyj přijali čs. parlamentní delegaci na závěr jejího pobytu v SSSR.

15. 6. 1968

Rudé právo otisklo „Prohlášení hlavních politických organizací NF“, které se hlásilo k principům Akčního programu KSČ.

17.-18.6. 1968

Uskutečnila se krátká návštěva čs. ministra zahraničí v Berlíně.

18. 6. 1968

Praha poprvé po dlouhé době uctila památku čs. parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha. Prezident republiky jim udělil in memoriam vysoká státní vyznamenání.

V souvislosti s vojenským cvičením Varšavské smlouvy přiletěl do Prahy maršál I. Jakubovskij.

18.-20.6. 1968

V Praze se sešlo 1200 delegátů odborových organizací. Jednali o novém programu ROH, o němž měl rozhodnout VII. všeodborový sjezd v první čtvrtině roku 1969.

19. 6. 1968

V Praze se konal celostátní aktiv LM, na němž promluvil A. Dubček. Shromáždění přijalo rezoluci o podpoře nového vedení KSČ. Zároveň odtud vyšel dopis „sovětské veřejnosti“, který byl v následujících dnech zneužit k rozsáhlé kampani proti ČSSR.

19.-20.6. 1968

Zasedal ÚV MSDS. V přijatém komuniké vyslovil podporu a solidaritu československému vedení.

20. 6. 1968

ÚV KSS rozhodl o svolání mimořádného sjezdu KSS na říjen 1968 a dal pokyn k zahájení disciplinárního řízení s V. Širokým, K Bacílkem, P. Davidem a d.

20.-30. 6. 1968

V ČSSR a Polsku proběhlo společné velitelsko-štábní cvičení ozbrojených sil Varšavské smlouvy pod velením maršála Jakubovského. Kromě sovětských, maďarských a polských jednotek se ho účastnili také bulharští a rumunští pozorovatelé. Průtahy s odchodem zahraničních jednotek, které se zúčastnily cvičení, trvaly až do srpna.

21. 6. 1968

V Praze se konal mimořádný sjezd SČSN.

V Bratislavě se setkal rakouský ministr zahraničí Kurt Waldheim s J. Hájkem. Bylo to po více než třiceti letech první setkání ministrů vlád obou států.

Porada členů přípravného výboru pro obnovu sociálnědemokratické strany a předsedů krajských, okresních a městských přípravných výborů (celkem asi 30 aktivistů). Na následující večerní schůzce sociálních demokratů s pověřenými funkcionáři KSČ byla uzavřena ústní „džentlmenská dohoda“, že sociální demokraté do mimořádného 14. sjezdu KSČ, svolaného na 9. září 1968, veřejně nevyhlásí obnovu své strany.

23. 6. 1968

E. Goldstücker uveřejnil v Rudém právu anonymní dopis, který mu spílal v duchu antisemitismu, vyhrožoval milicemi a dovolával se předlednových poměrů.

24. 6. 1968

Čs. sdělovací prostředky informovaly o článku maršála Jakubovského v Krasnoj zvezdě „Přátelství zrozené v boji“. Autor v něm zdůrazňoval, že „pokřik buržoazní propagandy“ v souvislosti s velitelsko-štábním cvičením má za cíl vnést třenice mezi bratrské země.

25. 6. 1968

NS přijalo zákon o soudních rehabilitacích.

26. 6. 1968

Novým zněním tiskového zákona byla zrušena cenzura.

Na mítinku v NHKG v Ostravě vystoupil Jiří Hanzelka s ostrou kritikou A. Indry a D. Koldera.

Na filozofické fakultě UK se sešli historikové novějších dějin k rozpravě o výhledech historické vědy a historické obce.

27. 6. 1968

Literární listy, Práce, Zemědělské noviny a. Mladá fronta zveřejnily výzvu „Dva tisíce slov“, kterou koncipoval L. Vaculík a podepsali významní představitelé veřejného života. Výzva nabádala k rozvoji lidového hnutí, které by podepřelo demokratizační proces v zemi. Ještě týž den k ní zaujalo PÚV KSČ odmítavý postoj. A. Dubček promluvil v Čs. televizi.

J . Kádár odletěl na krátkou návštěvu do Moskvy.

Plenární zasedání SNR (27.-28. 6.) zvolilo za předsedu O. Klokoče, schválilo Akční program SNR a přijalo zákon o Matici slovenské.

V Bratislavě se ustavilo Ústředí novinářů ČSSR, jehož předsedou se stal VI. Kašpar (předseda Svazu českých novinářů).

27.-28.6. 1968

V Bonnu se konala německo-československá konference o aktuálních otázkách národního hospodářství. Čs. delegaci vedl ředitel Ústavu mezinárodní politiky a ekonomiky Antonín Šnejdárek.

28. 6. 1968

Denní tisk informoval o tom, že PÚV KSČ odsoudilo manifest „Dva tisíce slov“ jako výzvu, která se „obrací proti novému vedení strany“. Stejné stanovisko zaujalo i PÚV KSS, vláda a NF.

A. Indra rozeslal na KV a OV KSČ dálnopisy s doporučením uplatnit mocenské prostředky proti těm, kdo by se chtěli k výzvě „Dva tisíce slov“ připojit.

Maršál I. Jakubovskij jednal v Bratislavě s V. Biľakem a O. Klokočem.

V Praze se ustavil Kruh nezávislých architektů v rámci Svazu architektů ČSSR. Účastníci shromáždění vyjádřili souhlas s manifestem „Dva tisíce slov“.

28.-30.6. 1968

Konaly se mimořádné obvodní a okresní konference KSČ a KSS.

29. 6. 1968

Ostravská Nová svoboda přetiskla výzvu „Dva tisíce slov“.

30. 6. 1968

Ministerstvo národní obrany oznámilo, že skončilo cvičení vojsk Varšavské smlouvy a zúčastněné jednotky zahájily přesun z ČSSR.

Ministr J. Hájek odletěl do Moskvy k podpisu smlouvy o nerozšiřování jaderných zbraní.

Na Děvíně vyvrcholil Festival družby čs. a sovětské mládeže za účasti 800 komsomolců.

1. 7. 1968

Ministr zahraničních věcí dr. J. Hájek odcestoval na oficiální návštěvu do Rumunska.

2. 7. 1968

ÚV KSS zaujal kritické stanovisko k dokumentu „Dva tisíce slov“. Za účasti maršála Jakubovského, vojenských činitelů, L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka bylo v Milovicích provedeno hodnocení vojenského cvičení.

LM z okresu Vsetín uskutečnily i přes zákaz vedoucího tajemníka O V KSČ polní cvičení mezi Hutiskem a Soláněm.

4. 7. 1968

Literární listy uveřejnily prohlášení třiceti intelektuálů vyzývající k obnovení sociálnědemokratické strany.

2.-3. 7. 1968

V Praze se uskutečnilo setkání představitelů maďar­ských a československých odboru.

2.-6. 7. 1968

Na oficiální návštěvě byla v ČSSR rumunská vládní delegace vedená místopředsedou rady ministrů RSR G. Radulescem.

3. 7. 1968

L. Brežněv pronesl na shromáždění sovětsko-maďarského přátelství v Moskvě projev, v němž mj. zdůraznil: „... nám nemohou být a nikdy nebudou lhostejné osudy výstavby socialismu v jiných zemích.“

4. 7.

Čs. ministr zahraničí se vrátil z Rumunska.

Čs. vláda jednala o návrhu zásad zákona o sdružovacím a shromažďovacím právu.

4.-5. 7. 1968

Konference KSS v Bratislavě navrhla svolat mimořádný sjezd KSS už 29. 8. 1968 místo v říjnu. G. Husák se vyslovil pro příchod nových „nezaťažených ľudí do vedenia“.

5. 7. 1968

Rudé právo otisklo článek J. Smrkovského „Jeden tisíc slov“, v němž autor označil stanovisko výzvy „Dva tisíce slov“ za politický romantismus.

5.-7. 7. 1968

Konaly se mimořádné krajské konference KSČ. Zabývaly se přípravou sjezdu a volbou delegátů.

6.-7. 7. 1968

Krajská konference KSČ ve Frýdku-Místku odmítla delegovat na XIV. sjezd tajemníka ÚV KSČ D. Koldera.

7. 7. 1968

PÚV KSČ obdrželo kritický dopis z Moskvy a vzápětí i z Varšavy, Berlína, Sofie a Budapešti. S výjimkou Maďarska se v těchto metropolích stupňovala tisková kampaň proti ČSSR.

Moskevská Pravda reagovala na dopis čs. milicionářů (19. 6.) ujištěním, že sovětský lid pochopil volání čs. dělnické třídy o pomoc.

8. 7. 1968

L. Brežněv promluvil k absolventům vojenské akademie o vážnosti situace a nutnosti být připraveni.

Praze se sešlo mimořádné zasedání ÚV KSČ, aby projednalo obsah dopisů zaslaných předsednictvu ústředními výbory sovětské, německé, maďarské, bulharské a polské KS.

Krnově proběhla schůze představitelů obcí a měst Severomoravského kraje, kterou svolala Společnost pro Moravu a Slezsko a Přípravný výbor pro Slezsko k otázkám federace. KNV vydal pokyn, aby se národní výbory tohoto jednání neúčastnily.

8.-10. 7. 1968

Čs. ministr zahraničí vykonal oficiální návštěvu Bulharska.

9. 7. 1968

V Bratislavě byla provedena první transplantace lidského srdce v Československu. Transplantované srdce pracovalo po operaci více než 5 hodin.

9.-11. 7. 1968

V Nitře se konala celostátní konference družstevních rolníků-delegátů VII. sjezdu JZD. Ustavila národní výbory Svazu družstevních rolníků.

V Bratislavě proběhla za účasti O. Černíka celoarmádní konference KSČ.

10. 7. 1968

NS zvolilo ČNR, jejímž předsedou se stal dr. Č. Císař.

Sovětská Literaturnaja gazeta odsoudila „Dva tisíce slov“ jako platformu kontrarevoluce.

Neúspěšný pokus o přijetí ústavního zákona o Národní frontě, jímž měly být zmařeny aktivity směřující k obnovení sociálnědemokratické strany.

11. 7. 1968

ČTK zveřejnila komuniké o skončení cvičení vojsk Varšavské smlouvy a jejich odchodu podle grafikonu řízeného maršálem Jakubovským.

Moskevská Pravda označila „Dva tisíce slov“ za útok proti socialistickým základům Československa.

V Praze se sešla ustavující schůze komise pro přípravné práce na nové ústavě.

12. 7. 1968

Ministr národní obrany prohlásil v interview pro Rudé právo, že zprávy o přísunu dalších vojsk do ČSSR jsou nepravdivé, a pokud jde o odchod jednotek, že se nejedná o průtahy, ale zanedbatelná zdržení z technických důvodů.

ÚV KSČ přijal rozhodnutí nezúčastnit se schůzky pěti socialistických zemí a navrhnout „bratrským stranám“ dvoustranná jednání.

