D3

1977, 15. leden, Praha. – Dopis předsednictvu Federálního shromáždění, vládě ČSSR a tiskovým kancelářím o represivních akcích státního aparátu proti signatářům Charty 77 a o kampani proti Chartě v československých sdělovacích prostředcích. (Dokument č. 3)

Dokument č. 3

V Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977 obrátilo se 242 občanů naší republiky k nejvyšším státním orgánům i k veřejnosti, aby jim sdělili své odhodlání usilovat o uskutečnění norem mezinárodních paktů o lidských právech, které se staly součástí našeho právního řádu, jak bylo stvrzeno i jejich uveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976. Toto jednání občanů bylo v souladu s článkem 28 a 29 Ústavy ČSSR a s článkem 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Dne 6. 1. 1977 byli Státní bezpečností nezákonně zadrženi občané, kteří jeli předat uvedený dokument s průvodními dopisy vrcholným státním orgánům ČSSR; dokument byl proto těmto orgánům vzápětí zaslán poštou. Jedinou odpovědí dodnes je však rozsáhlá represivní akce bezpečnostních orgánů a urážející, hrubá pomlouvačná kampaň proti signatářům Charty 77 ve všech československých sdělovacích prostředcích. Urážky, obvinění a pomluvy, užívané v této kampani, nemají u nás obdoby od dob podobných kampaní v letech nezákonných politických procesů. Podobně jako tehdy je také organizována na pracovištích, v závodech, úřadech, ve školách i jiných institucích kampaň, v níž kolektivně nebo individuálně mají lidé odsoudit něco, s čím nebyli vůbec seznámeni. Odsouzení Charty 77 je vymáháno tak, že odmítnutí existenčně ohrožuje každého, kdo by se ho odvážil, někde jsou podpisové archy proti Chartě 77 předkládány k podpisu autoritativně při výplatě mzdy apod. Text Charty 77 však je přitom občanům utajován, a jak výslovně píše Rudé právo dne 15. 1. 1977, nikdy zveřejněn nebude.^{E1„A že jsme neuveřejnili hanopis my, v našem československém tisku, jak se předhazuje nám? Je to docela jednoduché a řekněme to nahlas a jasně všem, přátelům i nepřátelům: náš tisk není orgán reakce, tím spíš neposkytne tribunu juntě kontrarevolučních samozvanců.“ Doležal, Václav: Usvědčují je jejich přátelé. Rudé právo, 15. 1. 1977, s. 2.}

V noci na čtvrtek 13. ledna byli předváděni k výslechu desítky signatářů a u řady z nich byly provedeny domovní prohlídky; ačkoli formálně jsou slyšeni jako svědkové, byli bezdůvodně předváděni a sváženi policejními vozy v době mezi 4. a 5. hodinou ráno, s mnohými bylo jednáno jako s potenciálními zločinci, hrubě a bezohledně. Mluvčí Charty 77 byli prakticky celý týden vyslýcháni a propouštěni na svobodu jen na noc. Dne 13. ledna byl zatčen na základě domovní prohlídky novinář Jiří Lederer. Dne 14. ledna se z výslechu nevrátil mluvčí Charty spisovatel Václav Havel. Ráno dne 15. ledna bylo jeho manželce na telefonický dotaz sděleno, že Václav Havel se „vzdal Bezpečnosti“ a byl zatčen z jiného důvodu, než je Charta 77. Dne 13. ledna byli docenti pedagogické fakulty dr. F. Jiránek a dr. R. Palouš usnesením kolegia univerzity zbaveni funkce výhradně proto, že podepsali Chartu 77.^{E2Prof. JUDr. Zdeněk Češka, rektor Karlovy univerzity, zaslal 26. 1. 1977 doc. PhDr. Radimu Paloušovi oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru docenta pedagogické fakulty: „…Důvodem k tomuto rozhodnutí je skutečnost, že jste podepsal protisocialistické prohlášení tzv. Charty 77. Tím jste porušil pracovní kázeň tak krutým způsobem, že Vaše ponechání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy do uplynutí výpovědní lhůty není možné z důvodu udržení kázně.“ Dopis podobného znění obdržel doc. F. Jiránek. ČSDS, sb. Charta 77, stroj. kopie; Dokumenty Charty 77. Leden 1977. Samizdatový sborník, s. 43.} U řady dalších signatářů se chystá výpověď z práce z těchže důvodů.

