P9/3

1977, 8.–13. leden, Praha. – Soubor mimořádných resp. zvláštních informací X. správy Federálního ministerstva vnitra o Chartě 77.

X. SPRÁVA FMV
sam[ostatné] anal[ytické a] inf[ormační] odd[ělení]
Čj. VN–001/03–77^{E1Všechny mimořádné informace mají vlevo
v záhlaví týž údaj o původci zprávy a totéž jednací číslo (u informace 6 a 7 čj.
chybí). U zpráv 3 – 7 tyto údaje vynecháváme.}

V Praze dne 8. 1. 1977
Výtisk č.: 3
Počet listů: 4

MIMOŘÁDNÁ INFORMACE č. 2 o ohlasech na „CHARTU 77“^{E2Mimořádná informace č. 1 ve spisu
chybí.}

Mezi exponenty pravice a antisocialistických sil je pozorován určitý rozruch a nejistota. Zjišťují, které osoby byly zadrženy Bezpečností, zda byly propuštěny nebo zůstaly ve vazbě, u koho byly provedeny domovní prohlídky a s jakým výsledkem. Hodnotí, co je zásahem sledováno a co je možné dále očekávat. Předpokládají, že zůstane pouze u výslechu a domovních prohlídek. Vzájemně se povzbuzují a radí, jak se zachovat. Vyměňují si zkušenosti z výslechů na Bezpečnosti a z provedených domovních prohlídek.

Styky tohoto druhu byly v průběhu 7. a 8. 1. 1977 zjištěny mezi P. LANDOVSKÝM a manželkou V. HAVLA, P. UHLEM a V. HAVLEM, P. KOHOUTEM a Z. MLYNÁŘEM, J. DIENSTBIEREM a [Olgou] HAVLOVOU a dalšími.

V. HAVEL líčil své zadržení P. UHLOVI a přirovnával ho k zadržením viděným v gangsterských filmech. Dále ho informoval o výsledku prohlídky ve svém bytě s tím, že mu byly zabaveny nepodstatné věci, m.j. 190 ks obálek, které se chystal rozeslat („CHARTA 77“). UHL je toho názoru, že výslechy se mohou opakovat, ale nevěří v další tvrdší opatření (zatčení), neboť prý pro to není vhodná doba. HAVEL s tímto názorem vyslovil souhlas, ale domnívá se, že zcela vyloučit tvrdší postih nelze.

Z. MLYNÁŘ a P. KOHOUT jsou toho názoru, že zadržení V. HAVLA bylo provedeno „jako v Jižní Americe“. Rovněž oni se dohadují, kdo všechno byl zadržen a kdo zůstal ve vazbě. P. KOHOUT radil manželce V. HAVLA, aby nedovolovala ve svém bytě něco natáčet Čs. televizí nebo filmaři. Podiv nad tím, že Bezpečnost filmovala prováděné domovní prohlídky a výslechy zadržených, vyslovil P. UHL, V. HAVEL i jeho žena.

Zkušenosti z domovních prohlídek a výslechů na Bezpečnosti si vyměňovali P. LANDOVSKÝ a V. HAVEL. Rovněž oni se dohadují, kdo všechno u výslechu byl a u koho byla provedena domovní prohlídka.

HAVLŮV otec prohlásil, že dne 6. 1. 1977 v noci poslouchal Vídeň (rozhlasovou stanici), která mluvila o jeho synovi V. HAVLOVI, a nemůže prý pochopit, jak mohl provést takovou „klukovinu“.

Exponent pravice F. KRIEGEL poskytl tiskové agentuře REUTER interview, ve kterém potvrzuje existenci „CHARTY 77“ s více jak 200 podpisy čs. občanů. Dále uvedl, že v souvislosti s „CHARTOU 77“ byl vyslýchán Bezpečností V. HAVEL a P. KOHOUT, ale že nezná žádné podrobnosti a neví, zda byli zatčeni. Zástupci agentury REUTER doporučil obrátit se na J. HÁJKA, na kterého mu předal telefonní číslo.

Zájem o interview s KRIEGLEM projevila dosud nezjištěná francouzská agentura, kterou KRIEGL rovněž odkázal na J. HÁJKA a poskytl jeho telefonní číslo.

Interview korespondentovi agentury REUTER poskytl i J. HÁJEK. Uvedl v něm, že „CHARTA 77“ je pouze občanská iniciativa k praktickému uplatnění mezinárodní konvence o lidských právech. Nejde prý o žádné vytvoření jakékoliv základny opozice vůči režimu. Dále stručně charakterizoval obsah „CHARTY 77“ a složení signatářů. Uvedl, že „CHARTA 77“ byla předložena Federální vládě a Federálnímu shromáždění ČSSR.

J. HÁJEK poskytl interview i zástupci časopisu Morning Star, kterému přislíbil zaslání textu „CHARTY 77“ a vyslovil domněnku, že tento text dostal i zástupce agentury REUTER. Potvrdil, že je mluvčím „CHARTY 77“ spolu s V. HAVLEM a J. PATOČKOU. HÁJEK dále uvedl, že bude velmi rád ve styku s britskými komunisty.

