D208

1982, 3. červenec, Praha. – Přehled o činnosti Charty 77 v 1. pololetí 1982.^{E1Dokument nebyl číslován. Protože od r. 1982 byly všechny dokumenty Charty 77 důsledně číslovány a rovněž Informace o Chartě 77 neuvádějí podpisy mluvčích, je sporné, zda jde o dokument Charty 77.}

Činnost Charty 77 v 1. pololetí 1982

V prvním pololetí tohoto roku charakterizuje činnost občanské iniciativy Charta 77 především 22 publikovaných dokumentů, které podepisovali mluvčí pro rok 1982 dr. Radim Palouš, Anna Marvanová a Ladislav Lis, vyhlášení 7. ledna (dokument č. 1/82). Základem, z něhož dokumenty vycházely, bylo původní provolání Charty 77 z roku 1977, přihlašující se k veřejné obhajobě zákonně zakotvených lidských a občanských práv. Tím se též řídila veškerá činnost Charty 77 v minulých pěti letech (dokument 3/82).

Řada dokumentů představovala rozbor určité celospolečenské problematiky: v souvislosti se zdražením byl příslušným institucím zaslán dokument o problémech československé ekonomické situace, jehož podkladem byla oficiální sdělení státních činitelů a údaje z tisku (dokument 6/82).

U příležitosti konference Mezinárodní organizace práce byl odeslán elaborát o pracovní diskriminaci, porušující mezinárodní konvence, které signovala též ČSSR (dokument 17/82); k Mezinárodnímu dni dětí byl vypracován rozsáhlý dokument o vzdělání a výchově dětí a mládeže v ČSSR, upozorňující na porušování Paktu o dětských právech (dokument 20/82); byl též odeslán dopis sjezdu Svazu spisovatelů ČSSR, připomínající umlčování desítek, ba stovek nekonformních spisovatelů (dokument 7/82).

K aktuálním případům policejního, soudního či vězeňského postupu byly odeslány následující dokumenty:

Nová urgence loňské urgence předloňského protestu proti soudu a věznění Havla, Bendy, Uhla, Dienstbiera (ten byl 29. 5. 1982 po vypršení tříletého trestu odnětí svobody propuštěn na svobodu) a dalších – Němcová je na svobodě, nicméně odsouzena podmínečně; Bednářová byla z vězení pro nemoc propuštěna (dokument 4/82).

Protest proti porušování zákonů v oblasti náboženského života, především zneužívání § 178 trestního zákona týkající se dozoru státu nad církvemi – v poslední době byli policejně, soudně i vězeňsky postihováni mnozí kněží především z řad katolické církve (dokument 11/82).

Dopis příslušným legislativním institucím, týkající se chybného výkladu a konkrétních případů zneužívání § 98 trestního zákona – podvracení republiky a § 122 trestního zákona – poškozování zájmů ČSSR v cizině (dokument 14/82).

Dopis prezidentu republiky o porušování principu nepřenosnosti viny a o perzekuci a vyšetřování příbuzných některých signatářů Charty 77 (doloženo na osudech příbuzných současných mluvčích), což má navozovat psychologický tlak podobný teroristickému braní rukojmí (dokument 19/82).

Generální prokuratuře byl odeslán podnět k propuštění skupiny zvané „Ruml a spol.“ z vazby a k zastavení trestního stíhání; současně s tím byl podán podnět, týkající se případu vydávání a rozšiřování kulturního samizdatového časopisu; případ byl projednáván v červnu před Okresním soudem v Chomutově (dokument 21/82).

Ministerstvo spravedlnosti bylo upozorněno na neutěšený stav v některých věznicích, což bylo doloženo řadou konkrétních případů (dokument 22/82).

Celkovým východiskem při koncipování uvedených dokumentů bylo upozorňování na chybný komentář k jednotlivým paragrafům trestního zákona. Oficiálně vydaný komentář nedbá totiž na celek platného právního řádu. Zákonnost je vždy podmíněna respektem k podstatě všech zákonných předloh. Je právně nepřípustné užívat zákon proti zákonu (lex contra legem). Určitý zákon tedy nesmí být nikdy interpretován tak, aby fakticky likvidoval podstatu a ducha zákona jiného. V současné čs. praxi jsou však úředním komentářem fakticky a ve své podstatě likvidovány některé části Ústavy, legislativně řádně zakotvených mezinárodních úmluv a paktů aj.

