Ano - právní pořádek, Rudé právo, 22. 10. 1988

Jsme právní stát, jehož základy tvoří socialistický humanismus. Máme tedy životní zájem na tom, aby správně fungovaly všechny orgány tohoto státu, jeho ekonomika, aby nerušené soužití občanů spočívalo v jednotě jejich práv a povinností, v rovnováze mezi zájmy společnosti a jednotlivce. Jinými slovy, právní stát musí být založen jedině a bezpodmínečně na zákonnosti, na společenských vztazích upravených kvalitními zákony, které ovšem jsou také přísně dodržovány a uskutečňovány.

Někteří lidé si právě v dnešní době kladou otázku: je to správné jedním dechem hovořit o přestavbě společnosti, a prohlubování socialistické demokracie, a přitom i o přísnějším dodržování zákonů, dokonce o donucování, sankcích? Odpovězme přímo: je to správné a je to potřebné. Nikdo u nás nežije ve vzduchoprázdnu. Vedle širokých a stále se rozvíjejících sociálních a politických a osobních práv a svobod je každý vázán povinnostmi ke společnosti, státu, spoluobčanům.

Jednoduše řečeno – rozvoj socialistické demokracie nemá nic společného se stavem bezvládí, s anarchií. Jedině v dodržování zákonů, v upevňování socialistické zákonnosti jsou záruky plného užívání demokratických práv a svobod.

Na nutnost upevňování právního pořádku, pěstování úcty k zákonům, jejich přísného dodržování poukázala i zpráva předsednictva ÚV KSČ přenesená na 10. zasedání ÚV KSČ soudruhem Janem Fojtíkem. Zdůraznila, že je to důležité zejména dnes, v podmínkách přestavby společnosti, kdy zákonodárnou činností má být posílena odpovědnost každé instituce, každého právního subjektu a občana.

Přestavba společenského života, nový ekonomický mechanismus se objektivně vynucují poměrně hluboké změny v našem právním řádu, jež probíhají za účasti občanů. Další změny nás ještě čekají. Právě nyní ostřeji než kdy jindy vyniká nezastupitelná úloha práva při prosazování celospolečenských záměrů. Je však třeba mít stále na paměti, a bylo to již mnohokrát zdůrazněno, že sebelepší zákon, nařízení či usnesení samy o sobě nic nezmění, nejsou samospasitelné. Zůstávají jenom slovy, dokud lidé nepochopí, nepodřídí jim své jednání.

Někdy se porušování socialistické zákonnosti nesprávně zužuje jenom na jeho nejzávažnější formu – kriminalitu. Ano, je to vážný společenský problém, který vyžaduje velikou pozornost. Ale existují i jiné závažné nedostatky v dodržování právního řádu, jež ve svých důsledcích doslova torpédují naše demokratické úsilí, zpomalují pokrokové společenské procesy.

Úrovni dodržování právního řádu a socialistické zákonnosti jako základním předpokladem prohlubování socialistické demokracie se soustavně zabývají stranické a státní orgány. Stále aktuální zůstává Dopis předsednictva ÚV KSČ stranickým orgánům a organizacím k prohlubování účinnosti boje proti porušování zásad socialistické zákonnosti, morálky a disciplíny. Ba co víc, v období přetavby  společnosti tento dokument ještě nabyl na závažnosti, naléhavosti. Vždyť hluboké společenské proměny jsou prakticky neuskutečnitelné bez vysoké organizovanosti, uvědomělé kázně, přísného pořádku.

Nebudeme si nalhávat, že nejsou v naší společnosti jedinci, možná skupiny lidí dychtivě očekávající chaos, střehnoucí na vhodný okamžik, aby mohli zaloviti v kalných vodách, připraveni namastit si vlastní kapsu, zajistit se dobré bydlo za co nejméně práce. Snad již nyní začínají chápat, že se přepočítali. Ukazuje se totiž, že demokratizace, veřejná informovanost paří k těm nejúčinnějším zbraním v boji s příživnictvím, maloměšťáckou nadutostí, zneužíváním funkcí, v boji s nepořádky všeho druhu.

Dopis předsednictva ÚV KSČ tak získal nový impuls, jeho uplatňování v praxi se dostává stále pod širší aktivní kontrolu poctivých občanů. Potvrzuje ro například pozornost a podpora, s jakou lidé sledují výsledky zostřeného postupu proti tzv. vekslákům v Praze. Podobně se s pochopením setkalo i lámáním ledů ve věci dlouhodobých neplatičů nájemného. Účinnější se stala i kritika a potírání takových jevů, jako je úplatkářství, zneužívání služebnícho postavení atd.

Do slov jako přestavba a demokracie, ale vskutku jenom slov, jimž zcela odporují činy, halí své cíle ještě jedna nepříliš početná skupina občanů, která si myslí, že zákon pro ně neplatí, že oni nemusejí naší zemi zachovávat pořádek. Zmínil jsem se o nich na 10. zasedání ÚV KSČ soudruhu Miloši Jakešovi. Tito občané se snaží o destabilizaci naší společnosti, chtějí zasévat neklid mezi pracujícími a zejména mezi studující a učňovskou mládež, zpochybňují samotné základy socialismu. Jejich aktivita vydatně podporovaná ze zahraničí se projevila v Praze v srpnu a září narušením veřejného pořádku.

I těchto dnech jsme svědky pokusů zneužít k protistátním provokacím svátku 28. října. Jejich inspirátoři rozšiřují dokonce výzvy ke svržení dosavadního společenského řádu, k „předání vlády“, je dokonce vyhrožováno teroristickými činy. O kontrarevoluční podstatě takových záměrů nemůže být nejmenších pochyb.

Pokusy soustavně narušovat společenský pořádek nemohou zůstat bez patřičné odpovědi. Zákon platí pro všechny občany. Proto také bezpečnostní složky v obou zmíněných provokačních případech účinně zasáhly k obnovení pořádku a je třeba vědět, že tak v budoucnu v případě potřeby učiní opět. Právě v zájmu poctivých lidí a v zájmu demokracie. Říkáme to jasně a důrazně: Republiku si rozvracet nedáme.

Zachování právního řádu i morálních morem je nejvlastnějším základem demokracie, kterou nelze plést s nějakou dobrovolností, libovůlí při plnění povinností. A ro oboustranně – občané i stát mají vůči sobě vzájemnou odpovědnost. Jak ji plní, to závisí na mnoha faktorech. Vedle nezbytných znalostí práva to je také správné chápání právních norem v jejich společenských souvislostech., ztotožnění se s nimi jako s užitečnými potřebnými regulátory společenských vztahů.

Co takovému chápání někdy brání? Především rozpor slova činů, dvojí morálka, oportunismus v přístupu k zákonům, porušování morem ve prospěch resortních, skupinových či místních zájmů, v neposlední řadě stále ještě nadměrný počet různých směrnic a předpisů, jejich nepřehlednosti a mnohdy nadbytečné složitosti.

Uplatňování socialistické zákonnosti, kázně, pořádku, podmiňuje pracovní a společenskou aktivitu pracujících, která je solí přestavby. Nejúčinnějším prostředkem je přitom nekompromisní uplatňování zásady vyslovené L. I. Leninem – nedopustit, aby jakékoliv porušení práva zůstalo nepostižené. Požadavek přísného a přesného dodržování zákonů je spravedlivý, hluboce demokratický právě tím, že zákony v naší společnosti platí pro všechny bez výjimky.

Pole