Otevřený dopis ke konfliktu historika Adriana Portmanna s časopisem Týden a internetovým portálem Týden.cz

Historik Vilém Prečan pranýřuje časopis Týden a internetový portál Týden.cz za to, že uveřejnil neautorizované, „šikovně zhutněné“ poznámky z telefonické konzultace s historikem Adrianem Portmannem jako rozhovor a odmítá jeho námitky a požadavky. Uveřejňujeme Prečanův otevřený dopis z 8. dubna a dokumentaci k dané kauze.

Text dopisu

V neděli 15. března 2015 požádal redaktor časopisu Týden Ivan Motýl historika Adriana Portmanna o telefonickou konzultaci týkající se znásilňování žen příslušníky Rudé armády v roce 1945. Někdy v polovině asi dvacetiminutového telefonátu se zeptal, zda nevadí, že si rozhovor zaznamenává, a nakonec, zda může něco z toho, co se dověděl, použít v připravované reportáži na uvedené téma. Proti tomu historik nic nenamítal a dodal, že je to Motýlova věc a odpovědnost.

Ke svému velkému překvapení se Portmann dověděl, že  v čísle Týdne z 23. března byl otištěn text prezentovaný jako rozhovor s ním; o dva dny později byl tentýž „rozhovor“ uveřejněn na internetovém portálu Týden.cz. Historikovy výroky pronesené v nepřipravené, spontánní konzultaci, které Motýl – jak později Portmannovi řekl – „šikovně zhutnil“, byly podstrčeny čtenáři jako rozhovor s pedagogem Masarykovy univerzity Adrianem von Arburgem.

Portmann se v dopise redakci Týdne z 26. března ohradil proti tomu, že Týden zveřejnil bez jeho vědomí jako rozhovor neautorizovaný text obsahující formulace, kterých by nikdy nepoužil a od nichž se distancuje (například „osvobození se rovnalo okupaci“, jež byla dokonce uvedena jako Portmannův výrok v titulku údajného rozhovoru). Ivan Motýl si nedal ani práci, aby si ověřil, jak se Adrian Portmann jmenuje a že jeho občanské jméno není Adrian von Arburg, jak ho čtenáři představil.

Redakce Týdne dodnes mlčí: Portmannovi se nedostalo omluvy ani odpovědi na jeho požadavek, aby byl text okamžitě odstraněn z internetového portálu, ani na žádost, aby v časopise bylo otištěno jeho stanovisko k věci. Jako kdyby v České republice neplatil žádný tiskový zákon, ale jen zákony bulvární džungle.

Možná jde jen o osamocenou novinářskou zvůli, lapsus bez širších souvislostí a hlubšího zákulisí. Avšak vzniká obava, zda nejde o součást útoků na reputaci historika, který už řadu měsíců pranýřuje Augiášův chlév v Ústavu pro studium totalitních režimů a jehož vědecká práce na dějinách odsunu je možná trnem v oku některým českým supervlastencům. Těm, kteří se brání poznání, že česká poválečná politika zatížila následující generace velkou politickou hypotékou v podobě nuceného odsunu Němců a těžkou morální vinou, s níž se musí česká společnost od roku 1990 ve svobodných poměrech vyrovnávat.

Původem Švýcar, mezitím občan České republiky, Adrian Portmann, PhD. je rozhodnut po devatenáctiletém působení odejít ze země, kterou si zvolil jako svůj druhý domov, protože tu – mimo jiné – narazil na tolikeré porušování demokratických pravidel, že je nad jeho síly vyrovnat se s tím. Česká historiografie jeho odchodem bude bezpochyby o něco chudší. Možná už nikdy nebude dokončena ediční řada, na níž pracoval spolu se známým, renomovaným historikem Tomášem Staňkem. Ztrpčit mu loučení se zemí, v níž chtěl žít a pracovat, jak to učinil Týden, není nedbalost, je to podlost.

prof. PhDr. Vilém Prečan, CSc.

8. dubna 2015

P.S. Těsně předtím, než jsem tento otevřený dopis elektronicky rozeslal adresátům podle vlastního uvážení, mě zastihla zpráva, že se dnes, 8. dubna 2015 krátce po poledni, Adrianu Portmannovi telefonicky ohlásil mediální představitel vydavatele Týdne (jméno se nepodařilo zaznamenat). Postup při zveřejnění údajného rozhovoru obhajoval jako zcela legitimní a nenechal Portmanna na pochybách, že žádný z jeho požadavků nebude respektován.

Vilém Prečan