D289

1984, 2. listopad, Praha. – Otevřený dopis polským přátelům k únosu a zavraždění katolického kněze Jerzyho Popieluszka. (Dokument č. 19/84)

S rozhořčením a odporem jsme přijali zprávu o únosu a zavraždění katolického kněze Jerzyho Popieluszka. Odsuzujeme jakýkoliv terorismus: je to akt slepé nenávisti, která popírá všechna práva i uznávané morální zásady a která se snaží zakrýt svou ubohost tím, že okolo sebe vrší těla nevinných obětí. Tím méně můžeme mlčet, je-li takovýto zločin spáchán v sousední zemi, s kterou nás úzce pojí dávné kulturní tradice i obdobné osudy a politické zřízení. Je-li spáchán na člověku, který byl dobrým pastýřem stejně tak svým farníkům, jako stávkujícím varšavským dělníkům a jehož názory na svobodu, spravedlnost a společenskou solidaritu jsou neobyčejně blízké názorům našim. Neboť Jerzy Popieluszko nebyl žádnou nahodilou obětí, nýbrž mučedníkem své víry a pevného občanského postoje, který mu tato víra diktovala.^{E1Jerzy Popieluszko byl zastáncem ideálů nezávislého odborového hnutí Solidarita, jež tlumočil ve svých kázáních při bohoslužbách za vlast ve varšavském kostele sv. Stanislava Kostky. Jeho kázání se vždy účastnilo několik tisíc občanů. Pro údajné přechovávání zbraní byl vyslýchán příslušníky polské tajné policie a po propuštění byl 19. října 1984 unesen a surově zavražděn. Všichni tři pachatelé vraždy – kap. G. Piotrowski, W. Chmielewski a L. Pekala – byli dlouhá léta ve službách Státní tajné bezpečnosti pod vedením A. Pietruszka, který dával svým podřízeným rozhodující pokyny. Všichni čtyři příslušníci tajné policie byli postaveni před soud. Proces trval 43 dní, v únoru 1985 byl G. Piotrowski odsouzen na 25 let ztráty svobody. Na základě těchto událostí byl ve Vratislavi založen Výbor pro kontrolu dodržování lidských práv v Polsku.}

Je zajisté pozitivní, že pravděpodobní pachatelé byli dopadeni, že oficiální autority slibují jejich spravedlivé potrestání a důkladné vyšetření celého spiknutí. Známe však z vlastní zkušenosti příliš dobře mechanismy moci v našich zemích, než abychom byli ochotni uvěřit, že by zde mohlo dojít k teroristické akci – navíc provedené příslušníky tajné policie –, která by nebyla inspirována celkovým znevážením právního řádu a garantována silami mnohem mocnějšími. Poctivé vyšetřování, schopné poskytnout jisté záruky do budoucna, se proto nesmí vyhnout veřejnému a rozhodnému posouzení širších souvislostí včetně prošetření řady obdobných případů, které doposud zůstávaly v anonymitě.

Nenávistné úmysly se obvykle zvracejí ve svůj vlastní opak. Jsme proto přesvědčeni, že vražda kněze Popieluszka posílí duchovní odhodlání i morální autoritu polské katolické církve. Že stoupencům Solidarity a společenského osvobození vůbec dodá sil, aby nepodlehli ani provokacím, ani únavě. Že i mnohým z těch, kdo byli jeho politickými a ideovými odpůrci, umožní nahlédnout, kudy vede hranice mezi národní svobodou a zotročením národa.

Věřící mezi námi se v první adventní neděli pomodlí za otce Popieluszka a za celý polský národ.

dr. Václav Benda, Jiří Ruml, Jana Sternová
mluvčí Charty 77
Václav Malý, katolický kněz, bývalý mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 7 (1984), č. 11, s. 4.

Plné znění

• In: Listy, roč. 14 (1984), č. 6, s. 43
• Americké listy, 23. listopadu 1984
• Informace o církvi, 1985, č. 4, s. 16–18
• Studie, roč. 3 (1984), č. 96
• Národní politika, roč. 16 (1984), č. 12.

Komentář

• O solidaritě – i té s malým „s“. Listy, roč. 16 (1984), č. 5, s. 19.

Pole