P7/9

1977, 22. leden, Praha. – Komentář k souvislosti Charty 77 a bělehradské následné schůzky KBSE v úvodníku Rudého práva S čím do Bělehradu.

[…] Už nyní se v západním tisku objevují náznaky, že určité západní kruhy by chtěly místo konstruktivního dialogu učinit z bělehradského zasedání kolbiště střetů se socialistickými zeměmi. Munici k tomuto boji jim mají dodat také různí „disidenti“ svými pomlouvačnými pamflety. O tzv. chartě 77 přiznala BBC zcela otevřeně, že tento pamflet „je velmi obratně načasován, neboť vyšel v choulostivé době, kdy se připravuje bělehradská konference“. Není to jistě jediné kukaččí vejce, které by nám chtěli podstrčit.

Je příznačné, že právě ty reakční kruhy na Západě, které se nechtěly smířit s uskutečněním helsinské konference a její výsledky označovaly za jakýsi „nový Mnichov“, kterým byly zaprodány zájmy západní Evropy, se nyní dovolávají helsinského dokumentu proti socialistickým zemím. Jak známo, u nás i v dalších socialistických státech byl Závěrečný akt uveřejněn v plném rozsahu a v milionových nákladech. A nyní ti, kteří tento dokument veřejnosti znepřístupnili, by chtěli jeho zkresleným výkladem dělat ze sebe soudce nad tím, jak ČSSR a další socialistické země plní závěry helsinské konference, a v příkrém rozporu s těmito závěry se vměšovat do našich vnitřních záležitostí.

Československo důsledně a v celém rozsahu plní závěry helsinské konference. Zásady Závěrečného aktu se promítly u nás do celé řady konkrétních a praktických opatření, která se týkají celé škály helsinského dokumentu. Proto také půjde do Bělehradu s dobrou bilancí a s očekáváním, že budou-li stejně jako socialistické země také ostatní účastníci tohoto setkání vedeni snahou po dosažení dalších výsledků v uvolnění napětí a v rozvoji evropské spolupráce, splní bělehradská schůzka svůj účel.

Pole