Rovněž zástupci francouzského časopisu ROUGE^{E3Zřejmě belgický list Drapeau
Rouge.} poskytl J. HÁJEK interview. I v tomto potvrdil, že je mluvčím „CHARTY 77“.

Další interview poskytl J. HÁJEK redaktoru BBC Londýn. Obsahově byl v podstatě shodným s již uvedenými. Na otázku, zda očekává z československé a sovětské strany nějaké nepřátelské akce, odpověděl HÁJEK, že počet a složení signatářů je dostatečně reprezentativní, aby to čs. úřady vzaly v úvahu. Pokud jde o SSSR, HÁJEK se domnívá, že jeho politika vyjádřená v Helsinkách jim dává určité naděje. HÁJEK dále vyslovil souhlas, aby obsah interview byl použit pro domácí vysílání v BBC Londýn.

P. UHL se domnívá, že bude zadržen, a proto své ženě uložil odstranit některé věci, které má ve svém bytě. Je toho názoru, že musí být vyrozuměn co nejširší okruh lidí, aby mohli včas provést opatření před dalšími domovními prohlídkami a výslechy na Bezpečnosti.

Exponent pravice doc. Jiří HERMACH uvedl, že byl vyslýchán Bezpečností v souvislosti s podpisem „CHARTY 77“. Za organizátory celé akce označil J. HÁJKA a V. HAVLA a prof. J. PATOČKU. HERMACH prý „CHARTU 77“ podepsal na výzvu J. HÁJKA, což u výslechu přiznal. Dále řekl, že prý vídeňský rozhlas již o této písemnosti informoval své posluchače.

Pravicově orientovaná dr. Jiřina ŠIKLOVÁ je toho názoru, že akce „CHARTA 77“ je dobře promyšlená a široce koncipovaná a po právní stránce obratně formulovaná. Má v držení anglický text „CHARTY 77“. Je přesvědčena, že v současné době si režim v ČSSR nemůže dovolit vzít do vazby někoho jen proto, že podepsal tento dokument, neboť by to na Západě vyvolalo takový tlak, že by musela zasáhnout Moskva a zařídit propuštění zatčených. V důsledku toho, že se čs. občané již tolik neobávají vystoupit proti režimu, umožnilo shromáždit pod „CHARTU 77“ více jak 250 podpisů s plnými adresami. Protože si režim nemůže dovolit vzít do vazby a odsoudit mluvčí „CHARTY 77“ HÁJKA, HAVLA a PATOČKU, vytváří tím zároveň precedent pro beztrestnost ostatních signatářů. ŠIKLOVÁ přisuzuje akci i daleko širší souvislost, a má prý ovlivnit jak řešení „perzekvovaných“ čs. občanů, tak i těch pokrokových občanů v NSR, kterým zákon zakazuje výkon povolání ve státních službách.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. STÁREK Vladimír

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

V Praze dne 9. 1. 1977
Výtisk č.: 3
Počet listů: 4

MIMOŘÁDNÁ INFORMACE č. 3 o ohlasech na „CHARTU 77“

Po provedených opatřeních Bezpečnosti trvá mezi exponenty pravice a antisocialistických sil nervozita a určité napětí.

Pokračují v intenzivní výměně vzájemných informací o průběhu zadržení některých jednotlivců, obsahu výslechů a způsobu provedení domovních prohlídek. Hodnotí celkový postup orgánů Bezpečnosti.

Během 7. a 8. ledna 1977 byly další styky tohoto druhu zaznamenány např. u exponenta pravice P. KOHOUTA s L. VACULÍKEM, O. HAVLOVOU, V. HAVLEM, P. UHLEM, mezi K. BARTOŠKEM a KOSÍKEM, J. LEDEREREM a V. HAVLEM, P. LANDOVSKÝM a V. HAVLEM a dalšími.

Projevují zájem, co o celé záležitosti píše čs. tisk. Radí se, zda materiály, které mají v bytech, by nebylo vhodné uschovat na jiná místa. Vyslovují podiv, že všichni, kteří byli vyslýcháni Bezpečností, byli propuštěni. Vyslovují uspokojení nad tím, že celá záležitost se stala známá v KS^{E4KS – bezpochyby „kapitalistické státy“, nikoli
„komunistické strany“.}. Vzájemně se radí, jaká opatření by měli učinit na protest proti výslechům a domovním prohlídkám.

Stejně intenzivní jsou i styky se zástupci zahraničních sdělovacích prostředků, kterým poskytují informace o průběhu opatření prováděných Bezpečností. Spisovatel V. HAVEL požádal J. LEDERERA, zda by nemohl sledovat, co o akci „CHARTA 77“ je vysíláno a psáno v zahraničí. Žádá, aby ze všech informací provedl komplexní vyhodnocení.

