Projekt Jiná Evropa – zdroj mimořádně cenných historických pramenů
Jiná Evropa je název mezinárodního projektu postupně zpřístupňované digitální databáze rozhovorů z let 1987–1988 natáčených za železnou oponou v Československu, Maďarsku, východním Německu, Polsku a Rumunsku. Výsledky jsou průběžně publikovány na stránce www.othereurope.com.
Jiná Evropa neboli The Other Europe byl šestidílný dokument, natáčený v letech 1987–1988 v zemích střední a východní Evropy. Pro britský Channel Four jej napsal a jako průvodce v něm účinkoval francouzský politolog a publicista Jacques Rupnik, režie se chopil Tom Roberts. Československá televize odvysílala dokument na počátku devadesátých let.
Souběžně s prací na dokumentárním cyklu Jacques Rupnik chystal i knihu, která vyšla nejprve anglicky pod názvem The Other Europe, poté v roce 1992 česky jako Jiná Evropa a konečně počátkem roku 1993 i francouzsky jako LʼAutre Europe.
Původní filmový dokument obsahuje sestřih autentických výpovědí významných představitelů domácí protikomunistické opozice i exilu, spisovatelů a umělců i běžných občanů o realitě života na sklonku středoevropských komunistických režimů. Archivní hodnota úhrnu veškerého hrubého materiálu je však nedocenitelná, a to už proto, že není známa žádná obdobná audiovizuální práce, která téma zpracovává tak důkladně a v takové mezinárodní šíři.
Originální nosiče záznamu byly uloženy v britském Imperial War Museum, národní instituci věnované všem válečným konfliktům 20. století s britskou účastí, tedy včetně války studené. Muzeum celou kolekci darovalo Knihovně Václava Havla s podmínkou autorů, aby materiál byl v budoucnu dostupný badatelům. Knihovna Václava Havla proto podepsala smlouvu s Národním filmovým archivem na digitalizaci záznamů a definitivní uložení historických unikátů v depozitáři Národního filmového archivu. Jen pro představu: hrubý materiál tvoří 565 kotoučů 16milimetrového filmového negativu, stovky cívek se zvukovou stopou, videokazety apod.
Dalšími partnery Jiné Evropy jsou Národní Széchényiho knihovna v Budapešti, Mezinárodní Centrum Solidarity v Gdaňsku, Ústav pamäti národa v Bratislavě a drážďanský památník Bautzner Straße (sídlící v budově bývalé věznice Stasi). Každý z partnerů se ujal své jazykové oblasti a zajišťuje její zpracování, tj. konečný střih, přepis mluveného slova a otitulkování, obojí v angličtině a rodném jazyce mluvčích, a sepsání krátkých životopisů účinkujících.
Podle odhadu pracovníků, kteří se zpracování materiálu věnují, bude výsledkem až na sto různě dlouhých videonahrávek rozhovorů (ty hotové mají rozsah zhruba deset až třicet minut). Zatím je na stránkách www.othereurope.com k dispozici šestnáct rozhovorů s československými, německými, maďarskými a polskými respondenty – divák tak může vyslechnout odpovědi Milana Šimečky, Václava Havla, Jiřího Menzela nebo György Konráda či Gábora Demszkyho (který se krátce po roce 1989 stal dlouholetým primátorem Budapešti), a rovněž několika u nás méně známých východoněmeckých disidentů. Polsko zatím zastupuje Lech Wałęsa.
Jako ukázku přikládáme rozhovor s Milanem Šimečkou natáčený v lednu 1988 v bytě Václava Havla. Za nově sestříhaným dokumentem lze nalézt i odkaz na ČSDS. Milan Šimečka v rozhovoru odpovídá na dotazy týkající se tzv. normalizace, vysvětluje, co ho vedlo k napsání textu „Obnova pořádku“, mluví o „civilizovaném násilí“ jako o specialitě československého režimu, který jako ostatní systémy v sovětském bloku „potřebuje ke své existenci lež“, a největší nebezpečí pro naše společnosti shledává ve „všeobecné apatii, absolutní nedůvěře k možným změnám“.
Projekt podporuje Strategický grant Mezinárodního visegrádského fondu a grant Evropa pro občany Evropské komise.
(tmv)
