D563

1989, 24. červen, Praha. – Prohlášení k soudnímu procesu s vydavatelem samizdatových časopisů Vokno a Voknoviny Františkem Stárkem. (Dokument č. 47/89)

Buďme stateční jako František Stárek

Tento týden, od 26. do 30. června 1989, probíhá u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí hlavní líčení v trestní věci proti Františku Stárkovi a Ivě Vojtkové.

Obžaloba viní 36letého dělníka Františka Stárka z trestného činu pobuřování, jehož se měl dopustit vydáváním a rozšiřováním časopisů Vokno a Voknoviny. Iva Vojtková, družka Františka Stárka, je obžalovaná z pomoci k tomuto trestnému činu.

Budou-li uznáni vinnými, hrozí jim tresty odnětí svobody od jednoho roku do pěti let a další vedlejší tresty.E1Okresní soud v Ústí nad Orlicí odsoudil F. Stárka k trestu odnětí svobody na 2 1/2 roku, I. Vojtkovou k 12 měsícům s podmíněným odkladem na dva roky. Srv. Sdělení VONS č. 1040, Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 14, s. 12–13. Oba odsouzení se odvolali. Krajský soud v Hradci Králové 28. 8. 1989 zamítl odvolání a rozsudek vstoupil v právní moc. Srv. Sdělení VONS č. 1058, tamtéž, č. 16, s. 12–13. F. Stárek byl vězněn v NVÚ Horní Slavkov. 26. 11. 1989 bylo jeho trestní stíhání zastaveno.

František Stárek, signatář Charty 77 a člen kolektivu jejích mluvčích, je veřejně činný již od roku 1975. Vznik Charty 77 a počátky nezávislého hnutí v Československu jsou úzce spjaty se solidaritou projevovanou v létě 1976 s vězněnými hudebníky skupiny Plastic People a aktivisty kulturního undergroundu, k nimž patřil i František Stárek. V paralelním, tzv. přeštickém procesu byl tehdy po několikaměsíční vazbě odsouzen k podmíněnému trestu za organizování hudebního večera.

Od roku 1979 vydával František Stárek, v undergroundu známý pod přezdívkou Čuňas, nezávislý kulturní časopis Vokno. Byl za to opět uvězněn a ve vězení strávil tři a půl roku (1981–1984); poté byl ještě podroben potupnému tzv. ochrannému dohledu.

Po svém propuštění František Stárek vydávání Vokna obnovil. V roce 1987 k němu přibyl měsíčník Voknoviny, přinášející aktuální informace o nezávislých kulturních akcích a represích proti nim. Oba časopisy vycházejí od loňského roku již s adresami vydavatelů, mezi nimiž je na prvním místě František Stárek. Vokno se stává významnou kulturní institucí, rozvíjející stále nové aktivity. Má svůj vlastní videomagazín, pořádá nezávislé umělecké výstavy na Střeleckém ostrově v Praze, vydává beletrii i odborné knihy, a hlavně – poskytuje všestrannou pomoc při sebeorganizování mladých lidí po celé republice, při jejich pokusech o nezávislý, kulturní a politický projev.

František Stárek věnuje této činnosti všechen svůj volný čas. Nesoustředí se však výhradně na tzv. kulturní underground: v publikační činnosti i v pořádání kulturních akcí usiluje o otevřenost a součinnost s různými skupinami a proudy. Sám se zasazuje o pořádání tzv. fór Charty 77, podílí se na práci Charty 77, spolupracuje s VONS, působí v Polsko-čs. solidaritě. Snaží se překonávat některé postoje udržující se v undergroundu: staví se proti přežívajícímu izolacionismu tohoto prostředí, proti paušálnímu a povrchnímu odmítání „establishmentu“, proti výlučně generačnímu vidění světa. Hlavně usiluje – v duchu zásad Charty 77 – o právo na veřejné působení všech nezávislých aktivit; sám je vždy mezi prvními, kdo tuto zásadu veřejného vystupování sami statečně uskutečňují.

Tuto Stárkovu činnost a tuto jeho koncepci uznaly orgány státní moci za tak nebezpečnou, že se rozhodly Vokno znovu zlikvidovat a Františka Stárka uvěznit. Od 23. února 1989 je ve vazbě v Hradci Králové.

Soudní proces, který právě probíhá, není proces s člověkem, který by svou činnost před státními orgány a tím i před veřejností utajoval, nýbrž s jedním z předních aktivistů nezávislé kultury v nejširším smyslu toho slova, který si je vědom svých práv, garantovaných mezinárodními pakty i helsinskými ujednáními, a který podle těchto práv žije a jedná.

Osud Františka Stárka může zmírnit solidarita nás všech, v Československu i v zahraničí.E2Z iniciativy Výboru na obranu F. Stárka probíhala podpisová akce, kterou 10. 8. 1989 podepsalo 1005 občanů. Osm nezávislých samizdatových vydavatelství – Informace o Chartě 77, Lidové noviny, Revolver Revue, Magazin SPUSA, Alternativa, Prostor, Originální videojournal a VIA vydalo 12. července prohlášení Solidarita s F. Stárkem. Orgánům státní moci však musíme ukázat nejen to, že nám uvěznění Františka Stárka není lhostejné, nýbrž i to, že se jím nenecháme zastrašit a že v sobě najdeme alespoň část oné statečnosti, jíž vyniká František Stárek. Tím se stane jeho uvěznění společensky neúčinné.

Tomáš Hradílek, Dana Němcová, Saša Vondra
mluvčí Charty 77

Na vědomí: IHF, FIDH, IFGM

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 14, s. 2.
Plné znění
  • In: Voknoviny, 1989, č. 16.
Komentáře
  • Zadržme výrobu nelegálních skupin. Voknoviny, č. 14 (zvláštní vydání)
  • Základní prohlášení Výboru na obranu Františka Stárka ze 17. 4. 1989 a k 10. výročí Vokna. Tamtéž, č. 15
  • Z. B.: Právní jistotu každému. Tamtéž, č. 16.
E1.Okresní soud v Ústí nad Orlicí odsoudil F. Stárka k trestu odnětí svobody na 2 1/2 roku, I. Vojtkovou k 12 měsícům s podmíněným odkladem na dva roky. Srv. Sdělení VONS č. 1040, Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 14, s. 12–13. Oba odsouzení se odvolali. Krajský soud v Hradci Králové 28. 8. 1989 zamítl odvolání a rozsudek vstoupil v právní moc. Srv. Sdělení VONS č. 1058, tamtéž, č. 16, s. 12–13. F. Stárek byl vězněn v NVÚ Horní Slavkov. 26. 11. 1989 bylo jeho trestní stíhání zastaveno.
E2.Z iniciativy Výboru na obranu F. Stárka probíhala podpisová akce, kterou 10. 8. 1989 podepsalo 1005 občanů. Osm nezávislých samizdatových vydavatelství – Informace o Chartě 77, Lidové noviny, Revolver Revue, Magazin SPUSA, Alternativa, Prostor, Originální videojournal a VIA vydalo 12. července prohlášení Solidarita s F. Stárkem.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den24
Měsíc6
Rok1989
Zpracovanýtrue
OCRfalse