Domníváme se, že toto všechno v dostatečné míře potvrzuje, jak naléhavé je řešit zcela věcně v naší zemi problémy související s uplatňováním práv, k jejichž respektování se náš stát mezinárodně zavázal.

Prohlášení Charty 77 výslovně zdůrazňuje, že smyslem této občanské iniciativy není politická činnost. Celá kampaň proti Chartě 77 je však vedena v heslech politické propagandy, mluví se o kontrarevolučních protisocialistických snahách Charty 77 apod. Z této kampaně vyplývá, že vláda považuje pro své zájmy za nebezpečné, aby se důsledně dodržovala práva občanů, k jejichž respektování se sama zavázala. Domníváme se, že je věcí politických organizací, politických stran, odborových organizací apod. ve všech evropských zemích, aby samy posoudily, zda respektování těchto občanských a politických práv je, či není požadavkem protisocialistickým, protilidovým a kontrarevolučním. Signatáři Charty 77 vycházeli z přesvědčení, že tomu tak v žádném případě není a nemůže být.

Vázáni odpovědností, kterou jsme jako mluvčí Charty 77 na sebe vzali, žádáme:

Zastavit bezpečnostní represálie proti signatářům Prohlášení Charty 77 a propustit na svobodu občany zadržované v souvislosti s tímto prohlášením.

Zastavit všechny formy nátlaku – zejména existenčního – proti občanům, kteří požadují uskutečňování závazků z mezinárodních paktů o lidských právech.

Umožnit pravdivou informaci československé veřejnosti o obsahu Prohlášení Charty 77 a započít ze strany orgánů politické moci jednání o tom, jak řešit věcné problémy uplatňování těchto práv v Československu.

K takovému jednání jsme zcela ochotni a připraveni.

prof. PhDr. Jan Patočka a prof. JUDr. Jiří Hájek, DrSc.^{E3Podpis Václava Havla chybí, protože byl od 14. ledna ve vazbě. Datum 15. 1. 1977 připsáno rukou prof. J. Hájka.}
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, Sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Dokumenty Charty 77. Leden 1977. Samizdatový sborník, s. 15–16; Nový domov, roč. 28. č. 6 (31. března 1977), s. 2; Hlas domova, roč. 27 (4. dubna 1977); Listy, roč. 7, č. 2 (květen 1977), s. 42–43; Smysl hnutí Charty 77 a perzekuční kampaň státních orgánů. In: Kniha Charty, Index 1977, s. 99–101; Human Rights in Czechoslovakia. The documents of Charter 77 (1977–1982). Washington 1982.

E1.	„A že jsme neuveřejnili hanopis my, v našem československém tisku, jak se předhazuje nám? Je to docela jednoduché a řekněme to nahlas a jasně všem, přátelům i nepřátelům: náš tisk není orgán reakce, tím spíš neposkytne tribunu juntě kontrarevolučních samozvanců.“ Doležal, Václav: Usvědčují je jejich přátelé. Rudé právo, 15. 1. 1977, s. 2.
E2.	Prof. JUDr. Zdeněk Češka, rektor Karlovy univerzity, zaslal 26. 1. 1977 doc. PhDr. Radimu Paloušovi oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru docenta pedagogické fakulty: „…Důvodem k tomuto rozhodnutí je skutečnost, že jste podepsal protisocialistické prohlášení tzv. Charty 77. Tím jste porušil pracovní kázeň tak krutým způsobem, že Vaše ponechání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy do uplynutí výpovědní lhůty není možné z důvodu udržení kázně.“ Dopis podobného znění obdržel doc. F. Jiránek. ČSDS, sb. Charta 77, stroj. kopie; Dokumenty Charty 77. Leden 1977. Samizdatový sborník, s. 43.
E3.	Podpis Václava Havla chybí, protože byl od 14. ledna ve vazbě. Datum 15. 1. 1977 připsáno rukou prof. J. Hájka.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	15
Měsíc	1
Rok	1977
Zpracovaný	true
OCR	false