Nadace Charty 77 ocenila hudebníka Radka Bangu a spisovatelku Sylvii Richterovou

31. května se v sídle pražského primátora uskutečnilo slavnostní udělení cen Nadace Charty 77 – Ceny Františka Kriegla za občanskou statečnost a Ceny Toma Stopparda za esejistické dílo.

Laureátem Ceny Františka Kriegla pro rok 2016 se stal zpěvák a hudebník Radek Banga za svůj protest při loňském vyhlašování hudebních cen Zlatý slavík, během kterého byla s potleskem oceněna xenofobní a rasistická skupina Ortel. „Sál zaplněný celebritami české pop-music skupině Ortel zdvořile aplaudoval. Radek Banga odešel a po skončení ceremoniálu čelil záplavě hrozeb sobě samotnému i celé své rodině. Nebojácně však své výhrady k textům skupiny Ortel opakoval. Stal se tak příkladem odvahy postavit se neonacismu nejen pro své vrstevníky, ale pro celou občanskou společnost,“ uvedli zástupci Nadace Charty 77.

O ocenění Radka Bangy se usnesla porota ve složení: Jan Dus, Martin Groman, Jana Horváthová, František Janouch, Miloš Rejchrt (předseda poroty), Břetislav Rychlík, Jiřina Šiklová a Jaroslav Veis.

Cenu Františka Kriegla uděluje Nadace Charty 77 od roku 1987 a je vyhlašována vždy 10. dubna, v den narození Františka Kriegla. Mezi oceněné se řadí Božena Fuková, Matěj Hollan, Milena Hübschmannová, Karel Kryl, Petr Pithart, Jaroslav Šabata, Václav Trojan či kolektivy Činoherák Ústí a Autonomní sociální centrum Klinika.

Sylvie Richterová - Eseje o české literatuře (obálka)

Spisovatelka, básnířka, esejistka a profesorka bohemistiky Sylvie Richterová obdržela Cenu Toma Stopparda za svůj rozsáhlý výbor Eseje o české literatuře (Pulchra, 2016), který zahrnuje otištěné, přednesené i dosud nezveřejněné texty z let 1975–2015. Knihu tvoří devět bloků podle autorů a témat a rámují ji eseje věnované motivům putování, bloudění a nalézání v díle Jaroslava Haška a Jana Amose Komenského.

Laudatio k oceněnému dílu přednesl básník a šéfredaktor Tvaru Adam Borzič, za poskytnutí svého inspirativního projevu mu děkujeme.

Sylvii Richterovou ocenila porota ve složení: Petr Hrtánek, Petr Hruška, František Janouch, Stanislav Komárek (předseda poroty), Martin Machovec a Petr Šámal.

Cena Toma Stopparda je udělována od roku 1983 autorům českého původu za významné, převážně esejistické, dílo, inspirující zejména svým myšlenkovým přínosem. Oceněni již byli Ivan Martin Jirous, Antonín Jaroslav Liehm, Eva Kantůrková, Karel Kosík, Jolana Poláková, Martin C. Putna, Jáchym Topol, Milan Uhde či Jan Vladislav.

Eseje o české literatuře: obsah knihy

Doslov, nebo předmluva

I
Moc a smích
Jasnozřivý génius a jeho slepý prorok (Haškův Dobrý voják Švejk)
Hašek, komický a tragický autor Švejka
Největší vášeň Jaroslava Švejka
Ticho a smích
Smysl nesmyslu

II
Imaginace, intuice a krize kultury v dystopiích Karla Čapka
Co robot? Co člověk? (Čapkova dystopie v širším literárním a filmovém kontextu)
Čapkovy otázky
Karel Čapek – zahradník boží
Na okraj literatury

III
Kontury ticha: oxymóron v moderní české poezii
Polyfonie v poezii Vladimíra Holana
Krajina proměn a tvary ticha (2 x 100 čtyřverší Jana Skácela)
Člověk nemá, kde by hlavu složil: diaspora v české poezii
Přesto je třeba mluvit
Magorovy labutí písně

IV
Etika a umění
Etika a estetika literárního deníku
Jeden československý rok
Ticho, smích a proměna v díle Jiřího Koláře
Kolářův experiment s uměním: příklad futurismu
Co psát a k čemu to vést (Český snář Ludvíka Vaculíka)
Ludvík Vaculík, Český snář
Hlasy mnoha lidí

V
Totožnost člověka ve světě zázraků
Tři romány Milana Kundery
Otázka Boha ve světě bez Boha (Nesmrtelnost a pochybování Milana Kundery)
Svět, ve kterém nežijeme (Historie a metahistorická funkce v románech Milana Kundery)
Smích v románech a romány o smíchu
Hrabalova nebesa (Poznámky na okraj mystických aspektů Hrabalova díla)

VI
Polyglotismus v češtině
Proměny subjektu v próze Věry Linhartové
Portrét autorky
Jak je to dál? (Věře Linhartové k narozeninám)

VII
Antropologická konstanta v estetice a v literatuře
Téma otce jako významová a literární kategorie
O mužnosti
Paměť jako hodnota, jako téma a jako forma v české literatuře devadesátých let

VIII
Sémiotický vesmír: centra a periferie
Etika a estetika samizdatu v období „normalizace“
Nezávislá literatura a závislá kritika
Ideologie, dějiny, náboženství a příběh
Krása, pravda a dobro v literatuře a ve společnosti

IX
Z labyrintu do ráje (Komenského dílo jako cesta poznání)