D287

1984, 11. říjen, Praha. – Sdělení o udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi. (Dokument č. 17/84)

Národnímu umělci Jaroslavu Seifertovi

Švédské královské akademii věd

Dnes byla udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci Jaroslavu Seifertovi. Dílo Jaroslava Seiferta, který se minulý měsíc dožil 83 let, je jedním z vrcholů české moderní poezie a věrně provází již několik generací čtenářů: je tedy vskutku básníkem a umělcem celonárodním, nikoli jen ve smyslu oficiálně přidělovaného titulu.

Jaroslav Seifert je také statečným občanem, odporujícím každé nespravedlnosti, a zůstal věrný svému poznání pravdy i za cenu nepřízně, kterou to jeho dílu často přinášelo ze strany mocných. Připomeňme, že v letech 1969–1970 byl před násilným rozpuštěním Svazu českých spisovatelů jeho posledním předsedou. Svůj občanský postoj znovu vyjádřil podpisem Charty 77.

O významu jeho literárního díla svědčí i to, že přes nelibost státní moci nemohl být zcela vymazán z národního povědomí a tak se, byť s mnohaletým zpožděním, dočkal i oficiálního vydání svých nejnovějších děl, která ovšem již dávno předtím kolovala mezi čtenáři v nesčetných opisech.

Udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi považujeme nejen za spravedlivé ocenění velkého českého básníka, ale i za povzbuzení pro celou československou neoficiální kulturu.

Blahopřejeme básníkovi a děkujeme mu za to, že svým celoživotním dílem obohatil českou literaturu a získal pro ni toto významné celosvětové uznání.^{E1Laudatio Švédské akademie in ÚSD, sb. RFE, pol. blok 883 (13. 10. 1984). Řeč J. Seiferta přednesla 11. listopadu ve Stockholmu jeho dcera Jana (přetištěno in Listy, roč. 15 (1984), č. 1, s. 55–84.}

dr. Václav Benda, Jiří Ruml, Jana Sternová
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 7 (říjen 1984), s. 1.

Plné znění

• In: Listy, roč. 14 (1984), č. 6, s. 6
• České slovo, roč. 30 (1984), č. 10, s. 1
• Americké listy, 23. listopadu 1984.

Komentáře

• Hejl, V.: O Jaroslavu Seifertovi docela jinak. České slovo, roč. 30, č. 10, s. 5
• Potlesk, který bylo slyšet i v Praze. Tamtéž, č. 12, s. 1, 3
• J. Seifert nositelem Nobelovy ceny za literaturu 1984. Informace o církvi, 1984, č. 11, s. 7–8
• Nové obzory, roč. 54 (1984), č. 10–11
• Jaroslav Seifert – oběť komunistické kulturní politiky. Americké listy, 22. prosince 1984
• též Kritický sborník, roč. 1985, č. 1, s. 1–12
• Škvorecký, J.: Básník Jaroslav Seifert v parlandu pražských papalášů. Západ, roč. 7 (1985), č. 3
• ÚSD, sb. RFE, pol. blok 881–886 (11.–16. 10. 1984)
• Trefulka, J.: Básník národa. Svědectví, roč. 19 (1984), č. 74, s. 379–38
• Mluvčí Charty 77 u Jaroslava Seiferta. Listy, roč. 15 (1984), č. 1, s. 9
• Píši, abych se mohl cítit svobodný. Interview J. Seiferta se Zagorkou Živkovičovou v Praze in Le Monde 11. prosince 1984, s. 10–11
• Vladislav, J.: Kolik jich bylo – a kolik jich bude. Tamtéž, s. 11–12
• Kautman, F.: Seifertovy vzpomínky jako historický pramen. Tamtéž, s. 59–61
• Fleischmann, I.: V Paříži o Seifertovi. Tamtéž, s. 62–63;

Pole