U obce Mýtina na Sokolovsku bylo v silničním příkopu nalezeno pět batohů s americkými zbraněmi. Tento evidentní podvrh se stal předmětem rozsáhlé protičeskoslovenské kampaně, zvláště v NDR a Bulharsku.

Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo přípravu spojeneckých smluv ČSSR s Jugoslávií a Rumunskem.

13. 7. 1968

Bělehradská televize kvalifikovala průtahy s odchodem cvičících vojsk z ČSSR jako sovětský nátlak na nové vedení KSČ.

Ministerstvo zahraničí dementovalo kolující pověsti o ochotě k jednání s představiteli sudetoněmeckého hnutí.

14. 7. 1968

Josip Broz Tito poskytl káhirskému listu Al-Ahram interview, v němž mj. řekl, že socialismus v Československu není podle něho ohrožen.

Skončila mimořádná konference KSČ Středočeského kraje, kterou se také skončily volby delegátů na mimořádný sjezd KSČ.

14.-15. 7. 1968

Ve Varšavě se sešli představitelé pěti komunistických stran. Jejich dopis zaslaný do Prahy obsahoval ultimativní požadavky a zdůraznil, že obrana socialismu v ČSSR je společnou věcí sousedních zemí.

15. 7. 1968

Bylo zveřejněno komuniké z varšavské schůzky „pěti“.

Generál Prchlík se na tiskové konferenci v Praze vyslovil pro revizi Varšavské smlouvy.

Delegace italské a francouzské KS odjela do Moskvy k jednání o vývoji v ČSSR.

ÚV KS Velké Británie a maršál Tito vyjádřili pochybnosti o pověstech, že SSSR chce zasáhnout do čs. vývoje silou.

16. 7. 1968

V projevu k rumunským dělníkům prohlásil Nicolae Ceauşescu, že nesdílí obavy ostatních socialistických zemí o osud Československa.

Východočeská Pochodeň oznámila, že do její redakce přicházejí dopisy a rezoluce podporující „Dva tisíce slov“.

17. 7. 1968

Po návratu Waldecka Rocheta z Moskvy navrhl ÚV FKS svolat urychleně schůzku evropských dělnických a komunistických stran k situaci v Československu. Tajemník UV KS Rakouska F. Fürnberg a šéfredaktor Volksstimme F. West vyhlásili po dvoudenním pobytu v Praze, že povinností mezinárodního komunistického hnutí je podpořit KSČ. Také vedení italské KS vydalo po návratu své delegace z Moskvy rezoluci na podporu demokratického vývoje v ČSSR.

Orgán ÚV SED Neues Deutschland uveřejnil článek zpochybňující obrodný proces v Československu jako akci západoněmecké špionážní služby.

Nejvyšší soud v Praze zrušil rozsudek nad R. Barákem.

Do Prahy přijela skupina vyšších důstojníků KGB.

18. 7. 1968

Rudé právo uveřejnilo ve svém zvláštním vydání Dopis pěti komunistických stran a Stanovisko ÚV KSČ. Oba dokumenty projednalo předsednictvo NS. V přijatém usnesení zdůraznilo, že „řešení vnitřních problémů je nezadatelným právem každé země a jejího lidu“. Na podporu tohoto stanoviska se po celé zemi konala občanská shromáždění. 

ÚV KSS jednal o politické situaci. Přijal rozhodnutí svolat na 26. 8. mimořádný sjezd KSS. Polský představitel Józef Cyrankiewicz mluvil v Nové Huti o nebezpečí kontrarevoluce a doslova prohlásil: „Nemůžeme připustit změnu ve vztazích sil v Evropě.“

19. 7. 1968

ÚV KSČ projednával varšavský dopis. Přijatý text odpovědi připouštěl existenci dílčích extrémů, ale trval na programu demokratizace, samosprávy, spolčovacím a shromažďovacím právu. V zemích Varšavské smlouvy nebyl zveřejněn. Čs. tisk přinesl plné znění „varšavského dopisu“ i stanoviska ÚV KSČ, ÚV NF, vlády ČSSR, ROH a organizací mládeže.

Do Prahy přijel představitel FKS Waldeck Rochet.

Moskevská Pravda využila podvrženého nálezu zbraní na Sokolovsku k propagandě o nebezpečí „imperialistického uchvácení Československa“.

Z ČSSR odcestoval vrchní velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy maršál Jakubovskij.

20. 7. 1968

Politbyro ÚV KSSS vyzvalo ÚV KSČ k dvoustrannému jednání.

Maršál Grečko narychlo ukončil návštěvu Alžíru a vrátil se do Moskvy.

Vicekancléř a ministr zahraničí NSR Willy Brandt požádal o odklad vojenského cvičení Bundeswehru.

ÚV KSČ znovu potvrdil před nastávajícím jednáním s Moskvou svou důvěru A. Dubčekovi a věrnost zásadám Akčního programu.

21. 7. 1968

Francouzská KS odvolala svůj návrh ze 17. 7. na schůzku evropských stran o Československu. Také generální tajemník italské KS L. Longo potvrdil tiskové agentuře ANSA, že návrh FKS na svolání mezinárodní schůzky zatím nelze uskutečnit a vyjádřil přesvědčení o reálnosti dvoustranných jednání KSČ a signatářů varšavského dopisu.

ÚV KSČ odmítl návrh Moskvy, aby se dvoustranné jednání konalo na sovětském území.

Ministerstvo vnitra dementovalo zprávy bulharského tisku o odhalení tajných skladišť zbraní v ČSSR. O sokolovském nálezu vyslovilo podezření z provokace.

22. 7. 1968

Mezi ÚV KSČ a ÚV KSSS došlo k dohodě o nastávající schůzce.

Podle pozdější zprávy Tiskové agentury Jugoslávie předal toho dne Sovětský svaz vládě ČSSR notu, v které reagoval na zprávy o nálezech zbraní, a žádal proto o umístění spojeneckých vojsk na československém území.

Předsednictvo ÚV KSČ intenzivně jednalo o tzv. zákonném opatření předsednictva Národního shromáždění, jímž by byla okleštěna tisková svoboda a omezena činnost organizací jako sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231.

23. 7. 1968

Sovětský tisk ostře napadl gen. Prchlíka za jeho výhrady k doktríně Varšavské smlouvy. Zároveň zveřejnil zprávu ministerstva obrany o zahájení velkých manévrů v západní části SSSR, které měly trvat do 10. srpna.

Velitel PS generálmajor K. Peprný vydal prohlášení, že ČSSR má dost vlastních sil k zajištění západní hranice.

Pod vedením V. Biľaka zasedala v Bratislavě politická komise ÚV KSS pro přípravu mimořádného sjezdu.

24. 7. 1968

Politická komise ÚV KSČ jednala o přípravě mimořádného XIV. sjezdu.

Dalším zpomalením odsunu jednotek, jež se zúčastnily tzv. štábního cvičení, dosáhlo sovětské velení toho, že byly rozmístěny po celém území republiky.

25. 7. 1968

V Praze zasedala Vojenská rada MNO.

Branný a bezpečnostní výbor NS dal na pořad jednání otázku bezpečnostní a branné situace republiky.

PÚV KSČ zrušilo VIL státně administrativní oddělení, které řídil gen. V. Prchlík, a oznámilo Prchlíkův návrat z aparátu ÚV KSČ do armády.

V pěti socialistických zemích vyvrcholila tisková kampaň proti Československu.

Inturist odvolal všechny kolektivní zájezdy sovětských občanů do ČSSR, plánované na měsíc srpen.

27. 7. 1968

Rudé právo přineslo článek „Myslíme na vás! Myslete na nás!“, který vyjadřoval podporu Dubčekovu vedení, ale zároveň je zavazoval k věrnosti nastoupenému kursu.

Předsednictvo SNR projednávalo stav prací na přípravě federativního uspořádání.

Bulharské orgány odmítly vstup mnoha čs. delegátů na Festival mládeže v Sofii.

28. 7. 1968

ČTK vydala oficiální prohlášení, že výroky gen. V. Prchlíka na tiskové konferenci 15. 7. neměly oficiální charakter.

Maďarský ministr národní obrany odvolal důstojníky užšího štábu z dovolené.

Čs. delegace odletěla na místo schůzky s představiteli SSSR.

PÚV KSS a SNR odsoudily výzvu redakce Směny dát sirénami signál ke generální stávce na podporu PÚV KSČ při nadcházejícím jednání se sovětskou delegací.

29. 7. 1968

V Čierné nad Tisou byly zahájeny dvoustranné porady delegací ÚV KSC a ÚV KSSS (29. 7.-1. 8.), na nichž sovětská strana znovu přednesla ultimativní požadavky „varšavského dopisu“ a prohlásila, že nevydá Československo ani Severoatlantickému paktu, ani pravicovým silám.

Probíhající manévry sovětské armády byly rozšířeny ze západní oblasti SSSR také na území Polska a NDR.

Čs. ministerstvo vnitra rozeslalo všem redakcím seznam utajovaných skutečností, o nichž se nesmělo psát.

30. 7. 1968

Uprostřed jednání v Čierné nad Tisou otiskla moskevská Pravda dopis 99 zaměstnanců pražských automobilových závodů Praga adresovaný „sovětskému lidu“, který vyjadřoval nesouhlas s reformním hnutím, věrnost Sovětskému svazu a odsuzoval rezoluce požadující odchod jednotek Varšavské smlouvy po skončeném cvičení.

31. 7. 1968

V poledních hodinách skončila schůzka v Čierné nad Tisou. A. Dubček měl ještě rozhovor s L. Brežněvem mezi čtyřma očima.

Britský filosof Bertrand Russell vyzval levici celého světa k podpisu výzvy žádající vládu SSSR, aby veřejně prohlásila, že „nemá v úmyslu proti Československu použít vojenské síly“.

Orgán rumunské KS Scinteia napsal, že RKS a pracující lid sledují změny v ČSSR se sympatiemi jako přínos věci socialismu.

Během července vyslovilo podporu demokratizačnímu vývoji v ČSSR 19 západních komunistických stran. Jen tři se vyjádřily záporně: KS SRN, Západního Berlína a Řecka.

1. 8. 1968

Krátce po půlnoci z 31. 7. na 1. 8. dostali šéfredaktoři čs. novin a časopisů pokyn, aby ustali v polemikách s názory sousedních zemí. Košické televizní studio vysílalo projev prezidenta republiky. 

V Praze se konala manifestace, jejíž účastníci se dožadovali pravdy o rozhovorech v Čierné nad Tisou. J. Smrkovský se pokusil uklidnit veřejné mínění tvrzením, že jsme u sovětské delegace „nalezli pochopení“.

2. 8. 1968

V denním tisku bylo publikováno komuniké o jednání v Čierné nad Tisou.

V Čs. televizi promluvil A. Dubček.

