Kominforma – cesta k únoru 1948

Vilém Prečan, Ondřej Valtus

V průběhu letošního února si česká veřejnost připomínala v pořadí první výročí z řady “osmičkových” milníků československých dějin 20. století – vládní krizi v únoru 1948 a následné převzetí státní moci československou komunistickou stranou, jež nastolila Stalinovu představu o budování komunistické utopie a dokončila proměnu Československa ve vazala Sovětského svazu.

V souvislosti se 70. výročím “Vítězného února” nelze opomenout 70. výročí jiné události, která jen o pět měsíců předcházela únoru 1948 – založení Informačního byra komunistických a dělnický stran (zkráceně Informbyro či Kominforma) v poslední dekádě září 1947. Iniciátor této události, Stalinovo vedení VKS(b), nedalo této události sebemenší publicitu, avšak stranickými kanály dostala všechna vedení komunistických stran podřízená Moskvě jasnou směrnici o tom, jak se nově zformovala strategie Sovětského svazu v oblasti mezinárodní politiky.

Došli jsme k názoru, že založení Kominformy je potřeba věnovat větší pozornost a připomenout ji volně přístupnou dokumentací. Československé dokumentační středisko se proto obrátilo na Národní archiv s cílem zmapovat rozsah dochovaných historických pramenů, jež se vážou právě k účasti československých komunistů na založení Kominformy. Díky velmi vstřícné spolupráci PhDr. Aleny Noskové se podařilo shromáždit všechny relevantní dokumenty a následně je se souhlasem vedoucí 4. oddělení Mgr. Zory Machkové digitalizovat a volně je publikovat na našich webových stránkách. Za to jim jakožto partnerům tohoto projektu patří velký dík.

Vědečtí pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Mgr. Daniela Kolenovská, PhD. a doc. PhDr. Vít Smetana, PhD. byli tak laskavi a poskytli pro tento účel úvodní text vycházející z aktuálních vědeckých poznatků o dějinách Kominformy.

Současně jsme se rozhodli pro digitalizaci několika dobových publikací, z nichž je zřejmé, jak bylo vytvoření Kominformy prezentováno československé veřejnosti zanedlouho po jejím vzniku a ještě o dvacet let později v podání smutně proslulého Karla Vaše, který se po své prokurátorské kariéře věnoval režimní historii a propagandě.

Do této sekce jsme zařadili také část kapitoly z cenné monografie historika Vojtěcha Mastného Studená válka a sovětský pocit nejistoty (2001), v níž je vyložena změna sovětské zahraniční politiky, jež byla odpovědí na Trumanovu doktrínu zadržování komunismu (containment policy).

Průběh setkání zástupců devíti komunistických a dělnických stran ve Szklarské Porębě 22.–27. září 1947, kde byla Kominforma založena, je zachycen ve dvou vědeckých edicích. První z nich – ADIBEKOV, Grant Mkrtyčevič et al. (eds.): Soveščanija Kominforma, 1947, 1948, 1949, Moskva, ROSSPEN 1998 – vyšla pouze rusky, zatímco druhá – PROCACCI, Giuliano et al. (eds.): The Cominform: Minutes of the Three Conferences 1947/1948/1949. Milano: Feltrinelli, 1994 – je dvojjazyčná; texty původních protokolů v ruštině jsou paralelně tištěny v anglickém překladu. Tato edice je prezenčně přístupná v knihovně ČSDS, o. p. s. v elektronické podobě.

Při srovnání edičně zpracovaných sovětských protokolů a dochovaných pramenů z roku 1947 v Národním archivu, jsme narazili na diskrepance. Například v archivním záznamu vystoupení Rudolfa Slánského se nevyskytuje ostrá formulace o Edvardu Benešovi a Janu Masarykovi jako „agentech angloamerického imperialismu“, jak ji z ruského protokolu citují kolegové Daniela Kolenovská a Vít Smetana.

Slánského referát z 23. září se dochoval ve dvou českých a ve dvou ruských zněních, přičemž každá verze se více či méně liší. Kratší česká verze tohoto referátu se nejvíce shoduje s verzí publikovanou v brožuře Zasedání devíti komunistických stran, jež vyšla před vypuknutím sovětsko-jugoslávského konfliktu. Ruskému protokolu se obsahově nejvíce blíží rusky psaný koncept s rukopisnými poznámkami Gustava Bareše a Bedřicha Gemindera, není však úplný (prozkoumání těchto rozdílů a srovnání protokolu s dochovanými verzemi by mohlo být dobré téma pro bakalářskou práci).

Z českých pramenů nejvěrohodněji vypovídají o průběhu několikadenního jednání rukopisné poznámky, jež vypracoval asistent československé delegace Gustav Bareš, v nichž však chybí příspěvky Rudolfa Slánského jak z 23., tak i z 26. září.

Obsah

Partner projektu

Národní archiv