P6/2

[1977, léto, Praha nebo Brno.] – Dopis aktivního příslušníka disentu o stavu opozičních proudů v Československu, určený příteli v exilu.^{E1Dopis není podepsán, jméno adresáta „Swen“ bylo bezpochyby krycí jméno. Je to jeden ze dvou dopisů uložených v uvedené sbírce s dobovou strojopisnou poznámkou V. Prečana „1977 – dopisy (asi Jiří Müller) o situaci v Chartě. Velmi důvěrné, pouze pro informaci.“ Jiří Müller, dotázán na autorství v březnu 2007, vyloučil možnost, že by kdy napsal takto koncipovaný dopis. Druhý dopis téhož odesilatele datovaný 10. 8. informoval o letní diskusi roku 1977 „co s Chartou“, jež se rozvinula na základě návrhů Jaroslava Šabaty (viz příloha 10). Relevantní část druhého dopisu je využita na příslušném místě přílohy 10. – Rozčlenění hustě psaného textu na odstavce je dílem editorů.}

Buď zdráv, Swene,

k základní charakteristice politické situace asi toto: Stav v deklarované politické opozici je charakterizován dalším formováním těchto proudů a posilováním integračních prvků mezi určitými složkami těchto proudů. Pro schéma: Křesťané, socialisté, komunisté. Komunisté po odchodu Mlynáře formují nové vedení, v němž bude z pražských hrát centrální úlohu Šimon a Hübl. Socialisté se formují obtížně, neboť je malá vrstva těch, kteří by vyvíjeli systematickou aktivitu, nicméně potenciálně je to nejsilnější proud. Mezi křesťany je nejživěji v té složce, která patří k undergroundu (silné vlivy katolické) a v tzv. nové orientaci církve evangelické. Stav v nedeklarované politické opozici, tj. v Chartě, je složitý a těžko říci, co z toho přesně vzejde. V podstatě probíhá střetnutí mezi dvěma tendencemi, z nichž jedna, „likvidátorská“ víceméně Chartu pokládá za účelovou záležitost, která by mohla zase usnout, zatímco druhá ji reflektuje jako životní postoj a usiluje o formulování nových perspektiv jako odpověď na novou situaci.

Především je to otázka vazeb k veřejnosti, neboť zájem veřejnosti o Chartu nezabezpečila Charta (obec lidí), ale jednoznačně režim svou antichartistickou kampaní. Kampaň skončila, izolace roste, veřejnost nezná dokumenty Charty, signatáře ani represe vůči nim. Práce Charty byla příliš jednostranně orientována na dialog s vládou, a protože vláda nechce, vzniká pracovní vakuum. Nejde o neřešitelné problémy, nicméně přehodnocení a volba nových prostředků v tak diferencované obci, jakou Charta má, s obtížnou komunikací (mezi signatáři nejsou použitelné vazby a Charta je skutečně neorganizací) a s konzervativními tendencemi ve skupinách ovlivňujících rozhodování, je to pomalé a obtížné. Nadto je obava, aby změny nevyvolaly rozklad. Ovšem bez změn Charta ve změněné situaci tiše umře. Pokud se objeví (a s největší pravděpodobností ano) vnitřní materiály diskutující tyto problémy, pošlu je.

Počet textů, které se kolem Charty vyrojily, rapidně klesl, nicméně existují další signatáři a mezi řadovými signatáři je nálada vynikající (berou to skutečně jako životní postoj včetně odvahy snášet represe), jde jen o to, aby se to neprohospodařilo tím, že tato nálada nedostane možnost jiného sebevyjádření než podpis Charty (to je totiž do značné míry situace většiny signatářů, neboť do práce Charty je prakticky zapojen mluvčí a okruh kolem něj).

Třetí politický proud bych nazval nepřímou opozicí a jeho základna je kulturní. Patří do něj Petlice, hudební produkce (doufám, že Ti už příště pošlu kazety), mnoho pravidelných kroužků s přednáškami a právě se rozvíjející idea Univerzity (existují děti, které nemohou studovat, či zájemci o věci, které se nepřednášejí, na straně jedné, i odborníci, kteří přednášet nemohou, na straně druhé: jde o to propojit oba okruhy a pomoci masovému rozšíření, neboť masová potřeba existuje, jde o oblast společenských věd, filozofie, historie, ekonomie, sociologie, ekologie, sociální psychologie, politologie atd. Otázka pomoci ze zahraničí pro tuto ideu se jistě objeví, jakmile zde budou základy položeny, zatím se myšlenka rozbíhá paralelně v Brně a Praze. Třetí politický proud má svůj specifický význam: tvoří zázemí proudům předcházejícím a svou nepřímou političností a nejmenším rizikem se nejsnadněji šíří.

Pokud jde o vedení státu, není zde významně nic nového: faktický pat mezi pragmatickou složkou a čistě ideologickou skupinou trvá. Celková politika se bude stejně odvozovat od Moskvy a záleží na tom, jaké závěry udělají z Bělehradu a z vývoje vztahů k USA. Řekl bych, že existuje nejistota spojená s nepříjemným mrazením, co bude po Bělehradě. Přispívá k tomu silně i StB, která při výsleších hrozí tím, co bude pak. Otevřeně říkají, že teď nemohou to nebo ono, včetně zavření, kvůli Bělehradu.

Dvě významná témata, o kterých bych rád, kdyby ses poradil se všemi, kteří mohou mít na věc vliv, a dal mi vědět. K tomu, aby se zde založily nezávislé odbory, by myslím bylo dost lidí i podmínek (masové vyhazování z ROH a asi [.00]^{E2Trojmístné číslo končící dvěma nulami, první číslice je nečitelná.} nezaměstnaných pokud jde o signatáře) a odpovídalo by to i úsilí nelikvidátorského trendu v Chartě, je zde ovšem zcela zásadní problém, čím uživit členy takových odborů, protože je třeba předpokládat ostrou existenční perzekuci a bez existenčního zázemí by se věc těžko udržela, natož rozšiřovala. Bylo by možné navázat v tom případě založení odborů vztahy řekněme k anglickým odborům a počítat s nějakou finanční podporou a politickou podporou, aby nebyly zahnány do ilegality? Šlo by o podporu veřejnou, neboť napadnutí socialistických odborů z toho, že jsou řízeny CIA, je sice možné, ale použitelné jen v propagandě, v politice by vytvořilo problémy, kterých se náš blok raději vyvaruje. Druhé téma, které budu prezentovat jako nezávislé na prvním (možná ovšem, že by mohlo být obsahem práce odborů), se vztahuje k podobné problematice, zajistit pracovní příležitost pro lidi vyhozené, anebo vědomí možnosti pracovních příležitostí pro lidi, jejichž rozhodování musí být závislé na tom, zda uživí rodinu. […]^{E3Vynecháno zbývajících 21 řádek dopisu, kde se pojednává o variantách a detailech zajišťování pracovních příležitostí v zahraničí.}

Zdroj

• ČSDS, sb. Interní zprávy z domova. – Strojopis, fotokopie.

Pole