Cenná pozůstalost Julia Firta konečně v Praze

Písemná pozůstalost Julia Firta (1897–1979), významného československého politika a kulturního činitele, byla po mnoho let považována za ztracenou. Na podzim loňského roku se však z Mnichova přihlásil držitel této pozůstalosti, bývalý pracovník Rádia Svobodná Evropa Jiří Dostál. Díky němu se tyto cenné historické prameny již nacházejí v Praze a na jejich zpřístupnění pracuje v současné době Památník národního písemnictví.

Julius Firt

Narodil se 17. listopadu 1897 v Sestrouni u Sedlčan jako Julius Fürth, studoval na plzeňském gymnáziu a následně absolvoval obchodní školu v Praze. Po několika letech působení na úřednických pozicích v lihovarském a vinařském odvětví se stal v roce 1929 spoluředitelem nakladatelství Borový. V roce 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidové noviny.

Roku 1939 emigroval z rasových a politických důvodů přes Polsko do Anglie. Po vypuknutí války se účastnil budování informační služby Národního výboru československého v Paříži a po pádu Francie a ustavení exilové vlády pracoval v Londýně v informační službě čs. ministerstva zahraničí. Od roku 1940 byl členem Československé státní rady.

Po návratu do Prahy v roce 1945 byl zvolen poslancem národněsocialistické strany do Prozatímního Národního shromáždění, mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946. Zastával funkce referenta o rozpočtu a místopředsedy zahraničně politického výboru, současně byl členem předsednictva národních socialistů a řídil tiskové podniky Melantrich. V lednu 1946 mu byla úředně povolena změna příjmení z Fürth na Firt.

V roce 1948 odešel opět do emigrace a po krátkém pobytu ve Francii a v Anglii se usadil v USA, kde se stal ředitelem nakladatelství a knihkupectví Arts v New Yorku. Účastnil se vzniku Rady svobodného Československa, v roce 1951 byl jmenován zástupcem šéfredaktora Rádia Svobodná Evropa, redakce New York. V roce 1955 se přestěhoval do Mnichova, kde byl jmenován ředitelem československé redakce Rádia Svobodná Evropa – tuto funkci zastával do roku 1965. Při RFE působil následně jako poradce až do své smrti dne 27. května 1979.

O jeho písemnou pozůstalost, která zahrnuje prameny z let 1939–1945 a z let 1948–1979, se pak postarali jeho někdejší sekretářka Vlasta Zeithammerová a její manžel Jiří Jan Zeithammer, pracovník studijního ústavu Rádia Svobodná Evropa. Pozůstalost se zachovala díky bývalému pracovníkovi RFE Jiřímu Dostálovi, který ji poskytl ČSDS, o. p. s., v září 2016. Tento rozsáhlý písemný odkaz (22 archivních kartonů) je od prosince 2016 uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, kde byl připojen k dosavadnímu osobnímu fondu Julia Firta a kde se nyní archivně zpracovává.

Mgr. Lukáš Prokop, Ph.D., který pozůstalost pořádá, nám poskytl její předběžnou charakteristiku:

Tři čtvrtiny fondu (celý fond čítá 22 kartonů) tvoří korespondence, jejíž součástí jsou různé přílohy (tisky, přepisy, rešerše článků). Zbylou čtvrtinu tvoří 2 kartony fotografií, 1 karton varií, dále pak osobní doklady – pasy, výpisy z účtů, zdravotní pojištění, daně, akciová konta atd. Korespondence zastoupená ve fondu začíná koncem třicátých let a končí Firtovým úmrtím, tedy rokem 1979.

Archiválie jsou psány v češtině, slovenštině, angličtině, němčině a francouzštině.

