1. 1. 1969

Vstoupil v platnost zákon o československé federaci.

Prezident republiky jmenoval federální vládu, jejímž předsedou se stal O. Černík.

2. 1. 1969

Předsednictvo SNR jmenovalo slovenskou vládu, jejímž předsedou se stal Š. Sádovský.

3. 1. 1969

PÚV KSČ přijalo prohlášení k situaci. Varovalo před akcemi „nedůvěry vůči stranickému vedení“, které „mohou ohrozit provádění polednové politiky“.

G. Husák přijal nově jmenovanou vládu SSR. Ještě téhož dne přijal v budově Federální vlády v Praze za přítomnosti předsedy slovenské vlády Š. Sádovského a místopředsedů P. Colotky a Samo Falťana představitele SVS Čech a Moravy v čele s předsedou Michalem Dymáčkem. Hlavním předmětem rozhovoru bylo obsaze­ní funkce předsedy FS.

3.-7. 1. 1969

V Budapešti se konala IX. konference národních studentských svazů. V diskusi o evropské bezpečnosti všichni, až na delegáty pěti socialistických zemí, odsoudili okupaci Československa.

4. 1. 1969

V MTZ ve Veleslavínově ulici v Ostravě byla vytištěna brožura Politik dvojí tváře, napadající J. Smrkovského z pozic krajních stoupenců normalizace. V noci ze 4. na 5.1. bylo odtud tajně expedováno na 50 000 výtisků.

5. 1. 1969

J. Smrkovský požádal v televizním vystoupení o stažení hesla generální stávky na podporu jeho kandidatury na funkci předsedy FS.

7. 1. 1969

PÚV KSS vyjádřilo souhlas s Prohlášením ÚV KSČ k současné politické situaci z 3. 1. 1969.

SVS a Federace lokomotivních čet uzavřely dohodu o společném postupu v úsilí o svobodu informací, demokratické volby, dodržování Všeobecné deklarace lidských práv, obnovu státní suverenity a neodklad­né řešení hospodářských problémů. Zveřejnění dohody v denním tisku bylo zakázáno. MěNV v Krnově protestoval proti zastrašovací demonstraci síly sovětské posádky v ulicích města, kterou nařídil vojenský velitel jako odvetu za protiokupační rezoluci předsedů ZO ROH v Krnově.

8. 1. 1969

Předsednictvo ČNR jmenovalo vládu ČSR, jejímž předsedou se stal Stanislav Rázl.

9. 1. 1969

Rozhodnutím Krajské prokuratury v Ostravě byla rehabilitována 29členná skupina bývalé sociálně de­mokratické strany.

A. Dubček přijal delegaci ÚV KSSS vedenou tajem­níkem K. Katuševem.

Konala se první schůze federální vlády.

Vlády ČSR a SSR složily slib do rukou prezidenta republiky.

Týdeník Listy zveřejnil otevřený dopis Koordinační­ho výboru české části tvůrčích svazů G. Husákovi, vyjadřující zneklidnění nad změnou jeho názorů a postojů po srpnu 1968.

10. 1. 1969

Bratislavská Pravda uveřejnila projev prezidenta republiky, pronesený při přijetí slovenské vlády s názvem „Dovršuje sa úsilie generácií o vlastnú štátnost'„ a projev k vládě ČSR nazvaný „Rešpekto­vat' práva druhého - základ rozvoja federácie“.

Sovětská delegace vedená K. Katuševem ukončila oficiální návštěvu ČSSR.

14. 1. 1969

V Bratislavě se konalo plenární zasedání ÚRO o pří­pravách 1. sjezdu slovenského ROH. Hlavní referát přednesl předseda ROH V. Daubner.

Olomouci se konala porada moravských delegátů I. sjezdu českého ROH.

Praze jednali zástupci českých a slovenských spisovatelů o připravované federaci SČSS.

15. 1. 1969

V Praze se konala první koordinační schůze předsednictva vlády ČSSR a vlád ČSR a SSR. Cílem bylo dosáhnout společných hledisek při formulaci progra­mových prohlášení federální vlády a národních vlád.

