D380

1987, 24. březen, Praha. – Dopis Kanceláři prezidenta republiky, předsednictvu vlády ČSSR, Federálnímu shromáždění ČSSR a Ministerstvu spravedlnosti ČSR spolupodepsaný Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných a Čs. ligou pro lidská práva, vyzývající k zastavení politických procesů a propuštění všech politických vězňů. (Dokument č. 19/87)

V posledních dnech se nejvyšší státní představitelé obracejí k občanům s výzvami, aby se činorodě a kriticky podíleli na přestavbě a reformě čs. společnosti. Současně celá řada občanů čeká – někteří na svobodě, někteří ve vazbě – na procesy jenom proto, že vyjadřovali své kritické názory a smýšlení, poukazovali na nedostatky v činnosti státních úřadů a veřejných institucí nebo rozvíjeli nezávislou kulturní a náboženskou činnost.

Ve čtvrtek 26. března má proběhnout u Nejvyššího soudu odvolací řízení v trestní věci proti 54letému železničáři z Přerova Františku Adamíkovi. Krajský soud v Ostravě jako soud prvního stupně ho odsoudil ke dvěma letům odnětí svobody za rozšiřování převážně náboženské literatury.^{E1Odvolací řízení proti rozsudku ostravského soudu nad F. Adamíkem bylo bez udání důvodů několikrát odročeno, posléze senát Nejvyššího soudu změnil 15. června 1987 rozsudek na podmíněný trest.} Podle našich neúplných znalostí je to již třetí soudní proces politického charakteru, který má proběhnout v březnu. Za kritiku poměrů ve státě a v továrně a poslech zahraničního rozhlasu byl ke třem rokům odsouzen Ervín Motl, signatář Charty 77, a spolu s ním Jindřich Bláha a Milan Svatoš; Nejvyšší soud tento absurdní rozsudek 6. března potvrdil.^{E2Srv. Sdělení VONS č. 621 in Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 4, s. 10–11.} V ostudném procesu s funkcionáři Jazzové sekce Svazu hudebníků byli obžalovaní odsouzeni nikoliv za hospodářské delikty, jak tvrdí prokurátor a soud, ale za kulturní činnost sekce, kterou se úřady marně snažily administrativně potlačit.^{E3Srv. D376 (10. 3. 1987).} Třetí politický proces, tentokrát s katolickým aktivistou, nemá však být poslední. Dvě další hlavní líčení – s evangelickým duchovním a signatářem Charty 77 Janem Dusem a s bratry Wonkovými z Vrchlabí – která měla začít u dvou pražských soudů dne 17. března, byla odročena. Pro podvracení republiky a pobuřování zde mají být souzeni lidé za to, že se obraceli na státní orgány se stížnostmi, podněty a návrhy. Odročení jejich procesů na pozdější, z mocenského hlediska zřejmě vhodnější dobu, může být dalším důkazem toho, že tyto postihy mají ryze politický charakter. Případ Jana Dusa i trestní věc proti Pavlu a Jiřímu Wonkovým jsou přitom uměle prodlužovány: obvinění jsou již deset měsíců ve vazbě.^{E4J. Dus byl 9. 6. 1987 po 13měsíčním držení ve vazbě propuštěn v důsledku protestní domácí i zahraniční kampaně na jeho obranu. Nejvyšší soud projednal 18. 7. 1987 odvolání bratří Wonkových s tím, že J. Wonka byl propuštěn na svobodu, protože dnem vynesení rozsudku vypršela doba trestu odnětí svobody. 12. 8. 1987 potvrdil Nejvyšší soud rozsudek místního soudu nad P. Wonkou v plném rozsahu. Viz též D409 (7. 8. 1987).} Také 26letému dělníkovi z Brna Petru Pospíchalovi, signatáři Charty 77 a členu VONS, který je rovněž ve vazbě, hrozí v nejbližší době proces: má v něm být souzen hlavně pro rozšiřování materiálů Charty 77 a polských nezávislých publikací.^{E5Na obranu Petra Pospíchala bylo zorganizováno několik petic a hladovek. V Polsku organizovaly solidární akce s P. Pospíchalem odborová organizace Solidarita a polské mírové hnutí Svoboda a mír. Srv. Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 4, s. 18–21.} Hlavní líčení s katolickým knězem Štefanem Javorským pro maření státního dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi bylo v únoru odročeno a lze tedy předpokládat, že bude pokračovat v nejbližší době.^{E6Š. Javorský byl odsouzen k 8měsíčnímu trestu 4. 5. 1987 za to, že sloužil soukromou mši po odebrání státního souhlasu.} Rovněž katolický aktivista Michal Mrtvý, který byl po sedmi měsících vazby propuštěn, očekává nové projednávání svého případu, přičemž mu po úspěšném odvolání prokurátora hrozí nepodmíněný trest.^{E7M. Mrtvý byl znovu odsouzen 27. 10. 1987 po navrácení případu Okresnímu soudu v Olomouci. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 13 měsíců za rozmnožování a rozšiřování náboženské literatury.} Tento výčet není samozřejmě úplný, mnohé podobné případy bohužel zůstávají utajeny a unikají pozornosti čs. a mezinárodní veřejnosti.^{E8Informace o Chartě 77 uvádějí za období od ledna 1987 do 24. března 1987 celkem 16 obžalovaných či již odsouzených, vesměs pro trestné činy pobuřování či poškozování zájmů republiky.}

Politických procesů je v této době tak neobvykle mnoho, že to lze vysvětlit jen jako projev určitých politických záměrů. Jejich oběťmi jsou vesměs občané, kteří ve shodě s Ústavou ČSSR a s přijatými mezinárodními pakty uplatňovali svá práva a vyvíjeli činnost, o jejíž společenské prospěšnosti nemůže být pochyb. Vyzýváme Vás proto: zastavte politické procesy, propusťte na svobodu všechny politické vězně, všechny ty, kdož jsou vězněni pro své přesvědčení, víru, kritické postoje, obhajobu lidských práv nebo nezávislou kulturní činnost!

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
Československá liga pro lidská práva, člen Mezinárodní federace pro lidská práva
Ladislav Lis, místopředseda Mezinárodní federace pro lidská práva
Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek, mluvčí Charty 77
Anna Šabatová

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, průpis s vlastnoručními podpisy.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 5, s. 2–3 (pod názvem Zastavte politické procesy).

Komentáře

• K. Kyncl o ustavení výboru na obranu P. Pospíchala, BBC 13. 2. 1987. ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 31/87-8
• Protest polské Solidarity proti stíhání P. Pospíchala, RFE 18. 2. 1987. Tamtéž, RO 33/87-8
• K. Ruane o protestním dopisu polské Solidarity na obranu P. Pospíchala. Tamtéž, RO 45/87-8.

Pole