Pozůstalost lze časově roztřídit do tří hlavních celků:

  1. 1939−1945, období od vzniku pařížského Národního výboru a odjezdu do Anglie. Zde se nachází archiválie týkající se výhradně spolupráce s exilovou vládou, především Hubertem Ripkou.
    – dokumenty (originály) zpravodajské služby mapující situaci v bývalé ČSR,
    – dokumenty zasílané z Moskvy prezidentu Benešovi, zprávy o situaci v bývalé ČSR od plk. Moravce pro Ducháčka a Ripku (tajné zprávy o situaci ve světě a v ČSR v letech 1941−1945, originály),
    – dokumenty (referáty) o Benešových návštěvách v Moskvě v letech 1943−1944,
    – zprávy o situaci na Slovensku (plk. Moravec),
    – dopisy pro ministra Ripku o Čatlošově plánu,
    – kopie strojopisu Pamětí Jaroslava Šaldy (vydané v Melantrichu 1945),
    – deník Jana Stránského psaný v Londýně 1941 (originál),
    – jmenovací dopis Julia Firta členem Poradního rozhlasového sboru z roku 1941 od Huberta Ripky,
    – strojopisy článků z časopisu Čechoslovák z roku 1944,
    – dopis W. Churchilla doporučující přijetí české delegace v redakci BBC,
    – dokumenty o zdravotním stavu E. Beneše v období války,
    – přepisy Ripkových a Šrámkových rozhovorů s francouzskými politiky (Champetier de Ribes, kardinál Verdier) o vzniku prozatímní čs. vlády,
    – seznam členů Národního výboru československého založeného ve Francii,
    – detailní zpráva o krizi, duševním stavu a léčení Františka Hály na psychiatrické klinice v Londýně,
    – různé tajné referáty Ivo Ducháčka o setkáních v Londýně Laušman−Ripka.
  2. 1948−1955, sem spadá období emigrace do Spojených států a přesun do Mnichova. Zde dokumenty o organizaci Rady svobodného Československa, dokumenty a korespondence o pomoci emigrantům z ČSR.
    – dokumenty přibližující detailněji tuto Firtovu II. emigraci – dopisy, ujištění, intervence za různé přátelé, kteří jsou v táborech,
    – otázky politické organizace československé emigrace – pokusy o obnovu politických stran v zahraničí, ale i nabídka lektorátů češtiny,
    – množství dopisů hodnotících situaci v ČSR (či předpoklad vývoje) po únorovém převratu (dopisy: Papánek, Kohák, Ducháček, Korbel, Němec, Peroutka, Stránský, Krajina, Kolowrat, Slávik, Fedor Hodža a další),
    – zprávy o založení buněk politických stran ve světě, anebo žádosti o jejich založení: Anglie, Německo, Jižní Amerika (Ekvádor), USA,
    – korespondence pracovní, ale i soukromá, a to s Jiřím Voskovcem, Tigridem, Zenklem, Peroutkou atd.,
    – dopisy o zřízení fondu na podporu Čechoslováků v zahraničí,
    – důvěrné zprávy o setkávání emigrantů v Londýně v roce 1948 − Lettrich, Vilím, Stránský, Tigrid, Ingr, Macháček, Leis,
    – kopie strojopisných vzpomínek na M. Jesenskou, na J. Masaryka,
    – strojopis textu Františka Klátila Český socialismus (Souhrn a výklad dějin České strany národně socialistické).
  3. 1955−1979, období mnichovského pobytu, dopisy týkající se v první řadě vysílání Rádia Svobodná Evropa.
    – výtahy a rešerše z publicistických článků pro potřeby vysílání,
    – dokumenty pro Paměti II, kopie článků a přepisy rozhlasových pořadů s vlastními poznámkami k období 1938−1945,
    – přepisy rozhovorů z Rádia Svobodná Evropa, které se tematicky vztahují k Československu, k době předválečné i k odboji a emigraci,
    – korespondence s Egonem Hostovským, především ale s Ferdinandem Peroutkou nad přípravou velkého rozhovoru o událostech předválečných i pozdějších,
    – přepis velkého rozhovoru Julia Firta o Moravcových Pamětech pro Rádio Svobodná Evropa,
    – rozsáhlá korespondence odeslaná (v kopii) a přijatá s mnoha dalšími lidmi.
  4. Strojopis Pamětí, vzpomínky na léta 1938−1945, dosud nepublikovaný text, který by se podle poznámky editora Ludvíka Veselého měl jmenovat Osudy a politika. Zastoupeny jsou i dopisy z krátkého působení v Melantrichu, finanční vyrovnání, otázka znárodnění. Strojopis o tom, „co jsem dělal od roku 1945 do 1948.“