P. KOHOUT informoval námi dosud neztotožněnou osobu, že ještě nebyl propuštěn Bezpečností zadržený František PAVLÍČEK, bývalý ředitel Vinohradského divadla, zatímco ostatní se již od výslechu vrátili. Zmínil se též, že J. HÁJEK měl interview v rakouském rozhlasu o „CHARTĚ 77“.

P. KOHOUT informoval Jürgena BRAUNSCHWEIGERA z Luzernu ve Švýcarsku o domovních prohlídkách a zatčení VACULÍKA, HAVLA a PAVLÍČKA. Dále uvedl, že „CHARTA 77“ žádá DIALOG [sic] s představiteli vlády ČSSR. Dále se P. KOHOUT snažil o styk s akreditovaným novinářem NSR v Praze TAUBEM, ale bezúspěšně.

Exponent pravice F. KRIEGEL poskytl redaktorovi Radio France interview, ve kterém uvedl, že někteří jeho přátelé byli vyslýcháni Bezpečností a v jejich bytech provedeny domovní prohlídky. Potvrdil, že HAVLOVI byly zabaveny nějaké dokumenty, aniž by uváděl jaké. Na otázku, zda se KRIEGEL domnívá, že bude následovat další pronásledování, odpověděl, že vše záleží na veřejném mínění v ČSSR i v zahraničí.

O interview s J. HÁJKEM se pokusil redaktor Radio Paříž. HÁJEK mu pouze sdělil, že v Praze byly dělány u některých osob domovní prohlídky, avšak u něho prohlídka provedena nebyla. Dále uvedl, že o prohlídkách ani o zatýkání čs. denní tisk nic neuveřejnil.

Londýnský TIMES projevil zájem uskutečnit interview s M. HÜBLEM, který však tuto žádost s odůvodněním, že je podmíněně propuštěn z výkonu trestu, odmítl. Ze stejných důvodů odmítl požadavek vídeňského Arbeit Zeitung^{E5Správně Arbeiterzeitung.}.

V. HAVEL informoval P. KOHOUTA a jeho manželku, L. VACULÍKA a P. LANDOVSKÉHO, že při výslechu na Bezpečnosti nevypověděl nic k „CHARTĚ 77“ a orgánové MV prý ničeho nedosáhli. Vyjádřil názor, že může být stíhán pro ohrožení zájmů republiky v cizině, což mu prý bylo i naznačeno. HAVEL dále uvedl, že by bylo vhodné, kdyby v současné době disidenti v SSSR nebo PLR sepsali krátké prohlášení, ve kterém by uvítali „CHARTU 77“.

Z dosud získaných poznatků je důvodné podezření, že P. KOHOUT a další sepisují materiál související s provedenými opatřeními k „CHARTĚ 77“.

P. KOHOUT informoval J. TREFULKU z Brna o zadržení HAVLA, VACULÍKA a URBÁNKA a o tom, že u nich byly provedeny domovní prohlídky.

O uvedené události byl seznámen i bývalý tajemník ÚV KSČ J. ŠPAČEK, a to Karlem KŘÍŽEM, který informaci prý získal z vídeňského rozhlasu.

Rovněž další exponenti pravice z Brna K. FRIDRICH a Z. PŘIKRYL prováděli hodnocení událostí v Praze kolem akce „CHARTA 77“.

Exponenti pravice ve vzájemných diskusích hodnotí zásah Bezpečnosti jako projev hysterie. Učinili prý z celé akce „detektivku“ pro celou Evropu. Předpokládají, že celá záležitost přinese pro Bezpečnost pouze ostudu.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. STÁREK Vladimír

Příloha k MIMOŘÁDNÉ INFORMACI č. 3

Včera ve večerních hodinách v bytě Pavla KOHOUTA byla schůzka, které se zúčastnil Luboš DOBROVSKÝ, Václav HAVEL a nezjištěná žena, a společně připravovali prohlášení k opatření provedenému 6. 1. 1977 pracovníky Bezpečnosti proti signatářům „CHARTY 77“. Krátce před 19.00 hodinou odešli z bytu a připravené prohlášení odevzdali na ČTK a na některé dosud nezjištěné adresy. Text prohlášení byl přiložen samostatně.

V Praze dne 9. 1. 1977
Výtisk č.: 2
Počet listů: 4

MIMOŘÁDNÁ INFORMACE č. 4 o ohlasech na „CHARTU 77“

V prostředí exponentů pravice a antisocialistických sil se stupňuje aktivita spočívající ve vzájemných setkáních, informování se o situaci, předávání si rad a zkušeností, hodnocení dalších možností apod.

Rovněž snaha o to, aby hromadné sdělovací prostředky v KS byly podrobně informovány, zejména o akcích Bezpečnosti, má stoupající tendenci. V tomto směru vyvíjí iniciativu zejména J. HÁJEK, P. KOHOUT a F. KRIEGEL. Opatrnější stanoviska zastává M. HÜBL v důsledku podmíněného propuštění z výkonu trestu.