16. 1. 1969

Začalo plenární zasedání ÚV KSČ o aktuálních vnitropolitických a vnitrostranických otázkách.

Na protest proti kapitulantské politice se upálil student filozofické fakulty UK Jan Palach.

18. 1. 1969

V Brně zasedala studentská konference, která vyhlásila pohotovost všech brněnských fakult.

Osm brněnských a sedm českobudějovických stu­dentů, k nimž následujícího dne přibyli další čtyři, vyhlásilo hladovku na protest „proti politice, která začala zabíjet“.

19. 1. 1969

Akademická obec českobudějovických fakult vydala prohlášení, v němž označila tragický čin Jana Palacha za logický důsledek okupace.

Jan Palach zemřel.

20. 1. 1969

Nejvyšší orgány KSČ jednaly o napjaté situaci v zemi. Z řad krajních zastánců sovětského pojetí normalizace zazněly hlasy, že za tragickou smrtí Jana Palacha stojí „nacionalistická hysterie pravicových sil“.

Do Prahy přijela delegace SSSR na jednání o otáz­kách vyplývajících ze smlouvy o „dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR“.

V Bratislavě se sešlo PÚV KSS, které se za řízení G. Husáka zabývalo zejména projevy studentského hnutí ve vysokoškolských centrech republiky. Konstatovalo, že vnitropolitický vývoj se v souvislosti s činem Jana Palacha dostal znovu do krize, kterou „různé extrémistické skupiny usilují zneužít a ohrožují klid a pořádek“.

Kolem 14.30 hod. se na Václavském náměstí v Praze začali shromažďovat studenti středních a vysokých škol, aby tichou manifestací uctili památku Jana Palacha.

21.1. 1969

Předsednictvo SVS oznámilo, že v Praze bylo zřízeno koordinační centrum pro styk se závody.

Sjezdy odborových svazů zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu, horníků, tisku, školství a vědy, zdravotnictví a státního obchodu uložily zvoleným ÚV těchto svazů uzavřít v termínované době dohodu se SVS.

Studenti brněnských fakult přerušili na dobu jednoho týdne studium s cílem působit na veřejné mínění a vedení státu, aby byly vypsány volby a přijat novy tiskový zákon v předsrpnové podobě.

21.-23. 1. 1969

V Berlíně se uskutečnilo XXII. zasedání RVHP.

V Praze se konal republikový sjezd ROH, který zaujal nekapitulantské stanovisko k posrpnovému vývoji v zemi.

22. 1. 1969

Federální vláda jednala se zástupci SVS o studentských požadavcích.

Na odborovém sjezdu vystoupil V. Toman a vyzval účastníky ke spolupráci se studenty.

V Praze se sešli staří komunisté, aby vyjádřili podporu normalizačnímu proudu v KSČ.

První tajemník ÚV KSS G. Husák, předseda vlády SSR Š. Sádovský a tajemník ÚV KSS B. Graca se setkali se zástupci Svazu slovenských novinářů, šéfredaktory a pracovníky rozhlasu a televize. Jednali o svobodě slova, poslání sdělovacích prostředků a jejich zodpovědnosti za klidný průběh konsolidace.

25. 1. 1969

V Praze se konal manifestační pohřeb Jana Palacha.

V Bratislavě se uskutečnil slovenský sjezd ROH.

Slovenská Pravda zveřejnila programové prohlášení vlády SSR nazvané „Realizácia cieľov si vyžaduje pokojný, činorodý život“.

G. Husák přijal delegaci nově utvořené Ústřední rady Svazu pracující mládeže na Slovensku, kterou vedl její předseda F. Solar.

28. 1. 1969

Bratislavská Pravda zveřejnila část projevu G. Husáka na prvním sjezdu slovenského ROH pod názvem „Výstavba socialistickej spoločnosti v duchu marxizmu-leninizmu“.

