D137

1980, 19. březen, Praha. – Zpráva o poměrech ve vězení Plzeň-Bory, zpracovaná bývalými politickými vězni a zveřejněná Chartou 77.

8/80^{E1Dokument je označen jako osmý dokument Charty v roce 1980. Rovněž další dokument byl na strojopisných kopiích číslován jako devátý, záhy se však od číslování dokumentů upustilo, teprve od roku 1982 Charta 77 všechny své texty průběžně číslovala.}[…]^{E2Razítko ministerstva spravedlnosti s datem doručení 27. 3. 1980, čj. 561/10, a rukopisná poznámka příjemce: Odesílá Miloš Rejchrt.}

Sdělení Charty 77

Obdrželi jsme zprávu o poměrech v NVÚ Plzeň-Bory, která teoreticky navazuje na dokument Charty 77 č. 16 (o problematice vězeňství v ČSSR). Informace v ní obsažené se opírají o osobní zkušenosti těch, kteří v letech 1977–1980 odpykávali v plzeňské věznici trest odnětí svobody.

Článek 10/1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (zákon 120/76 Sb.) přikazuje, že „se všemi osobami zbavenými svobody musí být jednáno lidsky a s úctou k přirozené důstojnosti lidské bytosti“. Sladit tento požadavek s dosavadní praxí by kromě jiného vyžadovalo vypracovat rozsáhlou penologickou studii, dokumentárně podloženou a beze zbytku ověřitelnou, pro jejíž vznik za současného stavu věcí, kdy se skutečné poměry ve věznicích oficiálně utajují, nejsou bohužel podmínky.

Oblast vězeňství je citlivým bodem každého sociálního systému a spolehlivým poznávacím znamením toho, do jaké míry se v něm respektuje lidská důstojnost. Osud těch, kteří byli – ať již spravedlivě, či nespravedlivě – zbaveni svobody, žijí v extrémních podmínkách a jsou více než jiní vystaveni neosobnímu mocenskému zneužití i osobní lidské agresivitě, nám nesmí být lhostejný. Proto považujeme za účelné zveřejnit i tuto stručnou informativní zprávu. Není naším úmyslem vyvolávat emoce vůči osobám, nýbrž poukázat na stav věcí, za které jsme i my odpovědni a jejichž náprava je i naším úkolem.

ing. Rudolf Battěk, Marie Hromádková, Miloš Rejchrt
mluvčí Charty 77.
Mluvčí Charty 77 Václav Benda, Jiří Dienstbier a Jaroslav Šabata jsou t. č. ve vězení.

Zpráva o poměrech v NVÚ Plzeň-Bory

Věznice v Plzni-Borech má kapacitu cca 2000 osob. Z toho na vazební případy připadá více než 200 osob, zbytek – vyjma část 5. úseku – je určen pro odsouzené k výkonu trestu 1. NVS. Věznice je rozdělena na pět úseků. Na 1. úseku jsou umístěni odsouzení na pracoviště n. p. Tesla (vychovatel npor. Sedlák), Kovošrot (vychovatel npor. Hlous, por. Bílek) a údržbářské čety. Na druhém úseku je předvýstupní oddělení (vychovatel kpt. Hlad), knihárna (por. Puchta), výrobna dlaždiček (npor. Juzík), n.p. Škoda (kpt. Tůma). Celý třetí úsek tvoří pracoviště n.p. Preciosa (vychovatelé kpt. Borkovec, por. Gruber, kpt. Bodický a npor. Strejc). Čtvrtý úsek je pro volné čety, kde odsouzení pracují mimo věznici, pátý úsek, který je izolovaný od ostatních, je oddělením pro psychopaty. Jména vychovatelů 4. a 5. úseku zatím neznáme.

Samospráva

O „pořádek“ na každém úseku dbá, kromě příslušníků SNV, samospráva, která se skládá asi z 10 odsouzených, kteří si svým jednáním dokázali získat přízeň vychovatelů. Tito lidé zajišťují různé kulturní, politické či sportovní akce. Na pracovištích mají funkce kontrolorů nebo brigadýrů, dbají o úklidové práce, poskytují vychovateli informace o dění na úseku a pracovišti apod. Často se stává, že se do samosprávy dostávají odsouzení za §§ 219 (vražda), 241–244 (různé formy znásilnění) či 234 (loupež), což je v rozporu s řádem o výkonu trestu. Tito lidé mají pomáhat vychovateli při jeho převýchovné činnosti.