Při vzájemných setkáních ironizují opatření prováděná Bezpečností a většinou vyslovují přesvědčení, že mimo výslechu a domovních prohlídek se jim nemůže nic stát. Tento závěr zdůvodňují tím, že současná situace je výhodná pro ně, neboť ČSSR si nemůže dovolit žádné represivní akce, nechce-li se dostat do nepříjemné situace v mezinárodně politických vztazích.

Dne 9. 1. t. r. kolem 12.00 hodin v bytě P. KOHOUTA byla schůzka některých signatářů „CHARTY 77“ (V. HAVEL, P. UHL, Jiří NĚMEC, P. LANDOVSKÝ a dalších asi 5 dosud neustanovených osob)^{E6V profesním žargonu StB termín
„neustanovená osoba“ znamená neidentifikovaná osoba. Je evidentní, že šlo
o údaje získané prostorovým odposlechem, nikoli od tajných spolupracovníků. To
se týká i dalších informací, kde se hovoří o „neustanovených“ osobách.}. Účastníci schůzky projednávali další postup při uplatňovány „Charty 77“. Uvažovali o možnosti informovat o své činnosti disidenty v SSSR a tím jim vyjádřit svou solidaritu a podporu v jejich činnosti. V podobném smyslu chtějí informovat své přátele v PLR. Před závěrem schůzky rozdával KOHOUT shromážděným stanovisko prof. PATOČKY, ve kterém vysvětluje, že „Charta 77“ je plně v souladu s čs. právním řádem.

V. HAVEL mezi svými přáteli uvedl, že poslouchal zahraniční rozhlas, který však ještě neinformoval o prohlášení „Charty 77“ č. 2, které vydal jménem i ostatních mluvčích. Zcela věrně tam prý citovali jeho sdělení, že „Charta 77“ bude dále pokračovat bez ohledu na to, zda budou další zásahy proti nim. Citoval Lenina v tom smyslu, že jde o prostou, každodenní neokázalou práci bez bombastických frází. O „Chartě 77“ č. 2 hovořil i P. KOHOUT.

P. LANDOVSKÝ je toho názoru, že budou jednotlivé signatáře „Charty 77“ volat k výslechům a „vydírat je“, aby svůj podpis vzali zpět. P. KOHOUT se domnívá, že Bezpečnost se pokusí asi u 10 signatářů vynutit prohlášení, že byli podvedeni. Oni (pravice) že musí zase upozorňovat na to, jak s těmito lidmi bylo jednáno.

Ing. Karel FRIDRICH, exponent pravice z Brna, projevil zájem, zda o akci Bezpečnosti v souvislosti s „Chartou 77“ již něco uváděly západní sdělovací prostředky.

Dosud neustanovená osoba z Prahy (pravděpodobně P. KOHOUT) se dotazovala Milana UHDEHO z Brna, zda se i tam něco děje. Informoval UHDEHO o výsleších a domovních prohlídkách, které byly prováděny u některých osob v Praze. Jana TREFULKU o těchto událostech velmi podrobně informoval L. VACULÍK.

Aktivní trockista P. UHL uvedl, že Hlas Ameriky vysílal relace o zatýkání v ČSSR, ke kterým došlo v automobilu. UHL je toho názoru, že to není regulérní, neboť obviněný, pokud by chtěl vznést stížnost, musí tato být zaprotokolována, což v autě není možno provést. Dále uvedl, že už 6. 1. 1977 Le Monde a dne 7. 1. t. r. Frankfurter Allgemeine Zeitung informovaly své čtenáře o akci „Charta 77“, kterou prý označily za největší politickou událost v ČSSR od r. 1968. UHL byl prý informován, že J. HÁJEK poskytl interview rakouskému rozhlasu a P. KOHOUT rakouské televizi.

F. KRIEGEL informoval o akcích Bezpečnosti emigranta F. JANOUCHA, přičemž napadl ústředního ředitele Čs. televize dr. ZELENKU za jeho úvod k televiznímu vystoupení amerického rozvědčíka. O dr. ZELENKOVI řekl, že je „podvodník a zkorumpovaná svině a že jen takové svině se mohou v tomto režimu udržet“. Bral v ochranu emigranta LONDONA s tím, že on je označován za zrádce, zatímco jeho mučitelé jsou naprosto čistí.

Jiří HÁJEK intenzivně poskytuje západním sdělovacím prostředkům informace o „Chartě 77“. Pracovníku Le Monde v interview uvedl, že Bezpečnost provádí proti některým signatářům „Charty 77“ represivní opatření. Dále uvedl, že „Charta 77“ byla adresována vládě ČSSR, FS ČSSR a veřejnosti, aby upozornili na chyby, které se u nás projevují.

