D248

1983, 30. červen, Praha. – Sdělení o setkání a diskusích signatářů Charty 77 se zahraničními účastníky Světového shromáždění v Praze, o zásazích policie a o neúčasti Charty 77 na shromáždění. (Dokument č. 24/83)

Jak došlo k některým událostem během Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce v Praze 1983

Již několik týdnů před začátkem Světového shromáždění předvolala nebo předvedla Státní bezpečnost některé signatáře a mluvčí Charty 77. Předmětem jejího zájmu bylo, co chystá Charta 77 ke Světovému shromáždění, zejména nebude-li vyzývat k jeho bojkotu, a případná reakce signatářů na možnou snahu některých západních delegátů setkat se s nimi.

Dne 30. 5. 1983 se však Charta 77 na Shromáždění oficiálně přihlásila. V dopise č. 19/83,^{E1Viz D243 (30. 5. 1983).} který mluvčí odeslali přípravnému výboru, shrnují dosavadní stanoviska Charty 77 k mírové problematice a žádají výbor o potřebný materiál a pozvánky pro představitele Charty 77.

Protože do 6. 6. 1983 nedošla odpověď, vydali se mluvčí Jan Kozlík a Anna Marvanová urgovat odpověď na dopis osobně. V kanceláři přípravného výboru jim bylo sděleno, že dopis Charty 77 dostal k vyřízení pan Kupec, který byl právě na poradě. Mluvčí tedy na něj čekali, když však porada skončila a pan Kupec se objevil, sám sebe zapřel s tím, že není v budově, utíkal před mluvčími a nakonec řekl, že nemá čas. Když mu však Jan Kozlík druhý den telefonoval, pak Kupec na rozdíl od nevlídného chování předchozího dne prohlásil, že nikomu nelze v účasti na Shromáždění bránit a že mluvčí budou pozváni k jednání. 8. 6. 1983 byli mluvčí skutečně telefonicky k jednání pozváni na 10. 6. 1983, hned následující den však byla schůzka zrušena, aniž byl stanoven náhradní termín.

Dne 12. 6. 1983 nezbylo tedy mluvčím Charty 77 nic jiného, než odeslat otevřený dopis (č. 21/83)^{E2Viz D244 (12. 6. 1983).} předsedovi přípravného výboru Světového shromáždění MUDr. T. Trávníčkovi. Shrnuli v něm události posledních dnů a poukázali na rozpor mezi oficiálním tvrzením, že Světové shromáždění je otevřeno všem, a mezi skutečností, jak ji sami poznali.

Jedinou odpovědí, které se jim však dostalo, bylo předvolání k výslechu na den 16. 6. 1983 (kromě mluvčích též profesora Hájka a Václava Havla), který se tentokrát soustředil na hrozby a varování před blíže neurčenými „nátlakovými a provokačními akcemi“, jichž by se vyslýchaní mohli dopustit během kongresu, anebo k nimž by mohli vyzývat zahraniční delegáty.

Avšak již 15. 6. 1983, když bylo zcela zřejmé, že účast představitelů Charty 77 byla zmařena záměrně, odeslala Charta 77 dopis č. 20/83,^{E3Viz D247 (15. 6. 1983).} určený přímo účastníkům Světového shromáždění. Dopis podepsali vedle současných i všichni bývalí mluvčí Charty 77 s výjimkou vězněných. K otázce souvislosti mezi mírem a lidskými právy se v dopise říká, že tu nejde o dvě samostatné věci, nýbrž o věc jedinou, dvě dimenze téhož problému krize světa jako krize odpovědnosti mocných, vyrůstající z krize lidské odpovědnosti vůbec. Dopis obsahuje i návrh, aby k zvýšení účasti veřejnosti byly obě strany zavázány zveřejňovat z odzbrojovacích jednání všechny návrhy, nejen své, ale i protivníkovy. K dopisu byl přiložen sborník, v němž devět autorů, vesměs signatářů Charty 77 z různých názorových seskupení, vyjadřuje svá stanoviska k otázkám míru a odzbrojení.^{E4O sborníku Charta 77 o míru srv. poznámku k D247.}

Už od prvních dnů, kdy se do Prahy začali sjíždět delegáti Světového shromáždění, vyhledávali někteří z nich nejen současné, ale i bývalé mluvčí Charty 77 i jednotlivé signatáře. Těchto setkání byla celá řada a Charta 77 se tak sešla s delegáty nebo pozorovateli z mnoha zemí: ze Španělska, Belgie, Velké Británie a Německé spolkové republiky, Holandska, Švédska, Itálie, Francie, a to z některých zemí i se zástupci několika různých mírových organizací. Tito zahraniční účastníci měli živý zájem o minulý i současný život Charty 77 a její dokumenty, zejména o ty poslední, o osud politických vězňů.