29. 1. 1969

Aktiv Dolu ČSA v Karviné schválil poselství nejvyšším stranickým a vládním orgánům, požadující důrazný zákrok proti „kontrarevolučním pokusům narušit normalizaci“.

29.-30. 1. 1969

Sešly se ustavující schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS CSSR. Předsedou SL zvolen J. Smrkovský, SN Dalibor Hanes a FS P. Colotka.

30.-31. 1. 1969

Konal se ustavující sjezd Slovenského svazu žen.

31. 1. 1969

Bylo zveřejněno programové prohlášení federální vlády pod názvem „Maximální pozornost rozvíjení ekonomické reformy“.

4. 2. 1969

V PKO v Bratislavě začal mimořádný slovenský sjezd ČSM.

6.-8. 2. 1969

Na pozvání ÚV SED navštívil V. Biľak východní Berlín. Vedl tu rozhovory s tajemníkem ÚV SED Hermannem Axenem.

10. 2. 1969

Předsedou ÚV NF SSR se stal A. Ťažký, který vystřídal v této funkci S. Falťana.

11. 2. 1969

Ministr zahraničních věcí Ján Marko ukončil jednání s nejvyššími představiteli SSSR - L. Brežněvem, N. Podgorným, A. Kosyginem a A. Gromykem. 

PÚV KSČ jednalo pod vedením A. Dubčeka o činnosti ROH v souvislosti s přípravou VII. všeodborového sjezdu.

12. 2. 1969

Vládní delegace SSSR vedená S. Sokolovem ukončila v Praze jednání o dodatcích ke smlouvě o „dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR“.

V. Biľak vystoupil na shromáždění pracujících Turčianských strojíren.

12.-13.2. 1969

V Olomouci se konala první konference Českého od­borového svazu pracovníků železnice Střední dráhy.

12.-14.2. 1969

Zdvihla se vlna protestů proti neúčasti čs. delegace na IX. sjezdu KS Jugoslávie.

13.2. 1969

Čs. vláda svolala do Prahy na 1500 ředitelů k jednání o návrhu zákona o podniku. (Nešlo však už o podnikatelský zákon, ale o pouhou kontrolní instituci.)

Štáb LM a velitelé jednotek LM z okresu Karviná zaslali ministru vnitra dopis, v němž žádali „odhalení“ těch, kteří vystupují proti normalizačním usnesením KSČ.

19.2. 1969

Po 12 letech se v bratislavském PKO sešel slovenský sjezd Svazu protifašistických bojovníků.

24.2. 1969

Čs. vojenská delegace v čele s ministrem národní obrany M. Dzúrem odletěla do Irkutska.

25.2. 1969

Na protest proti posrpnovým poměrům se v Praze upálil středoškolský student Jan Zajíc.

poč.

Byro (KSČ) pro stranickou práci v českých zemích vyjadřovalo znepokojení nad „různými koordinačními výbory, úmluvami a dohodami“.

4.-7. 3. 1969

V Praze se konal VII. všeodborový sjezd. Přijal dokumenty: Charta čs. odborového hnutí, Program ROH a Stanovisko k radám pracujících. Předsedou ÚRO byl zvolen K. Poláček.

5. 3. 1969

8. plenární zasedání ÚV ČSM rozhodlo o ukončení činnosti dosavadní organizace.

5.-6. 3. 1969

Osmičlenná delegace KSSS vedená členem politbyra A. Pelšem navštívila Ostravu, NHKG a j. závody. Dne 6.3. vykonala oficiální návštěvu Bratislavy.

7. 3. 1969

V Praze vznikl Svaz mladých (později Leninský svaz mladých), jehož ideovým základem byl prosovětský program normalizace.

11.-12.3. 1969

V Praze se konal ustavující kongres Sdružení dětských a mládežnických organizací, který byl vyvrcholením snah o pluralitní chápání organizace mlá­deže.

12. 3. 1969

Začalo plenární zasedání ÚV KSS k současné politické situaci.

