Fusek, Eduard

Fusek Eduard, 20. 12. 1901 Valašské Klobouky – 31. 1. 1996 Washington, podnikatel, hospodářský činitel a politik. Vyučil se obchodním příručím a 1918–20 vystudoval dvouletou obchodní školu; poté pokračoval v soukromých studiích (mj. jako mimořádný posluchač právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze) a postupně absolvoval obchodní praxi ve vlasti i v cizině: v Německu, Pobaltí, Švédsku, Norsku, Dánsku, Itálii, Francii i Turecku. 1924 založil na Slovensku podnik pro výrobu a prodej elektrotechnických potřeb a rozhlasových přijímačů, který 1926 přenesl do Prahy; 1932 otevřel na Václavském náměstí velkou prodejnu radiopřijímačů. Získal též několik patentů na výrobu elektrických pojistek, zástrček, vypínačů a zásuvek. Od druhé poloviny dvacátých let se věnoval organizaci čs. radioobchodníků (zakladatel a předseda Svazu radioobchodníků ČSR) a obchodnicko–živnostenského stavu vůbec: 1935 se stal předsedou Ústředního svazu obchodu a jednatelem Svazu středního průmyslu. 1919–20 se podílel na založení organizace živnostenské mládeže v rámci Čs. živnostensko–obchodnické strany středostavovské a ve 30. letech patřil k vedoucím činitelům této strany (1937 se o něm uvažovalo jako o možném kandidátu na funkci předsedy strany). 1938 zvolen členem zastupitelstva hlavního města Prahy. V době německé okupace se aktivně účastnil domácího odboje; spolupracoval s Obranou národa (udržoval mj. spojení s generálem Bílým) a finančně zajišťoval odchody čs. letců do ciziny. Prostřednictvím svých kontaktů získal závažné informace o konfidentech pražského gestapa, jež po válce předal čs. bezpečnostním orgánům. 1945 se jako předseda Ústředního svazu obchodu stal poslancem Prozatímního národního shromáždění; zároveň vstoupil do Čs. strany lidové a 1946–48 byl za ni poslancem a místopředsedou živnostensko–obchodního výboru Ústavodárného národního shromáždění. Záhy po únorovém převratu 1948 odešel do exilu. Usadil se nejprve ve Velké Británii, poté v Irsku, kde se neúspěšně snažil prosadit jako výrobce akumulačních kamen, a 1951 v USA, kde prošel různými profesemi (stavební dělník, školník) a 1958–68 řídil výstavbu katolické katedrály ve Washingtonu (projekt National Shrine of the Immaculate Conception). Na podzim 1948 obnovil v exilu Čs. živnostensko–obchodnickou stranu a do 1955 byl jejím předsedou; zároveň byl činný v Radě svobodného Československa a v různých exilových a krajanských organizacích (mj. ve Společnosti pro vědy a umění).