D571

1989, 8. srpen, Praha. – Dopis vládě ČSSR a Ministerstvu vnitra a životního prostředí ČSR s žádostí o zastavení výstavby koksárny u Stonavy, ohrožující životní prostředí ve Slezsku. (Dokument č. 53/89)

Stanovisko k výstavbě koksárny u Stonavy

Kvalita životního prostředí zaujímá v současnosti již prioritní postavení v hierarchii globálních hodnot, souvisejících s přežitím lidstva. Otázky vázané na ekologii stále více ovlivňují vztahy mezi jednotlivými zeměmi, a to jak na úrovni vládní, tak v rovině vzájemných pocitů obyvatelstva těchto zemí. Koncepce evropského domu předpokládá při řešení ekologických problémů promyšlený, ohleduplný přístup jednotlivých států vůči sobě, zejména těch zemí, jež mají společné hranice.

Předseda čs. vlády Ladislav Adamec, který 1. července t. r. podepsal ve Vratislavi „Dohodu mezi vládami ČSSR, NDR a PLR o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí“, v rozhovoru s novináři mimo jiné prohlásil, že „se netajíme tím, že v pohraničních oblastech s NDR a PLR máme řadu zdrojů, které znečišťují životní prostředí a tím komplikují život nejen nám, ale hlavně našim sousedům“.

Výše zmíněná dohoda, pokud bude plněna, by mohla k řešení sporných otázek mezi jejími signatářskými zeměmi značně přispět. V tomto směru je možné považovat za slibné ujištění našeho premiéra, že čs. vláda nedá souhlas k postavení žádné nové výrobní kapacity, která by znečišťovala životní prostředí sousedních zemí.

Kontrastně s tímto vyjádřením předsedy federální vlády ČSSR však vystupuje případ výstavby obří koksárny u obce Stonava na Karvinsku, v těsné blízkosti hranic s Polskem. Problémy, jež s budoucím provozem tohoto gigantu souvisejí, vrhají již nyní stín na vzájemné čs.–polské vztahy, což se projevuje nejen na diplomatické úrovni.

Koksárna má být dle svých původních parametrů největší v zemích RVHP. Její plánovaná produkce předpokládá zpracování více než 2 mil. tun černého uhlí za rok. Důvody, proč byla lokalita pro stavbu této koksárny vybrána tak blízko čs.–polských hranic, jsou zejména úzce ekonomické. Uhlí může být totiž až z 60 % dopravováno pásovými dopravníky ze sousedního dolu.

Polská odborná i laická veřejnost je však zneklidněna ekologickými důsledky, které mohou nastat po uvedení tohoto komplexu do provozu.^{E1Proti výstavbě koksárny ve Stonavě u Karviné se angažoval silně Severomoravský ekologický klub, regionální sekce Ekologického sdružení. Proti stavbě koksárny vydalo společné prohlášení dalších pět nezávislých iniciativ: Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislé mírové sdružení, Polsko-čs. solidarita, Společenství přátel USA. Srv. VIA, Praha CS 652/89, bod. 14. Nezávislé mírové sdružení zorganizovalo na pěší zóně v Praze proti výstavbě koksárny protestní shromáždění. Ekologická manifestace se měla konat také v Českém a Polském Těšíně; v Polském Těšíně demonstrovalo asi 3000 osob, v Českém Těšíně shromáždění rozehnala policie, která uzavřela všechny přístupové cesty i náměstí, kde se mělo shromáždění konat. 11. 12. 1989 rozhodlo generální ředitelství ostravsko-karvinských dolů, že 1. 1. 1990 bude výstavba koksárny pozastavena.} Obává se, že působením převládajících větrů až 80 % vyprodukovaných emisí dopadne na území PLR;

– že spadem emisí dojde k ohrožení zásobní nádrže pitné vody pro celou oblast Slezska – Goczalkowického jezera, vzdáleného 20 km od stavby koksárny;

– že při případné havárii čističky odpadní koksárenské fenolčpavkové vody unikne tato jedovatá tekutina do pohraniční řeky Olše a dále do Odry;

– že na tomto území, kde je již nyní katastrofální stav ovzduší, projevující se také rozsáhlým hynutím lesů, dojde k jeho dalšímu prudkému zhoršení;

– že rekreační a lázeňská část polských Beskyd bude ekologicky devastována na úroveň Jizerských hor;

– že všechny tyto aspekty se značně nepříznivě projeví na zdravotním stavu a průměrné délce života obyvatelstva tamní oblasti.

Sdílíme obavy našich polských sousedů. Chápeme, že argumenty čs. strany zdůvodňující ekologickou bezpečnost budoucího provozu této koksárny, mezi něž patří předpokládané zastavení výroby ve dvou zastaralých koksárnách, poukazováním na novou technologii výroby koksu, plánovaná instalace odsiřovacího zařízení, budování čističky odpadních vod a další, nemohou tyto obavy polských občanů rozptýlit. Právě strach o osud svého kraje a svých dětí přiměl veřejnost polského Těšínska k uspořádání protestní demonstrace proti výstavbě této koksárny. Ostatně již sám fakt, že československá strana údajně uvažuje o snížení výkonu koksárny na polovinu, svědčí o tom, že naši kompetentní činitelé si jsou vědomi možných negativních důsledků pro životní prostředí v přilehlých oblastech Polska v souvislosti s budoucím provozem tohoto výrobního zařízení.

Podle původních záměrů má být výroba koksu v tomto gigantickém objektu zahájena v roce 1992. Obracíme se na čs. vládu s žádostí, aby znovu přehodnotila své výrobní záměry s ohledem na připravovanou restrukturalizaci národního hospodářství, aby posoudila, zdali je výstavba nové obří koksárny ve Stonavě skutečně potřebná. Pokud ale neexistují záruky, že budované zařízení nebude zhoršovat již tak vážně narušené životní prostředí v tamní oblasti, potom žádáme bezpodmínečné zastavení jeho výstavby. Kromě čistého ovzduší je ohrožena také atmosféra vzájemného přátelství a porozumění mezi lidmi na obou stranách společné hranice.

Tomáš Hradílek, Dana Němcová, Saša Vondra
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), s. 2–3.

E1.

Proti výstavbě koksárny ve Stonavě u Karviné se angažoval silně Severomoravský ekologický klub, regionální sekce Ekologického sdružení. Proti stavbě koksárny vydalo společné prohlášení dalších pět nezávislých iniciativ: Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislé mírové sdružení, Polsko-čs. solidarita, Společenství přátel USA. Srv. VIA, Praha CS 652/89, bod. 14. Nezávislé mírové sdružení zorganizovalo na pěší zóně v Praze proti výstavbě koksárny protestní shromáždění. Ekologická manifestace se měla konat také v Českém a Polském Těšíně; v Polském Těšíně demonstrovalo asi 3000 osob, v Českém Těšíně shromáždění rozehnala policie, která uzavřela všechny přístupové cesty i náměstí, kde se mělo shromáždění konat. 11. 12. 1989 rozhodlo generální ředitelství ostravsko-karvinských dolů, že 1. 1. 1990 bude výstavba koksárny pozastavena.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	8
Měsíc	8
Rok	1989
Zpracovaný	true
OCR	false