3. 8. 1968

V Bratislavě se konala schůzka čs. stranické delegace s představiteli pěti komunistických stran. Při té příležitosti předali V. Biľak, A. Indra, Antonín Kapek, D. Kolder a Oldřich Švestka L. Brežněvovi tzv. „zvací dopis“ s žádostí o pomoc „všemi prostředky“.

Za účasti O. Černíka se v Bratislavě sešlo Ústředí novinářů ČSSR.

J. Smrkovský promluvil na mítinku před bratislavskou radnicí.

Podle mluvčího ministerstva národní obrany opustily naše území poslední jednotky sovětské armády.

Rozvinula se masová podpisová akce na základě textu „Poselství občanů ÚV KSČ“, který vyšel 26. 7. v Literárních listech.

4. 8. 1968

Všechen čs. tisk přinesl text „Prohlášení komunistických a dělnických stran socialistických zemí“ zúčastněných na jednání v Bratislavě, které zdůraznilo, že ochrana socialismu je internacionální povinností všech socialistických zemí.

Před odjezdem své delegace řekl J. Kádár A. Dubčekovi: „Přeji Vám, aby to u vás dopadlo lépe než u nás v Maďarsku.“

Začaly celonárodní sbírky „Lidový zlatý poklad“ a „Fond republiky“.

5. 8. 1968

V Bratislavě se konalo rozšířené zasedání ÚV KSS, na němž referoval V. Biľak o bratislavském jednání s představiteli pěti KS.

Na místo dosavadního náčelníka štábu Spojeneckého velení vojsk Varšavské smlouvy v ČSSR gen. Kazakova byl jmenován gen. Štemenko, který měl zkušenost ze sovětské vojenské akce proti maďarskému povstání v r. 1956.

6. 8. 1968

PÚV KSČ projednalo výsledky rozhovorů v Čierné nad Tisou a vyslovilo poděkování čs. občanům za projevenou důvěru. Věnovalo se přípravě sjezdu a návrhu stanov.

7. 8. 1968

Sekretariát ÚV KSČ pokračoval v jednání o přípravě mimořádného sjezdu.

Čs. sdělovací prostředky přinesly zprávu, že Fond republiky vykazuje částku 32,5 miliónu Kčs.

7.-13. 8. 1968

V Praze se konal VI. mezinárodní sjezd slavistů.

8. 8. 1968

První náměstek ministra zahraničí a člen předsednictva ÚV KSSS Vasilij Kuzněcov navštívil prezidenta L. Svobodu.

Vláda jednala o návrhu nového tiskového zákona. Na 90 kulturních pracovníků podepsalo dopis A. Dubčekovi, v němž protestovali proti odvolání gen. V. Prchlíka.

OV KSČ v Olomouci přijal rezignaci vedoucího tajemníka M. Čapky, který se ztotožnil s varšavským dopisem pěti zemí.

V Bratislavě byla zveřejněna zpráva, že se na Slovensku obnoví Společnost přátel Jugoslávie.

9. 10. 8. 8. 1968

Praha bouřlivě přivítala J. B. Tita, který přijel do Československa na státní návštěvu.

10. 8. 1968

V Praze se konala tisková konference s J. B. Titem. Ožily reminiscence na Malou Dohodu.

Byl zveřejněn návrh stanov KSČ.

Na území Polska, NDR a Západní Ukrajiny začalo další cvičení vojsk Varšavské smlouvy.

11. 8. 1968

Jugoslávská stranická a státní delegace ukončila návštěvu Československa.

Tiskové agentury přinesly zprávy o cvičení vojsk Varšavské smlouvy.

Rudé právo otisklo obsáhlý článek o hospodářských vztazích Československa s NDR.

Prezident L. Svoboda se zúčastnil mírové manifestace v Martině k výročí Matice slovenské.

12. 8. 1968

Prohlášení generálního tajemníka OSN U Thanta, že navštíví Prahu, mělo celosvětový ohlas.

V Karlových Varech se uskutečnilo setkání A. Dubčeka s W. Ulbrichtem.

TASS oznámila skončení manévrů v západních oblastech SSSR.

12.-15. 8. 1968

V Jaltě došlo ke schůzce J. Kádára s L. Brežněvem, A. Kosyginem a N. Podgorným o postupu vůči ČSSR. Sovětští představitelé vyzvali J. Kádára, aby ještě jednou promluvil s A. Dubčekem.

13. 8. 1968

PÚV KSČ jednalo o přípravě mimořádného sjezdu a federalizaci ČSSR. Ve snaze vyhovět požadavkům z Čierné a Bratislavy odsoudilo některé výstřelky při spontánních diskusích v pražských ulicích a vyhradilo pro ně Letenskou pláň.

Do Drážďan přiletěl ministr obrany SSSR maršál A. Grečko spolu s náčelníkem Hlavní politické sprá­vy sovětské armády gen. A. Jepišovem.

Velvyslanec S. Červoněnko předal A. Dubčekovi memorandum ÚV KSSS upozorňující na protisovětský a protisocialistický tón československého tisku.

17:35 – 18:55 telefonický rozhovor A. Dubčeka s L. Brežněvem.

14. 8. 1968

PÚV NF jednalo o zásadách federativního uspořádání a přípravách na ustavení prozatímního ÚV České národní fronty.

J. Lenárt přijal v sekretariátu ÚV KSČ sovětského redaktora Otázek míru a socialismu Zarodova a člena ÚV KSSS Rumjanceva. Jednání byli přítomni také P. Auersperg a P. Naumov.

15. 8. 1968

Do Prahy přijela stranická a vládní delegace RSR vedená N. Ceauşescem.

Čs. vláda schválila návrh zásad federativního uspořádání republiky.

V jižní části NDR došlo k uzavření prostorů pro soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin.

15.-17. 8. 1968

V Moskvě zasedalo politbyro ÚV KSSS, které definitivně rozhodlo o datu invaze do ČSSR.

16. 8. 1968

V ranních hodinách se rozšířila zpráva o vojenském cvičení v Maďarsku za účasti sovětských vojsk.

V Praze byla podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Rumunskem.

Na velitelské poradě v jižním Polsku konstatovali maršálové Grečko a Jakubovskij, že příprava k vojenskému napadení Československa je skončena. Velitelem intervenčních vojsk byl jmenován náměstek ministra obrany genplk. Ivan Pavlovskij.

Zdvihla se nová vlna tiskové kampaně proti Československu.

16.-18. 8.

V těchto dnech se A. Indra, D. Kolder, O. Pavlovský, O. Švestka aj. sešli k důvěrné poradě na Orlíku. Velvyslanec S. Červoněnko předal do Moskvy zprávu o jejich plánech na uchopení moci.

17. 8. 1968

Z OSN přišla zpráva potvrzující, že generální tajemník U Thant navštíví Československo.

Rumunská stranická a vládní delegace odletěla z Prahy.

Západní tisk uveřejnil prohlášení ministra zahraničí USA D. Ruska, které odmítalo dohady, že by Washington jakkoli varoval Moskvu před zásahem proti Pražskému jaru.

L. Brežněv napsal A. Dubčekovi. (Dopis byl doručen 19.8.)

Do Hrzánského paláce byla svolána porada vedení KSČ s novináři o společné strategii pro období do XIV. sjezdu. F. Kriegel zde charakterizoval situaci slovy: „Damoklův meč nad námi visí na tak tenké niti, že si to nedovedeme představit.“

Svobodné slovo otisklo článek pplk. K. Kroupy, který charakterizoval Varšavskou smlouvu jako obranný systém proti vnějšímu nepříteli, nikoli proti vnitřním „kontrarevolučním silám“.

V Komárně se A. Dubček sešel s J. Kádárem.

18. 8. 1968

L. Brežněv narychlo svolal do Moskvy představitele varšavské „pětky“, aby jim sdělil rozhodnutí politbyra o datu vojenské akce proti Československu a seznámil je s informací S. Červoněnka o vstřícných záměrech A. Indry a jeho společníků.

Z dovolené v Bulharsku se náhle vrátil náměstek ministra vnitra pro řízení StB Viliam Šalgovič.

Moskevská Pravda psala o narůstajícím tlaku „podvratných sil“ v ČSSR.

19. 8. 1968

V Praze se náhle rozšířila zpráva, že se 21. srpna uskuteční ve Středočeském a Západočeském kraji vojenské cvičení ČSLA za účasti pozorovatelů Varšavské smlouvy.

V. Šalgovič svolal v Praze důvěrnou poradu vybraných pracovníků StB.

Večer byl A. Dubčekovi doručen Brežněvův dopis, v němž se čs. vedení vytýkalo neplnění dohod z Čierné a Bratislavy. Dopis neobsahoval žádný náznak eventuality vojenského zásahu.

20. 8. 1968

V deníku italské KS I'Unita vyšel článek G. Boffa, který na faktech dokazoval, že v ČSSR nehrozí kontrarevoluce, neboť od ledna nedošlo v zemi k žádnému incidentu, který by tomu nasvědčoval.

ČTK oznámila, že byl z Československa vypovězen zpravodaj New York Times H. Kamm. Americký novinář nebyl vázán instrukcí čs. ministerstva vnitra o zatajovaných skutečnostech a zveřejnil, jak O. Švestka postupně vyměňuje své zástupce v redakci Rudého práva osobami konzervativní a prosovětské orientace.

G. Husák vystoupil na veřejném shromáždění v Žiaru nad Hronom. Kritizoval pomalý postup demokratizace na Slovensku a prohlásil, že „nový proud před­stavovaný u nás soudruhem Dubčekem je tak silný v českém i slovenském národě, že není takové síly, aby mu kdokoli dveře přivíral“.

Od 14.00 zasedalo PÚV KSČ svolané původně na 10. hodinu dopoledne.

Čs. rozhlas v Praze navštívila skupina belgických novinářů, kteří přinesli informace o velkém pohybu vojsk v blízkosti čs. hranic.

V 16.00 se konala u náměstka ministra vnitra Šalgoviče důvěrná porada za účasti vyšších důstojníků KGB.

Kolem 22.00 přistála na ruzyňském letišti dvě sovětská letadla s početnou skupinou civilistů.

Ve 22.25 začaly světové tiskové agentury vysílat alarmující zprávy o vojenských přesunech na jihu NDR.

Kolem 23.00 překročila vojska pěti států Varšavské smlouvy čs. hranice.

Ve 23.20 velvyslanec S. Červoněnko přijel k prezidentu republiky a oznámil mu vojenský vpád.

Ve 23.40 sdělil předseda vlády O. Černík PÚV KSČ, že právě obdržel zprávu o vojenské intervenci. Kolem půlnoci přijel do budovy ÚV KSČ prezident republiky, po krátkém jednání se vrátil na Hrad.

V nočních hodinách z 20. na 21. srpna informoval tajemník ÚV KSS Miroslav Hruškovič PÚV KSS o vstupu vojsk jako o aktu pomoci, k němuž údajně dal souhlas prezident republiky. Žádal k tomu od každého člena předsednictva osobní vyjádření. Jeho interpretaci se první vzepřel A. Ťažký. V ranních hodinách po zveřejnění stanoviska PÚV KSČ vydalo slovenské předsednictvo i své poněkud nevýrazné prohlášení.

