D293

1985, 6. leden, Praha. – Sdělení o předání funkcí mluvčích Charty 77 Jiřímu Dienstbierovi, Evě Kantůrkové a Petrušce Šustrové s jejich životopisy. (Dokument č. 1/85)

Dne 6. ledna 1985 nastoupili na místo dosavadních mluvčích Charty 77 dr. Václava Bendy, Jiřího Rumla a Jany Sternové mluvčí noví: Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková a Petruška Šustrová.

Jiří Dienstbier, Podskalská 8, Praha 2, mluvčí Charty 77
Eva Kantůrková, Xaveriova 13, Praha 5, mluvčí Charty 77
Petruška Šustrová, Kolínská 13, Praha 3, mluvčí Charty 77
dr. Václav Benda, Jiří Ruml, Jana Sternová, odstupující mluvčí Charty 77
Mluvčí Charty 77 ing. Rudolf Battěk je vězněn.

Příloha: Životopisy nových mluvčích

Jiří Dienstbier
se narodil 20. 4. 1937 v Kladně. Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Během studií vstoupil do KSČ. V letech 1959–1969 pracoval v Čs. rozhlase jako zahraničněpolitický redaktor, korespondent na Dálném východě a v USA. Psal do řady novin a časopisů, mj. do Literárních novin, Reportéra, a komentoval zahraniční události v Čs. televizi. V roce 1967 vydal reportážní knihu o událostech v Indonésii Noc začala ve tři ráno. V srpnovém týdnu po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa hájil principy demokratického socialismu a státní suverenity v rozhlasovém vysílání. Roku 1969 byl propuštěn z Čs. rozhlasu, vyloučen z KSČ a Svazu čs. novinářů. Od té doby nemůže oficiálně publikovat. Do roku 1979 pracoval jako dokumentátor. Je signatářem Charty 77 a od založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1978 je členem tohoto výboru. V únoru 1979 se stal jedním z mluvčích Charty 77, v květnu 1979 byl zatčen a v procesu se členy VONS byl odsouzen ke třem letům vězení. Po propuštění v květnu 1982 pracuje jako topič. Vydal strojopisně různé politické statě. V roce 1979 vydával sborník pro mezinárodní politiku Čtverec. Napsal i několik divadelních her a aktovek, poslední svou hru Příjem napsal po propuštění z vězení. V minulém roce napsal také články o evropském míru a mírovém hnutí.
Adresa: Praha 2, Podskalská 8

Eva Kantůrková
spisovatelka, se narodila 11. 5. 1930 v Praze. Veřejnou činnost začala jako redaktorka Mladé fronty a funkcionářka Svazu mládeže. Po absolvování filozofické fakulty Karlovy univerzity, kde vystudovala obor historie, a po několika krátkodobých zaměstnáních se od šedesátých let věnuje literatuře. Od debutu v roce 1966 do roku 1969 vydala několik knih a napsala scénáře pro Čs. státní film a televizi. Byla členkou Svazu čs. spisovatelů. V roce 1946 vstoupila do KSČ, odkud pro nesouhlas se současnou politikou v roce 1970 vystoupila. Od té doby je Evě Kantůrkové znemožněno publikovat, její jméno se ocitá na seznamu zakázaných autorů, již vydané knihy jsou v celých nákladech odváženy do stoupy a vyřazovány z knihoven, film natočený podle jejího románu je zakázáno promítat. Od sedmdesátých let publikuje svoje práce v rukopisných edicích Kvart, Expedice a Petlice, její knihy vycházejí v exilovém nakladatelství Index a v překladech ve Švédsku, NSR a Francii. V době procesu se členy VONS napsala knihu rozhovorů se signatářkami Charty 77 a byla za její vydání v zahraničí a za ostatní publikační činnost v roce 1981 spolu s dalšími spisovateli a publicisty zatčena a obviněna z podvracení republiky. Po ročním věznění ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni byla bez soudu propuštěna, trestní stíhání však zastaveno nebylo. V té době švédští spisovatelé zvolili Evu Kantůrkovou solidárně čestnou členkou svého PEN klubu. Po návratu z vězení napsala Eva Kantůrková autentický román-pravdu Mé přítelkyně v domě smutku.
Adresa: Praha 5, Xaveriova 13

Petruška Šustrová
se narodila 18. 5. 1947 v Praze. Po absolvování SVVŠ začala studovat na filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor češtinu a dějepis, studia však nedokončila a nastoupila jako úřednice na poštu. V letech 1969–1971 byla dva roky vězněna se skupinou Hnutí revoluční mládeže v jednom z prvních politických procesů v Československu Po roce 1968. Na poště pracovala do roku 1978, poté do roku 1982 pracovala jako uklízečka u OPBH. Od té doby je v domácnosti. V roce 1977 podepsala Chartu 77, v červnu 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Je matkou pěti nezletilých dětí, z nichž nejmladšímu je rok.
Adresa: Praha 3, Kolínská 13

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 8 (1985), č. 1, s. 1–2.

Plné znění

• In: Listy, roč. 15 (1985), příloha k č. 1, s. XII.

Pole