14. 3. 1969

Český výbor pro dějiny protifašistického odboje uspořádal v Karolinu pamětní zasedání. Hlavní projev na téma „15. březen a české dějiny“ přednesl Jan Křen.

15. 3. 1969

V Praze vystoupil světoznámý houslista Yehudi Menuhin. Čistý výtěžek koncertu věnoval na konto SOS dětské vesničky.

17. 3. 1969

V Budapešti zasedal Politický poradní výbor států Varšavské smlouvy, který ustavil zvláštní výbor mi­nistrů obrany členských zemí.

25.-26.3. 1969

V Olomouci se konala celostátní porada předsedů a tajemníků okresních a městských výborů SČSP o obnově družebních styků s SSSR.

26. 3. 1969

V Ostravě se konalo společné zasedání České a Slovenské mírové rady.

27.-28.3. 1969

V Praze se uskutečnil IV. sjezd Svazu protifašistických bojovníků, který zvolil předsedou S. Falťana a přijal nový název organizace Československý svaz protifašistických bojovníků.

28. 3. 1969

Propukly tzv. „hokejové události“, demonstrace protiokupantského postoje národa, motivované vítězstvím čs. hokejistů na MS ve Stockholmu.

31. 3. 1969

Do Milovic přijel maršál Grečko, aby zesílil nátlak na československé vedení.

poč.

Posluchači Vysoké školy chemicko-technologické vydali manifest k politické situaci, v němž vyslovili nedůvěru politickému vedení státu, které se podřizuje cizí vůli proti vlastnímu lidu.

1.4. 1969

Sešlo se PÚV KSČ, aby projednalo politickou situaci, vyvolanou tzv. „hokejovými událostmi“.

2. 4. 1969

Čs. rozhlas vysílal text usnesení PÚV KSČ k situaci.

3.4. 1969

Vedení SVS a shromáždění studentů VŠZ v Praze vydalo prohlášení, že nesouhlasí se způsobem vedení vnitřní a zahraniční politiky tak, jak se vyvíjí od srpna 1968.

3.-5.4. 1969

KV KSČ projednávaly stanoviska PÚV KSČ a vlády k „hokejovým událostem“. Postupně k nim přijal požadovaný postoj celý stranický aparát.

4.4. 1969

V Jihlavě se upálil čtyřicetiletý Evžen Plocek. (Zemřel 9. 4., pohřeb se konal o tři dny později.)

G. Husák s dalšími členy PÚV KSS přivítal na letišti ministra obrany SSSR maršála A. Grečka a náměstka ministra zahraničních věcí V. Semjonova, které doprovázel velvyslanec S. Červoněnko a velitel Střední skupiny sovětských vojsk A. Majorov.

9.4. 1969

Zástupci 21 závodů ČKD vyjádřili vlastní stanovisko k „hokejovým událostem“. Ve svém prohlášení o­soudili i útoky proti J. Smrkovskému a sdělovacím prostředkům.

11.4. 1969

V Nitře se konalo u příležitosti 20. výročí vzniku JZD na Slovensku shromáždění zasloužilých pracovníků v zemědělství. V hlavním projevu zdůraznil G. Husák, že je nutné „urobiť konečne v štáte poriadok“.

15.4. 1969

Vysokoškoláci v Č. Budějovicích vydali „Stanovisko k současné politické situaci před nadcházejícím zasedáním ÚV KSČ“, v němž odsoudili útoky na základní občanská práva a svobody a pokusy o zvrat směrem k 50. letům.

16.4. 1969

V předvečer zasedání ÚV KSČ se sešli zástupci pražských závodů a SVS. Rozhodli se vyslat na zasedání ÚV KSČ delegace s rezolucemi proti likvidaci polednové politiky. Zároveň se zavázali, že „v případě perzekuce kteréhokoli z představitelů dělnického a studentského hnutí, pokrokových politiků, novinářů, kulturních pracovníků a vědců vystoupí dělnictvo a studentský svaz jednotně na jejich obranu“.

17.4. 1969

ÚV KSČ přijal Dubčekovu abdikaci a zvolil do funkce prvního tajemníka G. Husáka.