Byly získány další podrobnosti o interview, který poskytl J. HÁJEK BBC Londýn (Mimořádná informace č. 2). Na otázku, zda „Charta 77“ nepřipomíná situaci v roce 1968, HÁJEK odpověděl, že nyní je to odlišné, neboť události roku 1968 byly v jiném mezinárodním kontextu. Odlišnost vidí v tom, že vlády, které tehdy oponovaly „socialismu s lidskou tváří“, podepsaly helsinský dokument, což jim dává naději. Nejsou však prý tak nerealističtí, aby nevěděli, že historie se neopakuje. Pokud jde o další perspektivu, HÁJEK se domnívá, že tato iniciativa se snad bude nadále specifikovat na určité další otázky, ale bylo by to přespříliš, dívat se nějak do budoucna.

F. KRIEGEL je toho názoru, že opatření dělaná na základě „Charty 77“ jsou pro ČSSR světovou ostudou. Usuzuje tak z toho, že mu prý volali z Paříže a Itálie o této věci.

Velký zájem o činnost Bezpečnosti projevuje V. HAVEL. Zajímá se o to, k čemu byli ostatní zadržení vyslýcháni, zda šlo Bezpečnosti o styky do zahraničí, zda šlo o předvedení nebo o zadržení, zda jim bylo sděleno, že jde o trestní stíhání apod.

Určitou pochybnost o účelu „Charty 77“ vyslovila manželka P. KOHOUTA.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. Vladimír STÁREK v.r.

V Praze dne 11. 1. 1977
Výtisk č.: 2
Počet listů: 3

MIMOŘÁDNÁ INFORMACE č. 5 o ohlasech na „Chartu 77“

Mezi exponenty pravice a antisocialistických sil trvá aktivita ve směru zjišťování nových skutečností v akci „CHARTA 77“. Zajímají se, zda byl někdo zatčen, zda proti někomu bylo vzneseno obvinění, zda je vedeno vyšetřování ve věci apod. Vzájemně se informují o tom, že byli na Bezpečnost odvezeni HÁJEK, VACULÍK, HAVEL a PATOČKA. Dohadují se, zda jde o zatčení nebo výslech. Velmi intenzivně se v tomto směru projevoval P. KOHOUT.

Rovněž trvá aktivita ve směru podávání informací o situaci zástupcům zahraničních agentur. Sdělují jim obsah „CHARTY 77“, smysl a účel celé akce a oznamují jim jména mluvčích „CHARTY 77“. Sdělují jména těch, kteří byli vyslýcháni Bezpečností, a těch, u nichž byly prováděny domovní prohlídky, včetně způsobu provedení a co při nich bylo zabaveno.

J. HÁJEK dne 9. 1. 1977 poskytl interview redaktoru deníku „Paris“. Řekl, že „CHARTA 77“ byla vydána z podnětu čs. občanů, kteří se zajímají o mezinárodní smlouvy, zejména pokud jde o zajištění občanských práv. Praktický význam akce vidí v odstranění diskriminace osob, které věřily v myšlenky „Pražského jara“. Uvedl, kteří signatáři „CHARTY 77“ byli vyslýcháni a u koho byla provedena domovní prohlídka. Na dotaz, zda by chtěl odjet do ciziny, HÁJEK uvedl, že ne, neboť je v důchodu a nemohl by si to dovolit.

Obdobný obsah měl interview J. HÁJKA, který téhož dne poskytl italskému novináři. Své odpovědi doplnil o informaci, že mezi signatáři „CHARTY 77“ jsou i dělníci a že pokračuje získávání podpisů i na venkově. Italský novinář sdělil HÁJKOVI, že o akci píše list „UNITA“, což HÁJEK kvitoval s uspokojením.

Pokus o interview s J. HÁJKEM, který se však neuskutečnil, byl učiněn i římským rozhlasem.

Dne 9. 1. 1977 poskytl V. HAVEL interview francouzské tiskové agentuře se sídlem ve Vídni. Pracovníka agentury informoval o svém výslechu, domovní prohlídce a o tom, že byl při výslechu filmován. Filmováno bylo i provádění domovní prohlídky. Dále řekl, že „CHARTA 77“ není žádná organizace, ale pracovní tým, který kontroluje, jak jsou v ČSSR uplatňována lidská práva. Je to prý poprvé, kdy jsou v takovéto akci zapojeni komunisté i nekomunisté, věřící, dělníci a inteligence. V této činnosti budou pokračovat i v případě, že proti někomu bude represivně zakročeno. Je prý nemožné jejich práci již zastavit. HAVEL doporučil dopisovateli, aby se obrátil o další informace na HÁJKA a PATOČKU.

HAVLŮV nakladatel z Hamburku sdělil manželce HAVLA, že dne 13. 1. 1977 ve 22.00 hodin bude západoněmecká televize na II. programu vysílat pořad o současných událostech v ČSSR.

Dne 10. 1. 1977 oznámil P. KOHOUT zástupci REUTERA Vídeň, že byli odvezeni k výslechu na Bezpečnost HÁJEK, VACULÍK, HAVEL a patrně i PATOČKA.

