D228

1983, 22. leden, Praha. – Dopis předsedovi vlády ČSSR L. Štrougalovi o nepříznivém vývoji československého hospodářství v letech 1981–1982 s podklady pro veřejnou diskusi o ekonomické situaci. (Dokument č. 4/83)

[…]^{E1Rukopisná poznámka: s. Tichava, čj. 2031/83-13.}

Pane předsedo federální vlády,

obracíme se na Vás, abychom důrazně upozornili na varující trendy v našem národním hospodářství. Rozbor přiložený k tomuto dopisu se opírá o údaje zveřejněné např. ve Statistické ročence. Celková povaha ekonomického vývoje v ČSSR se však pro širokou veřejnost interpretuje v „růžovějších barvách“, především tak, že podstatné, varovné skutečnosti jsou zastírány nic neřešícím optimisticky znějícím obalem ekonomicky málo významných poukazů.

Když před dvaceti lety došlo v poválečném Československu poprvé k poklesu užitého národního důchodu, byl tento pokles ve srovnání s rokem 1981 jednak menší, jednak jsme tehdy nebyli za světem tak technicky zaostalí, jednak jsme nebyli v cizině zadluženi. Pokles v roce 1963 znamenal určité překvapení, neboť předcházející úspěšná fáze našeho extenzivního ekonomického rozvoje skončila poměrně rychle a bylo proto – jak ukázaly diskuse a analýzy – nutno přejít k fázi intenzivní. Naproti tomu pokles národního důchodu v roce 1981 bylo možno již léta předvídat, protože v posledních letech se naše ekonomické trendy vyvíjely od desíti k pěti a v roce 1981 již k mínus pěti. V roce 1982 přetrvávala většina nedostatků a krizových jevů, které se projevily v roce 1981. Plánovaný růst národního důchodu byl jen 0,5 %, což je méně než ve velkém počtu západních průmyslově vyspělých států, které samy přiznávaly svou hlubokou ekonomickou krizi.

Po poklesu růstu národního důchodu v roce 1963 – a je nutno přiznat, že z přímého podnětu tehdejšího prezidenta Antonína Novotného – byla otevřena svobodná a široká diskuse o jeho příčinách a o prostředcích k jeho překonání. Již v druhém roce (1965) se začal národní důchod zvyšovat a v dalším roce vzrostl o 11 %. Dnes je taková diskuse o příčinách současných krizových jevů a o nutných opatřeních k jejich překonání téměř tabu.

Na závažnost ekonomické situace upozornila Charta 77 naposledy před rokem, v únoru 1982, v souvislosti se zdražením některých potravinářských výrobků (dokument č. 6/82).^{E2Viz D191 (15. 1. 1982).}

Další osudy našeho národního hospodářství potvrdily oprávněnost těchto upozornění. Dnes, po roce, máme další četné důvody znovu připomenout nebezpečí, že krizové jevy z roku 1981 se budou v dalších letech opakovat, nebo se i zhorší. Skutečně pozitivní řešení je prakticky nemožné bez otevřené diskuse, která by dala příležitost k účasti všem specialistům, tedy i těm, kterým je v současnosti znemožněno profesionálně využívat své kvalifikace.

Obracíme se proto na Vás, pane předsedo, a na všechny odpovědné pracovníky, aby byl zajištěn prostor takové veřejné rozpravě.

dr. Radim Palouš, Anna Marvanová, Jan Kozlík
mluvčí Charty 77

Příloha: K diskusi o ekonomické situaci v ČSSR

Na vědomí: Federálnímu statistickému úřadu, ČTK Praha

K diskusi o ekonomické situaci v ČSSR

V posledních letech trvale klesala společenská produktivita práce, rostly disproporce a nerovnováhy, až – poprvé po dvaceti letech – se národní důchod snížil pod úroveň předcházejícího roku.

