D442
1988, 2. leden, Praha. – Výzva adresovaná evropské veřejnosti k vyjádření solidarity s rumunským lidem dne 1. února 1988. (Dokument č. 2/88)
Výzva k solidaritě s RumunskemE1Koncem roku 1987 se zásobovací situace v Rumunsku natolik zhoršila, že lidé v důsledku nedostatku potravin a elektrické energie trpěli nouzí, hladem a zimou, přičemž rumunskému lidu byla upírána základní lidská práva – svoboda projevu, náboženského vyznání, cestování, právo na mzdu aj. V polovině listopadu 1987 se masová nespokojenost projevila v Brašově a na jiných místech desetitisícovými demonstracemi, které byly brutálně potlačeny.
Evropské vlády, nesčetné organizace a mnoho prostých občanů dnes uvažují o perspektivách našeho kontinentu, o jeho mírové budoucnosti, o tom, jak překonat jeho rozdělení do politických bloků, i o míře a druhu lidských práv, kterým se občané různých evropských zemí těší. O tom všem jsou pořádány četné konference.
To je samozřejmě dobré a důležité.
Méně dobré je, že se v době vytopených a dobře osvětlených konferenčních sálů zapomíná na to, že je v Evropě země, v níž lidé nemají ani teplo, ani světlo.
V rumunských bytech a kancelářích málokdy stoupne v zimě teplota nad 10 °C.V jednom bytě mohou být maximálně dvě čtyřicetiwattové žárovky. Základní potraviny jako mouka, cukr a maso jsou v Rumunsku – třiačtyřicet let po válce – na příděl nebo nejsou vůbec.
Po dvaadvaceti letech své vlády nabízí rumunský vládce lidu své země jediné: okázalý kult své osoby.
Jen úplné zoufalství dohnalo rumunské dělníky k demonstracím.
Rumunsko je kuriózní země: nejenže jeho vláda upírá jeho občanům elementární svobody v míře, která nemá obdobu v žádné jiné zemi sovětského bloku, ale navíc jim není schopna zajistit ani to, čím se komunistické režimy vždy legitimují jako svou nejvyšší vymožeností, totiž základní hmotné a sociální jistoty.
Bereme za slovo všechny Evropany, kteří jsou nadšeni Gorbačovovým výrokem, že žijeme v jednom evropském domě, a vyzýváme je, aby si uvědomili, že v tomto bohatém domě žije národ, který se musí bát zimy a hladu.
Není to jen rumunská záležitost. Jako jsou mír a svoboda Evropy společnou a nedělitelnou věcí všech Evropanů, je i to, co se děje v Rumunsku, záležitostí nás všech. A jako je nejistá svoboda toho, kdo je lhostejný k nesvobodě svého souseda či spoluobčana, je pochybná i jeho jistota tepla a světla, je-li spojena s lhostejností k zimě a tmě, v níž musí žít jeho méně šťastní bližní.
Apelujeme proto na evropskou veřejnost, aby nezapomínala na Rumunsko, a vyzýváme ji, aby svou solidaritu s ním veřejně manifestovala. Navrhujeme všem Evropanům, aby 1. února 1988 vyjádřili svou solidaritu s rumunským lidem všemi dostupnými způsoby. Pokusme se žít aspoň jediný den v nevytopeném a bídně osvětleném bytě! Pokusme se odříct si aspoň na jediný den vše, co patří k našemu hmotnému standardu a čeho jsou Rumuni trvale zbaveni! Kde je to možné, pořádejme pokojné protestní manifestace před rumunskými zastupitelskými úřady! Apelujme na své vlády, aby pomáhaly rumunskému lidu! Hledejme způsoby, jimiž mu každý z nás může osobně pomoci!
Vyzýváme Evropany, aby se připojili k Chartě 77 a dne 1. února 1988 veřejně vyjádřili svou solidaritu s trpící rumunskou společností a svůj odpor k samovládci, který za toto utrpení může.E2Výzva Charty, aby se den 1. února stal Mezinárodním dnem solidarity s rumunským lidem, nezůstala bez odezvy. V Praze drželo 68 signatářů hladovku a napsalo petici rumunskému velvyslanci. Manifestace, které se konaly před rumunskými ambasádami v Praze, v Budapešti i ve Varšavě byly rozehnány policií. V Polsku zorganizovala demonstrace Polská socialistická strana. V SSSR se připojili k solidaritě s rumunským lidem disidenti A. Sacharov, S. Kovaljov, L. Bogorazová aj.
Víme, že jeden den evropské solidarity rumunskou krizi nevyřeší. Jsme však přesvědčeni, že může k jejímu řešení přispět.E3Signatáři Charty 77 J. Dus a M. Rejchrt zaslali 14. 1. 1988 mluvčím Charty 77 své připomínky k dokumentu: „Milí přátelé, k Vašemu dokumentu č. 2/88 připomínáme: Politická prohlášení ať na svou osobní odpovědnost sepisují a podpisují občané, které k tomu nutí pouze svědomí, a také Vy, ne však jako mluvčí Charty 77. Jako mluvčí byste se měli varovat prohlášení v užším smyslu politických, abyste neopustili střízlivou a univerzální základnu úvodního Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Vaši Jan Dus a Miloš Rejchrt.“ Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 20.
Stanislav
Devátý, Miloš Hájek,
Bohumír Janát
mluvčí Charty 77
Zdroj
- ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
- In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 4
- Listy, roč. 18 (1988), č. 1
- Charta 77. 1977–1989, s. 331–332.
| E1. | Koncem roku 1987 se zásobovací situace v Rumunsku natolik zhoršila, že lidé v důsledku nedostatku potravin a elektrické energie trpěli nouzí, hladem a zimou, přičemž rumunskému lidu byla upírána základní lidská práva – svoboda projevu, náboženského vyznání, cestování, právo na mzdu aj. V polovině listopadu 1987 se masová nespokojenost projevila v Brašově a na jiných místech desetitisícovými demonstracemi, které byly brutálně potlačeny. |
| E2. | Výzva Charty, aby se den 1. února stal Mezinárodním dnem solidarity s rumunským lidem, nezůstala bez odezvy. V Praze drželo 68 signatářů hladovku a napsalo petici rumunskému velvyslanci. Manifestace, které se konaly před rumunskými ambasádami v Praze, v Budapešti i ve Varšavě byly rozehnány policií. V Polsku zorganizovala demonstrace Polská socialistická strana. V SSSR se připojili k solidaritě s rumunským lidem disidenti A. Sacharov, S. Kovaljov, L. Bogorazová aj. |
| E3. | Signatáři Charty 77 J. Dus a M. Rejchrt zaslali 14. 1. 1988 mluvčím Charty 77 své připomínky k dokumentu: „Milí přátelé, k Vašemu dokumentu č. 2/88 připomínáme: Politická prohlášení ať na svou osobní odpovědnost sepisují a podpisují občané, které k tomu nutí pouze svědomí, a také Vy, ne však jako mluvčí Charty 77. Jako mluvčí byste se měli varovat prohlášení v užším smyslu politických, abyste neopustili střízlivou a univerzální základnu úvodního Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Vaši Jan Dus a Miloš Rejchrt.“ Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 20. |
Pole
| Název | Hodnota |
|---|---|
| Řada | Dokumenty Charty 77 |
| Den | 2 |
| Měsíc | 1 |
| Rok | 1988 |
| Zpracovaný | true |
| OCR | false |