18.4. 1969

Rudé právo a Pravda otiskly projev nově zvoleného prvního tajemníka ÚV KSČ „Vyvést stranu a stát z krizové situace“.

19.4. 1969

Vysokoškoláci vyhlásili protestní stávku s odůvodněním, že „jednání dubnového pléna ÚV KSČ a závěry z něho plynoucí jsou neslučitelné s naším pojetím polednové politiky“ (SVS Č. Budějovice).

20.4. 1969

V Trnavě zemřel ThDr. Ambróz Lazik, biskup a apoštolský administrátor trnavský.

21.4. 1969

V důsledku izolace a soustředěného nátlaku politické moci byl SVS nucen ukončit protestní stávku.

23.-25.4. 1969

V Moskvě se konalo XXIII. zasedání RVHP, které rozhodlo o vytvoření Mezinárodní investiční banky.

25. 4. 1969

V Praze jednalo čtyřicetičlenné shromáždění bývalých sociálních demokratů ze všech regionů Čech a Moravy o obnovení strany.

24.4. 1969

Obvodní kulturní dům v Praze 6 uspořádal diskusní večer na téma „Československo v krizi člověka naší doby“. Besedy se zúčastnili J. Patočka, J. B. Souček, J. Cvekl, L. Nový, L. Tondl, L. Hejdánek a J. Němec.

28.4. 1969

A. Dubček se stal předsedou FS.

29.4. 1969

ČNR přijala s platností od 1. 7. 1969 zákony o statutárních městech Ostravě a Plzni.

1. 5. 1969

Projevila se otevřená nechuť obyvatelstva k tradiční oslavě.

3. 5. 1969

U mohyly M.R. Štefánika na Bradle se konala pietní vzpomínka za účasti delegace ÚV NF SSR.

4.-5.5. 1969

V Bratislavě se konalo mimořádné zasedání PÚV NF SSR. SNR zvolila P. Colotku předsedou slovenské vlády. Dosavadní předseda Š. Sádovský se stal prvním tajemníkem ÚV KSS.

8. 5. 1969

Byl založen přípravný výbor Československé strany sociálnědemokratické a přípravný výbor Masarykova sdružení demokratického socialismu. Obojí směřovalo k vytvoření podmínek pro obnovení strany.

15. 5. 1969

Úřad pro tisk a informace zrušil s okamžitou platností registraci časopisu Reportér.

Do Bratislavy přicestoval na oficiální návštěvu velvyslanec SSSR S. Červoněnko.

Vyšlo poslední (19.) číslo týdeníku Listy (vycházely od 7. 11. 1968). V roce 1971 na ně navázal exilový dvouměsíčník téhož názvu, vydávaný Jiřím Pelikánem v Římě.

15.-16.5. 1969

V Budapešti se setkali G. Husák a J. Kádár.

17. 5. 1969

Rudé právo otisklo výzvu „Slovo do vlastních řad“, kterou se zahajoval nástup normalizace v tisku, rozhlasu a televizi.

22. 5. 1969

Koordinační výbor tvůrčích uměleckých svazů a členů ÚV těchto svazů přijal „Provolání čs. umělců, vědců, publicistů a kulturních pracovníků“ k stupňujícím se zásahům proti svobodě projevu.

24.-25.5. 1969

Ve Varšavě se sešli ke krátkému jednání G. Husák a W. Gromulka.

25. 5. 1969

Do ČSSR přicestoval hlavní velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy maršál SSSR I. Jakubovskij.

V chrámu sv. Petra v Římě se konala zádušní mše za pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana. Mši sloužil pražský apoštolský administrátor, biskup F. Tomášek.

27. 5. 1969

Prezident vyhlásil amnestii na činy tzv. neoprávněného opuštění republiky po 21. 8. 1968.

29.-30.5. 1969

Zasedání ÚV KSČ přijalo jako hlavní úkoly normalizačního programu „obnovit marx-leninskou jednotu KSČ a její vedoucí úlohu, konsolidovat hospodářství a prohloubit internacionální svazek s SSSR a socialistickými zeměmi“.

