První oficiální Den samizdatu v Česku
V loňském roce odhlasoval Parlament ČR zařazení 12. října coby Dne samizdatu mezi významné dny České republiky, s platností od 1. ledna 2025.
Tato připomínka má ovšem svou českou stopu již u svého vzniku v roce 2016. Tehdy Den samizdatu společně vyhlásily organizace, které se věnují dokumentaci domácí výroby neoficiálních tiskovin a knih - česká knihovna Libri prohibiti (Jiří Gruntorád), český dokumentační projekt Scriptum.cz (Miroslav Svoboda) a slovenský portál Samizdat.sk (Ján Šimulčík). Od roku 2021 je 12. říjen památným dnem na Slovensku.
Ohledně ustanovení českého Dne samizdatu se vedl spor mezi některými politiky, zda nemá být místo 12. října ustanoven 28. duben. První datum odkazuje k 12. říjnu 1988, kdy 92 vydavatelů samizdatových periodik a knižních edic vydalo prohlášení (adresované prezidentu Gustavu Husákovi) na obranu slovenského vydavatele Ivana Polanského, odsouzeného ke 4 letům vězení (kvůli zdravotnímu stavu byl Polanský nakonec propuštěn na konci roku 1988). Alternativní datum souvisí s karavanem dvou Francouzů, kteří tajně převáželi exilové knihy a časopisy do Československa a kteří byli 28. dubna 1981 zadrženi na hranicích a jejich kontraband odhalen. V souvislosti s tímto incidentem bylo zatčeno několik významných disidentů a disidentek (např. Jiřina Šiklová, Milan Šimečka a Jiří Ruml) a rok drženo ve vazbě bez řádného soudního procesu. Více o celé iniciativě k ustavení slovenského a českého Dne samizdatu, a jeho cesty k mezinárodnímu uznání, naleznete na webových stránkách Scriptum.cz.
Kopie prohlášení ze samizdatového časopisu Informace o Chartě, č. 20, rok 1988. Celé znění prohlášení zde.
Na tomto místě si jen dovolíme podpořit myšlenku prosazené varianty, tedy 12. října. Zaprvé, pro ustavení mezinárodního dne je dobré, když iniciátoři a jejich státy prosazují shodné datum. Zadruhé - a to zejména - je pro připomínání tohoto společensky a kulturně významného fenoménu druhé poloviny dvacátého století vhodné, abychom si připomínali odvahu bojovat za svobodu slova a solidaritu s těmi, které autoritativní režim za toto lidské právo stíhá, vězní či jinak perzekuuje. Je vhodnější připomínat si pozitivní příklad občanské odhodlanosti než další z řady historických traumat bezpráví a represí - takových vzpomínek na minulé století mají česká a slovenská společnost mnoho.
Samizdatová kultura, jednotlivá periodika a knižní edice, dílny, systém distribuce a vydavatelé, spisovatelé, přepisovatelky (ano, často tuto činnost obstarávaly právě ženy), kurýři a další zapojení lidé, včetně čtenářů - to vše je stále předmětem bádání řady historiček a historiků. V roce 2018 vydalo nakladatelství Academia monografii Český literární samizdat 1948-1989, kter.ý připravil autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Tým z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy připravil databázi samizdatů, které se věnovaly ekologickým a environmentálním tématům. Organizace Paměť národa připravila v roce 2023 filmový dokument "Dělníci samizdatu" o samizdatu na regionální úrovni, konkrétně na Zlínsku. A podobných, větších či menších, výzkumných a popularizačních projektů probíhá celá řada na regionální, celostátní a transnancionální úrovni.