Tak již v předvečer Světového shromáždění došlo z iniciativy francouzské mírové organizace CODENE^{E5CODENE (Comité pour le Désarmement nucléaire en Europe) – jedna z francouzských mírových organizací, která podporovala Chartu 77.} k podpisu společného prohlášení, jehož text zde uvádíme:

„Signatáři Charty 77 byli informováni zástupci francouzské organizace CODENE, že tato organizace odpověděla na pozvání organizátorů Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce v Praze dopisem, v němž vyslovuje podmínky své účasti.

Zástupci Charty 77 děkují CODENE, že v tomto dopise uvedli jako podmínku své účasti, že přípravný výbor pozve do Prahy všechny skupiny, které se zasazují o mír, a to i nezávislé na svých vládách, jmenovitě Chartu 77.

Zástupci CODENE a Charty 77 se shodují v tom, že nebezpečí války nespočívá pouze ve zbraních a vojenských strategiích, ale také v nedůvěře mezi národy a v porušování základních práv člověka, jako práva vyjádřit svobodně své názory a svobodně se pohybovat (např. zástupci Charty 77 neobdrželi v dubnu povolení k cestě do západního Berlína na Druhý evropský konvent za jaderné odzbrojení).

CODENE vyslovuje politování, že v době, kdy se koná Světové shromáždění v Praze, českoslovenští občané, kteří se zasazují o lidská práva a mírový dialog, zůstávají ve vězení: Petr Uhl, Ladislav Lis, Jaromír Šavrda, Vladimír Liberda, Rudolf Battěk, Jiří Gruntorád, Jan Litomiský a další.

Obě strany konstatují, že způsob organizace Shromáždění neumožnil účast všech mírových sil: Charty, která se účastnit nemohla a CODENE, který se v důsledku toho účastnit nechtěl.

Ve chvíli, kdy vzrůstá nebezpečí války v Evropě, zvláště v důsledku rozmístění raket SS-20 a Pershing, musí veřejné mínění vyvíjet tlak napříč hranicemi, aby se vyšlo z politiky bloků. Proto musí nezávislá mírová hnutí sílit jak na Výchově, tak na Západě. A tak může vzrůst naděje na uskutečnění míru ve spravedlnosti a svobodě nejen pro Evropu, ale i pro celý svět.

Paříž – Jacques Berthelet

Praha – Anna Marvanová, Jan Kozlík“

Někteří delegáti pak přímo na Světovém shromáždění přečetli dopis Charty 77 určený tomuto shromáždění (Oswald, strana Zelených NSR), jiní, jako např. poslanec západoněmecké SPD Weisskirchen a Van Keulen, za Pax Christi, Holandsko, přečetli dopisy manželek vězněných. Z iniciativy těchto účastníků pak byli mluvčí Charty 77 a někteří signatáři, zejména autoři prací ve Sborníku, pozváni ke společnému setkání.

Ve čtvrtek 23. 6. 1983, kdy měli delegáti Světového shromáždění volný den a mohli si vybrat program mimo budovu Shromáždění, byla tedy Charta 77 pozvána na setkání v oboře Hvězda ve 12 hod. v poledne. Někteří delegáti (Zelení) či pozorovatelé (Broomfield a Spiller z britské CND)^{E6CND (Campaign for Nuclear Disarmament) – největší britské mírové hnutí spjaté s labouristickou stranou.} přímo požádali pořadatele Světového shromáždění nebo jim oznámili, že se hodlají setkat se signatáři Charty 77. Toto jim sice nebylo doporučeno, avšak v setkání jim prý nelze bránit. Nicméně již ve čtvrtek ráno zjistili všichni tři mluvčí a někteří signatáři, že jsou zcela neskrývaně sledováni příslušníky StB. Rovněž obora u letohrádku Hvězda byla už před polednem obklíčena uniformovanými a zejména neuniformovanými příslušníky. Několik desítek tajných policistů, z nichž někteří byli vybaveni i kamerami, postupně obklíčilo setkání, které pokračovalo i za těchto okolností. Po chvíli přišly i ženy – delegátky Shromáždění – známé svými protestními akcemi u britské základny Greenham Common. Všichni delegáti měli na oděvu připevněné jmenovky, policie se tedy nemohla mýlit. Přesto přikročila k zásahu, tentokrát proti zahraničním reportérům a posléze i proti delegátům Shromáždění. Policie poručila reportérům vydat filmy, magnetofon, pásky i kamery. To vyvolalo údiv a rozhořčení zahraničních hostů. Britský televizní tým např. pozval zdvořile příslušníky Bezpečnosti do hotelu, kde měl technická zařízení, z nichž mohl filmy policii promítnout. To bylo odmítnuto a nakonec příslušníci Bezpečnosti začali násilím odebírat kamery novinářům – řádně akreditovaným na Světovém shromáždění. Jeden z novinářů byl povalen na zem. Přítomná delegátka, poslankyně za stranu Zelených v bonnském parlamentu, proti zásahu ostře protestovala, upozornila důrazně, že zásah bude mít politický dopad, ale i její protest vyzněl naprázdno. Doslova za jejími zády pak byla přepadena členka její delegace, které chtěla policie prohledat kabelku. Holandský delegát Josef van Keulen byl odvlečen do lesa a prohledán, a teprve na stížnost ostatních delegátů byl přiveden zpět.