30. 5. 1969

Na zasedání ÚV KSČ pronesl F. Kriegel projev, který vyzněl jako obžaloba nastupující kapitulantské politiky.

Zaměstnanci Thomayerovy nemocnice a výzkumného ústavu ministerstva zdravotnictví v Praze 4 vydali prohlášení, že nesouhlasí s odchodem MUDr. F. Kriegla z politického života.

2.-3. 6. 1969

V Bratislavě se konalo plenární zasedání ÚV KSS. Projednávalo zejména zprávu o politických úkolech a hospodářské situaci na Slovensku.

5. 6. 1969

FS ratifikovalo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

5.-17. 6. 1969

V Moskvě se konala Mezinárodní porada komunistických a dělnických stran. V projevu za čs. delegaci označil G. Husák srpnovou invazi za akt internacionální pomoci.

6. 6. 1969

Na shromáždění pracujících SONP Kladno vystoupil F. Kriegel s kritickým stanoviskem k politické situaci.

Předseda maďarské vlády Jenó Fock navštívil Slovensko.

9.-11. 6. 1969

Předseda Rady ministrů PLR J. Cyrankiewicz byl na pozvání O. Černíka v ČSSR.

10. 6. 1969

Sešel se ustavující sjezd Svazu českých spisovatelů. Předsedou byl zvolen Jaroslav Seifert.

Jodasova extrémní skupina se obrátila na ÚV KSČ s požadavkem rozhodného postupu proti odpůrcům „normalizace“.

11. 6. 1969

V Bratislavě se konal ustavující sjezd Svazu slovenských spisovatelů. Předsedou se stal A. Plávka.

MěV KSČ v Ostravě a PV KSČ NHKG označily vy­stoupení F. Kriegela 6.6. na Kladně za protistranické a postavily se proti pokusům uspořádat podobné shromáždění v Ostravě.

13.-14.6. 1969

V Praze se konal IV. sjezd Svazarmu. Předsedou se stal J. Škubal.

14. 6. 1969

V Praze se sešel ustavující sjezd Kulturního sdružení občanů ČSSR německé národnosti.

18.-19.6. 1969

V Bratislavě se konaly oslavy 500. výročí založení Akademie Istropolitany a 50. výročí Univerzity Komenského. Zúčastnil se jich i prezident L. Svoboda.

19. 6. 1969

Za účasti V. Havla, L. Pachmana a Michala Lakatoše se konal v Ostravě politický mítink, který oficiální místa označila za „provokaci pravicových živlů“.

25. 6. 1969

Na městském aktivu KSČ v Olomouci promluvil A. Indra. Zdůraznil, že „jedině rozbití pravice posílí politiku KSČ“.

26. 6. 1969

G. Husák vystoupil proti podnikovým radám, do nichž podle něho pronikly „pravicové oportunistické živly“.

30. 6. 1969

Na Slovensku byly zrušeny KNV.

1. 7. 1969

V Bratislavě byl zahájen první sjezd Slovenské tělovýchovné organizace.

3. 7. 1969

G. Husák a L. Štrougal promluvili na shromáždění funkcionářů v Ostravě.

4. 7. 1969

V Bratislavě byl zahájen sjezd Svazu slovenských výtvarných umělců. Literární listy uveřejnily prohlášení třiceti intelektuálů vyzývající k obnovení sociálnědemokratické strany.

9.-10. 7. 1969

Na ÚV KSS v Bratislavě se konala porada „ideologic­kých tajemníků OV, KV a MV KSS „o zintenzivnění ideologické práce“.

22.-24. 7. 1969

Delegace ČSSR, vedená L. Svobodou a G. Husákem, se zúčastnila oslav 25. výročí vzniku PLR.

26. 7. 1969

L. Brežněv přijal člena PÚV KSČ a prvního tajemníka ÚV KSS Š. Sádovského a předsedu vlády SSR P. Colotku. Jednali o rozvoji „přátelských československo-sovětských vztahů“.

