Prohlášení Hnutí za občanskou svobodu: Výzva Jana Palacha

10. ledna 1989

Před dvaceti lety se na Václavském náměstí upálil student Jan Palach. Nebyla to sebevražda, bylo to sebeobětovaní. Byl to pokus ještě V hodině dvanácte vyburcovat spoluobčany, a především pokus čelit poraženectví a zradě, kterým stále více propadalo vedení státu. Jan Palach nechtěl svým činem říci „Jděte a upalujte se", nýbrž „Jděte a braňte se“. Braňte třeba v nesnadném a ústupovém zápase svou lidskou důstojnost a svobodu.

Tehdy mu Češi a Slováci porozuměli. Na krátkou chvíli se stali opět odhodlaným společenstvím jako v srpnu 1968. Vedení státu však Palachově oběti porozumět nechtělo a již několik měsíců po jeho smrti dovršilo svou zradu. Ale i dost těch, kdo si při pohřbu Jana Palacha sami pro sebe slíbili, že už nebudou ohýbat hřbet, že si nedají vnutit vládu lži, odvolalo svá lepší předsevzetí.

Čin Jana Palacha a po něm Jana Zajíce byl ovšem pro nás pro všechny bolestný a tragický. Navíc se V té době zdálo, že oběť obou mladých mužů bude marná. Dnes však, kdy naše společnost postupně nachází sama sebe, jak o tom neklamně svědci řada veřejných hromadných vystoupení v loňském roce, již víme, že tomu tak nebylo. Toto procitnutí by totiž nebylo možné, kdyby mnozí Češi a Slováci, známí i neznámí, nezůstali věrni svému slibu a po celých dvacet let nežili a nepracovali v duchu Palachovy výzvy ke svobodě.

Za svobodu se platí. Životem za ni zaplatili nejen Jan Palach a Jan Zajíc, ale i Jan Patočka a Pavel Wonka. Platili a platí za ni všichni, kdo i za cenu věznění a diskriminace veřejně usilovali a usilují o mravní a společenskou obrodu.

Výzva Jana Palacha nás oslovuje přes vzdálenost času.

Oslovuje všechny vrstvy a skupiny lidí bez ohledu na profesi a věk. Oslovuje však zejména mladou generaci, dělnickou mládež, studenty a vysokoškoláky. Mladé na všech vysokých školách, mezi něž Jan Palach patřil, jeho výzva mravně i společensky zavazuje dodnes.

A znovu připomínáme, že Jan Palach nám neříká „Jděte a umírejte", nýbrž „Jděte a usilujte o vlastní podíl na utváření svého i národního života v duchu poznané i žité pravdy. Pokuste se vrátit našemu pospolitému osudu smysl svou odvahou k činu. Jděte s obnovenou nadějí, že se k vám vláda vašich věcí navrátí. Jděte, neboť nadchází vaše chvíle."

Za prozatímní koordinační výbor Hnutí za občanskou svobodu
Rudolf Battěk, Václav Benda, Jan Čarnogurský, Tomáš Hradílek, Ladislav Lis, Jaroslav Šabata

Pole