Proč Britové jezdili do komunistického Brna?

Na otázku odpovídá výstava Paprsky svobody: britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století, která probíhá od 15. října 2025 do 19. dubna 2026 v nejstarších historických Mramorových sálech Moravského zemského muzea. Kurátorky Romana Dominika Hrbatová, Marta Mrázová a Petra Pichlová (Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření) představují veřejnosti méně známý příběh solidarity mezi britskými intelektuály a aktéry kulturním podhoubí v Brně v období normalizace a ukazují, že disent nepůsobil pouze v hlavním městě.

 csm_Paprsky_svobody_plakat_941a1f50bf

Paprsky svobody představují unikátní pohled na spolupráci, jejíž kořeny sahají až do roku 1980, kdy v Oxfordu vznikla organizace Jan Hus Educational Foundation. Ta se zaměřovala na systematickou pomoc československému disentu – nejen materiální, ale především intelektuální. Rozvíjela se od roku 1981, kdy se poprvé setkali britský filozof Roger Scruton a disident Jiří Müller. Společně s Petrem Oslzlým vytvořili důmyslný konspirační systém, který umožnil nepřerušenou výměnu myšlenek a podpory až do sametové revoluce. V prosinci 1984 se v domácnosti manželů Oslzlých uskutečnil první bytový seminář – forma neoficiálního vzdělávání, která umožňovala vytvářet „ostrůvek svobody“ pro svobodnou a necenzurovanou výměnu názorů a dialog. Atmosféra tehdejších bytových seminářů byla plná intelektuálního napětí, ale i lidské sounáležitosti. Britští akademici riskovali, aby mohli předávat své znalosti a podporu lidem, kteří byli jinak umlčováni. Vedle přednášek se Britové podíleli i na šíření samizdatu, organizovali videoprojekce zakázaných či nedostupných zahraničních filmů a podporovali nezávislé umělce v oblasti hudby i výtvarného umění. Velkou roli sehrál i Anglický klub i spolupráce s britskými kolegy v oblasti ekologie.

blok paprsky svobody_2025_Page_48

Výstava se zaměřuje na období pěti let druhé poloviny 80. let a představuje konkrétní oblasti, kde britská pomoc sehrála klíčovou roli. Vystavené dokumenty, fotografie a audiovizuální materiály přibližují nejen samotné semináře, ale i širší kontext tehdejšího disentu a jak důležitá byla mezinárodní spolupráce pro přežití svobodného myšlení v nesvobodné době. Paprsky svobody dokládají, že i v temných časech mohou vznikat světla naděje. Ostatně slovo svoboda bylo nejčastěji skloňované během slavnostní vernisáže a proběhla za přítomnosti většiny, dosud žijících, aktérů.

Návštěvníci výstavy se seznámí s osobnostmi, které sehrály klíčovou roli v utváření této neformální vzdělávací sítě. Kromě historických faktů nabízí výstava i reflexi nad tím, jaké formy solidarity jsou možné dnes. V rámci doprovodného programu proběhnou komentované prohlídky, přednášky a diskuse s pamětníky. Projekt tak oslovuje nejen pamětníky, ale i mladší generaci, která se chce dozvědět více o nedávné minulosti.

blok paprsky svobody_2025_Page_45

Podle kurátorek Petry Pichlové a Romany Dominiky Hrbatové nebyla tzv. bytovým seminářům dosud věnována zasloužená pozornost historického výzkumu (publikace Sametoví filosofové jedné z britských spolupracovnic Barbary Day zůstává v mnoha rovinách nepřekonaná). Výstava tak splácí dluh brněnské kulturní historii a odkrývá nejen bílá místa, ale i pevná pouta britsko-české spolupráce ve vytrvalém hledání cesty ke svobodě. Výstava zároveň připomíná odvahu mužů a žen, kteří se navzdory represím rozhodli vzdorovat režimu prostřednictvím kultury a vzdělání. Jejich činy jsou dnes inspirací pro všechny, kdo věří v sílu občanské společnosti. Výstava ukazuje, že svoboda není samozřejmostí, ale výsledkem vytrvalého úsilí mnoha lidí. Je to příběh o důvěře, odvaze a neochvějné víře v hodnoty, které přesahují hranice států i režimů. Toto poselství podtrhává mimo jiné fakt, že Vzdělávací nadace Jana Husa stále působí v Brně a podporuje rozvoj aktivní občanský postoj k věcem veřejným skrze své programy a esejistické soutěže pro studenty a studentky středních a vysokých škol.

blok paprsky svobody_2025_Page_97

Výstava vznikla ve spolupráci Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření Moravského zemského muzea a Vzdělávací nadace Jana Husa. Koná se pod záštitou předsedy vlády Petra Fialy, britského velvyslance Matta Fielda a primátorky města Brna Markéty Vaňkové. K výstavě byl vydán katalog v českém i anglickém jazyce, který dokumentuje nejen historické události, ale i osobní příběhy lidí, kteří se nebáli hledat cestu ke svobodě.

Odkazy