D179

1981, 11. červen, Praha. – Dopis Federálnímu shromáždění ČSSR žádající ustavení parlamentního výboru k prošetření nařčení signatářů Charty 77 ze spojení se zahraničními špionážními a diverzními centry.^{E1Viz též D174 (7. 5. 1980) a 177 (15. 5. 1981).}

Dne 6. května provedly orgány ministerstva vnitra řadu domovních prohlídek u několika desítek českých a slovenských občanů a řadu z nich zadržely. Osm z nich – Jaromír Hořec, Eva Kantůrková, dr. Jiřina Šiklová, Karel Kyncl, doc. Ján Mlynárik, Jan Ruml, Jiří Ruml a Milan Šimečka – zůstává do dnešního dne ve vyšetřovací vazbě pro obvinění z trestného činu podvracení republiky podle § 98, odst. 1, 2 a, b trestního zákona.

Prof. Jiří Hájek, ing. Ivan Havel, Olga Havlová, ing. Karel Holomek, prof. Zdeněk Jičínský, dr. Jozef Jablonický, Mojmír Klánský, prof. Miroslav Kusý, Jaroslav Mezník a Jiří Müller jsou stíháni na svobodě.

V téže době publikovaly sdělovací prostředky zprávu ČTK o tom, že se podařilo dopadnout dva francouzské státní příslušníky, kteří se pokusili do ČSSR přivézt údajně větší množství ideologicky závadných tiskovin a valut, určených dle této zprávy pro financování podvratné činnosti.

Ze zprávy ČTK i z dalších veřejně publikovaných materiálů vyplývá snaha navodit souvislost mezi údajnou činností „diverzních center v zahraničí“ a snahou některých československých občanů sdružených v Chartě 77 o důslednou realizaci mezinárodních závazků, které naše Federální shromáždění ČSSR ratifikovalo. Mezi přijatými mezinárodními pakty, které naše vláda se zavázala dodržovat a přizpůsobit jejich obsahu dosud platný čs. právní řád, je i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který v článku 19 výslovně stanoví: „Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby.“

Jménem občanské iniciativy Charta 77 odmítáme jakékoli nařčení ze spojení s údajnými diverzními, podvratnými či dokonce špionážními centry v zahraničí. Odmítáme též myšlenku o tom, že naše iniciativa v oblasti lidských práv a svobod je financována ze zahraničních zdrojů. Nevěříme ani tomu, že podobné obvinění by mohlo být prokázáno u některého ze zadržených občanů. Je nám známo, že demokratické síly v západní Evropě i některých jiných zemích vyslovily svou solidaritu s občanskou iniciativou Charta 77^{E2Na perzekuci v souvislosti se zadržením francouzského karavanu reagoval Evropský parlament kritickou rezolucí předloženou poslanci J. Pelikánem a C. Glenem. ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-279 (20. 6. 1981). Ve Francii byla na podporu uvězněných chartistů uspořádána manifestace za okamžité propuštění vězněných s upozorněním, že dojde-li v Praze k novému politickému procesu, bude v Paříži uspořádán paralelní tribunál. 24. června 1981 zaslali rodinní příslušníci zatčených J. Kantůrek, Jan a Ivan Šternovi, J. Kynclová a J. Hrábková-Rumlová žádost prezidentu Francouzské republiky F. Mitterrandovi o pomoc v úsilí o osvobození uvězněných.} i s tisíci československých občanů, kteří byli pro své statečné a čestné postoje v minulosti zbaveni práce i možnosti slušné obživy a uspořádaly na podporu jejich rodin ohrožených sbírky. Tuto podporu a pochopení jsme veřejně ocenili. Protože nemůžeme vyloučit, že se v daném případě pokusí orgány Bezpečnosti vydávat takto získané prostředky na podporu sociálně postižených rodin v ČSSR za „peníze určené na podvratnou činnost“, upozorňujeme na tuto možnost tendenčního zkreslení skutečností, které by mohlo sloužit momentálním zájmům bezpečnostních orgánů a tím vážně poškodit legitimní úsilí Charty 77 a poškodit prestiž naší země v zahraničí.

Domníváme se, že v duchu mezinárodně přijatých závazků, stejně jako výslovnému ustanovení článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech odporuje i stíhání čs. občanů za to, že jim jsou v rámci výměny informací zasílány odborné publikace, periodický tisk či slovesná umělecká díla publikovaná v zahraničí, neboť jde pouze o jednu z forem realizace zásady volného a otevřeného přístupu ke všem informacím.

Žádáme proto, aby z řad poslanců Federálního shromáždění byl ustanoven výbor, který by nezaujatě a objektivně přezkoumal postup orgánů Státní bezpečnosti a zabránil dalšímu porušování mezinárodních závazků i právního řádu ČSSR.

Václav Malý, prof. MUDr. B. Placák, DrSc.
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 4 (1981), č. 6, s. 2–3.

Plné znění

• Dopis Charty 77 Federálnímu shromáždění, Listy, roč. 11 (1981), č. 3–4, s. 5
• ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-278 (19. 6. 1981). (19. 6. 1981), ÚSD, sb. FMV-Ch RO 16/18-6
• BBC (24. 6. 1981), tamtéž, RO 17/81-6, RO 20/81-6
• Nová vlna represí, Listy, roč. 11 (1981), č. 3–4, s. 2–3.

Pole