Životní náklady se v roce 1981 oproti roku 1980 opět zvýšily. Reálné mzdy se zvýšily o necelé jedno procento, ale byly přesto nižší než v roce 1978. Reálná osobní spotřeba na 1 obyvatele byla rovněž nižší než v roce 1978. Nerealizovatelná kupní síla v roce 1981 se opět zvýšila. Nominální příjmy obyvatelstva stouply totiž o 2,6 %, zatímco výroba spotřebních předmětů stoupla jen o 2,3 % a maloobchodní obrat stoupl dokonce jen o 1,5 %, přičemž u průmyslového spotřebního zboží jen o 0,6 %. Na vznik inflačních tlaků ukazuje i to, že plánovaný poměr mezi růstem mezd a produktivity nebyl dodržen. V průmyslu vzrostly totiž nominální mzdy pracovníků o 1,8 %, ačkoli produktivita vzrostla jen o 1,9 %, což je méně než v roce 1980 (2,6 %). Ve stavebnictví vzrostly nominální mzdy v roce 1981 oproti roku 1980, ačkoli produktivita byla dokonce nižší než v předcházejícím roce (–0,8 %). Prohloubila se nerovnováha na spotřebním trhu, neboť rychleji než hmotné zdroje rostlo jak oběživo (+4,1 %), tak vklady na knížkách (+5,9 %) a provozní úvěry (+5,7 %).

Počet bytů odevzdaných v nových budovách investorům se v roce 1981 oproti roku 1980 snížil o více než 26 tisíc, tj. o 31 %; byl dokonce nižší než v roce 1975 o více než 32 tisíc. Čistý přírůstek bytů v roce 1981 proti roku 1980 se snížil o více než 19 tisíc bytů, tj. o 19 %. Byl dokonce nižší než v roce 1975 o 44 tisíc bytů, tj. o 35 %.

Výživa obyvatelstva z hlediska nejdůležitějších výživných látek se v posledních letech trvale zhoršovala. V roce 1980 proti roku 1975 byla nižší energetická hodnota, bílkoviny, vápník, železo, vitamíny A, B₁, B₂, C. Další citelné zhoršení nastalo v roce 1982 (za 11 měsíců), kdy proti roku 1981 se nákup masa snížil o 8,2 %. Pro rok 1983 se plánuje spotřeba masa na osobu v kg nižší o 6,2 %, než byla v roce 1981.

V sociálním zabezpečení průměrné měsíční starobní důchody v roce 1981 se zvýšily o 21 Kčs, invalidní důchody o 23 Kčs a vdovské o 3 Kčs.

Ve zdravotnictví se počet lůžek v nemocnicích prakticky nezvýšil. Kojenecká úmrtnost byla v roce 1981 u nás vyšší než ve všech vyspělých kapitalistických státech, někde dvoj- až trojnásobně. V porodnicích v roce 1981 klesl počet lůžek o 22 %, počet přijatých rodiček o 10 %. Rovněž v kojeneckých ústavech se v roce 1981 ukazatele zhoršily.

Zhoršená životní úroveň, včetně přetrvávajících a rostoucích nedostatků na spotřebním trhu a ve službách, byly v roce 1981 jen tou malou, viditelnou částí ledovce nad vodní hladinou. Tu větší část, skrytou, představovaly komplexní krizové jevy. Např. v roce 1981 proti roku 1980 byla absolutně nižší jak tvorba národního důchodu, tak i to, co zbylo z národního důchodu k dispozici pro použití v národním hospodářství. V roce 1981 nejen byla společenská produktivita práce nižší než v roce 1980, ale bylo nutno splácet zahraniční dluhy a platit velmi vysoké úroky v tvrdých měnách, neboť do roku 1980 jsme se v posledních letech v cizině zadlužovali, čili žili na úkor budoucnosti, nad poměry.

Užitý národní důchod byl v roce 1981 proti roku 1980 ve stálých cenách nižší o 19,7 miliard Kčs, tj. o 4,5 %. V běžných cenách byl nižší dokonce o 23,5 miliard Kčs, tj. o 5 %. Proto i akumulace v roce 1981 byla nižší proti roku 1980 o 33,1 miliard Kčs, tj. o 27 %.