21. 8. 1968

20. srpna od 20:15 do 20:42 místního času (v Praze bylo o 5 hodin více, tj. 21. srpna 01:15 – 01:42) se ve Washingtonu konala schůzka prezidenta Lyndona B. Johnsona se sovětským velvyslancem Andrejem Dobryninem. Velvyslanec informoval prezidenta o nadcházejícím, ve skutečnosti už probíhajícím vojenském zásahu v Československu.

V 00.20 zaznamenala čs. vojenská velitelství rozkaz gen. Dzúra o nepoužití zbraní a o materiálové pomo­ci spojeneckým vojskům.

V 00.45 vydal M. Dzúr druhý rozkaz zakazující vzlet všech letounů a ukládající „zabezpečit přistání sovětských letounů na letištích Brno a Ruzyně“.

Kolem 1.00 vyzval Čs. rozhlas posluchače, aby čekali u přijímačů na důležitou zprávu.

Krátce po 1.00 odhlasovalo PÚV KSČ většinou hlasů proti čtyřem (Biľak, Kolder, Rigo, Švestka) text provolání „Všemu lidu Československé socialistické republiky“.

Od 1.30 byl až do 2.00 vysílán v Čs. rozhlase text prohlášení ÚV KSČ. Na zásah ředitele Ústřední správy spojů K. Hoffmanna byl vypojen vysílač na středních vlnách.

Ve 2.00 začala přistávat v Ruzyni v minutových in­tervalech sovětská vojenská letadla s vojáky a těžkou technikou.

Kolem 3.00 zatkli sovětští výsadkáři v budově předsednic­tva vlády O. Černíka.

Mezi 4.00 a 5.00 bylo internováni v budově ÚV KSČ Alexander Dubček a někteří další členové PÚV KSČ.

Ve 4.30 zahájil Čs. rozhlas normální provoz. Od časného rána vysílala okupantská stanice Vltava prohlášení TASS k obsazení Československa a text blíže neurčené skupiny čs. činitelů, kteří údajně po­žádali SSSR a další socialistické země o pomoc.

Krátce před 7.00 zahájila mimořádné vysílání Čs. televize.

Kolem 7.00 se objevily tanky v blízkosti budovy Čs. rozhlasu v Praze. Došlo k prvním srážkám a prvním obětem. Zveřejněna výzva OV KSČ v Praze 2 ke svolání mimořádného sjezdu KSČ.

V 8.15 přenášel Čs. rozhlas projev prezidenta repub­liky.

Před 9.00 byla obsazena budova rozhlasu v Praze. V celé zemi se zdvihla spontánní vlna odporu.

Ostravě táhl třítisícový průvod od budovy KV KSČ k nové radnici.

Bratislavě permanentně zasedalo PÚV KSS. V do­poledních hodinách přizvalo k jednání G. Husáka, který se ráno vrátil ze Žiaru nad Hronom. O situaci v předsednictvu svědčí to, že k velkému shromáždě­ní mládeže před budovou ÚV KSS musel promluvit G. Husák, který nebyl členem ÚV.

10.07 zahájilo jednání o situaci předsednictvo NS.

Kolem poledne obsadila sovětská vojska televizní vysílač Cukrák u Prahy.

V 11.55 hlásila Plzeň střelbu, 1 mrtvého a 2 raněné.

Ve 12.00 dostala Hlavní správa VB hlášení o 4 zastřelených občanech u vinohradské budovy rozhlasu.

Ve 12.45 hlásila Banská Bystrica, že v časných ran­ních hodinách byl postřelen příslušník VB, který odmítl vydat maďarským vojákům zbraň.

Ve 13.30 byli hlášeni další 4 zranění na tř. W. Piecka v Praze.

Ve 14.10 došlo k incidentu na Palackého mostě v Praze, když sovětští vojáci chtěli odzbrojit hlídku VB. Ve 14.30 informovala SVB Hradec Králové, že z Pardubic jde tisícový dav ke Kunětické hoře, kde jsou rozmístěny polské jednotky.

Krátce po 14.00 byli českoslovenští představitelé A. Dubček, J. Smrkovský, F. Kriegel a J. Špaček přepraveni do internace mimo území ČSSR.

Ve 14.30 začalo 26. mimořádné zasedání pléna NS. Ve stejné době se sešla čs. vláda, která za řízení Boženy Machačové podala protest intervenujícím státům proti vstupu jejich vojsk na čs. území.

Vojenskou okupaci ČSSR odsoudily KS Itálie, Francie, Rumunska, Jugoslávie aj. Učinil tak i gen. tajemník OSN U Thant, který v odpoledních hodinách odvolal svou návštěvu Československa. Šest zemí požádalo o svolání Rady bezpečnosti OSN.

V 19.00 hlásila VB, že Celetnou ulicí jde velký průvod směrem na Staroměstské náměstí. V čele nesli mladí lidé zkrvavenou státní vlajku.

Od 20.00 do 5.00 byl v Bratislavě vyhlášen zákaz vycházení.

V Praze se večer sešlo v budově VŠE shromáždění sjezdových delegátů, které podpořilo návrh na svolání mimořádného sjezdu KSČ.

Ve 22.00 hlásí SVB Plzeň, že v Rokycanech a v Karlových Varech byl stržen pomník rudoarmejce.

Ve 22.35 pronesl prezident republiky druhý projev k situaci.

Těsně před půlnocí byla předána Čs. rozhlasu výzva vojenského velitele okupačních vojsk v Praze gen. I. Velička k občanům o zákazu vycházení mezi 22.00 a 5.00 hod.

Od večera zasedalo v hotelu Praha asi 50 členů ÚV KSČ. Jednání vedl J. Piller. V doprovodu sovětských vojáků se později dostavili přímo ze sovětského velvyslanectví také D. Kolder, A. Indra, O. Švestka, V. Bitek, F. Barbírek a E. Rigo. Na závěr vydali komuniké s výzvou ke spolupráci se sovětskou armádou.

22. 8. 1968

Kolem 2.00 odročila Rada bezpečnosti první schůzi o Československu.

Po 8.00 vnikla skupina sovětských vojáků do budovy prezídia ČSAV.

Kolem 9.00 zahájila vysílání Čs. televize.

9.00-10.52 pokračovala 26. mimořádná plenární schůze NS. Projednala a schválila dopis parlamentům pěti států, které se zúčastnily intervence.

9.30 hlásilo východní Slovensko, že v Michalovcích je 6 mrtvých, další 3 v okolí Košic a je evidováno 35 těžce a 26 lehce raněných.

Kolem 10.00 se na sovětském velvyslanectví sešla skupina politiků, kteří se měli stát členy kolaborantské „dělnicko-rolnické vlády“.

V 10.30 oznámil Čs. rozhlas, že náměstek ministra vnitra V. Šalgovič se spojil s okupanty a vydává příkazy k zatýkání.

Podle hlášení Hlavní správy SVB byli českoslovenští ústavní činitelé deportováni do SSSR.

SVB a StB Hradec Králové, Ústí nad Labem a České Budějovice oznámily, že podporují Dubčekovo vedení a odmítají plnit příkazy V. Šalgoviče.

V 11.18 byl v Praze-Vysočanech zahájen XIV. mimořádný sjezd KSČ. Na prvním zasedání, které skončilo ve 21.15, byl zvolen ÚV, přijato úvodní politické prohlášení, výzva ke komunistickým a dělnickým stranám celého světa, dopis A. Dubčekovi a prohlášení ke slovenskému národu. Vzhledem k mimořádné situaci se sjezd prohlásil za permanentní. (V tzv. Moskevském protokolu z 26. srpna byl sjezd prohlášen za neplatný.)

Ve 12.00 byla v Praze a dalších městech zahájena jednohodinová stávka proti okupaci.

Ve 12.07 bylo v Košicích vyhlášeno stanné právo.

Ve 13.00 vyklidili sovětští vojáci budovu prezídia ČSAV (npor. Orlov byl za obsazení navržen k vyznamenání řádem Rudé hvězdy).

V 13.25 vysílal Čs. rozhlas provolání NS k občanům Československa.

Ve 14.15 navrhla skupina ostravských právníků, aby vládní činitelé požádali OSN o přiznání neutrality.

V Ostravě-Havířově se shromáždilo 19 216 podpisů k požadavku, aby D. Kolder byl zbaven poslaneckého mandátu. Podobně žádalo na 20 000 voličů v Gottwaldově odvolání A. Indry z NS.

Redakce Nového Hradecka informovala o úmyslu jednoho občana z Dvora Králové upálit se na protest proti okupaci. Novináři a pracovníci ONV vyvinuli značné úsilí, aby ho od tohoto úmyslu odvrátili.

15.00-17.00 byly v Praze vylepovány letáky neznámého původu ohlašující na 17.00 manifestaci na Václavském náměstí. Na výzvu NS, tlumočenou rozhlasem, se provokaci podařilo zabránit.

15.15 zachytila Hlavní správa SNB hlášení o výjimečném stavu v Prešově.

16.40 pokračovalo 26. mimořádné zasedání pléna NS a v 18.00 se sešla 85. mimořádná schůze předsednictva NS.

Vláda projednávala situaci ve vedení StB. Ve večerních hodinách informoval prezident republiky vládu, že se rozhodl vést jednání v Moskvě. Do jeho doprovodu určila vláda G. Husáka a M. Dzúra a předsednictvo NF Bohumila Kučeru.

Podle zprávy SVB Praha uprchlo z nápravného zařízení Bytíz větší množství vězňů.

Ve 21.10 a 22.45 byla dementována zpráva o útěku vězňů, kteří nepronikli za ohrazený prostor ÚNZ. Motiv svého činu vysvětlovali tím, že „si to chtěli vyřídit“ se Sověty.

23. 8. 1968

Od 0.30 pokračovala mimořádná schůze předsednictva NS.

V 1.30 promluvil v rozhlase předseda branného a bezpečnostního výboru NS L. Hofman o protizákonné činnosti V. Šalgoviče.

Časně ráno skončilo první zasedání ÚV KSČ zvoleného na mimořádném sjezdu. Do čela nového předsednictva byl zvolen A. Dubček. V jeho nepřítomnosti ho zastupoval V. Šilhán.

KAN vyjádřil solidaritu s novým vedením KSČ.

Čs. rozhlas vysílal příkaz okupačního velení v Praze o zákazu nočního vycházení.

8.20 rozhlas oznámil, že do rozhlasu docházejí rezoluce s požadavky, aby Československo požádalo o statut neutrality.

V ranních hodinách skončilo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti, na němž zástupce SSSR Jakov Malik vetoval rezoluci proti obsazení Československa.

8.30 oznámil prezident republiky, že odjíždí k jednání do Moskvy. (PÚV KSČ zvolené na XIV. sjezdu a před­sednictvo NS ho naléhavě vyzvaly, aby od této cesty upustil.)