Ještě než však bylo toto zcela klidné a naprosto otevřené setkání policií rozehnáno, bylo z něj vydáno následující komuniké:

„Ve čtvrtek 23. 6. 1983 v poledních hodinách se sešli na přátelském a informativním setkání někteří zástupci západních politických organizací a občanských iniciativ, kteří se účastní jako delegáti Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, s několika signatáři Charty 77, aby si vyměnili své názory na problematiku světového míru. Shodli se na tom, že jejich stanoviska jsou v mnohém příbuzná, že mír úzce souvisí s lidskými právy a že nejlepší zárukou vnějšího míru je svobodný dialog všech společenských sil uvnitř států i mezi státy. Svobodná setkání a svobodná výměna názorů zvyšují naději na trvalý mír. Účastníci setkání chtějí v načatém dialogu všemi dostupnými způsoby pokračovat.“

V předvečer setkání si přáli podepsat toto společné prohlášení i oba poslanci (Schreier a Weisskirchen) za SPD, kteří se před setkáním vraceli z pracovních důvodů do Bonnu. Při setkání samém komuniké podepsali: Heidi Dann, Gabi Potthast, Walter Oswald (Zelení, NSR), Josef van Keulen, R. Heeskerbeck (Pax Christi, Holandsko), Helen Steven, Rev. Graeme Muckart (Iona Community), Anna Šabatová, Marie Rút Křížková, Miloš Hájek, Petruška Šustrová, Jakub Trojan, Jan Kozlík, Václav Havel (Charta 77). (Přítomní zástupci CND komuniké nepodepsali jen proto, že měli od své organizace pokyn nepodepisovat v Praze žádný text.) Na závěr setkání pak bylo účastníky konstatováno, že tento zbytečný a brutální zásah neprospěl dobrému jménu pořadatelské země – Československa. Řada delegátů pak ujistila Chartu 77, že bude pokračovat v dialogu nebo jej naváže bez ohledu na hranice a různost názorů a stanoviska vlád.

Od chvíle, kdy bylo toto setkání hrubým způsobem znemožněno, měla většina jeho českých účastníků (po dobu 5–7 dnů) svá obydlí doslova obklopena příslušníky Bezpečnosti, kteří ve dne v noci je a často i příslušníky jejich rodin doprovázeli na každém kroku, někde dokonce legitimovali ty, kteří šli na návštěvu do sledované rodiny. Teprve budoucnost však ukáže, šlo-li o součást promyšlené perzekuce či jen o výstřelek momentálního podráždění.

Tak byla znovu demonstrována známá teze Charty 77 o naprosté nezbytnosti základních lidských práv pro dialog a dorozumění mezi lidmi a národy. Stát, který toto nerespektuje, není připraven pro mírový dialog, je nanejvýš schopen pořádat jakési mírové spartakiády.

Charta 77 byla naproti tomu vedena myšlenkou, že povede dialog s každým, kdo o něj projeví zájem, bez ohledu na jeho politickou či názorovou příslušnost nebo mocenské postavení.

Jan Kozlík, Anna Marvanová, Marie Rút Křížková
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 6 (1983), č. 6, s. 8–10

Plné znění

• In: Listy, roč. 13 (1983), č. 5, s. 31–33
• Studie, III–IV/1984, č. 93–94.

Komentáře

• Ze zákulisí mírového fóra. Americké listy, 22. července 1983
• Unikání pana Kupce. Svědectví, roč. 13 (1983), s. 16–17
• Nákladný velkopodnik. Tamtéž, s. 17
• Světové shromáždění s protesty a demonstracemi. České slovo, č. 7 (červenec 1983), s. 3–4
• O světovém mírovém kongresu. Severské listy, 1983, č. 6, s. 4
• Mistrovství světa v míru. Listy, roč. 13 (1983), č. 5, s. 34–35
• Účastníkům Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, v Praze v červnu 1983. Tamtéž, s. 14–15
• Pražan: Průvodce pro účastníky Světového shromáždění v Praze v červnu 1983. Tamtéž, s. 15–16
• Charta 77 o míru. Svědectví, roč. 17 (1983), č. 69, s. 14–20
• Jak došlo k některým událostem během Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce. Studie, III–IV/1984, č. 93–94
• Světový tisk o Chartě 77 v souvislosti s pražským Shromážděním za mír a život. Informace o Chartě 77, roč. 6 (1983), č. 8, s. 7–8.

E1.	Viz D243 (30. 5. 1983).
E2.	Viz D244 (12. 6. 1983).
E3.	Viz D247 (15. 6. 1983).
E4.	O sborníku Charta 77 o míru srv. poznámku k D247.
E5.	CODENE (Comité pour le Désarmement nucléaire en Europe) – jedna z francouzských mírových organizací, která podporovala Chartu 77.
E6.	CND (Campaign for Nuclear Disarmament) – největší britské mírové hnutí spjaté s labouristickou stranou.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	30
Měsíc	6
Rok	1983
Zpracovaný	true
OCR	false