Chomutovský, Jan

CHOMUTOVSKÝ Jan, Ing., 8. 5. 1897 Tábor – 23. 5. 1975 Kolín, akademický architekt a politický činitel. Po absolvování obecné a měšťanské školy v Táboře studoval průmyslovou školu v Plzni a později architekturu na Vysoké škole architektury při Akademii výtvarných umění v Praze, kterou úspěšně ukončil v roce 1924. Po pěti letech praxe se osamostatnil a byl činný jako soukromý architekt a projektant v Praze. Zúčastnil se veřejných architektonických soutěží. Projektoval například budovu československého vyslanectví v Bělehradě (1922), Jihočeskou výstavu v Táboře (1929) atd. atd. Aktivní též v Syndikátu výtvarných umělců, kde po tři roky vykonával funkci jednatele. V ČSL působil již v období první republiky. S Janem Jiřím Rücklem se podílel na přípravě celostátního sjezdu katolíků v roce 1935. Patřil do okruhu spolupracovníků P. Světlíka a řady dalších. Za druhé světové války byl pro své kontakty a pro podezření z ilegální činnosti několikráte vyšetřován gestapem. 1945–46 poslanec PNS. V květnových volbách 1946 již nebyl zvolen a z politického života odešel. Později uvedl, že důvodem neúspěchu byla jeho podpora Heleně Koželuhové; tehdy upadl v nemilost u vedení strany. Po únoru 1948 se rozhodl odejít za hranice. První pokus o útěk byl neúspěšný. V noci z 21. na 22. 4. 1948 zadržen při pokusu o přechod hranic u obce Lenora spolu s poslancem Jindřichem Synkem. Brzy však byl propuštěn a posléze se mu útěk podařil. V exilu se nakonec usadil v Chicagu a zde působil opět jako architekt. Autor práce Československé Sokolstvo v zahraniční 1948–58 (Chicago 1958). V 60. letech odešel z Chicaga do Rakouska, a 1968 se dokonce vrátil do Československa. Zde však prakticky nevyvíjel žádnou činnost vzhledem ke svému nervovému onemocnění, jež ho sužovalo v posledních letech života.