Prohlášení Hnutí za občanskou svobodu k 70. výročí vzniku Československa s výzvou k nezávislé občanské manifestaci u příležitosti tohoto výročí.

1988, 23. říjen,^{1Datum 23. 10. 1988 je uvedeno pod prohlášením, jehož text publikovala Alternativa. Tento text byl použit k přetištění v edici. Datum 23. 10. 1988 uvádí rovněž Zpravodaj HOS, č. 1, únor 1989, s. 3, který o prohlášení informuje a přetiskuje část jeho obsahu. Editoři měli k dispozici i text prohlášení ve formě strojopisného konceptu, který R. Battěk označil jako definitivní znění a dále text ve formě počítačového výtisku pořízeného I. Medkem ve Vídni. Na obou těchto dokumentech je vyznačeno datum 21. 10.1988, oba dokumenty viz USD, Sb. HOS, RB, Sch – xerografická kopie strojopisu, 1 s., počítačový výtisk, 1 s. Dle sdělení R. Battěka bylo prohlášení s konečnou platností datováno 23. 10. 1988, dne 21. 10. 1988 byl jeho text pouze sdělen telefonicky I. Medkovi do Vídně. Obsahově se texty z 21. 10. 1988 neliší od konečné podoby dokumentu publikovaného v Alternativě, na jedinou stylistickou odchylku upozorňuje pozn. 3. Drobné odchylky, např. při členění odstavců, event. v členění vět, jsou pouze formální záležitostí.}  Praha - Brno - Bratislava^{2Tyto tři místní údaje jsou uvedeny pod textem prohlášení.}. – Prohlášení  Hnutí za občanskou svobodu k 70. výročí vzniku Československa s výzvou k nezávislé občanské manifestaci u příležitosti tohoto výročí.

Prohlášení

Oslavit výročí vzniku samostatného československého státu je právem občanů teto země; že to chtějí učinit důstojnou manifestací v místech spojených s jeho vznikem a připomínajících sedm desetiletí jeho trvaní je přirozené; za oprávněné rovněž považuji, že spontánní klidnou oslavu připravují občané sami, v souladu se zákonem a nikoli podle scénáře připraveného mocí, jak toho byli dosud vždy svědky.

K manifestaci dne 28. října 1988 v 15 hodin na Václavském náměstí pozvaly své stoupence a spoluobčany Charta 77 a další čtyři občanské iniciativy; chtějí si připomenout vznik Československé republiky před sedmdesáti lety a vyjádřit věrnost demokratickým a sociálním ideálům, které stály u její kolébky, a přihlásit se k občanským právům a svobodám, bez jejich rozvíjení a praktického uplatňování společnost upadá duchovně i materiálně.

Podepsaní signatáři Hnutí za občanskou svobodu, jež se dne 15. října 1988 ustavilo v Praze, Brně a Bratislavě, se v duchu svého manifestu Demokracii pro všechny k výzvě pěti občanských iniciativ připojují a plně ji podporují.

V sedmdesátileté historii naší republiky neznamenal každý 28. říjen důstojnou oslavu jejího zrodu. Jistě, 28. říjen 1918 byl radostným a nadšeným uvítáním samostatného státu rozjásanými občany. Avšak byl i 28. říjen 1939, kdy na ulicích Prahy došlo k napadání občanů, zatykání, kdy tekla česká krev. Je naším nejvnitřnějším přáním, aby se takové barbarství, brutalita a nenávist k svobodám lidu^{3V konceptu i počítačovém výtisku je namísto spojení »k svobodám lidu« uvedeno »k svobodnému lidu«.} nikdy a v žádné podobě do našich obcí a měst nevrátily, aby se 28. říjen znovu stal skutečným svátkem všech občanů republiky. Naše setkaní v tento den v Praze, ale také Brně, na České ulici v 16 hodin i na jiných místech země, bude proto důležitou zkouškou politické kultury jak pro jeho účastníky, tak pro orgány statní moci, zkouškou, kterou bude pozorně sledovat naše i zahraniční veřejnost.

Signatáři Hnutí za občanskou svobodu:

Rudolf Battěk, Karel Biňovec, Ján Čarnogurský, Václav Havel, Tomas Hradílek, Jana Hradílková, Jiří Kantůrek, Ladislav Lis, Anna Marvanová, Pavel Nauman, Jaroslav Šabata, Jan Štern, Jáchym Topol, Saša Vondra^{4Pod textem konceptu i na počítačovém výtisku nejsou jména signatářů seřazena abecedně. Jméno J. Šterna je na konceptu přeškrtnuté a na počítačovém výtisku chybí.}

Zdroj:

Alternativa, č. 1, prosinec 1988, s. 3.

Pole