„Deset pražských dnů. 17.-27. listopad 1989“
Jako obdoba dokumentace Sedm pražských dnů. 21. - 27. srpen 1968 z podzimu 1968 vyšla v polovině roku 1990 dokumentace Deset pražských dnů, zachycující tentokrát prvních deset dnů, které otevřely cestu k demokratickému převratu a demokratické revoluci v roce 1989/90. Připravil ji jeden z tvůrců oné Černé knihy z roku 1968 Milan Otáhal spolu se Zdeňkem Sládkem. Oba sdíleli od začátku normalizace společný osud „vyakčněných“ historiků a oba patřili mezi autory publikující v samizdatu.
Úctyhodné dílo, mnohem rozsáhlejší než jeho předchůdce, vzniklo v režii Historického ústavu ČSAV (ústav měl už tehdy svůj původní název, o který ho připravili normalizátoři v březnu 1970) a Historické komise Koordinačního centra Občanského fóra; vydalo je nakladatelství Academia. Má dvě části: pětisetstránkovou chronologickou část a stodvacetistránkový oddíl Rozhovory.
Dokumentace Deset pražských dnů nebyla při letošním 30. výročí snad ani zmíněna. Přesto stojí za to se k ní vrátit, protože její první část přináší kromě podrobné kroniky událostí mnoho unikátních dobových dokumentů, které nebyly od té doby publikovány. Ale zejména jsou cenné zmíněné rozhovory s aktivními účastníky oněch prvních deseti dnů. Došlo k nim a byly zaznamenány v únoru až květnu 1990, tedy bez delšího časového odstupu od osobních prožitků. Vybízejí ke srovnání s výpověďmi týchž osob v pozdějších letech. Proto je také dáváme k dispozici na naší webové stránce v plném znění, stejně jako první část knihy.
Čtrnáct svědeckých výpovědí seřadili Otáhal a Sládek způsobem, o němž v úvodní poznámce napsali: „Aby se čtenář mohl orientovat, uvádíme jejich příslušnost [tj. interviewovaných osobností] k organizacím či hnutím, v nichž v oné době působili. V Občanském fóru pracovali: Pavel Bratinka, Ivan Havel, Václav Malý, Emanuel Mandler, Martin Palouš, Petr Pithart, Saša Vondra a Jan Ruml; ve studentském hnutí: Martin Klíma, Marek Benda, Šimon Pánek. Členem skupiny Most byl Michal Horáček; Ladislav Adamec byl předsedou federální vlády a Vasil Mohorita předsedou ÚV SSM. Poslední dva jmenovaní odpověděli na předložené otázky písemně, ostatní poskytli živé interview. Rozhovory jsou a zůstanou cenným informačním zdrojem, protože na jedné straně doplňují písemný materiál, na druhé straně zachycují nezapomenutelnou atmosféru listopadových dní. Jsou tudíž nepominutelnou součástí dokumentace.“