Ačkoli vybavenost pracovníků stroji a zařízeními se každoročně zvyšovala – v roce 1981 proti roku 1980 o téměř 6 % a proti roku 1975 o 34 %, účinnost strojů a zařízení klesala jak v průmyslu, tak ve stavebnictví a zemědělství, a to v roce 1981 o 5,5 %, tj. rychleji než předtím, a byla o 16,5 % nižší než v roce 1975. Při poklesu společenské produktivity práce se zvýšila i materiálová náročnost v přepočtu na národní důchod. V roce 1981 dále vzrostly nadměrné (umrtvené) zásoby a zpomalila se jejich obrátka. Směnnost v průmyslu zůstala v roce 1981 na úrovni roku 1975.

Realizační výstupy ze státního plánu technického rozvoje se v roce 1981 proti roku 1980 snížily o 14 %. Ubylo technických pracovníků, zatímco počet administrativních pracovníků vzrostl. Příjmy z prodeje našich licencí se v roce 1981 proti roku 1980 snížily o 38 % a byly nižší dokonce proti roku 1975. Pro naši příští technickou úroveň je trpkým faktem, že nákup licencí byl v roce 1981 proti roku 1980 nižší o 68 %, a byl dokonce nižší než v roce 1975.

Růst naší průmyslové výroby v období 1975 až 1981 lze charakterizovat srovnáním s USA, které byly v tomto období v hluboké hospodářské krizi s vysokou nezaměstnaností. Překvapí asi, že vývoj byl stejný, resp. horší. V těžebním průmyslu vzrostla naše výroba o 12 % (v USA o 26 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla naše výroba o 29 % (v USA rovněž o 29 %); podobný obrázek je při srovnání roku 1981 oproti roku 1980 – vše podle naší úřední Statistické ročenky 1982. Hrubá průmyslová výroba vzrostla v roce 1981 o 2,1 %, produktivita na jednoho pracovníka jen o 1,9 %. Poklesla výroba tuhých paliv (tmp), válcovaného materiálu a ocelových trubek (t), plochého skla (m), vlnařské tkaniny (m), kožené obuvi (ks), osobních aut.

Struktura výroby je 68 % výrobních prostředků a jen 32 % spotřebních předmětů. Železná koncepce naší výroby nás stále tlačí ke dnu; jsme na osobu (za Belgií) na prvním místě světového žebříčku ve výrobě jak surového železa, tak i oceli. Ve spotřebě oceli na obyvatele jsme na prvním místě ve světě.

Ve stavebnictví se objem stavebních prací provedených vlastními pracovníky stavebních podniků v roce 1981 oproti roku 1980 snížil o 1,8 %, snížil se rovněž objem prací provedených podle dodavatelských smluv, přičemž v investiční výstavbě se snížil o 1,6 %. Ačkoli produktivita stavebních dělníků se snížila, jejich nominální mzdy vzrostly.

Investice byly v roce 1981 oproti roku 1980 nižší o 7 miliard Kčs, tj. o 4,6 %. Nižší byly jak stavební práce, tak dodávky strojů a zařízení. Základní prostředky získané investiční výstavbou byly v roce 1981 proti roku 1980 nižší o 7,4 miliard Kčs. Dokončených staveb s rozpočtovými náklady nad 2 miliony Kčs bylo v roce 1981 proti roku 1980 méně o 329 staveb, vyjádřeno v hodnotě méně o 2,8 miliard, tj. o 4,5 %. Zanedbávání ekologických investic je asi neomluvitelné. Jen za léta 1976 až 1980 se zvýšilo znečištění našich řek a potoků v českých zemích o 38 %. Výstavba čistíren odpadních vod je nedostatečná, žijeme na úkor budoucnosti. Rovněž rostou škody z emisí úhynem lesů a snižováním úrodnosti půdy.

V zemědělství se vybavení stroji v roce 1981 podstatně zhoršilo. Proti roku 1980 klesly dodávky kolových traktorů v roce 1981 o 1353, tj. o 23 %, dodávky obilních kombajnů o 31 %. Celkové počty zemědělských strojů klesly koncem roku 1981 proti konci roku 1980 u traktorů, obilních kombajnů, u traktorových pluhů a traktorových žacích lišt a pleček, u secích strojů a řádkovacích žacích strojů, sklízecích řezaček, sklízečů brambor, lnu a řepy (pro oddělenou sklizeň). Počty těchto strojů jsou koncem roku 1981 nižší než v roce 1975 – jen sklízečů brambor je o něco málo více. V roce 1981 a rovněž Po roce 1969 byly naše hektarové výnosy u obilovin i brambor ve srovnání s NSR, která má podobné půdní podmínky a podmínky atmosférické jako Československo, podstatně nižší (u obilovin asi o 15 %, u brambor téměř poloviční).

