Táborský, Edvard

Táborský Edvard, 18. 3. 1910 Praha – 12. 11. 1996 Austin (Texas, USA), právník, diplomat, politolog. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a 1937–39 pracoval ve službách minis­terstva zahraničních věcí (1937–38 osobní tajemník minist­ra Kamila Krofty); od studentských let člen sociálně demo­kratické strany. V dubnu 1939 emigroval přes Polsko do Velké Británie; od července 1939 do května 1945 osobní tajemník a právní poradce prezidenta Beneše, jehož 1943 doprovázel při cestě do USA, 1943–44 a 1945 při cestě do Sovětského svazu. 1945–48 čs. vyslanec ve Švédsku; po abdi­kaci prezidenta Beneše v červnu 1948 rezignoval na svůj úřad a zůstal v exilu. 1948–49 docent srovnávací státovědy na univerzitě ve Stockholmu, od 1949 profesor politických věd a mezinárodního práva na University of Texas v Austinu (Texas, USA). 1948–83 člen ústředního výkonného výboru exilové ČSSD, představitel jejího reformního proudu; 1950–54 spolupracovník sociálně demokratických časopisů Hlas a Zpravodaj, později revue Svědectví a Kanadských listů, 1985–89 člen redakční rady časo­pisu Korespondence, vydávaného ve Vídni. 1989 se aktivně podílel na obnově ČSSD ve vlas­ti a 1989–90 byl členem jejího přípravného výboru. Od 1990 čestný předseda Společnosti dr. Edvarda Beneše v Praze. Autor cenných dokumentárně memoárových děl (Pravda zvítězi­la, 1947; Presidentův sekretář vypovídá, 2 díly, Curych 1978 a 1983; President Edvard Beneš between East and West, 1938–1948, Stanford 1981 – Prezident Beneš mezi Západem a Východem, Praha 1993), státovědeckých a politologických prací (O novou demokracii, 1945; Naše nová ústava, 1946; Communism in Czechoslovakia, 1948–60, 1961; Communist Penetration of the Third World, 1973).