D487

1988, 1. září, Praha. – Dopis obhájcům lidských práv v Litvě A. Andreikovi a P. Cidzikasovi s vyjádřením solidarity s protestní hladovkou za propuštění dvanácti litevských vězňů. (Nečíslovaný dokument)

Drazí přátelé!

K našim rukám se dostalo prohlášení datované 18. 8. 1988 ve Vilniusu, v němž oznamujete začátek veřejné protestní hladovky na podporu dvanácti litevských politických vězňů a ve kterém vyzýváte k solidaritě všechny lidi dobré vůle.^{E1Algimantas Andreika a Petras Cidzikas vydali 18. 8. 1988 následující výzvu: „ Všichni lidé dobré vůle! Dnes potřebujeme lidskost a lásku k bližnímu. Mnoho se hovoří o stalinismu a jeho projevech na Litvě, v SSSR i po celém světě. Avšak skutečnost, že litevští političtí vězni – oběti stalinismu a let stagnace – jsou i dnes mučeni, posíláni do táborů, vyhnanství a do psychiatrických léčeben, nás vede k pochybnostem, že se litevská vláda skutečně snaží o dosažení lepšího života pro nás všechny… Nezostuzujte proto Litvu před celým civilizovaným světem a propusťte na svobodu všechny následující oběti let stagnace. Jsou to: Cintautas Iešmantas, Balis Gajauskas, Viktoras Petkus, Sigitas Tamkevičius, Valdemaras Karaliunas, Boleslavas Lisunas, Jonas Pakuckas, Petras Gražulis, Gintaras Tarasevičius, Mečislavas Tarasevičius, Ričardas Andriauskas a Vytautas Naudžiunas. Dne 17. srpna v 19 hod. jsme začali držet protestní hladovku za propuštění politických vězňů. Očekáváme všemožnou pomoc v našem spravedlivém zápase od všech lidí dobré vůle.“}

S pozorností a účastí sledujeme poslední dění nejen na Litvě, ale i v ostatních pobaltských republikách. Vaše úsilí o vyřešení všech za léta nahromaděných problémů a o nápravu všech křivd a nespravedlností je nám blízké také proto, že my sami v Československu máme nemálo zkušeností s politickými perzekucemi a porušováním lidských práv, a to nejen v dobách stalinismu, nýbrž i zcela nedávno, ba přímo dnes.

Charta 77 je společenstvím občanů, které už po více než jedno desetiletí spojuje vůle zasazovat se o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i kdekoli na světě. Vítáme proto zprávu o osvobození kněze Alfonasse Svarinskase, jednoho ze zakladatelů Litevského výboru na obranu náboženské svobody, přestože jeho propuštění bylo podmíněno příslibem vystěhovat se na Západ. Vítáme i další pozitivní kroky učiněné za poslední dobu ve Vaší zemi, počínaje obnovou původní národní symboliky a konče zveřejňováním dříve záměrně utajovaných historických dokumentů.

Zároveň však víme, že přetrvávající existence politických vězňů a dalších perzekucí je v rozporu s proklamovaným úsilím litevského vedení o skutečnou demokratizaci života ve Vaší zemi. Považujte tedy náš dopis za alespoň skromné vyjádření solidarity s Vaší hladovkou a spravedlivým zápasem za propuštění všech politických vězňů na Litvě. S pozdravem

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Na vědomí: velvyslanectví SSSR, tiskové agentury

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 16, s. 8–9.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 16, s. 8–9
• Americké listy, č. 23 (16. září 1988).

Komentář

• Ožívající Litva. In: Lidové noviny, roč. 1 (1988), č. 10, s. 15.

Pole