P7

Vedoucí činitelé a aparáty KSČ o Chartě 77 (leden–březen 1977)

Písemnosti oddělení Ústředního výboru KSČ, do jehož působnosti spadalo řízení bezpečnostních aparátů, nebyly svého času předány Státnímu ústřednímu archivu v Praze spolu s fondy někdejšího Archivu ÚV KSČ. Historik tedy nemá k dispozici prameny, které by umožnily s určitostí zjistit, zda či nakolik byly první kroky Státní bezpečnosti proti Chartě 77 konzultovány či předběžně schváleny aparátem ÚV KSČ a jak v praxi fungovala součinnost Státní bezpečnosti a sekretariátu ÚV KSČ. Nebylo proto možné zjistit, nakolik byli členové předsednictva ÚV KSČ informováni o zásazích Státní bezpečnosti provedených 6. ledna ještě před schůzí, jež začala 7. ledna v odpoledních hodinách. Bezpochyby musel být informován generální tajemník Husák. Jisté je, že nejpozději v noci ze 6. na 7. ledna byl napsán text, který Rudé právo uveřejnilo 7. ledna jako výrazný redakční článek Čí je to zájem. Je těžko představitelné, že by se tak stalo bez Husákova schválení.

V článku umístěném na druhé straně deníku, tam, kde pak o pět dnů později bude otištěn smutně proslulý text Ztroskotanci a samozvanci, se sice ještě nehovořilo verbis expressis o Chartě 77, avšak jeho tendence byla zřejmá. Jak západoněmecké, tak americké i francouzské velvyslanectví v depeších svým centrálám o článku obsáhle referovala a dávala ho do přímé souvislosti s vynořením Charty 77. V článku je v zárodečné podobě obsaženo vše, co se pak stalo základem argumentace režimního propagandistického tažení proti Chartě. Autor článku, byl-li jeden jediný, musel mít k dispozici výsledky zásahů StB během 6. ledna.

Usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 7. ledna bylo velmi stručné. Ukládalo Gustávu Husákovi informovat dopisem krajské, resp. městské výbory KSČ a na základě diskuse se postarat o potřebná konkrétní opatření. Zmíněný dopis musel být odeslán, protože se o něm hovoří v některých hlášeních, která reagovala na „pokyny ÚV KSČ“; v informaci pro schůzi předsednictva 14. ledna 1977, kterou níže zveřejňujeme, je pak výslovně jmenován „dopis ÚV KSČ k činnosti charty 77“. Takový dopis či písemné pokyny tohoto druhu se bohužel zatím nepodařilo najít ani ve fondu ÚV KSČ, ani například v písemnostech městského výboru KSČ v Praze uložených v Archivu hlavního města Prahy.

Jakou základní politickou směrnici v hodnocení Charty 77 dostaly krajské a městské výbory, lze však odvodit z první části níže otištěného dokumentu z fondu Generální prokuratury ČSSR. Něco lze odvodit ze zpráv, v nichž adresáti dopisu reagovali. Například souhrnná zpráva za 11. leden (srv. P7/4) se hned v prvním odstavci zmiňuje o očekávání, že v „dnešním Rudém právu bude celý případ zveřejněn a postup nepřátelských pravicových sil odsouzen“. Znamená to, že v informaci krajským a městským výborům byl článek v ústředním deníku KSČ ohlášen na 11. ledna; vyšel totiž o den později. Pokud jde o „konkrétní opatření“, k nimž dostal generální tajemník volnou ruku, napovídá kampaň veškerého tisku, organizace antichartovních rezolucí, postup složek ministerstva vnitra, ministerstva kultury a dalších politických a státních aparátů, jaké pokyny šly na všechny strany ze stranického centra, i když zatím máme písemný doklad (P7/3 z 11. 1. 1977) pouze o jednom bezprostředním úkolu, který dostala prokuratura a justice.

Ze zprávy o stavu vyšetřování v souvislosti s Chartou z konce dubna (příloha 9) se dovídáme, že „podle usnesení předsednictva ÚV KSČ“ neměla být žádná osoba z řad signatářů Charty 77 zatím trestně stíhána (stíhalo se ovšem zástupně za jiné „trestné činy“). Náměstek ministra zahraničí Spáčil tvrdil velvyslanci USA Byrnovi, že by se z oficiálních informací „mohl dovědět, že došlo k zatčení, ale ne v souvislosti s podepisováním charty“ (viz P8/2). A Gustáv Husák informoval 28. března 1977 svého polského stranického kolegu Edwarda Gierka: „Nepřistoupili jsme k trestnímu postihu těchto lidí, i když naši právníci ukazovali, že jde o jasnou trestní činnost.“ (Viz níže P7/12) Písemný doklad o takovém rozhodnutí, jakož i písemný pokyn v tomto směru zatím chybí, byť je evidentní, že musel být vydán. Ostatně pokyny sekretariátu Ústředního výboru KSČ mohly být interpretovány jako stanovisko předsednictva, jestliže šlo o rozhodnutí Gustáva Husáka „v duchu diskuse předsednictva“.