Charta 77 se též vyslovila k některým významným skutečnostem přesahujícím rámec ČSSR. Tak odeslala otevřený dopis mírovým hnutím, v němž se přihlašuje k mírovému úsilí na základě jednoho důležitého lidského práva – práva na život, ovšem s tím, že je třeba mít na mysli i ostatní lidská práva (např. svobodu názoru, projevu, vyznání atd.), která nesmějí být zanedbávána, jinak mír se může stát „mírem“ koncentračních táborů (dokument 13/82). V souvislosti s tím zaslala Charta 77 výraz své solidarity neoficiálnímu mírovému hnutí v NDR. (Dokument 18/82).

V dopise nizozemskému velvyslanectví vyslovila soustrast se smrtí čtyř novinářů v El Salvadoru, z nichž někteří byli dříve v ČSSR a informovali světovou veřejnost o činnosti Charty 77. (Dokument 12/82).

Do Francie bylo zasláno poděkování Palachovu výboru za udělení ceny vězněnému signatáři Charty 77 dramatiku Václavu Havlovi. (Dokument 9/82).

K mylným zprávám o stanovisku Charty 77 k polským událostem bylo vydáno dementi, které zdůrazňovalo nutnost smírného řešení polské krize a odsuzovalo použití násilí. (Dokument 2/82). Charta 77 se též připojila k mezinárodnímu dni solidarity s Polskem. (Dokument 5/82).

Pro jednání signatářských států helsinských dohod v Madridu zaslala Charta 77 vládě ČSSR jedenáctibodový návrh týkající se svobody přesvědčení a vyznání. (Dokument 8/82).

Pokud se týče občanské iniciativy samé, byl vydán seznam nových 36 signatářů Charty 77. (Dokument 10/82).

V souvislosti s podvodem o čs. odborovém sjezdu bylo vydáno dementi (dokument 15/82) a seznam dokumentů Charty 77 č. 1–15 z roku 1982 (dokument 16/82).

Kromě těchto dokumentů, podepsaných všemi třemi mluvčími, posílali jednotliví signatáři Charty 77 různým institucím dopisy týkající se povětšinou policejního, soudního nebo vězeňského případu. Byli to někdy stovky podepsaných občanů, např. v případu Šinoglové aj., nebo jednotlivci či malé skupiny, např. členové rodin, příbuzní, známí, kteří se obraceli na různé instituce s upozorněním na nepříznivou situaci postižených osob. Mluvčí sami pak ve svých osobních dopisech upozorňovali na výhrůžná vydírání („anonymního původu“), týkající se buď jich samotných, nebo jejich dětí či jiných členů jejich rodin.

Charta 77 vyvíjela značnou činnost přes všechny komplikace, perzekuci a ústrky (mluvčí či jiní signatáři Charty 77 byli podrobováni mnohahodinovým policejním výslechům, byly zabavovány i nejrůznější písemné materiály, např. již vydané či teprve připravované dokumenty Charty 77, bylo použito i osmačtyřicetihodinového zadržení, častého sledování atd.). Do druhého pololetí nastoupila tato občanská iniciativa s mnoha dalšími náročnými úkoly. Situace v oblasti lidských práv v ČSSR je totiž i nadále velmi neutěšená a policejní tlak neustává, ačkoli Chartě 77 jde o důsledné dodržování právního řádu a zákonnosti.

dr. Radim Palouš, Anna Marvanová, Ladislav Lis
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Listy, roč. 12, č. 5 (říjen 1982), s. 46–45.

Plné znění (bez podpisu mluvčích)

• Informace o Chartě 77, roč. 5, č. 6 (červen 1982), s. 8–9.

E1.	Dokument nebyl číslován. Protože od r. 1982 byly všechny dokumenty Charty 77 důsledně číslovány a rovněž Informace o Chartě 77 neuvádějí podpisy mluvčích, je sporné, zda jde o dokument Charty 77.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	3
Měsíc	7
Rok	1982
Zpracovaný	true
OCR	false