K jednání předsednictva ÚV KSČ o publikaci Sedm pražských dnů 21.-27. srpen 1968

PŘEDSEDNICTVO ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

[1]

Návrh na zavedení stranického šetření s komunisty-autory, organizátory a distributory publikace „Sedm pražských dnů“

5863/31

Předseda ÚKRK KSČ po dohodě s odd. školství, vědy a kultury ÚV KSČ navrhují zavést stranické šetření s organizátory a distributory publikace „Sedm pražských

dnů“.

Hlavním důvodem k šetření jsou politické škody způsobené rozšiřováním a distribucí této publikace.

Předkládá: s. M. Jakeš

20. června 1969


[2]

Příloha III

Důvodová zpráva

Návrh na zavedení stranického šetření s komunisty - autory, organizátory a distributory publikace „Sedm pražských dnů“

V září 1968 vydal Historický ústav ČSAV v Praze dokumentaci s označením studijní materiál - pouze pro vnitřní potřebu - s názvem „Sedm pražských dnů 21. - 27. srpen 1968“.

Publikace obsahuje velmi různorodý materiál, od stanovisek stranických, státních, zastupitelských a společenských orgánů, organizací a kolektivů, projevů vedoucích stranických a státních představitelů až po letáky, „osobní svědectví“ bez uvedení pramenů, novinové články, rozhlasové a televizní relace, poplatné protisovětské hysterii té doby.

Autorem publikace je obecně označen Historický ústav ČSAV bez uvedení redakčního kolektivu a recenzentů.

Podle sdělení akademika M. Katětova, vedoucího stranické skupiny presidia ČSAV, „stranická skupina českých členů presidia ČSAV dne 7. 5. 1969 konstatovala, že publikaci je nutno považovat za vědecko-dokumentační materiál a že vlastní smysl zpracování a vydání této publikace je nutno oddělit od jejího zneužívání, resp. nesprávných interpretací“.

Publikace je označena jako „studijní materiál - pouze pro vnitřní potřebu“, avšak v úvodu je výzva všem pražským závodům, pracovníkům rozhlasu a televize, funkcionářům všech stran a organizací Národní fronty, všem, kterým se publikace dostane do rukou, s prosbou o pomoc, radu a také o upozornění na jakýkoli další materiál. Tím přesahuje její poslání „pouze pro vlastní potřebu“. Dokumentace byla rozšiřována a distribuována mimo rámec a působnost ústavu ČSAV a mimo spolupracující vědecká pracoviště ČSAV v ČSSR a to v podmínkách, kdy moskevské dohody byly přijaty stranickými a státními orgány jako závazná směrnice pro stranickou a státní politiku. Distribuce publikace je aktem narušujícím úsilí stranických a státních orgánů o normalizaci poměrů a obnovení přátelských vztahů k pěti socialistickým státům a jejich komunistickým a dělnickým stranám.

Protože zpracovatelem a vydavatelem publikace je Historický ústav ČSAV a dosud se vedení ani stranické organizace Historického ústavu ČSAV k vydání distribuce nevyjádřily, z vlastní iniciativy celou záležitost neřeší, doporučujeme předsednictvu ÚV KSČ, aby rozhodlo zavést s organizátory a distributory publikace „Sedm pražských dnů“ stranické šetření.

Současně bude nutno prověřit správnost podkladů, které poskytl soudruh F. Šorm, předseda ČSAV, vládě ČSSR, na základě kterých byla zpracována odpověď na nótu SSSR k této publikaci.

Dosud byla předsedou ÚKRK s. M. Jakešem udělána tato opatření:

22. 4. 1969 zaslal s. Jakeš předsedovi ČSAV s. Frant. Šormovi dopis, ve kterém žádá prošetření, zda byla autorům publikace vyplacena odměna a jak komunisté v ČSAV chtějí tuto věc řešit. Soudruh Frant. Šorm postoupil dopis vedoucímu stranické skupiny presidia ČSAV akademiku M. Katětovovi a ten dopisem dne 12. 5. 1969 sdělil konstatování stranické skupiny českých členů presidia ČSAV ze dne 7. 5. 1969, že publikací „Sedm pražských dnů“ je nutno považovat za vědecko-dokumentační materiál a že vlastní smysl zpracování a vydání této publikace je nutno oddělit od jejího zneužívání, resp. nesprávných interpretací. V této souvislosti je třeba uvést, že vědecké kolegium historie ČSAV hodnotí publikaci jako společensko-politickou činnost.

V otázce odměny s. Katětov sdělil, že vědecké kolegium historie ČSAV dne 16. 4. 1969 udělilo odměnu autorskému kolektivu dokumentace „Sedm pražských dnů“, kterou autorský kolektiv nepřijal se zdůvodněním, že práci na tomto díle považoval za svou profesionální povinnost. Odměna vyplacena nebyla.

Soudruh Frant. Šorm byl dalším dopisem předsedy ÚKRK s M. Jakešem dotázán o osobní vyjádření, zda souhlasí se stanoviskem stranické skupiny českých členů presidia ČSAV, a požádán, aby ÚKRK KSČ podal do 14 dnů podrobnou zprávu o přípravě, zpracování, vydání a distribuci publikace „Sedm pražských dnů“ a o okolnostech, jak mohlo dojít [k tomu], že tato kniha byla vydána ve Francii.

Odpověď na tento dopis dosud nedošla.

17. června 1969.


[3]

Příloha I

U s n e s e n í

K bodu 22: návrh na zavedení stranického šetření s komunisty-autory, organizátory a distributory publikace „Sedm pražských dnů“

(s. M. Jakeš)

Usneseno:

Předsednictvo ÚV KSČ ukládá

1. s. M. Jakešovi stranické šetření s komunisty-autory, organizátory a distributory publikace „Sedm pražských dnů“ vydané Historickým ústavem ČSAV

2. s. J. Kempnému poskytnout ÚKRK vyšetření potřebnou pomoc oddělení školství, vědy a kultury ÚV KSČ.

Provede: s. M. Jakeš

s. J. Kempný


Text ke stažení ve formátu doc

Data: download (application/pdf, 9.2 MB)

Pole

NázevHodnota
ŘadaPražské jaro 1968
Den20
Měsíc7
Rok1969
PředmětČerná kniha
Jazykčeský
Zpracovanýtrue
OCRtrue
Typdokument
ZdrojNárodní archiv. Archiv ÚV KSČ, předsednictvo, 02/1, sv. 97, ar. j. 162. (133. schůze předsednictva ÚV KSČ 20. června 1969, bod 22) Kopie - Archiv Národního muzea, Sbírkový fond ČSDS, f. Černá kniha – Sedm pražských dnů.