D559

1989, 28. květen, Praha. – Dopis vládě ČSSR ke sporu mezi čs. a maďarskou vládou o dokončení vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. (Dokument č. 43/89)

Vážení pánové,

mezi československou a maďarskou vládou došlo ke sporu o dokončení vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Čs. vláda protestuje proti rozhodnutí maďarské strany zatím pozastavit práce na přehradě Nagymaros.^{E1Maďarská vláda na mimořádném zasedání 13. května přerušila s okamžitou platností výstavbu vodního díla v Nagymarosi.} Celá věc se předkládá jako velké překvapení. Není to však překvapení pro nikoho, kdo sledoval, jak v Maďarsku sílí protesty laické i odborné veřejnosti proti této mimořádně nákladné a přitom hospodářsky i ekologicky – mírně řečeno – sporné stavbě. Tato stavba století se už setkala s protesty nejen v Maďarsku, ale i u nás, a vyslovil se k ní negativně i Evropský parlament ve Štrasburku.^{E2V protestu proti vodnímu dílu Gabčíkovo–Nagymaros se angažoval také člen komise Evropského společenství Ripa de Meana, který z pověření komise navštívil V. Havla a účastnil se setkání s ministrem životního prostředí.} Slovenští ochránci přírody ve svém loňském Dunajském prohlášení navrhovali, aby byl ještě teď projekt z ekologického hlediska přezkoumán a aby se odstoupilo od výstavby stupně Nagymaros. Pokud se tedy někdo cítí překvapen, pak pouze ten, kdo podceňoval občany rozhodnuté bránit ohroženou přírodu, pitnou vodu a úrodnou půdu Podunajské nížiny.^{E3Proti vodnímu dílu Gabčíkovo-Nagymaros a za vyhlášení národního parku Podunajsko byla zorganizována podpisová akce, kterou vedli ekologičtí aktivisté P. Křivka a P. Kozánek. Petici podepsalo na 1000 Slováků a více než 4500 občanů z Čech a Moravy. Srv. Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 12, s. 9–11.}

Jestliže Vám nyní píšeme a chceme se k Vašemu sporu s maďarskou stranou vyslovit, máme k tomu oprávnění i morální. 30. dubna 1987 poslala Charta 77 federální vládě a Federálnímu shromáždění ČSSR obsáhlý dokument (č. 33/87) nazvaný Aby se dalo dýchat.^{E4Srv. D392 (30. 4. 1987).} V něm jsme se zevrubně zabývali mj. perspektivami naší energetiky a pokusili se navrhnout rozvoj, který by pokud možno co nejvíce šetřil naši přírodu a zdravé životní prostředí. Upozornili jsme na to, co se stále ještě obecně neuznává, že nejlevnější a ekologicky nejčistší energie je energie ušetřená. K vodnímu dílu na Dunaji se dokument vyslovil značně kriticky a požadoval, aby byl celý projekt přezkoumán ve veřejné odborné diskusi. „Je to sice dost pozdě, ale přece jen. V případě dunajské stavby by se snad mohly nalézt některé možnosti, jak ekologické následky zmírnit…,“ praví se v něm doslova. „V každém případě,“ uvádí dokument Charty 77 dále, „je to poučení, že projekty, které tak závažně zasahují do krajiny a života lidí, by měla předcházet věcná, nedemagogická, vskutku odborná, ale veřejná diskuse.“

V březnu t. r. vydala Charta 77 ke stavbě vodních děl na Dunaji dokument nový.^{E5Srv. D532 (12. 3. 1989).} Opřela se v něm o fundované stanovisko Ekologické sekce Čs. biologické společnosti při ČSAV i o „Dunajské prohlášení“ SZOPK^{E6Slovenský zväz ochráncov prírody a krajiny.} v Bratislavě a požadovala, aby byl celý projekt znovu přehodnocen a aby smluvní strany ustoupily od stavby přehrady v Nagymarosi, jejíž dopad na životní prostředí Poddunají by byl obzvlášť povážlivý.

Jaké byly reakce čs. kompetentních orgánů na tyto realistické podněty? Žádné. Dokumenty zpracované za součinnosti odborníků nestály adresátům ani za jednořádkovou odpověď. Jedinou konkrétní reakcí byla série bezobsažných a demagogických článků v oficiálním, zejména stranickém tisku, která ekologickou problematiku projektu i stavby bagatelizovala nebo ji nezmiňovala vůbec.

Dnes jste tedy rozhodnutím maďarské vlády překvapeni a zaskočeni. Naše mocenská místa si za desetiletí administrativně direktivní vlády zvykla rozhodovat o lidech bez lidí. Ale maďarská vláda si už luxus ignorovat vlastní veřejné mínění dovolit nemůže. To jí ovšem nelze zazlívat. Je to jen logické vyústění probíhajících změn ve východní části Evropy, jež směřují k demokracii a větší občanské odpovědnosti za naši společnou budoucnost.

Domníváme se, že rozhodnutí maďarské vlády by pro nás mělo být spíš důvodem k zamyšlení nad vlastní nezodpovědností, výzvou k věcné, odborné a veřejné diskusi a konečně i podnětem ke státnické velkorysosti, nežli příležitostí k pomluvám a nesmyslnému osočování našich sousedů.

Tomáš Hradílek, Dana Němcová, Saša Vondra
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 12, s. 2.

Komentáře

• Lřivka, P.: Kdo se bude radovat? In: Ekologický bulletin, č. 11 (březen 1989)
• Seismicita oblasti soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros. Tamtéž, č. 13 (květen 1989)
• Ťažkosti s vodným dielom na Dunaji. In: Naše snahy, roč. 25, č. 5 (září–říjen 1989), s. 12–13.

Pole