V zahraničním obchodě jsme v roce 1981 proti roku 1980 snížili dovoz z vyspělých kapitalistických států a z asijských a afrických rozvojových zemí. Schodek v bilanci zahraničního obchodu jsme měli se socialistickými státy ve výši půl miliardy Kčs fco, v čemž je zahrnut schodek se Sovětským svazem ve výši jeden a půl miliardy. Schodek jsme měli i s vyspělými kapitalistickými státy. Jestliže přesto jsme skončili celkovým přebytkem 1,4 miliardy Kčs fco, pak jsme toho dosáhli především proto, že s rozvojovými asijskými a africkými zeměmi jsme dosáhli přebytek vývozu ve výši 4,8 miliard Kčs fco. Bližší údaje o charakteru tohoto přebytku nebyly publikovány.

V roce 1981 se proti roku 1980 dále zhoršila naše situace ve vývozu i dovozu. Ceny námi dováženého zboží stouply více než ceny zboží, které vyvážíme. Za stejný fyzický dovoz jako v roce 1980 jsme museli v roce 1981 vyvézt o 4,2 % více. Např. za téměř stejné množství dovezené ropy jako v roce 1980 jsme zaplatili v roce 1981 téměř o 50 % více. Naopak za téměř stejný počet vyvezených nákladních automobilů jsme dostali téměř stejnou částku.

Rok 1982

Plánovaná společenská produktivita práce nebyla dosažena, ačkoli byla stanovena velmi nízko. Kvalita celé řady výrobků již po řadu let zůstala na stejné úrovni nebo se jen nepatrně změnila. Tyto výrobky jednak znamenají v investiční výstavbě zastaralé řešení, jednak sortiment výrobků pro vnitřní trh v mnoha oborech neodpovídá poptávce obyvatelstva. Nejhorší pak je, že se ztrácí schopnost konkurence na náročných zahraničních trzích. Podíl hodnoty nových výrobků na celkové průmyslové výrobě byl jen 16 % a navíc jen jedna čtvrtina z nich dosáhla I. kvality. Podíl výrobků I. kvality na celkovém objemu průmyslových výrobků byl jen 11 %. Exportní výkonnost, zejména do nesocialistických zemí, se proto nezvýšila v plánovaném rozsahu. Naopak v zahraničním obchodě s nesocialistickými státy (za 1. pololetí) nastal pokles obratu o 5,6 %. Nebyl splněn státní plán výzkumu a vývoje ve vědeckotechnickém rozvoji, ani realizace jeho výsledků v praxi.

Plánované úspory paliv a energie nebylo dosaženo. Přes veškeré ekonomické a politické akce klesla energetická náročnost tvorby národního důchodu jen o 0,6 %. Rovněž plán snížení měrné spotřeby kovů ve strojírenství nebyl splněn. Opět, proti plánovanému záměru, stoupl podíl výrobní spotřeby na společenském produktu. Nadměrné zásoby opět dále rostly a obrátka zásob místo plánovaného zrychlení se naopak zpomalila. Přírůstek zásob byl proti plánu více než dvojnásobný.

Podle uveřejněných podrobných dat za tři čtvrtě roku 1982 pokračovala – podobně jako v roce 1981 – zpomalená dynamika, resp. stagnace národního hospodářství. V průmyslu se průměrná denní výroba zvýšila jen o 0,8 % a produktivita živé práce jen o 0,7 %. Přitom plán výroby neplnilo 23 % podniků. Méně příznivé bylo především plnění předepsaných ukazatelů pro komplexní hodnocení podniků.

