Prohlášení Nezávislého mírového sdružení k 28. říjnu 1988

Jestliže si připomínáme sedmdesát let od vzniku Československa, nejde nám ani tak o to vzpomínat, jak tomu bylo před 70 lety a jak vypadlo Československo za první republiky. Máme na mysli především to, jak bude naše země vypadat v budoucnu.

Je všeobecně známo, že situace V Československu po sedmdesáti letech jeho existence je po všech stránkách (ekonomika, politika, ekologie, kultura, morálka atd.) kritická a vyhlídky jsou ještě horší. Těch, kteří jsou s tím nespokojeni, je v naší zemi naprostá většina. Nyní již nejde o to, přesvědčovat lidi, že je něco v nepořádku. To vidí sami a připouštějí to i představitelé státu. V současné době jde o to, co se s tím dá dělat.

Jako aktivisté Nezávislého mírového sdružení inciativy za demilitarizaci společnosti se chceme vyjadřovat k tomu, co se kolem nás ve světě i uvnitř naší společnosti děje a co by se mělo změnit. Chápeme totiž tzv. mírovou problematiku v širších souvislostech jako úsilí o vytvoření podmínek skutečného míru, který představuje nejen stav bez válek, ale zároveň svobodná a důstojný život. Obracíme se se svými názory a návrhy nejen na státní orgány, ale především na všechny občany. Chceme hovořit s lidmi a s tímto úmyslem se chceme zúčastňovat diskusních setkaní na Václavském náměstí od 15 do 17 hodin každou poslední sobotu v měsíci, na která je zván každý, kdo cítí stejně jako my potřebnost otevřené a veřejné diskuse. Máme za to, že zvlášť v současné době je potřebné dát lidem skutečnou možnost projevovat své mínění. Zdá se, že situace se v posledních letech přece jen změnila a že už ve společnosti není tolik apatie a lhostejnosti. Přibývá lidi, kteří chtějí otevřené hovořit. Politický systém v Československu je však nedemokratický a v podstatě to neumožnuje. Na jedné straně je formálně zaručena svoboda projevu a na druhé straně jsou za kritické projevy, které jsou odlišné od oficiální linie, občané perzekuováni. Tato praxe je nemoudrá a velmi krátkozraká. Není možné se dovolávat neustále zájmu a nedat přitom slovo lidem.

Vedoucí představitelé státu dávají jasně na jevu, že nestojí o žádnou skutečně kritickou a spontánní aktivitu. My si však uvědomujeme svou odpovědnost za budoucnost a ať chceme nebo nechceme, to jak bude příští Československo vypadat, se nás bytostně dotýká. Proto si slovo budeme a musíme brát sami!

V Praze dne 25. října 1988

Za Nezávislé mírové sdružení:

Hana Marvanová, Vrchlického 96, 150 00 Praha 5

Jiří Pavlíček, sídliště Pivovar 2888, 276 01 Mělník

Jana Petrová, Křovická 411, 516 01 Dobruška

Toto prohlášení zasíláme Federálnímu shromáždění, vládě SSSR, generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ a ČTK


Data: download (application/pdf, 253.4 kB)

Pole

NázevHodnota
ŘadaHnutí za občanskou svobodu
AutorMARVANOVÁ, Hana
PAVLÍČEK, Jiří
PETROVÁ, Jana
Den28
Měsíc10
Rok1988
Jazykčeský
Zpracovanýtrue
OCRfalse
Typdokument
ZdrojInformace o Chartě 77 11, č. 19, 1988, s. 8.