28.-29. 7. 1969

G. Husák odletěl do Sofie k rozhovorům s T. Živkovem.

Slovenský úřad pro tisk a informace zastavil vydávání časopisu Literárný život s odůvodněním, že redakce uveřejňovala invektivy proti současné vnitřní a zahraniční politice státu.

28. 7.-4. 8. 1969

Ve sdělovacích prostředcích proběhla první etapa kampaně k zastrašení obyvatelstva a zostouzení stoupenců reformního hnutí před nastávajícím výročím srpnové invaze.

29. 7. 1969

G. Husák jednal v Maďarsku s J. Kádárem.

31. 7. 1969

Pravda uveřejnila rozhovor s V. Biľakem na téma „Január a dnešok“.

4. 8. 1969

V Bratislavě se konalo slavnostní zasedání u příležitosti prvního výročí bratislavské schůzky představi­telů šesti komunistických stran.

5.-10. 8. 1969

Proběhla druhá etapa oficiální propagandy prosovětské orientace.

G. Husák odletěl ke krátké poradě na Krym.

11.-20. 8. 1969

Rozvinula se třetí etapa „předsrpnové“ kampaně, v které šlo o neskrývanou demonstraci moci: přesuny ozbrojených sil do okolí Prahy, pohotovost bezpečnostního aparátu, polní cvičení LM.

13. 8. 1969

Bratislavská Pravda publikovala stenografický záznam z porady vedoucích tajemníků okresních a krajských výborů z 12.-14. května 1968, která byla součástí příprav na květnové plénum ÚV KSČ.

18. 8. 1969

V Praze a v dalších městech se konala shromáždění krajských funkcionářů KSČ organizovaná k podpoře Husákova vedení.

19. 8. 1969

V rámci příprav vedení KSČ k protilidovému zásahu u příležitosti prvního výročí okupace byl svolán do Prahy celostátní aktiv komunistů z průmyslu, stavebnictví, dopravy, ROH a LM.

20. 8. 1969

Z Tábora se přesunula tanková divize ČSLA a rozmístila se kolem výpadových silnic na Dobříš a Benešov.

21.8. 1969

Vyvrcholila poslední vlna lidového odporu proti okupaci a kapitulantské politice KSČ. Srážky s pořádko­vými silami (zejména v Praze a v Brně) se neobešly bez obětí. Několik lidí bylo těžce zraněno a přes 2500 osob zatčeno.

Deset představitelů kultury, vědy a umění datovalo tímto dnem prohlášení nazvané „Deset bodů adresovaných federální vládě, Federálnímu shromáždění, vládě ČSR, České národní radě a ústřednímu výboru KSČ“, kterým odmítlo nastolenou politiku normalizace.

Rudé Právo a Pravda přinesly svědectví účastníka jednání PÚV KSČ O. Švestky pod názvem „Jak to bylo v noci z 20. na 21. srpna 1968“.

22. 8. 1969

Předsednictvo NS schválilo na návrh vlády, přednesený O. Černíkem, zákonné opatření proti osobám, organizacím a akcím „narušujícím veřejný pořádek“ a „socialistický řád“.

28. 8. 1969

Prezident L. Svoboda se zúčastnil oslav 25. výročí SNP v Banské Bystrici.

1. 9. 1969

Začalo napouštění vodního díla Želivka.

3. 9. 1969

Bratislavská Pravda zveřejnila článek V. Bilaka „Od Drážďan po Bratislavu“ o událostech v noci z 20. na 21. srpna 1968.

9. 9. 1969

PÚV KSS zrušilo svá usnesení a prohlášení z 18. července a ze srpna 1968 s odůvodněním, že obsahují „nesprávné politické postoje“.

15. 9. 1969

V Ostravě se setkali G. Husák a W. Gomulka. Po skončení rozhovorů přijali delegaci horníků a hutníků.