Ve srovnání s jinými odsouzenými mají členové samosprávy výrazně prominentní postavení. Jejich kázeňské přestupky zůstávají mnohdy netrestány, nebo jsou trestány ve srovnání s ostatními neúměrně mírně. Např. odsouzený Duchoslav (§§ 109, 132 trestního zákona), napaden brigadýrem Ondruškem (§§ 219, 241), po několika oboustranných ranách pěstí Duchoslav 20 dní na uzavřeném oddělení (UO, viz dále), prominent Ondrušek nepotrestán (3. úsek – leden 1979). Členové samosprávy mnohdy sami podávají vychovateli návrhy, koho kázeňsky potrestat. Ve sporných případech je rozhodující to, jak situaci vylíčí prominent. Znelíbí-li se někdo samosprávě, je pro ni snadné dosáhnout jeho potrestání.

Uzavřené oddělení

Nejpřísnějším, ale dosti běžným kázeňským trestem je umístění na uzavřené oddělení, a to buď v mimopracovní době (UO), nebo celodenní (CUO). Při nástupu na UO se musí každý svléknout do naha a podrobit se prohlídce, zda s sebou něco nepronáší. Smí si tam vzít pouze deky, lžíci, kartáček a pastu na zuby, mýdlo a ručník. Pak je odveden na celu, přičemž deky musí zanechat před ní a dostává je pouze na noc.

Cela je velká asi 4×2 m a je vybavena takto: 3 dřevěné pryčny, jedna malá polička, vodovod, splachovací záchod bez možnosti zakrytí, slouží též jako odtok vodovodu. Větrání má zajišťovat u stropu umístěný otvor o rozměrech asi 10×40 cm. Všechny cely jsou ve sklepě, tudíž chladné a vlhké.

Je zde zakázáno čtení knih, kouření, ležení v době od budíčku do večerky. Na CUO je navíc každý 1× týdně ostříhán dohola. Stravu dostává poloviční, bez masa a přídavků (viz dále), v celkové hodnotě 3,50 Kčs na den. Např.: snídaně – asi 1 dl čaje a 100 g chleba, oběd – dva knedlíky s omáčkou, večeře – omáčka s několika kolínky. Neexistuje možnost koupit si nějaké potraviny.

Na vycházku trvající 15 až 30 minut se chodí 1krát denně. Je zakázáno spolu mluvit, po celou dobu vycházky musí odsouzení chodit v kruhu o průměru 10 m a mít ruce za zády.

Výjimkou není ani bití odsouzených, např. i za to, že si lehnou v době, kdy je to zakázáno.

Důvody k umístění na CUO mohou být i tyto: Hrabal – 5 dní, neoholen při velitelské prohlídce, Chmel – 20 dní, pozval si na návštěvu osobu, která nebyla příbuzná. Pitor – 30 dní, měl u sebe nepřiměřené množství tabáku a montérky navíc.

Překážkou pro umístění na CUO nebývá ani zdravotní stav, např. Wurm, který byl těsně [předtím] na složité operaci ledvin.

Lékařská péče

Nástupní lékařská prohlídka spočívá v tom, že je odsouzený zvážen, změřen a uznán schopným jakékoliv práce, pokud nemá potvrzení o změněné pracovní schopnosti, ale ani to nemusí být mnohdy překážkou. Při běžných onemocněních jako angína či chřipka nebo při teplotách asi do 38° se chodí do práce. Pracovní neschopnost se nedává ani při aplikaci antibiotik. Ataraktika a hypnotika nejsou na překážku v práci na strojích. Angína je vyléčena výtěrem krku jódovou tinkturou a nemocný je posílán do práce. Nedostatečné je i ošetření úrazů. Není výjimkou případ odsouzeného Vávry, kterému byl v důsledku toho amputován prst a hrozí mu amputace celé dolní končetiny. Někdy k ošetření nedojde vůbec, pokud se nejedná o těžké akutní onemocnění; stačí k tomu, aby nemocný nebyl oholen. Proto např. nebyl ošetřen odsouzený Chmel; při příští návštěvě lékař pouze konstatoval prasklý ušní bubínek. Odsouzenému Cibulkovi byla dána umělá výživa až po 32 dnech hladovky. Běžné jsou výroky lékaře typu: „Venku jste mohl krást a tady byste chtěl marodit.“…(?!)

Strava

Vězňům je poskytována strava v hodnotě 7,– Kčs na den a podle pracovního výkonu ještě přídavek. Dieta v hodnotě 12,50 Kčs je bez přídavků a bývá bez lékařského vyšetření odebírána. Kteří neplní výkonové normy, mají přídavek č. 1 (tj. 1,40 Kčs), resp. žádný. Při překračování norem dostává vězeň přídavek č. 3 (v hodnotě 2,40 Kčs).