Exponent pravice J. ŠABATA z Brna v souvislosti s „CHARTOU 77“ uvedl, že je nutno urychleně vypracovat deklaraci, ve které poukázat na to, co všechno vláda ČSSR a KSČ neplní. Dále tento svůj názor nerozváděl.

Koncem prosince m. r. byl navštíven Antonín RUSEK Jiřím MÜLLEREM. RUSEK dal číst MÜLLEROVI nějaký materiál a upozornil jej, aby o obsahu nemluvil ani s manželkou nebo dcerou. RUSEK po seznámení se s materiálem uvedl, že je to „poněkud zednářská záležitost“.

Ing. VYROUBAL z Brna má v držení magnetofonové pásky, na kterých má nahrávky zahraničního vysílání o Československu. Má tam i nahrávky o probíhající akci „CHARTA 77“. Podle VYROUBALA jde zřejmě pouze o pražskou akci. Usuzuje prý tak podle jmen signatářů „CHARTY 77“. Konkrétně jmenoval HAVLA, LANDOVSKÉHO a VACULÍKA. Dále uvedl, že když mu tato rezoluce byla dána k podpisu, byly na ní podepsáni z Brna jen MÜLLER, ŠABATA a UHLOVÁ.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. Vladimír STÁREK v.r.

V Praze dne 12. 1. 1977
Výtisk č.: 3
Počet listů: 2

ZVLÁŠTNÍ INFORMACE č. 6 o ohlasech na „CHARTU 77“

Po předvedení některých signatářů „CHARTY 77“ k výslechu, jakož i po jejich propuštění nastala mezi exponenty pravice a antisocialistických sil zvýšená činnost. Dochází k četným setkáním, zjišťují, kdo byl zatčen, kdo se kdy vrátil od výslechu, jak výslech probíhal. Vzájemně si radí jak dále postupovat, zda si vzít právního poradce a kterého.

Rovněž neustávají snahy co nejpodrobněji informovat sdělovací prostředky a své známé v KS.

V. HAVEL tvrdil, že zahraniční rozhlas vysílal informaci, že PAVEL KOHOUT s manželkou byli odvezeni do Ruzyně. Po odchodu od výslechu se snažil o setkání se svými přáteli, aby se mohli poradit o dalším postupu. Zajímal se o to, kde je Z. MLYNÁŘ, aby s ním mohl mluvit.

P. KOHOUT jednomu ze svých přátel popisoval zákrok Bezpečnosti, která odvezla jeho ženu Jelenu. Uváděl, že šlo o ošklivou scénu, manželka se prý bránila a křičela. Orgánové Bezpečnosti ji odvlekli do vozu a odjeli. Celému zákroku, podle KOHOUTA, byl přítomen režisér královského divadla v Antverpách Walter TINEMANS, který je na návštěvě v Praze. KOHOUT požádal přítele, aby zprávu o zákroku Bezpečnosti předal Heinrichu BÖLLOVI, což mu bylo přislíbeno.

O zásahu Bezpečnosti proti své manželce Jeleně poskytl P. KOHOUT interview korespondentu londýnských TIMES. Uvedl, že manželka byla odvedena násilím za použití karate. Kvalifikoval zákrok jako přepadení, které lze vidět jen ve filmu. Na dotaz, kdo byl zatčen, KOHOUT uvedl VACULÍKA, HÁJKA, HAVLA, KRIEGELA a PATOČKU. Dále řekl, že Bezpečnosti neotevřel, neboť není ochoten se dobrovolně vzdát. Rovněž tohoto korespondenta žádal, aby o zatčení jeho ženy informoval H. BÖLLA.

O situaci v ČSSR se zajímal vystěhovalec PREČAN s tím, že zpráv o současné situaci v ČSSR jsou plné noviny ve Francii a v Itálii. Dokonce se prý objevilo v tisku, že je nové české jaro na obzoru.

L. VACULÍK o akci „CHARTA 77“ informoval své přátele na Slovensku prostřednictvím M. ŠIMEČKA.^{E7Šlo o Milana Šimečku, který žil
v Bratislavě.} Mimo obecného obsahu ho seznámil s tím, že někteří signatáři „CHARTY 77“ byli vyslýcháni a u některých provedena domovní prohlídka.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. Vladimír STÁREK

V Praze dne 13. 1. 1977
Výtisk č.: 3
Počet listů: 5

ZVLÁŠTNÍ INFORMACE č. 7 o ohlasech na „CHARTU 77“

Nadále je zjišťována aktivita kontrarevolučních sil především v Praze.

