Výstava a diskusní večer věnované H. Gordonu Skillingovi
V rámci 13. ročníku mezinárodního festivalu Americké jaro si připomeneme osobnost kanadského historika Harolda Gordona Skillinga, jenž se zasloužil o vznik Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury a stal se prvním předsedou jeho vědecké rady.
Ve dnech 4.–24. dubna 2018 můžete v pasáži paláce Lucerna (Štěpánská 61, Praha 1) zhlédnout výstavu H. Gordon Skilling, která připomíná život a dílo tohoto znalce českých a slovenských dějin, podporovatele Charty 77 a nositele Československého Řádu bílého lva.
Vzpomínkové setkání přátel a kolegů H. Gordona Skillinga nad jeho stále aktuálním odkazem proběhne 18. dubna v 19:00 v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 129/13, Praha 1). Hosté Večera věnovaného H. Gordonovi Skillingovi mimo jiné budou socioložka Jiřina Šiklová, politolog Miroslav Kusý a historik Vilém Prečan.
H. Gordon Skilling (28. února 1912 – 2. března 2001) se narodil v Torontu, kde na místní univerzitě vystudoval hospodářské a politické vědy. Jeho zájem o československé dějiny se zrodil až za studií v Oxfordu, kde na návrh profesora R. W. Setona-Watsona začal zpracovávat disertaci na téma česko-německé vztahy v Rakousku-Uhersku v letech 1879–1893. První návštěvu Československa podnikl na jaře roku 1937, aby zde sbíral prameny a zdokonalil svou češtinu. Stihl se zde také na Staroměstské radnici oženit se svou americkou přítelkyní Sally. Znovu se do země vrátil v květnu 1938 a pobýval zde až do léta 1939, společně s Čechoslováky tak prožíval trpké dny mnichovské krize a také německou okupaci. V té době se angažoval jako zpravodaj v anglickém vysílání Československého rozhlasu pro Spojené státy. Před vypuknutím druhé světové války se stačil s manželkou vrátit do Anglie. Po dokončení doktorátu je čekal návrat do Toronta, kde Gordon započal svou kariéru vysokoškolského učitele. Po prvním roce odešel do USA, kde působil nejdříve na univerzitě ve Wisconsinu a poté na Dartmouth University v New Hampshiru. Od roku 1959 až do konce svého života působil na katedře politologie a ekonomie Torontské univerzity a věnoval se analýze státního systému jednotlivých zemí východního bloku.
Do Československa se znovu podíval krátce po únorovém převratu a opakovaně se sem vracel v letech 1958, 1961, 1962 a 1967. V roce 1968 zemi navštívil dokonce dvakrát, nejdříve v květnu až červnu a poté znovu na podzim. Od té doby stálo Československo v popředí Skillingova badatelského zájmu. Zůstával v úzkém spojení s významnými osobnostmi místního hnutí za lidská práva a demokracii a upozorňoval na situaci v zemi po porážce pražského jara. Tématem se zabýval v díle Československá přerušená revoluce (v orig. Czechoslovakia’s Interrupted Revolution, 1976). Další návštěva Československa v roce 1977 ho vedla k napsání knihy Charta 77 a lidská práva v Československu (v orig. Charter 77 and human rights in Czechoslovakia, 1981), práci na ní ovlivnily především přímé styky s chartisty. Seznámení se se samizdatovou produkcí ho vedlo k iniciativě za vybudování sbírky československého samizdatu v torontské univerzitní knihovně. Významně se také zasloužil o vznik exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, jehož vědecké rady se stal předsedou. Působil ve vedení vzdělávací Nadace Jana Husa v USA a Kanadě a v letech 1981 až 1990 byl předsedou správní rady nakladatelství Sixty Eight Publishers Zdeny a Josefa Škvoreckých.
V roce 1990 obdržel H. Gordon Skilling čestný doktorát Karlovy univerzity a v roce 1992 z rukou prezidenta Václava Havla převzal nejvyšší československé státní vyznamenání, Řád bílého lva.
V roce 2001 vyšly v českém překladu Skillingovi paměti pod názvem Československo - můj druhý domov: paměti Kanaďana.
V roce 2012 uspořádalo Československé dokumentační středisko ke 100. výročí narození tohoto kanadského historika výstavu „H. Gordon Skilling. Život a dílo“. Katalog k výstavě si můžete objednat.
Skillingovy knižní publikace
- Canadian Representation Abroad: From Agency to Embassy, 1945
- Communism National and International: Eastern Europe After Stalin, 1964
- The Governments of Communist East Europe, New York 1966
- Interest Groups in Soviet Politics, 1971 (s Franklynem Griffithem)
- The Czech Renascence of the Nineteenth Century, 1970 (s Peterem Brockem)
- Czechoslovakia's Interrupted Revolution, 1976
- Charta 77 and Human Rights in Czechoslovakia, 1981
- Listy z Prahy 1937–1940, 1988
- Samizdat and an Independent Society in Central and Eastern Europe, 1989
- Civic Freedom in Central Europe: Voices from Czechoslovakia, 1991 (s Paulem Wilsonem)
- T.G. Masaryk: Against the Current, 1882-1914, 1994
- T.G. Masaryk: proti proudu 1882-1914 (přel. V. Svátek), 1995
- The Education of a Canadian: My Life As a Scholar and Activist, 2000
- Československo můj druhý domov. Paměti Kanaďana (přel. P. Šustrová), 2001
- Matka a dcera. Charlotta a Alice Masarykovy (přel. M.Korbelík), 2001
Přílohy