K snídani je káva z obilní náhražky („nafta“) nebo čaj a chléb. K obědu bývá během týdne toto: pondělí – 4 knedlíky s omáčkou, úterý – znojemská pečeně (asi 30–40 g masa) s rýží, středa – sekaná s bramborem, čtvrtek – ledvinky s rýží, pátek – masová omáčka s bramborem, sobota – těstoviny s vejci, neděle – guláš se 4 knedlíky a jablko. Večeře: pondělí – gulášová polévka, 4 rohlíky, úterý – hrachová kaše, středa – těstoviny s perníkem, jablko, čtvrtek – dršťková polévka, 4 rohlíky, pátek – koláč, čaj, sobota – bochánek s čajem, neděle – salám nebo sýr s chlebem a čaj.

Přídavek č. 2 bývá buď 123 g sádla nebo 100 g sýra, 2 vejce nebo 80 g salámu nebo paštika (cca 80 g). Ostatní přídavky jsou úměrné cenovým poměrům (viz výše), v nepracovní dny se přídavky neposkytují.

Z uvedeného vyplývá zejména výrazný nedostatek vitaminů a bílkovin ve stravě.

Návštěva a balíčky

Jednou za tři měsíce má odsouzený nárok na jednohodinovou návštěvu dvou příbuzných a na tříkilogramový balíček (který je možno formou kázeňského trestu zakázat). Návštěvy probíhají v tělocvičně, kde je asi 8 řad po 15 stolech, u nichž sedí z jedné strany vězni, z druhé návštěva. Kolem neustále prochází asi 5 až 10 příslušníků SNV. Po ukončení návštěvy je předán balíček, který je zvážen a zkontrolován. V poslední době dochází stále častěji k takzvaným izolovaným návštěvám, kdy návštěva probíhá v oddělené místnosti a mezi odsouzeným a rodinným příslušníkem sedí příslušník SNV. Ten samozřejmě poslouchá jejich rozhovor, přerušuje jej dle svého uvážení a omezuje jeho tematiku pouze na rodinné starosti. Může též návštěvu předčasně ukončit. Prohlídka balíku je pak velmi důkladná: vysypávání balíčků tabáku, čaje nebo kakaa, rozbalování obalů a rozlamování čokolády atd. Při izolovaných návštěvách a při návštěvách se zákazem balíčků je odsouzený před návštěvou i po ní svlečen do naha a důkladně prohlédnut.

Postavení politických vězňů

Izolovanými návštěvami jsou bez udání důvodů postihováni především odsouzení za prvohlavové (tj. politické) paragrafy trestního zákona: např. Pitor, Cibulka, Chmel, Macháček.

Političtí vězňové jsou krom toho diskriminováni i jiným způsobem. Je jim zakazována zájmová činnost. Janu Zmatlíkovi bylo z tohoto důvodu zakázáno hrát ve vězeňském orchestru. Tento zákaz mjr. Pecka zdůvodnil nutností dozoru příslušníka SNV na zkouškách orchestru, kdyby v něm Zmatlík účinkoval. Vedení zájmových kroužků bylo znemožněno odsouzenému Cibulkovi (§ 100 trestního zákona, kroužek matematiky), Laštůvkovi (§ 98 trestního zákona, němčina), Maňáskovi (§ 100 trestního zákona, šachy).

Ve srovnání s ostatními odsouzenými jsou političtí vězňové kázeňsky trestáni daleko přísněji. Za nesplnění výkonové normy dostal odsouzený Cibulka 15 dní CUO, ostatní ze stejné sestavy (která za plnění odpovídá vždy jako celek) však 3 až 5 dní UO. S oblibou jsou političtí vězňové zařazováni na nejtěžší pracoviště.

Pracovní podmínky na 3. úseku (n.p. Preciosa)

Toto nejtěžší pracoviště tvoří právě 3. úsek, tzv. „šatony“. Jde o pracoviště n.p. Preciosa, tedy o broušení minuciózní skleněné bižuterie. Je to kolektivní práce 8–9členných sestav, která spočívá v obsluze poloautomatických strojů, přičemž odsouzení provádějí úkony, které nejsou automatizovány. Vysoké jsou při tom nároky na rychlost, přesnost a schopnost koncentrace. Pracuje se 6 dní v týdnu ve třísměnném provozu. Normy se stále zvyšují, koncem roku 1979 je byla schopna na celém úseku asi 50 sestav plnit jediná (!). Přitom odpovědnost za plnění nese vždy sestava jako celek, což vede k vytváření nezdravých vztahů mezi odsouzenými. Bití za to, že někdo nestačí pracovnímu tempu, není výjimkou (odst. Cibulka). Pracovní prostředí je naprosto nevyhovující: hluk (více než 85 dB), vlhko, nedostatečné odvětrání unikajících chemických výparů, únik plynu, nedostatečně kryté hnací řemeny. Mnohdy jsou stroje poškozené (vadné brusné válečky znemožňují kvalitní práci). Šatny nejsou vytápěny.

