D498

1988, 15. říjen, Praha. – Sdělení o setkání signatářů Charty 77 a zástupců dalších občanských iniciativ s náměstkem ministra zahraničí USA Johnem C. Whiteheadem za jeho návštěvy v Praze. (Dokument č. 52/88)

První náměstek ministra zahraničí USA John C. Whitehead vykonal již podruhé v tomto roce oficiální návštěvu Československa.^{E1Srv. D446 (7. 2. 1988).} Při této příležitosti pozval v sobotu 15. října 1988 k rozhovoru zástupce některých čs. nezávislých iniciativ. Z americké strany byli jednání dále přítomni Nelson Ledsky, ředitel National Security Council, a zástupci Johna C. Whiteheada Thomas Simons a Marc Grossman. Za čs. občanské aktivity Demokratická iniciativa, Charta 77, Iniciativa sociální obrany, Nezávislé mírové sdružení, Společenství přátel USA a VONS byli přítomni Stanislav Devátý, Jiří Dienstbier, Tomáš Dvořák, Jiří Hájek, Miloš Hájek, Václav Havel, Bohumír Janát, Václav Malý, Emanuel Mandler, Radim Palouš a Petr Uhl.

Obsažný a otevřený rozhovor, který trval dvě hodiny, se týkal především dodržování lidských práv v Československu, postavení nezávislých skupin a situace věřících občanů a duchovních. Zvláště byly uvedeny případy deseti politických vězňů, hájených VONS. Rozhovor se dále týkal otázek pokroku v helsinském procesu a podmínek pro udělování doložky nejvyšších výhod.^{E2K setkání zástupců nezávislých iniciativ s J. Whiteheadem vyšel 31. 10. 1988 v Rudém právu dezinformační článek Věry Poslední Potupení se ozvali. Na článek mluvčí Charty 77 reagovali 2. 11. 1988 prohlášením: „V Rudém právu z 31. 10. t. r. se píše, že českoslovenští účastníci setkání s náměstkem ministra zahraničí USA Johnem Whiteheadem dne 15. října požadovali, ‚jak uvedla britská BBC 16. října, aby Spojené státy neudělovaly Československu doložku nejvyšších výhod ve vzájemném obchodu, dokud se nezlepší postoj československé vlády k lidským právům‘. Charta 77 vydala spolu se zástupci ostatních zúčastněných nezávislých iniciativ po tomto rozhovoru s Johnem Whiteheadem zprávu, v níž se mimo jiné praví: ‚Rozhovor se dále týkal otázek pokroku v helsinském procesu a podmínek pro udělování doložky nejvyšších výhod.‘ Tvrzení, že českoslovenští účastníci žádali, aby Spojené státy neudělovaly Československu doložku nejvyšších výhod, naprosto neodpovídá pravdě. Z naší strany bylo naopak zdůrazněno, že jsme loajálními občany své země a boj za dodržování lidských práv v Československu je naší záležitostí.“ ČSDS, sb. Charta 77, strojopisná kopie. K útoku se Rudé právo vrátilo 4. 11. 1988 článkem Jaroslava Hálka Co tam dělali američtí diplomaté?, v němž autor napsal, že schůzka J. Whiteheada se zástupci nezávislých iniciativ byla vlastně instrukcí k provokacím na Václavském náměstí 28. října. P. Uhl ve zprávě K rozhovoru s J. Whiteheadem rezolutně odmítl, že by zástupci nezávislých iniciativ jednali s americkým náměstkem zahraničí o manifestaci v den státního svátku. Podrobně popsal rozhovor o doložce nejvyšších výhod a uvedl „šestibodový návrh, jehož prvků by USA mohly eventuálně použít jako kritérií pro posuzování, zda v Československu dochází k tak výraznému pokroku v oblasti lidských práv, aby bylo možno o doložce nejvyšších výhod uvažovat“.}

Čs. účastníci v závěru rozhovoru ocenili americký podíl na zmírňování mezinárodního napětí a vyslovili naději, že v těchto podmínkách dokážou čs. nezávislé iniciativy ještě účinněji ovlivňovat společenské dění v Československu.

Setkání se rovněž účastnil velvyslanec USA Julian M. Niemczyk a pracovníci velvyslanectví pánové Russell, Bond a Norman.

Za Demokratickou iniciativu Emanuel Mandler,
za Nezávislé mírové sdružení Tomáš Dvořák,
za Chartu 77 mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý, Miloš Hájek a Bohumír Janát,
za VONS Petr Uhl,
Stanislav Devátý podepsal tento text i za SPUSA a ISO

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Zdroj

• Viz Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 19, s. 4–5.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 19, s. 3.

Pole