D585

1989, 13. říjen, Praha. – Prohlášení k 28. říjnu se sdělením o neúspěšném jednání Charty 77 s pražskými úřady o povolení shromáždění k oslavě. (Dokument č. 64/89)

Vznik Československé republiky si připomínáme ve vzrušené době, kdy se některé země sovětského bloku vymaňují postupně z pout totalitního způsobu vlády a usilují o demokracii a kdy i v naší společnosti roste touha po demokratičtějších poměrech. Charta 77 už nejednou u příležitosti 28. října zdůraznila, že i když návrat do minulosti není možný, můžeme se i my dnes inspirovat demokratickými ideály, které zrod našeho novodobého státu provázely, a navázat v mnohém na odkaz prvního prezidenta Československé republiky. Dnešní doba tuto inspiraci s novou naléhavostí aktualizuje.

28. říjen není ovšem jen dnem vzniku moderního Československa. Je i výročím dne, kdy bylo v naší zemi přijato federativní státoprávní uspořádání, a tím byl podniknut významný krok k uznání přirozených práv obou našich národů. Své úsilí o demokratičtější a svobodnější poměry bychom měli spojovat i se snahou, aby československá federace nebyla jen ryze formální, ale aby byla výrazem skutečného a autenticky žijícího bratrství našich národů. Jakkoli různé jsou tradice a konkrétní podmínky, v nichž naše dva národy žijí, jejich touha po demokracii je společná a může se naplňovat jen na základě solidární spolupráce všech českých a slovenských demokratů. Zastánci totalitního způsobu vlády to dobře vědí a jejich nedávný tvrdý útok proti slovenským demokratům to dokazuje. Je to útok proti demokratickým ambicím obou našich národů. Využíváme tedy této příležitosti nejen k tomu, abychom znovu zdůraznili touhu naší společnosti po demokracii, ale i k tomu, abychom vyzvali naše dva národy k těsnější živé a solidární spolupráci, vycházející z vědomí nedělitelnosti našeho osudu.

Koncem září t. r. zahájila Charta 77 jednání s pražskými úřady a institucemi, jehož cílem bylo získat v Praze prostor, ať už na odkrytém prostranství, nebo v sále, kde by si různé nezávislé iniciativy a vůbec všichni občané, kteří to nechtějí učinit v rámci oficiálních oslav, důstojně připomněli letošní 28. říjen. Charta 77 chtěla tímto krokem předejít nebezpečí nové konfrontace, k níž by eventuální zásah proti spontánnímu občanskému vystoupení na veřejných prostranstvích mohl vést.

Tato jednání nebyla bohužel úspěšná.

Chartě 77 za této situace nezbývá než znovu zdůraznit, že Ústava ČSSR zaručuje všem občanům právo svobodně se shromažďovat na veřejných místech a že všechny administrativní pokusy omezit toto právo jsou protiústavní a případné policejní zásahy proti jeho naplňování jsou bezdůvodné a ničím neobhajitelné.^{E1Nezávislé občanské iniciativy vydaly společné doporučení, jak je možné nezávisle na oficiálních oslavách uctít památku 28. října. Srv. D588 (23. 10. 1989), dále in: Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 20, s. 7–8.}

Václav Havel, Tomáš Hradílek, Dana Němcová
mluvčí Charty 77
(Mluvčí Charty 77 Saša Vondra t. č. vězněn.)

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 19, s. 2.

Pole