Kavan, Jan

Kavan Jan, *17.10.1946 Londýn, novinář, politik a diplomat. Syn čs. diplomata Pavla Kavana (1914–1960), vězněného 1952–55 v souvislosti s případem Rudolfa Slánského a spol., a Angličanky Rosemary Kavanové (1923–1981); zároveň český a britský občan. 1964–68 studoval Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v Praze; 1965–69 spolupracov­ník listů Mladá fronta, Student a MY, 1966–68 redaktor časopisu Universita Karlova. Ve druhé polovině 60. let jeden z představitelů čs. opozičního studentského hnutí, 1968–69 vedoucí zahraničního oddělení a člen předsednictva Svazu vysokoškolského studentstva: v lednu 1969 spoluorganizátor pohřbu Jana Palacha. 1969 odešel na studia do Velké Británie, kde 1970 zůstal v exilu. 1969–70 studoval na St.Antony's College Oxfordské uni­verzity, 1970–74 na London School of Economics and Political Science a 1974–75 na uni­verzitě v Readingu. V Anglii působil jako nezávislý novinář, publicista a vydavatel a expo­noval se v levicovém studentském a mírovém hnutí; publikoval v řadě britských i ame­rických listů (The Times, The Observer, New York Times, New Statesman). 1974–90 ředi­tel tiskové agentury Palach Press a 1982–89 zástupce ředitele nadace „Jan Palach Infor­mation and Research Trust“ v Londýně, 1985–90 zástupce šéfredaktora časopisu East European Reportér a viceprezident britské nadace East European Cultural Foundation; 1982–90 člen Labour Party. Udržoval styky s čs. disidenty a zajišťoval pašování exilové lite­ratury a rozmnožovací techniky do vlasti. 25. 11. 1989 se vrátil do Prahy; 1990 člen Koor­dinačního centra Občanského fóra, od června 1990 do června 1992 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění (za OF). Na jaře 1991 označen parlamentní Komisí pro vyšetřování událostí 17. listopadu 1989 za tajného spolupracovníka Státní bezpečnosti, výrokem soudu (definitivně 1996) však očištěn. 1993 vstoupil do České strany sociálně demokratické, 1996 se stal jejím odborným mluvčím pro zahraniční politiku a 1997 čle­nem předsednictva strany. 1996–2002 senátor, od 2002 poslanec Parlamentu ČR; od čer­vence 1998 do července 2002 ministr zahraničních věcí ČR. 2002–2003 předseda 57. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Spoluautor knihy Česko­slovenská socialistická opozice (Londýn 1976); editor publikací Voices of Czechoslovak Socialists (Londýn 1977) a Voices from Prague (Londýn 1983).