D366

1987, 22. leden, Praha. – Blahopřání L. Hejdánkovi k udělení čestného doktorátu amsterodamskou univerzitou. (Dokument č. 7/87)

Univerzita v Amsterodamu, která letos slaví své 355. výročí, udělila 8. ledna 1987 čestný doktorát českému filozofovi dr. Ladislavu Hejdánkovi za jeho příspěvky k filozofii současnosti, za udržování dialogu mezi filozofií v Československu a na Západě a za obhajování svobody filozofie.^{E1Hejdánek, L.: Poděkování univerzitě v Amsterodamu za udělení čestného doktorátu filozofie (8. 1. 1987). In: Kritický sborník, roč. 6 (1987), sv. 2, s. 61–63.}

Ladislav Hejdánek, který vystudoval filozofii a sociologii na Karlově univerzitě a v roce 1952 zakončil svá studia doktorátem, mohl publikovat teprve v šedesátých letech, a to v časopisech Tvář, Vesmír, Křesťanská revue, Plamen a Slovenské pohľady a ve sbornících Podoby, v letech sedmdesátých v samizdatu. Svému oboru se mohl plně věnovat jen v krátkém období od roku 1968, kdy se stal pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, do roku 1970, kdy musel z Československé akademie věd odejít.

Ladislav Hejdánek je přímým žákem Jana Patočky a k jeho dalším inspirátorům patří Sören Kierkegaard, Alfred n. Whitehead a Emanuel Rádl. Trvalým tématem jeho článků a studií je kritika metafyzického – v Hejdánkově pojetí předmětného – myšlení a na jejím podkladě rozvrh myšlení „nepředmětného“.

Od konce sedmdesátých let Ladislav Hejdánek pořádá ve svém bytě filozofické semináře s mezinárodní účastí. Navázal jimi na iniciativu Julia Tomina, jehož semináře Státní bezpečnost soustavně rušila zásahy, perlustracemi a šikanami. Snažila se znemožnit i semináře Hejdánkovy, který na výhrůžky odpověděl požadavkem, aby mu byl vystaven písemný zákaz. To se nestalo a semináře tedy pokračovaly. Po období zásahů a šikan ze strany Bezpečnosti následovalo období zklidnění, kdy se zdálo, že převahu získává rozum; to však netrvalo dlouho a následovala další vlna zásahů, z nichž nejtrapnější mezinárodní ohlas mělo zatčení předního francouzského filozofa Jacquesa Derridy.^{E2Srv. Hejdánek, L.: Případ filozofa Jacquesa Derridy v širších souvislostech. Informace o Chartě 77, roč. 5 (1982), č. 1, s. 8–10, a dále: Sdělení VONS č. 361: Policejní zásah v bytě dr. Ladislava Hejdánka. Tamtéž, roč. 7 (1984), č. 3, s. 10; Sdělení č. 417: Policejní zásah proti semináři Ladislava Hejdánka. Tamtéž, roč. 8 (1985), č. 2, s.1; Zásahy Bezpečnosti proti přednáškám v Praze. Tamtéž, roč. 9 (1986), č. 6, s. 26.}

Tématy těchto bytových seminářů byly mj. úvod do filozofie, filozofie přírody inspirovaná Whiteheadem a kladoucí ústřední důležitost pojmu událost (struktura událostí a reaktibilita událostí), vztah filozofie a náboženství, filozofie dějin a v poslední době otázky etiky. Kromě toho uspořádal Ladislav Hejdánek semináře věnované menším cyklům: sv. Augustin, Husserlova fenomenologie, Heideggerova filozofie.

Kromě těchto seminářů, které svou úrovní i volbou témat vzbudily mezinárodní zájem a jichž se zpravidla účastnili přední filozofové z francouzských, holandských, anglických a jiných univerzit, vedl Ladislav Hejdánek i diskuse o filozofii pro menší okruhy zájemců.

Blahopřejeme Ladislavu Hejdánkovi, přednímu českému filozofovi, k mimořádnému ocenění, kterého se mu dostalo od univerzity v Amsterodamu, a přejeme mu zdraví a optimální podmínky pro jeho další činnost.

ing. Jan Litomiský, dr. Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77 (archiv L. Šilhánové). – Strojopis, průpis.

Pole