Dne 10. 1. 1977 požádala Libuše ŠILHÁNOVÁ jednoho ze svých důvěrných styků o uschování „Charty 77“ s přílohou podpisů těch, kteří souhlasí s obsahem „Charty č. 2“, pojednávající o průběhu a způsobu „zatčení“ HAVLA, VACULÍKA, LANDOVSKÉHO Bezpečností. Dále ŠILHÁNOVÁ prohlásila, že další čísla „Prohlášení Charty“ budou vycházet dle potřeby a vývoje situace a budou zasílána významným čsl. občanům, oficielním institucím a do zahraničí. Podotkla, že „Prohlášení“ zpracovává společně s manželem. K tomu, aby prý mystifikovali pracovníky Bezpečnosti, podepisují pod „Chartu 77“ prof. HÁJKA, HAVLA a prof. PATOČKU. Pokud jde o důležitost, účinnost a možnost rozšiřování „Charty 77“, uvedla ŠILHÁNOVÁ, že není v rozporu s čsl. zákony a není nijak trestná. Z tohoto důvodu jsou oni ochotni rozšiřovat ji formou tzv. zpravodaje s cílem seskupit všechny osoby stejných „politických názorů“.

S hrdostí ŠILHÁNOVÁ uvedla, že reakce na „Chartu“ je neuvěřitelná a lavinovitě se šíří jak v ČSSR, tak i v zahraničí za pomoci zahraničních rozhlasových stanic, hlavně SE.

K náplni své činnosti uvedla, že od r. 1969 se mnohému naučili a získali určité zkušenosti. Jsou připraveni spojovat legální činnost s činností nelegální. Kriticky se vyjádřila k LANDOVSKÉMU, který prý není taktik a nadělá jim víc škody než užitku, neboť se chtěl rvát při „zatčení“ HAVLA a VACULÍKA a prohlašoval „Podejte mi ty estébáky a já je rozšlapu“.

Dále potom ŠILHÁNOVÁ uvedla celý postup při úkrytu materiálů „Charty“ mimo byt, což prý uskutečnili po rozhovoru s orgány MV, kteří se zajímali v přítomnosti Věňka ŠILHÁNA.^{E8Věta je v předloze neúplná.}

O situaci v ČSSR v souvislosti s „Chartou 77“ uvedla pořad bavorská televize, která v komentáři uvedla, že dokument dokazuje porušování lidských práv a helsinské konference. V této souvislosti jsou uváděny příklady opatření čs. Bezpečnosti vůči signatářům „Charty 77“. V pořadu se připomíná, že „Charta 77“ byla zveřejněna v celé západní Evropě, především však v italském a francouzském tisku.

Informace o akci „Charta 77“ se dostávají i do jednotlivých krajů ČSSR. Jsou tam zanášeny jednak samotnými signatáři z Prahy, ale především prostřednictvím vysilačů KS.

Bývalý ředitel Domu kultury v Sokolově, nyní dělník Robert FILIP uvedl, že zprávu o „Chartě 77“ získal poslechem Hlasu Ameriky. Podivoval se nad množstvím podpisů signatářů a jejich odvahou. Podle něho jde především o významné spisovatele a herce.

Stanislav NEDVĚD, bývalý redaktor z Plzně říká, že „Charta 77“ byla odeslána do Francie. Takovouto akci si prý mohou dovolit jen ve světě známé osoby, neboť mají jistotu, že proti nim nebude represivně zakročeno, aby se na Západě nezvedla vlna protestů.

Dle dr. Roberta HORÁKA byla akce „Charta 77“ připravována již před 2 měsíci a pečlivě konzultována s několika vynikajícími právníky s tím, aby nedošlo při jejím zveřejnění k postihu hlavních organizátorů a nebyl porušen zákon.

Do čela akce byl oficielně postaven Jiří HÁJEK, Václav HAVEL a prof. PATOČKA. Počítalo se s tím, že si čsl. státní i politické vedení nedovolí před bělehradskou konferencí nějaké represe.

Dr. HORÁK, který podepsal „Chartu 77“, hovořil o tom, že ti, kteří ji podepsali, patří k tzv. „druhé“ kategorii, která nemá co ztratit a nemusí se obávat, že bude diskriminována. V záloze jsou však ještě další lidé, kteří působí na důležitých místech a kteří se nechtějí prezentovat, což organizátoři respektují.

Vilém HEJL, bývalý člen ÚV K 231, se za svého pobytu v Polsku seznámil se spisovatelem SZYPULSKIM a hodnotil při tom situaci kolem signatářů „Charty 77“. Obsah „Charty 77“ označil za legální dle čsl. platných zákonů s tím, že by jej měli schválit všichni státní a straničtí činitelé v ČSSR, protože jde o podporu a uznání Charty OSN a závěrů helsinské konference. Dále uvedl, že iniciativa vzešla právě od uznávaných osob, elity národa, a že bude patrně této skutečnosti využito při hodnocení výsledků helsinské konference v Bělehradě. HEJL je ochoten „Chartu 77“ podepsat, u ostatních bývalých členů K 231 to však podle něho nepřichází v úvahu.

Signatář „Charty 77“ dr. Zdeněk VAŠÍČEK, historik z Brna, si v prosinci 1966^{E9Zřejmá
chyba, správně 1976.} uschoval v družstvu DRUKOV asi 2 tuny bílého křídového papíru a koncem m.r. byla část tohoto materiálu VAŠÍČKEM vyvezena. V říjnu m.r. si L. VACULÍK stěžoval Milanu UHDEMU, že mají velké potíže (opozice), protože nemají dostatek papíru. Je prováděno další šetření.

