D221

1982, 7. prosinec, Praha. – Vánoční adresa prezidentu republiky za propuštění politických vězňů. (Dokument č. 35/82)

Pane prezidente,

všichni prožíváme poslední dny roku. Je to údobí zvlášť citlivější nejen pro splnění pracovních úkolů, ale také pro život lidí, rodin.

Je to čas, kdy už po celá tisíciletí si lidé dobré vůle tradičně podávají ruce. Dálky se zmenšily, oceány se staly méně rozlehlými, lidé jsou si blíž. Až k nám do středu Evropy doléhají neštěstí těch, kterým válka vzala domovy a jejich blízké. A tam, kde zbraně mlčí, jsou rodiny rozděleny hranicemi. Dnes však máme na mysli ty desítky rodin, jejichž otcové a synové jsou u nás vězněni. Byli odsouzeni podle §§ 98, 100, 178 a dalších, jejichž výklad nebyl ještě uveden v soulad s mezinárodními pakty, které jste slavnostně podepsal v Helsinkách. Jsou to například: J. Adámek, J. Bárta, V. Benda, R. Battěk, Š. Javorský, I. Jirous, J. Gruntorád, V. Havel, R. Hložánka, F. Lízna, P. Pospíchal, R. Smahel, F. Stárek, Hýbek, P. Uhl nebo těžce nemocný dr. Šavrda, který je ve vězení bez rozsudku, stejně jako H. Gondová a F. Novajovský.

Vy, pane prezidente, který jste sám zažil těžký úděl neprávem odsouzeného člověka, můžete použít své pravomoci a propustit tyto lidi na svobodu, aby mohli už k vánočním stolům usednout se svými rodinami a pocitem nalezené spravedlnosti. Toto vítězství lidskosti upevní také váhu Československa – naší společné vlasti – ve světě, která na nadcházející rok 1983 čeká s tolika nadějemi.

Radim Palouš, Anna Marvanová, Ladislav Lis
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 5 (1982), č. 12, s. 2.

Pole