9.30 odletěl prezident do Moskvy se svým doprovodem, k němuž se ještě připojili V. Biľak, A. Indra a J. Piller.

10.57 pokračovala 26. mimořádná schůze pléna NS. Jednomyslně schválila usnesení, kterým vyslovila poděkování sdělovacím prostředkům.

11.00 obsadila sovětská vojska Karolinum.

Od 12.00 do 13.00 proběhla na výzvu XIV. sjezdu KSČ generální stávka.

Ve 14.08 pokračovalo jednání NS, které vyslovilo důvěru vládě O. Černíka.

Za účasti 22 ministrů a pod vedením místopředsedy L. Štrougala zasedala čs. vláda.

V 17.25 varoval rozhlas před nebezpečím nočního zatýkání. Vyzval k odstranění názvů ulic, domovních čísel a jmenovek u bytů.

Na Hlavní správu VB došla hlášení, že v okrese Plzeň-jih se dějí pokusy odzbrojit příslušníky VB.

V 22.50 obsadili východoněmečtí vojáci nádraží v Jiříkově na Ústecku, strhali protiokupační hesla a od­jeli zpět k státní hranici.

Ve 23.10 stříleli sovětští vojáci v Praze v Pařížské ulici po autohlídce VB.

24. 8. 1968

V 01.00 hod. hlásil SVB Ústí nad Labem, že v Lovosicích, Štětí a Žatci byly poškozeny pomníky Rudé armády. Na silnici Chomutov – Krimov si lehla cikánská mládež zabalená ve státních vlajkách do cesty vojenským kolonám. Sovětský velitel v Lounech prohlásil, že nezmizí-li do dvou hodin protisovětská hesla, zasáhne vojenskou silou.

V 6.20 oznámil Čs. rozhlas, že podle zprávy G. Husáka se jednání v Moskvě zúčastňují i dosud internovaní čs. představitelé.

V 8.00 pokračovala 85. schůze předsednictva NS.

Vláda zbavila náměstka ministra vnitra V. Šalgoviče funkce a všechna jeho rozhodnutí po 20. srpnu anulovala.

V 10.00 informoval Čs. rozhlas o tom, že v ranních hodinách začala výměna původně nasazených sil okupačních vojsk nově přisunutými jednotkami.

Podle hlášení liberecké nemocnice podlehla zdravotní sestra E. Livečková svému zranění z prvního dne okupace.

Tisková agentura TASS označila mimořádný sjezd KSČ za akci „pravičáckých elementů“, která je v rozporu se stanovami.

Na zasedání Rady bezpečnosti promluvil o československé otázce ministr zahraničních věcí J. Hájek.

V 11.25 pronesl V. Šilhán rozhlasový projev, ve kterém vyslovil poděkování čs. veřejnosti za podporu ÚV KSČ a mimořádného XIV. sjezdu.

Ve 12.40 vysílal Čs. rozhlas zprávu, že velitelé okupačních vojsk zprostředkovali rozhovor V. Pavlendy s G. Husákem, který z Moskvy sdělil, že se spolu s A. Dubčekem chce zúčastnit sjezdu KSS. Má se proto počkat do jejich návratu.

V 13.30 zahájil Čs. rozhlas „štafetové“ vysílání, v němž si krajové stanice předávaly slovo. Na vysílání svobodného rozhlasu v Liberci se tehdy významně podílel V. Havel.

Po poledni obdržela čs. vláda informace z Moskvy, podle nichž delegace považovala průběh rozhovorů za „konstruktivní“. Do Bratislavy se začali sjíždět delegáti mimořádného sjezdu KSS, původně stanoveného na 26. 8.

Ve 14.00 se obrátilo PÚV KSČ prostřednictvím rozhlasu na slovenské komunisty, aby nepodléhali dezorientačním zprávám o odkladu sjezdu KSS a uskutečnili jej bezodkladně a za všech okolností.

Ve 14.20 pokračovala 85. mimořádná schůze předsednictva NS.

odpoledních hodinách vyhlásil velitel okupačních jednotek v Praze a ve Středočeském kraji gen. I. Veličko zákaz vycházení od 22. do 5. hod. ranní.

18.00 přijali členové PÚV KSS (Janík, Klokoč, Pavlenda a Zrak) telefonát z Moskvy. A. Dubček, G. Husák a V. Biľak v něm naléhali na odložení sjezdu.

V 18.40 pokračovala 26. mimořádná schůze pléna NS.

V 18.50 přijala vláda informaci prezidenta republiky, v níž uvedl, že jednání v Moskvě „dosahuje pokroku“, a varoval před „nepředloženými skutky“.

Ve 22.00 vysílal Čs. rozhlas zprávu o rozhovoru náčelníka gen. štábu ČSLA s moskevskou delegací a ve 22.45 poselství prezidenta republiky.

25. 8. 1968

V noci z 24. na 25. 8. vnikli sovětští okupanti násilím do budovy ministerstva dopravy a příslušníci sovět­ské Státní bezpečnosti do budovy ministerstva zahraničí.

Ve 2.30 zahájilo předsednictvo NS další zasedání 85. mimořádné schůze. Po krátké přestávce znovu zasedalo od 7.30. V ranních hodinách zasedala rovněž vláda.

V 10.00 v Bratislavě začalo plénum ÚV KSS za účasti delegátů mimořádného sjezdu a delegace nového ÚV KSČ (František Vodsloň, Anežka Hrdinova, Štefan Sádovský). Zasedání zaujalo kritické stanovisko k nerozhodnosti předsednictva a komunistů v SNR. Provedlo kádrové změny, přijalo ostrý dopis pěti komunistickým stranám a plně se postavilo za XIV. mimořádný sjezd KSČ. Po velké a bouřlivé debatě se usneslo odložit sjezd KSS do návratu A. Dubčeka z Moskvy.

V 10.30 pokračovalo zasedání předsednictva NS a v 10.56 mimořádné plénum NS. Usneslo se, že je „volání po neutralitě právně neúčinné“.

L. Štrougal za vládu, J. Valo za NS a V. Šilhán za PÚV KSČ podepsali dopis prezidentu Svobodovi do Moskvy, v kterém ho informovali o situaci v zemi a doporučovali mu, aby přerušil moskevské jednání a vrátil se do Prahy.

Na mnoha místech vyhlásili Dubčekovu směnu.

V jižních Čechách shazoval vrtulník letáky s názvem „Příkaz sovětského velitelství“.

V poledne demonstrovala na Rudém náměstí v Moskvě skupina sovětských občanů proti okupaci Československa: L. Bogoraz-Danielová, K. Babickij, V. Dremljuga, V. Delone, P. Litvinov, N. Gorbaněvská, V. Fainberg a T. Bajeva (později se od akce distancovala). Skupina byla zatčena.

Ve 12.40 pokračovala 85. schůze předsednictva NS.

Ve 14.00 sdělil rozhlas, že vlak okupantů, který vezl rušící zařízení, byl zastaven v Lysé nad Labem. Náklad byl přeložen do vrtulníků a přepraven neznámo kam.

V dalších zprávách v 15.05 rozhlas uvedl, že představitelé sovětské státní bezpečnosti se snaží navázat spolupráci s čs. vojenskou kontrarozvědkou, ale zatím bezvýsledně.

16.45 pokračovala 85. mimořádná schůze NS.

18.15 informoval rozhlas, že v Praze bylo vysazeno asi 800 příslušníků okupačních mocností v civilu, kteří mají plnit zvláštní úkoly v různých městech republiky.

K večeru se konala tisková konference ÚV KSČ, na níž V. Šilhán informoval o průběhu mimořádného XIV. sjezdu a nebezpečné aktivitě okupačních vojsk na území Prahy.

21.45 obdržela vláda další poselství z Moskvy.

V pozdních večerních hodinách střílela sovětská hlídka před Pražským hradem na členy čs. vlády.

26. 8. 1968

Ranní vydání listu l‘Unita zveřejnilo odmítavé stanovisko italské KS k okupaci Československa. IKS vyzvala komunistické strany intervenčních zemí, aby odvolaly svá vojska a umožnily legální činnost KSC a čs. vlády.

K mimořádnému zasedání o událostech v ČSSR se sešla britská Dolní sněmovna.

Od 9.00 do 9.15 se konala po celé republice manifestační stávka za návrat čs. představitelů z Moskvy, při níž zněly sirény, zvonily zvony a houkaly klaksony.

V 10.07 pokračovalo 85. mimořádná schůze předsednictva NS a zasedání vlády.

Před 11.00 svolalo PÚV KSČ prostřednictvím rozhlasu plenární zasedání ÚV na 27. 8. K účasti byli přizváni i vedoucí tajemníci KV KSČ.

V Bratislavě stále zasedalo PÚV KSS. Pod tlakem sjezdových delegátů vyslalo v 13.00 a v 15.30 své zástupce, aby se prostřednictvím okupačního velitelství spojili s A. Dubčekem v Moskvě. Velitelství však obě delegace internovalo. Když se zástupci PÚV KSS do 19.00 nevrátili, předsednictvo PÚV pověřilo Městský výbor KSS v Bratislavě, aby okamžitě svolal sjezd. Jednání se konalo v Chemických závodech J. Dimitrova v Bratislavě. Sjezd se prohlásil za permanentní, potvrdil oprávněnost dopisu pléna ÚV KSS pěti komunistickým stranám a přihlásil se k závěrům mimořádného XIV. sjezdu KSČ.

Čs. rozhlas vysílal další poselství prezidenta republiky z Moskvy, kde se k jeho doprovodu připojili ještě O. Švestka, E. Rigo, J. Barbírek, M. Jakeš, J. Lenárt, Z. Mlynář. Čs. představitelé se nakonec podrobili nátlaku a s výjimkou Fr. Kriegla podepsali moskev­ský protokol.

Ve 13.00 oznámilo ministerstvo školství, že školní rok začne 2. září.

Ve 14.30 se rozšířila zpráva, že okupanti obsadili Státní banku v Praze.

Sovětské vrtulníky shazovaly nad hlavním městem podvržené vydání Rudého práva.

Liberci se konala tryzna za padlé.

15.08 pokračovala 85. mimořádná schůze předsednictva NS.

17.00 shazovali sovětští letci nad Olomoucí okupační letáky.

17.10 se prezídium ČSAV ohradilo proti tvrzen okupantského tisku, že řada mezinárodních kongresů byla organizována imperialisty.

17.30 Státní banka dementovala zprávu o svém obsazení.

18.09 pokračovalo 26. mimořádné zasedání pléna NS.

Kolem 20.00 uvolnila vojska budovu předsednictva vlády.

V 21.08 znovu zasedalo předsednictvo NS.

27. 8. 1968

V 7.25 vysílal rozhlas zprávu, že jednání v Moskvě skončilo a čs. delegace se vrací do Prahy. V 7.30 vyhlásil výzvu, aby se v 9.00 na 15 minut rozezvučely zvony a sirény.