Norma pro jednu sestavu činí 12 000 tuctů štrasové bižuterie denně. Úrazy, jako popáleniny, pořezání či otravy plynem, nebo psychické následky v důsledku delšího pobytu, jsou velmi běžné a mnohdy nebývají důvodem k přeřazení na jiný úsek ani k pracovní neschopnosti. Pracuje se zde i přes aplikaci ataraktik a hypnotik (Kobal, Žemlička), při řezných či tržných ranách na rukou (Cibulka, Havlíček), popáleninách 3. stupně (Maňásek), opakovaných epileptických záchvatech (Žemlička – přeřazen až po dvou měsících), do krve rozřezaných rukách (prakticky každý). Doba zácviku je nedostatečná (maximálně 10 pracovních dní), někdy vůbec žádná.

Celkově lze situaci hodnotit tak, že podmínky v této věznici jsou v rozporu s řádem o výkonu trestu odnětí svobody. Znemožňují lidský důstojný život mnoha způsoby a v mnoha směrech ponižují lidskou důstojnost a hluboce se tak rozcházejí s proklamovanými účely trestu. Pro odsouzené znamená výkon trestu vždy dočasnou nebo trvalou fyzickou a psychickou újmu. Lze konstatovat také neustálé zhoršování poměrů.^{E3K dokumentu je přiložen originál průvodního dopisu z 15. 4. 1980, který spolu se sdělením Charty zaslal náčelník sekretariátu 1. náměstka ministra vnitra pplk. Dezider Hronec náčelníku X. správy SNB generálmajorovi Vladimíru Stárkovi: „Z pokynu 1. náměstka MV ČSSR zasílám v příloze k informaci a využití fotokopii Zprávy o poměrech v NVÚ Plzeň-Bory a Sdělení Charty 77 – 8/80.“ Vlevo nahoře razítko: Ministerstvo vnitra 21. 4. 1980, čj. VN-968/1-3/80.}

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, Fotokopie.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 5, s. 1–4
• Zpráva o poměrech v NVÚ Plzeň-Bory. In: Doba, roč. 1 (1980), č. 8, s. 34–37.

Zkrácený text

• Jak vypadá věznice Plzeň-Bory dnes. In: Americké listy, 26. září 1980, s. 2
• ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-1080 (20. 5. 1980).

Komentář

• Vzorné vězení pro chartisty. In: Americké listy, 13. června 1980, s. 2
• ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-1084 (24. 5. 1980)
• o uvedení dokumentu ve Frankfurter Rundschau pol. blok S-1193 (10. září 1980).

Veřejné ohlasy

• Britský výbor na obranu Charty 77 uspořádal 22. května v Oxfordu veřejné shromáždění o skutečnostech publikovaných v tomto dokumentu.

E1.	Dokument je označen jako osmý dokument Charty v roce 1980. Rovněž další dokument byl na strojopisných kopiích číslován jako devátý, záhy se však od číslování dokumentů upustilo, teprve od roku 1982 Charta 77 všechny své texty průběžně číslovala.
E2.	Razítko ministerstva spravedlnosti s datem doručení 27. 3. 1980, čj. 561/10, a rukopisná poznámka příjemce: Odesílá Miloš Rejchrt.
E3.	K dokumentu je přiložen originál průvodního dopisu z 15. 4. 1980, který spolu se sdělením Charty zaslal náčelník sekretariátu 1. náměstka ministra vnitra pplk. Dezider Hronec náčelníku X. správy SNB generálmajorovi Vladimíru Stárkovi: „Z pokynu 1. náměstka MV ČSSR zasílám v příloze k informaci a využití fotokopii Zprávy o poměrech v NVÚ Plzeň-Bory a Sdělení Charty 77 – 8/80.“ Vlevo nahoře razítko: Ministerstvo vnitra 21. 4. 1980, čj. VN-968/1-3/80.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	19
Měsíc	3
Rok	1980
Zpracovaný	true
OCR	false