D458

1988, 11. duben, Praha. – Stanovisko k návrhu generálního tajemníka ÚV KSČ M. Jakeše na vytvoření pásma důvěry ve střední Evropě.(Dokument č. 18/88)

Z hromadných sdělovacích prostředků se dozvídáme o iniciativě k vytvoření pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku zemí Varšavské smlouvy a Severoatlantického paktu.^{E1Návrh přednesl na zasedání předsednictva ÚV KSČ Miloš Jakeš. Srv.: Přestavba je pokračováním revoluce v našich podmínkách. Rudé právo, 25. února 1988, s. 3–4. K návrhu pásma důvěry mj. prohlásil: „Navrhujeme […] postupně vytvářet na linii dotyků států Varšavské smlouvy a NATO pásmo důvěry a spolupráce, dobrých sousedských vztahů… Vyvíjíme trvalé úsilí k rozvoji všestranného dialogu, zejména v rámci celoevropského procesu… S cílem posunout dále hranice spolupráce se snažíme o urychlení ukončení vídeňské následné schůzky KBSE přijetím obsažného a vyváženého dokumentu… aby se ještě letos zahájilo jednání o odzbrojení v Evropě.“} Podle informací tisku má toto pásmo zahrnovat „politickou, vojenskou, ekologickou a humanitární oblast“. Ačkoliv důvěra je věcí principiálně nedělitelnou a mezinárodní úmluvy spíše podmiňuje, než aby jimi mohla být deklarována, pokládáme právě zdůraznění faktoru důvěry za mimořádně pozitivní rys této iniciativy. Nemá-li však „důvěra“ být jen pouhým propagandistickým heslem, musí jejímu nastolení předcházet splnění jistých elementárních podmínek:

1. Projednávání a uskutečňování této iniciativy nemůže a nesmí být výlučně záležitostí vlád a jejich diplomatického, vojenského či byrokratického aparátu; od počátku musí být v tomto procesu plnoprávně zakotvena úloha veřejnosti, úloha jednotlivých občanů a jejich nezávislých seskupení po obou stranách „linie dotyku“.
2. Faktor důvěry, který se ukázal být základním momentem pro zlepšení vztahů mezi státy rozdílných soustav a režimů a měřítkem poctivosti mírových úmyslů každé vlády, není dán jejími proklamacemi, že ve stycích s jinými státy nepoužije síly ani hrozby silou, nýbrž konkrétními kroky její zahraniční politiky a její denně proklamovanou ochotou respektovat základní práva a svobody svých občanů, podrobovat se otevřené veřejné kontrole a plnit tak své již přijaté mezinárodní závazky, vyplývající z podpisů pod jednotlivými dokumenty KBSE, z ratifikace paktů o lidských právech i jiných mezistátních úmluv.

Charta 77 usiluje již od svého vzniku o dialog mezi občany a státem v oblasti lidských práv. Tento dialog je nemyslitelný bez jistého stupně důvěry. Také pásmo důvěry mezi státy je pro nás myšlenkou v zásadě přitažlivou. Jsme proto připraveni podpořit tuto pozitivní iniciativu Miloše Jakeše,^{E2TODO chybí i v tištěné verzi.} generálního tajemníka ÚV KSČ, bude-li alespoň minimálními gesty zaručena její věrohodnost. Za taková minimální gesta pokládáme:

1. Okamžité propuštění všech osob vězněných za pouhou nenásilnou obhajobu či konkrétní aplikaci práv garantovaných i v Československu příslušnými mezinárodními ustanoveními. Konkrétně upozorňujeme na případ Jiřího Wolfa, který si od roku 1983 odpykává 6 let vězení za zveřejnění informací o poměrech v československých nápravných zařízeních, na kněze Štefana Javorského, odsouzeného k osmi měsícům vězení za odsloužení jediné mše bez státního souhlasu, a na stovky vězňů pykajících za pokus o uskutečnění svého nezadatelného práva opustit svou vlastní zemi.
2. Skoncování s diskriminací všech občanů, jejichž politické, náboženské či kulturní postoje nevyhovují momentálním požadavkům státní moci a státem proklamované ideologie. Tato diskriminace, postihující valnou část společnosti co do zaměstnání, vzdělání a společenského uplatnění v nejširším slova smyslu, je faktickým apartheidem a je v rozporu s československou Ústavou, celým právním řádem a závazky z mezinárodních paktů a dohod.
3. Zastavení perzekucí občanských iniciativ pro dodržování závazků v oblasti lidských práv.
4. Volnost cestování do zahraničí, zvláště do zemí zahrnovaných do navrhovaného pásma důvěry.
5. Okamžitou úpravu existujících československých právních norem i praxe jejich uplatňování tak, aby byly v souladu s ustanoveními mezinárodních paktů o lidských právech, které se ratifikací a zveřejněním ve Sbírce zákonů pod číslem 120/76 Sb. staly platnou součástí našeho právního řádu. Charta 77 od roku 1977 v tomto směru podávala konkrétní návrhy a je ochotna i v dalším přispět ke splnění této závažné povinnosti ČSSR. Upozorňujeme, že jak přistoupením k těmto paktům, tak podpisem Výsledného dokumentu KBSE z Madridu 1983 (který se usnesením vlády stal závazným pro všechny státní orgány ČSSR) výslovně převzala závazek neprodleně provést potřebné změny ve svém právním řádu. Každé další otálení proto podkopává důvěryhodnost československého státu jako partnera mezinárodních smluvních závazků a tím zpochybňuje i tuto konkrétní československou mírovou iniciativu.
6. Přiznání plných pravomocí Výboru pro lidská práva podle článku 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a přistoupením k opčnímu protokolu tohoto paktu, jímž je zmíněnému výboru přiznána kompetence přezkoumávat stížnosti jednotlivců na porušování práv zaručených paktem.

Již 11 let, přes všechna protivenství, plníme svou občanskou povinnost a vyzýváme mocenské orgány k dialogu o tom, jak zlepšit situaci v oblasti lidských práv a tak vybřednout ze stále se zhoršující krize naší společnosti. Tato nabídka k dialogu není vázána na žádné předběžné politické podmínky ani záruky; toliko vyžadujeme, aby byl veden se vší vážností a ku prospěchu těch, o které jedině běží, tj. všeho československého lidu. V záležitostech míru a důvěry mezi národy se angažujeme již dlouho a jsme ochotni podpořit i každou vládní iniciativu, která opravdu usiluje o nastolení míru a důvěry. Neučiní-li československá vláda rozhodné kroky ve smyslu výše uvedených bodů, zůstane její mírová iniciativa jen prázdným gestem.

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Na vědomí: Miloši Jakešovi, generálnímu tajemníku ÚV KSČ, vládě ČSSR, Československému mírovému výboru, následné konferenci účastnických států KBSE ve Vídni

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 8, s. 2–3
• Listy, roč. 18 (1988), č. 4, s. 88–89
• Nový domov, roč. 39 (1988), č. 8.

Komentář

• Dienstbier, J.: Pásmo důvěry. In: Lidové noviny, roč. 1 (1988), č. 4, s. 1.

Pole