V 7.40 vyzvalo vedení ÚRO prostřednictvím rozhlasu všechny závodní organizace ROH k permanentnímu zasedání.

8.05 rozhlas oznámil, že se v ranních hodinách vrátili čs. představitelé z Moskvy.

8.15 vysílal Čs. rozhlas záznam rozhovoru s J. Smrkovským.

8.22 pokračovala 85. mimořádná schůze předsednictva NS.

10.37 pokračovalo mimořádné 26. zasedání pléna NS za řízení J. Smrkovského.

11.50 se znovu sešlo předsednictvo NS.

Ve 14.35 přinesl rozhlas zprávu o dopolední schůzi vlády na Pražském hradě, kterou řídil O. Černík a na niž se dostavil i prezident republiky. Čs. delegace v OSN oznámila, že se už nezúčastní zasedání Rady bezpečnosti o intervenci v Československu a požáda­la radu o stažení této otázky z programu.

Ve 14.40 vysílal Čs. rozhlas poprvé oficiální moskev­ské komuniké a ve 14.50 projev prezidenta republiky.

Stálá mise ČSSR při OSN požádala, aby Rada bezpečnosti stáhla z programu projednávání tzv. československé otázky.

V 16.55 pokračovalo 26. zasedání pléna NS.

Kolem 17.30 vysílal rozhlas projev A. Dubčeka.

Severomoravský KV KSČ mezi prvními odmítl moskevské dohody.

Od dopoledních hodin pokračovalo jednání mimořád­ného sjezdu KSS, které se z Chemických závodů J. Dimitrova přeneslo do PKO. K večeru se dostavil G. Husák, který předtím jednal s předsednictvem. Informoval o výsledcích jednání v Moskvě a vyzval delegáty, aby si do rána rozmysleli zejména otázku uznání XIV. sjezdu KSČ.

28. 8. 1968

V Praze skončilo jednání představitelů nového a předsjezdového vedení KSČ o personálním sjednocení.

Plenární schůze NS, kterou řídil J. Smrkovský, vydala prohlášení, podle něhož NS i nadále považovalo intervenci za protiprávní.

Bratislavě pokračovala diskuse mimořádného sjezdu KSS. G. Husák vystoupil s obsáhlým projevem, v němž prosazoval neplatnost XIV. (vysočanského) sjezdu KSČ.

17.45 promluvil v rozhlase O. Černík a krátce nato se spolu s prezidentem zúčastnil na Pražském hradě tiskové konference.

Výzvami k odstranění protiokupačních hesel a nápi­sů z veřejných prostranství pokračovalo čs. vedení v plnění závazků moskevského protokolu.

Vyšlo poslední ze šesti zvláštních vydání Literárních listů vydaných od 22. srpna. Týdeník svazu spisovatelů navazující na Literární listy začal znovu vycházet až 7. listopadu.

Vláda ČSSR svým usnesením uložila ministerstvu vnitra zamítnout žádost o schválení stanov KAN.

29. 8. 1968

Čs. tisk zveřejnil provolání „Všemu československému lidu“, v němž političtí představitelé žádali podporu v úsilí o konsolidaci poměrů. Podepsali je L. Svoboda, J. Smrkovský, O. Černík, A. Dubček.

V dopoledních hodinách zasedala vláda ČSSR.

První tajemník KSČ A. Dubček pronesl rozhlasový projev; na otázku „Máme možnost vyvést naše národy z dnešní situace?“ odpověděl kladně.

Na stejné téma promluvil i J. Smrkovský.

V Ostravě vyhlásili recidivisté, že po dobu kritické situace se budou zdržovat trestné činnosti, aby VB měla volnější ruce k obraně republiky.

Předsednictvo Svazu českých novinářů vyloučilo M. Sulka a S. Lukáše a rozhodlo přešetřit činnost O. Švestky.

V Bratislavě zasedalo plénum SNR. Vystoupil na něm F. Barbírek s prohlášením, v němž popřel svou účast na přípravě intervence.

Ve 20.00 se ve všech oknech na Slovensku objevily zapálené svíčky na paměť SNP.

Po půlnoci skončil mimořádný sjezd KSS. Vzal na vědomí v Moskvě dohodnutou neplatnost XIV. sjezdu KSČ a vyslovil požadavek ústavního zakotvení federace. V časných ranních hodinách pak zasedal novy ÚV KSS. Prvním tajemníkem byl zvolen G. Husák.

30. 8. 1968

Velitelství okupačních vojsk v Praze oznámilo, že ozbrojené jednotky opustí město za podmínky, že budou z ulic odstraněny protisovětské nápisy. Podle zprávy ČTK byla uvolněna budova Rudého práva a Karolinum.

V týdnu od 30. 8. do 5. 9. byl uveden do kin filmový dokument o srpnové okupaci Prahy.

Vyšlo první číslo okupantského časopisu Zprávy.

Pověřenec SNR pro kulturu a informace Š. Berenič požádal velení vojsk Varšavské smlouvy v Bratislavě o uvolnění vysílače Čs. rozhlasu a televize na Slovensku, aby mohly zahájit normální činnost.

31. 8. 1968

PÚV KSČ rozhodlo předložit ústřednímu výboru ke schválení mj. tyto personální změny: uvolnit z funkcí O. Švestku, D. Koldera, E. Riga (na vlastní žádost), A. Kapka, F. Kriegla (na vlastní žádost) a Č. Císaře; vzít na vědomí rezignaci ministra vnitra J. Pavla; zvolit za další členy PÚV L. Svobodu jako čestného člena, G. Husáka., L. Hrdinovou, Š. Sádovského, V. Šimečka, E, Erbana, V. Slavíka, A. Ťažkého, J. Hetteše, J. Pinkavu, V. Kabrnu, K. Neuberta, B. Šimona, Z. Mlynáře, J. Zelenku. Mimořádný XIV. sjezd KSČ byl prohlášen za neplatný.

Na závodech se vyhlašovaly Dubčekovy směny.

Před budovou ČTK v Praze, hlídanou sovětskými vojáky, došlo k explozi blíže neurčené výbušniny.

1. 9. 1968

Čs. velvyslanectví v Bernu dementovalo v souvislosti s příjezdem ministra zahraničí J. Hájka pověsti o tom, že se vytváří čs. vláda v exilu.

2. 9. 1968

Prezident přijal delegaci umělců a kulturních pracovníků.

Okupační vojska uvolnila bratislavskou telefonní centrálu a most do Petržalky.

Aktiv předválečných členů KSČ ve Vítkovicích se manifestačně přihlásil k srpnovému vstupu vojsk jako k aktu „internacionální pomoci“.

3. 9. 1968

Zasedalo PÚV KSS a konstatovalo, že podle dostupných informací není nikdo na Slovensku zatčen. Okupační jednotky v Bratislavě uvolnily budovy rozhlasu a televize a redakcí Práce a Směny.

Prezident L. Svoboda vyhověl „žádosti“ O. Šika o uvolnění z funkce místopředsedy vlády.

Ředitel Úřadu pro tisk a informace J. Vohnout vydal vládní pokyny, které v duchu moskevského protokolu značně omezovaly svobodu projevu.

4. 9. 1968

A. Dubček, L. Svoboda a O. Černík navštívili pražské závody na Smíchově, v Modřanech a ve Vysočanech.

Předseda ČNR Č. Císař se zúčastnil jednání SNR v Bratislavě.

5. 9. 1968

Prezident oznámil parlamentu, že přijal demisi O. Šika a J. Pavla.

ÚV KSČ svolal do Prahy poradu krajských funkcionářů LM.

Ministerstvo vnitra oznámilo, že zamítlo stanovy K 231 a KAN. 

Opět začal vycházet deník Práce.

V Bratislavě zasedalo plénum ÚV KSS.

Obnovilo se letecké spojení mezi Prahou a Bratislavou.

6. 9. 1968

PÚV KSČ jednalo o plnění moskevského protokolu.

Prezident republiky přijal zplnomocněnce vlády SSSR V. Kuzněcova.

Fr. Kriegel rezignoval na funkci předsedy ÚV NF. Jeho nástupcem se stal E. Erban.

7. 9. 1968

Českobudějovický biskup J. Hlouch odcestoval do Říma.

V. Kuzněcov jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem.

V Čs. rozhlase v Praze se konalo shromáždění u příležitosti vrácení rozhlasové budovy, na němž promluvili ministr kultury M. Galuška, ředitel rozhlasu Z. Hejzlar a tajemník ÚV KSČ Z. Mlynář.

Úřad pro tisk a informace vydal další pokyn, kterým zakázal psát o obětech a škodách způsobených okupací.

8. 9. 1968

V Praze začala opět vycházet Mladá fronta.

9. 9. 1968

Vláda projednala a schválila zákon o NF.

G. Husák jednal s V. Kuzněcovem.

Byl odvolán zpravodaj ČTK při OSN K. Král, který na neoficiální recepci hovořil otevřeně o situaci v ČSSR.

10. 9. 1968

O. Černík a František Hamouz se vrátili z Moskvy, kde vedli krátké jednání o hospodářských záležitostech.

Prezident republiky přijal za přítomnosti G. Husáka představitele vědy.

Čs. ústavní činitelé vydali výzvu, aby občané neemigrovali, že se jim zaručuje bezpečnost.

Na Slovensku bylo zastaveno vydávání časopisu Kulturný život (poslední č. 35).

11. 9. 1968

V Praze se konal rozhovor předsedy NS J. Smrkovského s V. Kuzněcovem, v němž sovětský mluvčí vyjadřoval nespokojenost s plněním moskevského protokolu a postupem normalizace.

Předsednictvo ÚV KSS jednalo o konsolidaci společenského života na Slovensku. G. Husák zdůraznil, že základem je plnění moskevského protokolu.

12. 9. 1968

Vláda jednala o mimořádných zákonných opatřeních v oblasti tisku.

13. 9. 1968

Parlament schválil zákony omezující shromažďovací právo a svobodu tisku a zákon o NF, na jehož základě se postupně rušily občanské a zájmové organizace nově vzniklé v období Pražského jara. O. Černík vystoupil s vládním prohlášením.

Čs. filmový týdeník č. 36 byl pod nátlakem okupační moci stažen z oběhu.

Albánie oznámila, že vystupuje z Varšavského paktu.

14. 9. 1968

V. Kuzněcov jednal s O. Černíkem o průběhu normalizace.

televizi vystoupil A. Dubček.

V Brně byl zahájen veletrh.

16. 9. 1968

V Mukačevu se sešli M. Dzúr a A. Grečko.

V. Kuzněcov navštívil brněnský veletrh.

J. Smrkovský a Marie Mikova přijali delegaci mládeže.

Skupina čs. ekonomů vystoupila v Rudém právu na obranu O. Šika napadaného v tisku pěti socialistických zemí.

PÚV KSS jednalo o urychleném zřízení Slovenského úřadu pro tisk a informace.

17. 9. 1968

PÚV KSČ jednalo o plnění moskevského protokolu.