Výběr dokumentů do konce března 1977 ilustruje stanovisko vedoucích představitelů KSČ. Zprávy západoněmeckého velvyslanectví poukázaly na to, že vedoucí představitelé – v tomto případě Gustáv Husák a Alois Indra – se veřejně vyjádřili k Chartě neočekávaně pozdě. Biľakovu expozé o Chartě 77 byla věnována velká pozornost ve zpravodajství těch západních velvyslanectví v Praze, o nichž už existuje přehled. Dopis adresovaný základním organizacím KSČ, který se četl na schůzích, jak o tom informují souhrnné zprávy, poskytuje dobrý obraz o tom, jak centrální aparát KSČ ideově vyzbrojil členstvo své strany a jakou náhradu jim poskytl místo Prohlášení Charty 77, které z opatrnosti nebylo dáno k dispozici ani v tomto materiálu „pro vnitrostranickou potřebu“. Stěžejní produkt ideologické laboratoře KSČ, článek Ztroskotanci a samozvanci, který pak byl rozšířen v řadě jazyků jako svého druhu kladivo na čarodějnice (viz P8/3, oddíl V/2), se publikuje v souboru faksimilií.

Jako samostatný bod programu zasedání předsednictva ÚV KSČ byla Charta 77 zařazena ještě dvakrát. Dne 4. února 1977, a to jako bod 6/a („Návrh opatření v souvislosti s chartou 77“), 6/b („Informace o mezinárodních reagencích v souvislosti s tzv. chartou 77“) a 6/c („Dopis předsednictva ÚV KSČ Italské komunistické straně“). Písemné podklady připravené k bodu 6/b zahrnovaly informaci o mezinárodních „reagencích“ z 3. 2. 1977 (viz P8/4), záznamy Spáčilových rozhovorů s rakouským velvyslancem a s velvyslancem USA (viz P8/1 a P8/2) a materiál označený jako Vyjádření generálního tajemníka FKS G. Marchaise. Po podkladech k bodu 6/a, pokud vůbec byly připraveny, chybí jakákoli stopa.

Není bez zajímavosti, že písemnosti týkající se Charty 77 byly ve fondu ÚV KSČ (včetně podkladů pro zasedání předsednictva) uchovávány v zapečetěných obálkách, které byly otevřeny až po zpřístupnění fondu v Státním ústředním resp. Národním archivu.

Dokument z roku 1988 chronologicky vybočuje z daných souvislostí, které jsou tématem této přílohy. Sem byl zařazen proto, aby poznámkový aparát k dokumentu Charty 77 z června 1988 nebyl neúměrně rozsáhlý.

Při transkripci dokumentů byl ponechán původní způsob psaní „charta“ odpovídající stylu režimní propagandy.

Obsah

• P7/1 1977, 7. leden, Praha. – Článek Rudého práva „Čí je to zájem", předznamenávající odmítavé a nepřátelské stanovisko všech režimních aparátů k Prohlášení Charty 77 a jeho signatářům.
• P7/2 1977, 7. leden, Praha. – Usnesení předsednictva ÚV KSČ k Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977.
• P7/3 1977, 11. leden, Praha. – Z usnesení předsednictva ústředního výboru KSČ k Prohlášení Charty 77 s úkoly pro představitele justice a prokuratury ČSSR.
• P7/4 1977, 10. leden – 24. březen, Praha. – Ze souhrnných zpráv politickoorganizačního oddělení ÚV o Chartě 77, koncipovaných na základě hlášení krajských a městských aparátů a orgánů KSČ.
• P7/5 1977, 14. leden, Praha. – Zpráva politickoorganizačního oddělení ÚV KSČ o projednání dopisu o Chartě 77 a článku Ztroskotanci a samozvanci, předložená k informaci předsednictvu ÚV KSČ.
• P7/6 1977, 21. leden, Praha. – Informace oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ o Chartě 77 pro základní organizace KSČ.
• P7/7 1977, 22. leden, Praha. – Z referátu Rudého práva o projevu generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky Gustáva Husáka při přijetí účastníků konference Čs. strany socialistické na Pražském hradě 21. ledna 1977.
• P7/8 1977, 22. leden, Praha. – Z referátu Rudého práva o projevu předsedy Federálního shromáždění ČSSR Aloise Indry na konferenci Čs. strany socialistické 21. ledna 1977.
• P7/9 1977, 22. leden, Praha. – Komentář k souvislosti Charty 77 a bělehradské následné schůzky KBSE v úvodníku Rudého práva S čím do Bělehradu.
• P7/10 1977, 8. únor, Praha. – Ze zprávy Rudého práva o projevu člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ Vasila Biľaka na shromáždění funkcionářů KSČ, ROH, SSM a dalších organizací Národní fronty, poslanců, hospodářských, kulturních a vědeckých pracovníků Středočeského kraje v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze (7. února 1977).
• P7/11 [1977, březen, Praha.] – Informace o projevech člena ÚV KSČ a ministra vnitra ČSSR Jaromíra Obziny k Chartě 77 na Vysoké škole politické ÚV KSČ a na shromáždění v Socialistické akademii, rozšířená samizdatem v prostředí Charty 77.
• P7/12 1977, 31. březen, Praha. – Ze záznamu o rozhovoru generálního tajemníka KSČ a prezidenta republiky Gustáva Husáka s prvním tajemníkem ÚV PSDS Edwardem Gierkem při pracovním setkání v Zakopaném (28. 3. 1977).
• P7/13 1988, 6. května, Praha. – Vnitrostranická informace sekretariátu ústředního výboru KSČ „o aktivizaci a činnosti nepřátelských sil v procesu přestavby a demokratizace“, určená členům a funkcionářům KSČ.

Pole