D506

1988, 16. prosinec, Praha. – Prohlášení k první povolené nezávislé manifestaci uspořádané 10. prosince ke Dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze. (Dokument č. 59/88)

Pozitivní událost v den 40. výročí Všeobecné deklarace lidských práv.

Když na pokojné manifestace odpovídala státní moc policejním zásahem, často brutálním, odsoudili jsme tyto činy jako porušování základních demokratických svobod občanů. Proto oceňujeme, že v případě setkání ke Dni lidských práv, které jsme se rozhodli uskutečnit spolu s jinými nezávislými iniciativami, nesáhly státní orgány k pouhému administrativnímu zásahu a k represi, ale nabídly jednání a kompromis. Když Obvodního národního výboru v Praze 1 zakázal veřejné setkání ke Dni lidských práv na Václavském náměstí, navrhl nám zároveň, abychom o uskutečnění své akce jednali s Národním výborem hlavního města Prahy a příslušným obvodním národním výborem. Národní výbor hlavního města Prahy a Obvodní výbor v Praze 3 projevily po konzultaci s vyššími státními a stranickými orgány politickou pružnost a toleranci. Po jednání se zástupci nezávislých iniciativ vyslovily souhlas, aby se setkání uskutečnilo za dohodnutých podmínek na Škroupově náměstí: bylo to poprvé, kdy státní orgány jednaly se zástupci Charty 77 a jiných nezávislých iniciativ jako s partnery a dohodly se s nimi. Příčiny tohoto rozumného rozhodnutí státních orgánů jsou jak ve statečnosti tisíců lidí, kteří vyšli 21. srpna a 28. října do ulic, tak v příznivém vývoji mezinárodní situace.

Veřejný projev na Škroupově náměstí proběhl pokojně a důstojně, pořádek byl důsledně dodržován, nikdo si na rozdíl od dřívějška netroufl označit účastníky za kriminální živly a výtržníky. Nechceme ovšem novou situaci líčit idylicky. Nebylo nám dovoleno použít zvukové aparatury, v důsledku čehož velká část účastníků špatně slyšela projevy řečníků. Orgány Bezpečnosti zastrašení občané bydlící na Škroupově náměstí nám odmítli poskytnout zdroj elektrické energie. Zatímco řada listů přinesla o tomto shromáždění stručnou a objektivní informaci, Rudé právo nás v intencích starého dogmatického žargonu obvinilo z nepřátelství k probíhajícím společenským proměnám a z útoků proti socialistickému Československu‘, jako by provolávaná hesla „Ať žije svoboda!“, „Ať žije Charta 77!“, „Ať žije Masaryk!“ byla komukoliv nepřátelská. Rudé právo též nepravdivě informuje, jako by na Západě projevoval sympatie k naší manifestaci pouze pravicový tisk.

Československá společnost stojí nadále na křižovatce, i když souhlas státních orgánů se setkáním na Škroupově náměstí znamenal první krok správným směrem. Příští týdny a měsíce ukáží, budou-li následovat další kroky, nebo vrátí-li se oficiální místa ke staré politice zákazů a represí. Jako krok k národnímu smíření je nutné propustit politické vězně.

V den 40. výročí Všeobecné deklarace lidských práv jsme přijali nabídky na kompromis a ustoupili od původně plánovaného konání manifestace na Václavském náměstí. Naším zásadním stanoviskem však zůstává přesvědčení, že zákaz konat veřejná neoficiální shromáždění v historickém centru našeho hlavního města je neopodstatněný a protiústavní. Vždyť naše historická centra nejsou pouze atrakcí pro turisty a místem pro trhovce nebo prostorem pro státem dirigované aklamace, neboť právě k nim se váže síla dějinného sebevědomí našich národů. Proto se nikdy nemůžeme zříci práva na shromažďování v místech, k nimž se hluboce vztahuje naše národní cítění.

Přejeme si, aby ve veřejnosti i v nejvyšších mocenských orgánech převládla stanoviska žádající demokratizaci všech oblastí společenského života, což znamená především plné respektování lidských práv. Proto oceňujeme první pozitivní krok, k němuž došlo 10. prosince 1988 na Škroupově náměstí v Praze.^{E1Viz dále dokument D508 (28. 12. 1988) a P14/4.}

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plně znění dokumentu

• Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 22, s. 2.

Komentář

• Pražská demonstrace na Žižkově. Lidové noviny, roč. 1 (1988), č. 12, s. 2
• Šabata, J.: Proměny československé a jiné. Diskuse, 1989, č. 71.

Pole