D141

1980, 23. duben, Praha. – Dopis rektorovi Univerzity Karlovy v Praze prof. dr. Zdeňku Češkovi o policejních zákrocích proti soukromým filozofickým přednáškám.

Vážený pane rektore,

v poslední době se množí nezákonné a tvrdé policejní zákroky vůči těm, kdo chtějí na soukromé půdě prohloubit své vzdělání v oblasti humanitních věd, a zvláště proti těm, kdo jsou ochotni zde uplatnit svou kvalifikaci a vhled do věci. Je zarážející, že předmětem nezastřené policejní represe se stává činnost obecně prospěšná a žádoucí, a nadto v době, kdy neutěšený stav čs. školství je obecně znám a dokonce i oficiálně přiznán. Jistě i Vy víte, že „řada statistických ukazatelů svědčí o tom, že z hlediska úrovně vzdělanosti a kvalifikační struktury pracujících není postavení ČSSR příznivé. Ve srovnání se zeměmi RVHP zaujímáme v nejednom z ukazatelů dokonce poslední místo…“ (Josef Podroužek, náměstek ministra školství ČSR v Rudém právu ze 17. 12. 1979.)

Řadě mladých lidí u nás je hlavně z tzv. kádrových důvodů uzavřen přístup k vyššímu vzdělání, zvláště v humanitních oborech. Současně mnoho kvalifikovaných učitelských a odborných kádrů je nuceno vykonávat nekvalifikovanou práci. Důsledkem této abnormální situace a současně nadějným jevem je, že spontánně vznikají kroužky zájemců o vzdělání, které jim nedostatečně fungující oficiální instituce nedokáží zprostředkovat. V duchu dokumentu, který jste i Vy podepsal (Usnesení vědeckého fóra Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zasedajícího koncem února a začátkem března t. r. v Hamburku) a kde se hovoří o nutnosti vylepšit stav mezinárodní vědecké spolupráce „bilaterálně i multilaterálně na vládní i nevládní úrovni mezivládními i jinými dohodami, mezinárodními programy a projekty spolupráce, jakož i zabezpečením rovnoprávných možností pro výzkum i pro rozsáhlejší komunikaci a cestování, nutné pro odborné účely“, se někteří naši zahraniční přátelé, renomovaní odborníci, zvláště z Oxfordské univerzity, bez nároku na odměnu uvolili k přednáškám a rozhovorům na této neoficiální úrovni. Namísto toho, aby úřední místa uvítala jejich výpomoc, dochází opakovaně a v poslední době téměř pravidelně k policejním zásahům. Proti vůli hostitelů vstupuje Bezpečnost do soukromých bytů, zjišťuje totožnost návštěvníků, zajišťuje je pod záminkou údajného rušení nočního klidu, výtržnictví apod. Do nočních hodin nebo i déle je zadržuje na úřadovnách SNB, vyžaduje od nich písemný slib, že se podobných setkání nezúčastní. Příkladem je zákrok Bezpečnosti ze dne 28. 3. 1980 proti zájemcům o úvod do fenomenologie ve Vyskytné u Pelhřimova.^{E1Přednáška se měla konat v domě Jana Litomiského ve Vyskytné u Pelhřimova. Na programu byla přednáška Martina Palouše na téma Co je filozofie. Viz též Sdělení VONS č. 175, Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 6, s. 12–14.} Zájemcům byl mimo jiné zakázán pobyt v obci a po výslechu byli odesláni do svých domovů. Zvláště tvrdě zasahuje Bezpečnost v případě večerů pořádaných dr. Juliem Tominem a jeho přáteli. Dne 5. 3. vnikla Bezpečnost do bytu Ivana Dejmala a odvedla s sebou dr. Newtona-Smitha z Balliol College v Oxfordu, který přednášel o racionalitě vědy.^{E2Viz D136 (11. 3. 1980).} Dr. Newton-Smith byl neprodleně vypovězen za hranice ČSSR. O týden později při obdobném zásahu byl vypovězen anglický student a účastníci večera pod pohrůžkou násilí museli byt opustit. Dne 19. 3. příslušníci SNB vylomili dveře bytu Ivana Dejmala, soukromé sejití rozpustili a zajistili 8 občanů na 48 hodin v cele předběžného zadržení pod záminkou, že se dopustili výtržnictví. Skutková podstata údajného výtržnictví spočívala v poslechu úvahy doc. dr. Radima Palouše, CSc. o fenomenologii smyslu. Jako výtržníci byli zajištěni i někdejší učitel Karlovy univerzity dr. Palouš a dr. Tomin, který byl z bytu vynesen a cestou po schodech vláčen.^{E3Viz D140 (18. 4. 1980).}

Dne 2. 4. byl dr. Tomin, který chtěl toho večera uvést zájemce do Aristotelovy filozofie, opět proti své vůli vyvlečen ze svého domu, dotažen do budovy krajské správy SNB v Praze, zde i fyzicky napaden a nakonec vynesen na ulici na hromadu uhlí.

Dne 9. 4. byl dr. J. Tomin opět násilím dopraven do budovy KS SNB a zajištěn na 48 hodin. Dne 12. 4. přednášel v bytě dr. Julia Tomina prof. Antony Kenny z Balliol College v Oxfordu o Aristotelově etice. Kolem 20. hodiny vnikl do bytu Tominových za použití síly větší počet příslušníků VB a StB. Prof. Kenny s chotí a francouzský učitel, odborářský pracovník Jacques Laskar, byli odvedeni, v nočních hodinách vyvezeni na čs. hranici a vypovězeni. Dr. Tomin a 18 dalších účastníků večera byli převezeni do budovy krajské správy SNB v Bartolomějské ulici a v nočních hodinách umístěni v cele předběžného zadržení na déle než 48 hodin, opět pro údajné výtržnictví. Přednášku o Aristotelovi zhodnotili příslušníci SNB jako „schůzku kriminálních živlů vyhýbajících se práci“ a nabádali J. Tomina, aby nezval „členy zahraničních organizací ve službách protičeskoslovenských centrál“.

Plně sdílíme myšlenku obsaženou ve zmíněném dokumentu, jehož jste spolusignatářem, že „respektování lidských práv a základních svobod všemi státy představuje jeden ze základů podstatného zlepšení jejich vzájemných vztahů i mezinárodní vědecké spolupráce na všech úrovních“. Obracíme se proto na Vás, abyste se vahou autority spojené s funkcí rektora staroslavné Karlovy univerzity zasadil o nápravu skandálních skutečností.

Rudolf Battěk, Marie Hromádková, Miloš Rejchrt
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Dokument v plném znění

• Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 6, s. 1–2.

Pole