Renner, Jan

RENNER Jan, 30. 5. 1925 Praha – 11. 11. 2002 New York (USA), právník, politik a studentský aktivista. Narodil se v rodině pravicového advokáta, národnědemokratického publicisty a poradce Karla Kramáře JUDr. Jana R.; jeho matka Jelena byla dcerou senátora Josefa Seiferta z Uherského Hradiště. Po absolvování dejvického reálného gymnázia 1944 totálně nasazen ve vysočanské zbrojovce. Po válce začal studovat práva na UK a zároveň byl činný v Klubu lidových akademiků (sdružení lidoveckých vysokoškolských studentů a po druhé světové válce jediná nesocialistická studentské organizaci) a spolu s Felixem Uhlem a dalšími se záhy dostal do jeho vedení. Po únoru 1948 pronásledován. 10. 4. 1948 odešel do exilu. V červnu 1948 založil v Paříži Svaz československých svobodných studentů, který spolupracoval s hnutím generála Charlese de Gaulla. Jako první místopředseda Svazu československého studentstva dosáhl 1952 toho, aby na mezinárodním kongresu studentstva v Edinburghu získal zastoupení v nově utvořené mezinárodní studentské organizaci, která se distancovala od komunisty ovládaného Mezinárodního svazu studentstva. 1952 dokončil studia na pařížské univerzitě a odešel do USA; zde 1952–56 studoval práva a veřejnou správu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. 1956–66 pracoval v newyorské pobočce Société Générale a 1966–87 u Lloydovy pojišťovací společnosti v New Yorku, kde se postupně stal hlavním auditorem a viceprezidentem. Od 1987 v důchodu. Přes dlouhé odloučení neztratil zájem o dění ve vlasti. Člen řady exilových organizací (například zastupitelstva Rady svobodného Československa). Autor práce Československá strana lidová 1945–1948 (Brno 1999).