Generální prokuratura oznámila, že vyšetřování činnosti V. Šalgoviče uvázlo, protože bývalý náměstek ministra vnitra není v dosahu čs. orgánů.

Odborový svaz zaměstnanců vnitřního obchodu žádal odvolání ministra O. Pavlovského.

V projevu na zasedání ÚV SNF prohlásil G. Husák některé jevy polednové politiky za nežádoucí.

Předsednictvo Svazu slovenských novinářů vyslovilo znepokojení nad porušováním svobody tisku.

18. 9. 1968

Právní komise ÚV KSČ potvrdila legalitu tisku, rozhlasu a televize po 20. 8.

A. Dubček přijal delegaci pracovníků v zemědělství a potravinářském průmyslu vedenou J. Borůvkou.

V. Kuzněcov jednal s Č. Císařem.

Zasedalo plénum ČNR. V úvodním projevu zdůraznil Č. Císař, že moskevská jednání jsou politicky realistická a oboustranně prospěšná.

19. 9. 1968

Ministr zahraničí J. Hájek rezignoval.

Moskva vyslovila výhrady k federálnímu uspořádání ČSSR, zejména k vytvoření KS českých zemí.

Vedoucí ústavní činitelé přijali na Pražském hradě čs. olympioniky.

A. Kosygin zaslal poselství japonskému premiérovi, v němž uvedl, že ozbrojený zásah v ČSSR byl nevyhnutelný, „neboť byla ohrožena národní bezpečnost SSSR“.

20. 9. 1968

V Moskvě vyšla tzv. Bílá kniha.

Sovětská strana odvolala těsně před odletem čs. delegace dvoustrannou poradu, která se měla konat v Moskvě.

L. Svoboda, A. Dubček, O. Černík, J. Smrkovský a G. Husák navštívili brněnský veletrh a místní průmyslové závody. A. Dubček a O. Černík přijeli mezi dělníky do Ostravy.

Definitivně zanikl K 231. (V následujících letech představitelé K 231 pokračovali v jeho činnosti v exilu.)

21. 9. 1968

Prezident republiky přijal na Pražském hradě zpěváky a písničkáře. Přijetí se zúčastnil také Milan Galuška.

V. Kuzněcov jednal s místopředsedou vlády P. Colotkou a předsedou NF E. Erbanem.

ÚV KSČ jednal o úpravách Akčního programu a návrhu stanov. Rozhodl také o svolání sjezdu komunistů českých zemí na 28. 10.

Ministerstvo vnitra schválilo stanovy Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy se sídlem v Praze.

23. 9. 1968

Odjezd čs. delegace do Moskvy byl na žádost sovětské strany znovu odložen.

V Houštce se sešli A. Dubček a O. Černík s akademickými funkcionáři.

J. Smrkovský hovořil na mítinku v Záluží u Mostu o růstu tendencí směřujících proti A. Dubčekovi.

24. 9. 1968

V. Kuzněcov jednal s místopředsedou vlády L. Štrougalem a předsedou ÚKRK KSČ M. Jakešem.

Vládní výbor pro tisk a informace vedený Peterem Colotkou vyhlásil, že novináři po 20. srpnu plnili i na přechodných pracovištích své povinnosti.

25. 9. 1968

Vláda na svém jednání o normalizaci odvolala z funkce ředitele televize J. Pelikána a ředitele rozhlasu Zd. Hejzlara.

J. Smrkovský navštívil Modřanské strojírny.

26. 9. 1968

Byl předložen k široké diskusi návrh na federativní uspořádání Československa.

Odjezd čs. delegace do Moskvy opět odložen.

V Praze bylo zveřejněno prohlášení, že zbraně, které zabavila sovětská vojska v pražských závodech, patřily LM.

27. 9. 1968

Maršál I. Jakubovskij přicestoval z Budapešti do Prahy. Jednal s prezidentem L. Svobodou za účasti A. Dubčeka, O. Černíka a M. Dzúra. Ještě týž den odletěl do Bukurešti.

Prezident republiky přijal účastníky prvního odboje a delegaci ČSSR na 23. zasedání VS OSN.

Zahraniční výbor NS vydal prohlášení k 30. výročí mnichovské dohody.

28. 9. 1968

Z Moskvy se vrátil A. Indra. Na ruzyňském letišti ho přivítal velvyslanec S. Červoněnko a někteří pracovníci sekretariátu ÚV KSČ.

G. Husák promluvil v rozhlase a televizi. Vyzval obyvatelstvo k sebekázni.

29. 9. 1968

Čs. delegace vedená ministrem zahraničí V. Pleskotem odletěla na zasedání VS OSN.

V ČSSR byl zaveden pětidenní pracovní týden.

J. Smrkovský navštívil pohraniční oblast Klínovce.

30. 9. 1968

Prezident republiky přijal spolu s O. Černíkem zástupce vysokoškoláků.

J. Smrkovský navštívil kladenské dělníky. Večer promluvil v rozhlase a televizi k 30. výročí Mnichova.

Zasedalo PÚV KSS. Přijalo návrh gen. E. Pepicha na obsazení předních funkcí slovenské správy MV a posoudilo podíl rozhlasových pracovníků na prosazování linie mimořádného sjezdu KSS.

Předsednictvo SNR jednalo o návrzích zákonů o čs. federaci a národnostech a zabývalo se návrhem na zřízení sekretariátu pro mezinárodní vztahy.

1.10. 1968

Čs. vláda jednala o návrhu ústavního zákona o federaci a postavení národností v ČSSR.

2.10. 1968

V Brně se sešla předsednictva ČNR a SNR.

3.-4.10. 1968

A. Dubček, O. Černík a G. Husák se zúčastnili jednání v Moskvě o normalizaci a přípravě smlouvy legalizující pobyt sovětských vojsk v ČSSR.

7.10. 1968

Čs. vláda vyslechla zprávu o moskevském jednání a podepsala mezinárodní dohody o občanských a politických právech.

Skupina 27 havířů a techniků z Horní Suché se vrátila z propagačního zájezdu do SSSR, kterým Severomoravský kraj zahájil obnovu družebních styků s okupačními zeměmi.

8.10. 1968

Ministerstvo vnitra oznámilo, že od 1. října je právoplatné jeho rozhodnutí, kterým nebyly schváleny stanovy Slovenské organizace na ochranu lidských práv.

Do kin byl uveden nový čs. film „Spřízněni volbou“ o dnech před volbou L. Svobody prezidentem republiky.

V zasedací síni vojenského obvodního soudu v Praze - Pankráci začalo hlavní projednávání v obnoveném procesu gen. H. Píky, popraveného v r. 1949.

Zasedala parlamentní komise pro přípravu prací na nové ústavě.

9.10. 1968

V Moskvě začal soudní proces s K. Babickým, L. Bogoraz-Danielovou, V. Delonem, V. Dremljugou a P. Litvinovem, kteří se 25. 8. 1968 shromáždili na Rudém náměstí na protest proti invazi do Československa.

V pražské Čechii se sešlo asi 400 stoupenců konzervativních sil, kteří se přihlásili ke spolupráci s okupanty.

10.10. 1968

Louis Aragon opětně odsoudil okupaci ČSSR.

Polský tisk obvinil manžele Zátopkovy a V. Čáslavskou z nepřátelské činnosti proti olympijským hrám v Mexiku.

Do Prahy přijela francouzská parlamentní skupina.

Do Bratislavy přijeli zástupci maďarské mládežnické organizace, aby navázali okupací zpřetrhané kontakty.

11.10. 1968

Prezident republiky přijal za účasti J. Smrkovského a O. Černíka delegaci zemědělců.

V Moskvě skončil proces s demonstranty z Rudého náměstí. Byli odsouzeni až k pěti letům vyhnanství.

12.10. 1968

Zahájeny OH v Mexiku. Čs. sportovci byli mimořádně vřele přivítáni.

14.-15.10. 1968

V Moskvě proběhlo další jednání o textu smlouvy, která by zajistila pobyt vojsk v ČSSR. Jednání vedli A. Kosygin a O. Černík.

16.10. 1968

O. Černík a A. Kosygin podepsali v Praze smlouvu o pobytu vojsk v Československu.

18.10. 1968

27. plenární zasedání NS přijalo „Smlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky“. Pro přijetí hlasovalo 228 poslanců, 10 se zdrželo hlasování a 4 byli proti: Fr. Kriegel, Fr. Vodsloň, B. Fuková a Gertruda Sekaninová-Čakrtová.

Úřad pro tisk a informace vydal v pořadí třetí směrnici, která omezovala publikování skutečností ze soukromého života vedoucích představitelů.

21.10. 1968

Prezident republiky přijal představitele církví.

Ministr vnitra odevzdal představitelům Pionýra a Junáka schválené stanovy.

ČSAV zveřejnila kritickou analýzu sovětské brožury „K událostem v ČSSR“.

Bratislavě jednalo PÚV KSS o federalizaci a personálních změnách.

Bratislavě se na 2000 vysokoškoláků zúčastnilo bouřlivé besedy s G. Husákem, P. Colotkou a d.

22.10. 1968

Ústřední správa spojů oficiálně dementovala, že by po 20. srpnu působily na území ČSSR ilegální čs. rozhlasové vysílače.

Kanadská vláda vypověděla dohodu o kulturních stycích s SSSR a čtyřmi státy zúčastněnými na okupaci Československa.

25.10. 1968

Biskupové, ordináři a věřící katolické církve v ČSSR zaslali prezidentu republiky, A. Dubčekovi a vládě pozdravné telegramy k 50. výročí republiky.

Ve Slovanském domě v Praze se konala ustavující konference Svazu mládeže českomoravského venkova - JUVENA.

26.10. 1968

Denní tisk přinesl dopis L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka mládeži k 50. výročí republiky, v němž vrcholní představitelé nabádali k „odpovědnosti“ a varovali před „extrémními“ postoji.

27.10. 1968

NS schválilo zákon o federativním uspořádání ČSSR a zákon o postavení národností.

Prezident L. Svoboda položil věnce na hroby T. G. Masaryka a E. Beneše.

Na českobudějovické radnici byla obnovena pamětní deska T. G. Masaryka.

Ve večerních hodinách přijal L. Svoboda V. Kuzněcova a S. Červoněnka.

28.10. 1968

Konalo se slavnostní zasedání ÚV KSČ, ÚV NF, NS a vlády ČSSR k 50. výročí vzniku republiky.

V Praze, Brně, Bratislavě a některých dalších vysokoškolských městech se uskutečnily demonstrace proti normalizačnímu kursu posrpnové politiky.

Biskup J. Hlouch sloužil v českobudějovické katedrále slavnostní mši za českou zemi.

29.-31.10. 1968

Na oslavy 50. výročí republiky přicestovali do Bratislavy L. Svoboda, A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík a další vládní činitelé.

30.10. 1968

Nejvyšší českoslovenští představitelé podepsali slavnostně na Bratislavském hradě zákon o federativním uspořádání ČSSR.