Ing. Jan LEŠTINSKÝ, nepřátelsky zaměřená osoba z Ostravy, informoval herce Ivana BINARA, že se podepsal pod „Chartu 77“. Vysvětlil její obsah a uvedl, že v této věci je vedeno vyšetřování vůči V. HAVLOVI a dalším osobám. LEŠTINSKÝ spolu s BINAREM chtějí získávat další podpisy pod „Chartu 77“.

Jan TREFULKA si ověřoval u manželky Ludvíka VACULÍKA zprávy, které o této věci slyšel z vídeňského vysílání.

Petr UHL informoval manželku Jana ŠABATY o svém výslechu na Bezpečnosti s tím, že bylo vůči němu postupováno velmi tvrdě, že však „Charta 77“ pokračuje normálně ve své činnosti.

P. KOHOUT své známé podrobně informuje o svém a manželčině předvedení k výslechu na Bezpečnost. Celou záležitost okolo „Charty 77“ nechají posoudit právníkům a napíší FS ČSSR. KOHOUT dále hovořil o úmyslu udělat tiskovku, pravděpodobně v hotelu INTERCONTINENTAL. Nemají prý v úmyslu přerušit konfrontaci, kterou nevyvolali. On sám prý vede desítky telefon. rozhovorů, aby informoval o situaci.

Vladimír STERN, jeho manželka Jana a Vladimír ŘÍHA hodnotili obsah první a druhé „Charty 77“. Obou výtisků mají STERNOVI větší množství, včetně seznamu signatářů.

STERNOVI uvedli, že dosud není dokončen seznam těch, kteří „Chartu 77“ podepsali s tím, že podpisová akce nadále pokračuje. Někteří s obsahem sice sympatizují, ale nepřejí si, aby jejich jméno bylo zveřejněno.

Jmenovaní se shodli v tom, že pro prezidenta republiky s. HUSÁKA vzniknou značné potíže na bělehradské konferenci, kde bude muset vše, co se děje v ČSSR, vysvětlit. STERNOVÁ a ŘÍHA jsou toho názoru, že čsl. bezpečnost nemůže zatknout všechny signatáře „Charty 77“. Vladimír STERN však tvrdí, že lze lidi zatýkat pro kriminální delikty, což prý lze se strany Bezpečnosti vykonstruovat.

Prof. Jiří HÁJEK, Jan PATOČKA, Václav HAVEL a Zdeněk MLYNÁŘ vypracovali další text nazvaný „Prohlášení č. 2“ k „Chartě 77“, který je již rozmnožen a bude předáván signatářům „Charty 77“.

Text obsahuje informace týkající se zásahu Bezpečnosti vůči signatářům a je označován jako nezákonný. Signatáři jsou dále informováni, že podpisová akce pokračuje a byly získány další podpisy osob, jejichž jména nebudou zveřejněna s tím, že je potřeba dále pracovat v duchu „Charty 77“. „Prohlášení č. 2“ bude údajně rovněž zveřejněno v zahraničí. Na distribuci tohoto prohlášení se m.j. podílejí býv. redaktorka ČT Otka BEDNÁŘOVÁ a Klement LUKEŠ, býv. pracovník marx-leninského institutu.

Podpisy na „Chartu 77“ získávali i bývalí pracovníci aparátu ÚV KSČ Vladimír RICHTER a ing. Josef STEHLÍK.

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. Vladimír STÁREK

Zdroj

AMV, V-33766 MV, ČVS 3/120-77, sv. 20, l. 239–260. – Strojopis, průpis.

Odkazy

P9 | Výběr z písemností represivních složek státního aparátu týkajících se Charty 77 (leden–prosinec 1977)

E1.	Všechny mimořádné informace mají vlevo v záhlaví týž údaj o původci zprávy a totéž jednací číslo (u informace 6 a 7 čj. chybí). U zpráv 3 – 7 tyto údaje vynecháváme.
E2.	Mimořádná informace č. 1 ve spisu chybí.
E3.	Zřejmě belgický list Drapeau Rouge.
E4.	KS – bezpochyby „kapitalistické státy“, nikoli „komunistické strany“.
E5.	Správně Arbeiterzeitung.
E6.	V profesním žargonu StB termín „neustanovená osoba“ znamená neidentifikovaná osoba. Je evidentní, že šlo o údaje získané prostorovým odposlechem, nikoli od tajných spolupracovníků. To se týká i dalších informací, kde se hovoří o „neustanovených“ osobách.
E7.	Šlo o Milana Šimečku, který žil v Bratislavě.
E8.	Věta je v předloze neúplná.
E9.	Zřejmá chyba, správně 1976.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Měsíc	1
Rok	1977
Zpracovaný	true
OCR	false