Objem stavební výroby byl proti loňsku nižší o 4,6 %. Plány nesplnilo 55 % podniků. Produktivita živé práce se snížila o 3,5 %. V 1. pololetí se nepodařilo dosáhnout obratu ve snižování nákladovosti, ve zvyšování rentability, ani docílit zdravého poměru mezi vývojem mezd a produktivitou práce. Nebyl splněn plán dokončování staveb, ani nebylo dosaženo plánovaných úspor paliv, energie, základních stavebních materiálů a plánované nákladovosti a rentability. Např. plánovaný zisk nesplnilo 62 % podniků. Trvala rozptýlenost na veliký počet rozestavených staveb. Nepodařilo se zastavit pokles výkonnosti, nesplnil se ani objem, ani struktura. Z plánovaného počtu 39 prioritních investic, které měly být uvedeny do provozu v 1. pololetí 1982, jich bylo předáno jen 23, tj. 59 %. Do zkušebního provozu bylo v 1. pololetí předáno jen 22 % z celoročního plánu.

Za tři čtvrtě roku 1982 byl objem vývozu i dovozu do nesocialistických států nižší než v témže období roku 1981.

V zemědělství nebyl v 1. pololetí splněn plán nákupu jatečných zvířat a mléka. Výroba masa se v tomto období ve srovnání se stejným obdobím 1981 snížila o 8,2 %. Celostátní průměrný denní přírůstek ve výkrmu u skotu byl totiž proti loňsku nižší o 9 %, u prasat nižší o 2 %, dojivost nižší o 1,2 % a snůška vajec nižší o 1,8 %.

Na vnitřním trhu nebyly za tři čtvrtě roku splněny plánované záměry ve zlepšování struktury nabídky. Nebyl splněn plán maloobchodního prodeje průmyslového spotřebního zboží, protože trvala nízká nabídka tohoto zboží.

Inflační tlaky a nerealizovaná kupní síla se v 1. pololetí 1982 zvýšily. Celkové příjmy obyvatelstva se zvýšily o 3,4 %, zatímco – z hlediska jejich krytí – maloobchodní obrat se zvýšil jen o 2,5 % a tržby za služby obyvatelstvu nominálně jen o 2 % (reálně jen o 1,7 %). Přírůstek hotovostí a vkladů na vkladní knížky byl v roce 1982 opět rychlejší než tvorba zdrojů pro jejich hmotné krytí. Za 8 měsíců 1982 byl vyšší než za celý rok v období po roce 1978.

Dosud uveřejněná fakta o roce 1982 ukazují, že disproporce a nerovnováhy se spíše prohloubí, že bude přetrvávat spíše stagnace než dynamický ekonomický rozvoj, resp. že hrozí obdobně pokles, jak se již zřetelně projevil v roce 1981, jak jej ukazuje Statistická ročenka 1982.

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, prvopis s vlastnoručními podpisy mluvčích.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 6, (1983), č. 1, s. 3–6
• Listy, roč. 13, (1983), č. 1, s. 32–34.

Zkráceně

• In: Národní politika, roč. 15 (1983), č. 4
• Svědectví, roč. 17 (1983), č. 66, s. 230–231.

Komentáře

• Šulc, Zdislav: Stát a politika. 1983, samizdat, 260 s.
• Slánský, R.: Teorie hospodářské politiky existujícího (reálného) socialismu. In: Ze zásuvky i z bloku, III (1983), 12 s.
• Dvacet let československé ekonomiky. In: Listy, roč. 13, (1983), č. 4, s. 30–35
• Šik, O.: 15 let normalizace. Tamtéž, č. 6, s. 43–45
• Zukal, R.: Nazývejte věci pravými jmény. Tamtéž, s. 48–52
• Kusín, V. V.: Husákovo Československo a hospodářská stagnace. In: 150 000 slov, roč. 2, 1983/84, č. 4, s. 1–9
• ÚSD, sb. RFE, pol. blok č. 487 (13. 9. 1983).

E1.	Rukopisná poznámka: s. Tichava, čj. 2031/83-13.
E2.	Viz D191 (15. 1. 1982).

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	22
Měsíc	1
Rok	1983
Zpracovaný	true
OCR	false