1.-7.11. 1968

Sovětské jednotky rozmístěné po celém území ČSSR se začaly stahovat do stanovených měst a prostorů.

4.11. 1968

Čs. výbor obránců míru udělil Čs. cenu míru A. Dubčekovi a L. Svobodovi. Vydavateli časopisu Reportér byla udělena důtka za nerespektování směrnic Úřadu pro tisk a informace.

5.11. 1968

Ve Společenském domě VŽKG se konalo setkání předválečných členů KSČ, na němž vystoupil Vilém Nový. Účastníci přijali prohlášení, kterým se hlásili k „proletářskému internacionalismu“.

6.11. 1968

Poslední jednotka sovětské armády opustila Jihočeský kraj.

Za účasti A. Dubčeka, O. Černíka a G. Husáka se konala na Pražském hradě beseda s předválečnými členy KSČ k 51. výročí VŘSR. Zdůraznila mj., že „moskevský protokol nevylučuje polednový kurs“.

6.-7.11. 1968

Zejména mladí lidé demonstrovali nespokojenost s posrpnovou politikou. Vyšli do ulic s protisovětskými hesly a strhávali sovětské vlajky. Došlo k prvním zatčením. V Českých Budějovicích vstoupili vysokoškolští studenti do stávky. Protestovali proti nedostatečné výzdobě města k 28. říjnu a nadměrné výzdobě k 7. listopadu. Proti stávkujícím zasáhla policie.

Vyšlo první číslo týdeníku svazu spisovatelů Listy, navazujícího na Literární listy, které přestaly vycházet koncem srpna.

8.11. 1968

Časopis Reportér byl úředně zastaven na dobu jednoho měsíce. Podobný osud stihl i časopis Politika.

9.11. 1968

Luděk Pachman a manželé Zátopkovi zaslali NS, vládě a ÚV KSČ Prohlášení na obranu svobody tisku, jehož znění vyvolalo širokou podpisovou akci, zejména mezi studenty.

11.11. 1968

Konala se celostátní porada NF „k realizaci smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk“.

Akademická rada českobudějovických vysokoškoláků vyzvala všechny studentské organizace v Čechách a na Moravě k výraznější podpoře představi­telů Pražského jara.

12.-13.11. 1968

V Brně se ustavila Česká mírová rada.

13.11. 1968

G. Husák promluvil na bratislavském shromáždění LM. Širokou veřejnost pobouřily jeho výroky o skrytých nátlakových silách a to, že ve výčtu ústavních činitelů pominul J. Smrkovského.

14.-17.11. 1968

Konalo se tzv. „listopadové plénum“ ÚV KSČ, které ještě vzbuzovalo naděje na zachování „polednového“ kursu, ale zároveň vyhlásilo program normalizace a distancovalo se od „negativních prvků polednové politiky“.

15.11. 1968

Prezident republiky přijal na Pražském hradě sedmičlennou delegaci Svazu sovětských společností pro přátelské styky se zahraničím a Společnosti sovětsko-československého přátelství.

Účastníci akce „17. listopad 1939“, bývalí vězňové koncentračního tábora Sachsenhausen, vydali prohlášení, že „se stavějí za naši stranu a vládu“, a připomněli „osudovou nutnost jednoty studentstva s národem a dělnickou třídou“.

Studenti Palackého univerzity v Olomouci vstoupili do stávky ještě před jejím vyhlášením z pražského centra.

16. 11. 1968

Denní tisk oznámil, že náměstek ministra kultury a informací F. Novák zřídil při sekretariátu pro věci církevní rehabilitační komisi.

17.11. 1968

Na shromáždění k 17. listopadu vyhlásili pražští studenti stávku za 10 požadavků, které vycházely z Akčního programu KSČ. Ke stávce se připojila všechna vysokoškolská centra.

18.11. 1968

Shromáždění stávkujících z pražských vysokých škol vydalo prohlášení k dělníkům a rolníkům, v němž vy světlovalo program a smysl studentské stávky.

V Bratislavě se ustavila Slovenská mírová rada.

19.-20.11. 1968

Konalo se plenární zasedání ÚV KSS o závěrech listopadového pléna ÚV KSČ.

20.11. 1968

V Bratislavě skončila stávka posluchačů, zaměstnanců a učitelů Vysoké školy ekonomické.

Maďarský deník Magyar ifújság otiskl článek o stávce čs. studentů jako o „promyšleném spiknutí“.

21.11. 1968

Bulharské Rabotničesko dělo hodnotilo listopadovou stávku čs. vysokoškoláků jako akci podnícenou „pravicovými protisocialistickými silami“.

22.11. 1968

Z Maďarska se vrátila delegace KSČ, vedená V. Biľakem, která se účastnila budapešťského zasedání Komise pro přípravu světové porady dělnických a ko­munistických stran.

23.11. 1968

Mluvčí konzervativního směru v KSČ Eduard Famíra napadl v sdělovacích prostředcích rektora UK v souvislosti se studentskou stávkou.

27.11. 1968

Kulturní výbor NS požádal generálního prokurátora o sdělení, jaká opatření podnikl proti rozšiřování nelegálních tiskovin cizích států na našem území. (Ge­nerální prokuratura dala pokyn ministerstvu vnitra k vyšetřování, to však pokynu nevyhovělo.)

Vydavatel časopisu Reportér se obrátil ve věci zastavení své činnosti na soud. Vláda ustoupila a 27. 11. dala pokyn Úřadu pro tisk a informace, aby ještě týž den uvolnil jeho vydávání.

28.11. 1968

V Ostravě se konalo krajské shromáždění LM, na němž promluvil V. Biľak. Přes tisíc účastníků se přihlásilo k rezoluci listopadového zasedání ÚV KSČ.

30.11. 1968

První tajemník ÚV KSS G. Husák přijal delegaci PÚV Svazu slovenských novinářů vedenou S. Štúrem. Zdůraznil „závažnost angažovaného postoje novinářů“ při zavádění výsledku listopadových plén do praxe.

1.-2.12. 1968

V Praze se konala ustavující schůze Československého mírového výboru, kterým byl nahrazen dosavadní Čs. výbor obránců míru.

2.12. 1968

Velitel sovětských vojsk „dočasně umístěných na území ČSSR“ genpor. Majorov navštívil G. Husáka.

3.12. 1968

V Čs. rozhlase vystoupil V. Havel s prohlášením, že Kruh nezávislých spisovatelů nemění nic na svém programu.

6.12. 1968

Bratislavská Pravda uveřejnila projev A. Dubčeka pod názvem „Stále obnovovat' dôveru ľudu k politike strany“. Delegace KV KSČ severomoravského kraje odjela do Katovic s cílem obnovit „internacionální svazky“.

7.-8.12. 1968

V Kyjevě se konala schůzka vedoucích představitelů KSSS a KSČ. Neúčast J. Smrkovského v čs. delegaci a nedostatečná informovanost o tomto jednání vnesly do veřejnosti pocit zneklidnění.

7.-11.12. 1968

V Moskvě jednala delegace ÚKRK KSČ vedená M. Jakešem.

9.12. 1968

V Olomouci se konalo shromáždění k 25. výročí čs.-sovětské smlouvy. Slavnosti se zúčastnili představitelé sovětské posádky ve městě a tajemník velvyslanectví I. Čerkasov.

10.12. 1968

J. Smrkovský veřejně vystoupil, aby uvedl na pravou míru zvěsti, že byl odstraněn z politického života.

11.12. 1968

Výkonný výbor ÚV KSČ jednal o personálních otázkách budoucího FS. Své jednání prohlásil za důvěrné.

13.12. 1968

Na probíhající zasedání ÚV KSČ se dostavila delegace SPB s požadavkem, aby předsedou FS byl J. Smrkovský. K tomu se připojily i rezoluce ze závodů.

17.12. 1968

List americké KS Daily World otiskl interview s V. Biľakem. Čs. veřejnost zaujala prostřednictvím tisku k Biľakovým výrokům jednoznačně odmítavé stanovisko.

18.12. 1968

Na I. sjezdu Českého odborového svazu pracovníků kovoprůmyslu vyzvala delegace Královopolských strojíren z Brna všechny účastníky, aby neustupovali od zásad demokratického vývoje, a k obraně J. Smrkovského.

Do Bratislavy přicestovala sovětská delegace, vedená místopředsedou Rady ministrů SSSR N. Bajbakovem.

Zasedalo předsednictvo Svazu slovenských spisovatelů. Předseda M. Válek rezignoval na svou funkci a členství ve výboru se vzdali S. Šmatlák, V. Mihalik, L. Novomeský, V. Mináč, A. Matuška a P. Horov. Ústřední orgán svazu přestal fakticky existovat.

19. 12. 1968

NS přijalo zákony o zřízení federálních instancí vlády a dalších opatřeních v důsledku federalizace.

Vláda přijala stanovisko ke studentské stávce, v němž prohlásila, že „nemělo být použito stávky jako prostředku k vyjádření obav studentů o realizaci základních principů polednové politiky“. Ocenila jejich kázeň a prohlásila, že bude přihlížet k vzneseným požadavkům.

Český odborový svaz pracujících v kovoprůmyslu a SVS uzavřely dohodu o spolupráci.

20. 12. 1968

Pražský odborový sjezd kováků se usnesl, že bude-li odvolán J. Smrkovský nebo jiný z čelných představi­telů, kteří mají důvěru pracujících, vyhlásí generální stávku.

21.12. 1968

Podle ústavního zákona o čs. federaci byla ČNR rozšířena o 50 poslanců na stanovený počet 200.

22.12. 1968

G. Husák vyhlásil na plenárním zasedání UV KSS v Bratislavě (21.–22. 12.) požadavek, aby v čele FS byl Slovák.

24. 12. 1968

V souvislosti s kampaní kolem J. Smrkovského prohlásil O. Černík, že na schůzce v Kyjevě nepřijala čs. strana žádné závazky o personálních změnách.

25.12. 1968

G. Husák pronesl televizní projev, ve kterém znovu vyslovil slovenský nárok na funkci předsedy FS. Tento požadavek, směřující k odstranění J. Smrkovského z politického života, vyvolal v Čechách i na Slovensku vlnu nesouhlasu.

26. 12. 1968

500 zahraničních novinářů vybralo A. Dubčeka za „muže roku“.

27.12. 1968

ÚV odborového svazu kováků vyhlásil stávkovou pohotovost na podporu J. Smrkovského. Deník Práce otiskl v této souvislosti otevřený dopis P. Kohouta G. Husákovi s výzvou, aby „nespojoval s tímto bezprávím své jméno“.

Do Prahy přiletěl tajemník ÚV KSSS Kontantin Katušev a náměstek ministra zahraničí V. Kuzněcov.

29.12. 1968

Předsednictvo SVS vydalo „Dopis všem, kteří pochopili, o co nám šlo při stávce“. Vyzvalo v něm k jednotě podle vlastní volby, bez kompromisu a cizího zasahování.

G. Husák promluvil ve SNR. Trval na slovenském nároku na funkci předsedy FS.