Dopis účastníkům Světového kongresu Socialistické internacionály ve Stockholmu

1989, 14. červen, Praha – Dopis Rudolfa Battěka účastníkům Světového kongresu Socialistické internacionály ve Stockholmu^{1Kongres se konal ve dnech 20.-22. 6. 1989. Dopis Rudolfa Battěka, jehož text vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, byl rovněž dle jejího dělení, účastníkům doručen následovně: »…Socialistická internacionála pozvala Battěka na svůj kongres do Stockholmu. Pražský disident ozvání přijal, avšak československé úřady mu odmítly vydat cestovní pas. Jeho poselství proto předala sjezdu tříčlenná delegace Československé sociální demokracie v exilu, přítomná ve Stockholmu.« Zdroj: ÚSD, Sb. HOS, RFE, politický blok, 21. 6. 1989, s. 15 – xeroxová kopie strojopisu.} se stručnou charakteristikou sociální demokracie v Československu.

Vážení přátelé,

Dovolte, abych ve svém pozdravném oslovení připomenu, že před jedenácti roky zaslali zástupci skupiny Nezávislých socialistů v Československu generální radě Socialistické internacionály dopis, v němž vyjádřili potřebu politických styků s touto významnou mezinárodní institucí.

Přihlásili jsme se k tradicím dělnického hnutí, k jeho sociálně politickým a socialistickým požadavkům, ale vyjádřili jsme i naši spjatost s dobově pokrokovými požadavky české inteligence a jejími demokratickými představiteli. Svá základní hlediska jsme vyslovili v pojmech demokracie, socialismu, solidarity, národního sebeurčení a obnovy prostých zásad mravnosti v politickém jednání.

Nepožadovali jsme nic víc a nic méně než ta práva a možnosti, jaké mají komunisté a komunistické strany v zemích západní Evropy. Prohlásili jsme, že se nemůžeme vzdát svého práva obracet se ke spřáteleným politickým institucím a vyjadřovat mezinárodní solidaritu všem, kteří jsou postihování politickým, sociálním, rasovým, národnostním a náboženským útlakem.

Tvořili jsme tehdy ojedinělý hlas východoevropské politické scény, která byla v té době ještě plně v režiibrežněvovské neostalinské politiky. Uplynulé tři roky však znamenaly výrazný posun v názorech i proměnu společenské praxe v řadě zemí tohoto východoevropského seskupení. V jeho centru a dalších státech probíhá proces opouštění překonanéhototalitního konceptu vládnutí. Podoba tohoto procesu je odstupňovaná, ale základní trend zůstává: od diktátorského ovládání společnosti k demokratičtějšímu rozhodování. Vývoj v tomto směru se zdá být nezvratný. Je historickým paradoxem, že Československo, kde byl před dvěma desetiletími učiněn určitý pokus o reformu společenského systému, zůstává dnes na chvostu současných sociálních a společenských proměn. Všichni známe příčiny tohoto stavu. V této zemi vládnou dosud lidé, kteří ji »znormalizovali« k podobě dnes už i v Sovětském svazu překonaného Brežněvova období stagnace, lidé, kteří nemohou získat důvěru občanů, neboť jejich verbální přihlašování se k reformám je zcela nevěrohodné.

A tak zatímco polští, maďarští a slovinští sociální demokraté vstoupili do nové fáze obnovy svého působení, zůstává sociální demokracie v Československu zatím fixována v Hnutí za občanskou svobodu (HOS), jehož manifest »Demokracie pro všechny« je také přihlášením se k základní hodnotě ideového východiska demokratického socialismu. Tento pak chápeme jako politiku, na jejímž základě lze uplatňovat novou, moderní, současnému rozvoji společnosti odpovídající sociální a demokratickou perspektivu.

Vrátit této zemi právo nabídnout takovouto perspektivu společnosti, vést o ní dialog a podrobit ji svobodné politické vůli občanů jezájmem všech, kdo se přihlašují k ideovému konceptu otevřené společnosti a jsou ochotní vést o toto právo svůj politické spor.

Patříme k těm, kdo tento spor, v dobré tradici evropské politické kultury, vedou výhradně prostředky politickými. Víme, že odpovědnost za budoucí stav české a slovenské společnosti není věcí jen dnešního vedení, nýbrž přísluší i současné opozici.

Jsem si přitom vědomi, že žádné sociální kataklyzma nevyřeší současnou patovou situaci. Každému jen trochu soudnému jedinci je za dané situace jasné, že bez dialogu se tato sopečnost nehne z místa. Dialog je nutné vést s každým, kdo je ochoten do něho vstoupit a respektovat jeho pravidla. Ovšem ten, kdo se snaží své ideové odpůrce předem diskvalifikovat falešnými pojmy údajného antisocialismu a protistátní a bezostyšnou represí porušovat pravidla demokratického soužití, jen stěží může očekávat respekt a podporu občanů.

Strany socialistické internacionály, zúčastněné na tomto kongresu, by mohly svojí ideovou, politickou i praktickou podporu napomoci československé společnosti vstoupit do společenství států, jejichž občané si určují pravidla soužití svobodným projevem politické vůle.

Vážení přátelé, přeji Vašemu jednání i jménem svých druhů úspěšný průběh a přál bych si rovněž, aby závěry kongresu byly dobrou motivací pro práci nás všech.

Rudolf Battěk

Zdroj:

ÚSD, Sb. HOS, RFE, politický blok, 21. 6. 1989, s. 13-14 – xeroxová kopie strojopisu.

Pole