24. 9. 1969

Plénum ÚV KSČ rozhodlo o jmenování A. Dubčeka velvyslancem v Turecku.

25.-26. 9. 1969

V Ostravě se uskutečnila ideologická konference na téma „Ideově politické aspekty pravicově oportunistických tendencí v Severomoravském kraji“.

25.-29. 9. 1969

Zasedal ÚV KSČ. Zrušil protiokupační prohlášení z 21. 8. 1968 a prohlásil XIV. sjezd za neplatný. Zároveň rozhodl o vyloučení „hlavních nositelů pravicového oportunismu“ z KSČ.

26. 9. 1969

Kulturní správa Národního výboru hl.m. Prahy zakázala městské organizaci Svazu výtvarných umělců vystavit osm výtvarných děl s tematickou vazbou na srpen 1968.

29. 9. 1969

Byla jmenována nová federální vláda vedená O. Černíkem a vláda ČSR v čele s J. Kempným.

9. 10. 1969

Bratislavská Pravda uveřejnila plné znění tzv. Li­beňské rezoluce z 9. 10. 1968.

13. 10. 1969

O. Šik byl vyloučen z KSČ.

15.-16. 1969

10. FS zrušilo protiokupační usnesení NS z roku 1968, prodloužilo volební období poslanců a přijalo změny ve vedoucích funkcích. Předsedou FS se stal D. Hanes, SL S. Penningerová a SN V. Mihálik.

20.-28. 10. 1969

Čs. stranická a vládní delegace byla na pozvání sovětských představitelů v Moskvě.

29. 10. 1969

Bratislavská Pravda uveřejnila projev G. Husáka na mítinku československo-sovětského přátelství pod názvem „Spojenci plnili vláni internacionálnu povinnosť“.

30.-31. 1969

10. V Praze se konala porada ministrů zahraničních věcí států Varšavské smlouvy k přípravě helsinské konference o evropské bezpečnosti.

1. 11. 1969

V Havířově se jako druhá v českých zemích konala ustavující konference Leninského svazu mladých okresu Karviná.

7. 11. 1969

Ministr kultury ČSSR M. Brůžek svolal poradu kulturních pracovníků, na níž byla přijata výzva k aktivní spolupráci s normalizačním režimem.

26. 11. 1969

Novým předsedou ČNR se stal E. Erban.

28.-29. 11. 1969

Bratislavská Pravda otiskla na pokračování článek M. Krna „Československá jar s kvetmi revizionizmu“.

30.11. 1969

V Bratislavě vykonali přátelskou návštěvu členové delegací, které se v Praze zúčastnily IX. zasedání čs.-sovětské komise pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci.

2. 12. 1969

Ke dvoustranným jednáním vedoucích stranických a státních představitelů přijela do Moskvy delegace ČSSR vedená G. Husákem.

9. 12. 1969

V Praze se konala porada PÚV KSČ a PÚV KSS s vedoucími tajemníky krajských a městských výborů „o realizaci květnového a zářijového pléna UV KSČ“. Jednání řídil G. Husák.

10.-12. 12. 1969 

Historikové sdružení v Čs. výboru pro dějiny protifašistického odboje přijali na svém plenárním zasedání v Hořalce rezoluci proti kabinetní politice, cenzuře a politickým ústupkům.

12. 12. 1969

Š. Sádovský odevzdal V. Šalgovičovi k jeho padesátinám Řád práce, který mu byl udělen za „mimořádné zásluhy a činy při obraně socialismu“.

15. 12. 1969

Výbor Svazu slovenských spisovatelů vyloučil L. Mňačka ze svých řad.

16. 12. 1969

Prezident republiky jmenoval A. Dubčeka mimořádným a zplnomocněným velvyslancem v Turecku.

17.-18. 12. 1969

Na pozvání ÚV KSČ navštívil Prahu J. Kádár.

kon. roku  1969

V nakladatelství Československý spisovatel vyšel literární sborník Podoby 2, uspořádaný V. Havlem z prací 18 autorů, kterým politická moc zakazovala publikovat.